Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č.

3886.

Vládní návrh.

dne...........................................................,

jímž se prodlužuje a mění zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, čas. 432 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných, znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., prodlužuje se od 1. ledna 1928 až do 31. prosince 1923 s těmito změnami:

1. V § 3, bodu 1. zaměňuje se doba "jednoho roku" dobou jednoho a půl roku".

2. § 5 znějž takto:

1. Před uplatněním nároku na podporu musí se nezaměstnaný hlásiti o práci u příslušné veřejné zprostředkovatelny práce.

2. Všichni zaměstnavatelé jsou povinni hlásiti uprázdněná místa u místně příslušné veřejné zprostředkovatelny práce nebo u odborové zprostředkovatelny práce, pokud kolektivní smlouvou jsou k tomu vázáni.

3. Zaměstnavatel ohlásiv uprázdněné místo sdělí případně zároveň lhůtu, do které jest ochoten vyčkati, až zprostředkovatelna práce mu doporučí vhodnou pracovní sílu.

4. Nemůže-li zprostředkovatelna práce nezaměstnanému opatřiti přiměřené zaměstnání, vydá mu o tom potvrzení.

3. Poslední odstavec §u 6 znějž takto:

potvrzení zaměstnavatelovo o propuštění z práce, když poměr pracovní byl úplně rozvázán, nebo o vysazení z práce, když žadatel zaměstnavatelem jest zproštěn povinnosti výkonu prací (služeb) po dobu delší 4 týdnů. V potvrzení tom budiž uvedena doba a způsob posledního zaměstnání. Důvod propuštění z práce v potvrzení může býti uveden toliko na žádost propuštěného zaměstnance. Osoby propuštěné z vojenské služby předloží potvrzení od zaměstnavatele, u něhož byly zaměstnán, když byly povolány ke službě vojenské nebo k úkonům válečným. Zaměstnavatel jest povinen na požádání nezaměstnanému vydati takové potvrzení.

4. V první větě 1. odstavce § 11 zaměňuje se slovo "nezaměstnaný" výrazem "z práce propuštěný".

5. Odst. 1. § 12 znějž takto:

(1) Každá osoba, požívající státní podpory v nezaměstnanosti, jest povinna za přijatou podporu přijmouti zaměstnání, zejména vykonávati práce jí politickým úřadem (administrativní vrchností) I. stolice ve veřejném zájmu přikázané, jalo na př. úpravu obecních cest, přechodů, vodotečí, práce zalesňovací, stavby obydlí, prováděných v režii obce nebo obecně prospěšného družstva, úpravy obecních pozemků, čištění ulic, veřejných budov, služby v obecních, zemských a státních úřadovnách a pod. Osoby státem podporované lze přikázati k provádění prací, které tělesným silám a duševním schopnostem těchto osob jsou přiměřeny, pokud neporušují jejich zvláštní odborné způsobilosti. Vykonávání prací lze naříditi toliko ve prospěch stavebníků v §u 13 uvedených, dále ve prospěch země (žup) a státu; ministerstvo sociální péče pouze výjimečně může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy svoliti, aby státem podporovaných osob bylo použito k provádění prací ve prospěch jiných právnických osob, pokud dotyčné dílo neb práce nejsou prováděny jedině z důvodu výdělečného a jestliže provedené dílo bude sloužiti všeobecně prospěšným účelům. Pracovního výkonu osob státem podporovaných nemůže býti použito ve prospěch jednotlivých fysických osob neb společností obchodního práva neb jiných sdružení rázu výdělečného. V případech zvláště nutných přikazuje osoby nezaměstnané na práce obecní úřad na dodatečné schválení politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice.

6. K §u 16 připojuje se jakožto odstavec druhý toto ustanovení:

(2) Stavebník je povinen při provádění nouzových prací podrobiti se dozoru stanovenému ministerstvem sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Článek II.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Zájem o podpoře nezaměstnaných ze dne 12. srpna 1321, čís. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., pozbývá podle zákona ze dne 4. dubna 1922, č. 115 Sb. z. a n., dnem 31. prosince 1922 platnosti.

Avšak přítomná hospodářská krise jakož i značná nezaměstnanost nedovoluje, aby se s vyplácením podpor v nezaměstnanosti přestalo, naopak vyžaduje takového opatření, aby ve vyplácení těchto podpor nenastalo přerušení vzhledem k tomu, že z hospodářských důvodů v nejbližší době nelze počítati s vyhlášením účinnosti zákona ze dne 19. června 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných. Této potřebě vyhovuje předmětná osnova, jež prodlužuje účinnost dosud platných zákonných předpisů o podpoře nezaměstnaných od 1. ledna 1923, kdy tyto předpisy jinak pozbyly by platnosti; při této příležitosti mění se dosud platný zákon v níže uvedené míře za tím účelem, aby odstranily se nedostatky zákona a vyhovělo se naléhavým jeho potřebám dle zkušeností získaných při jeho provádění. Pokud se týče těchto změn, uvádí se k jednotlivým §ům toto:

K §u 3.

V četných odvětvích pracovních se ukázala nutnost prodloužiti dobu podpor v nezaměstnanosti na jeden rok; průmyslová krise nynější velí však poskytnouti ministru sociální péče možnost, aby v dohodě s ministrem financí prodloužil ve výjimečných případech lhůtu tu na dobu jednoho a půl roku.

K §u 5.

Odst. 1. a 2. zůstávají beze změny ve znění zákona z 21. prosince, č. 482 Sb. z. a n.

Odstavec 3. zařaděn do osnovy vzhledem k postupu některých zaměstnavatelů při obsazování uprázdněných míst, jenž se vyvinul v poslední době. Zaměstnavatelé totiž přihlásí uprázdněná místa pracovní příslušným zprostředkovatelnám práce, však v mnohých případech nevyčkávajíce ani doby dojití přihlášky, uprázdněné místo současně obsadí osobami, které o práci třeba se neucházely, případně osobami, které nezasluhují vzhledem k svým majetkovým poměrům zvláštního ohledu při přijímání do práce. Osoby, jež zprostředkovatelna práce na základě přihlášky zaměstnavateli zasílá a jež požívají podpor v nezaměstnanosti z prostředků státních, jsou pak systematicky odmítány bez udání důvodů. Povinné hlášení uprázdněných míst stává se při této praksi pouhou formalitou a nijak nepřispívá ke snížení počtu nezaměstnaných. Veřejné zprostředkovatelny práce minuly by se při vylíčeném postupu se svým účelem a vedly by toliko soupisy nezaměstnaných osob a na druhé straně byly by úřadem registrujícím přihlášky zaměstnavatelů, aniž by měly alespoň nepřímou možnost působiti na vyrovnání nabídky a poptávky na pracovním trhu.

K §u 6.

Poslední odstavec tohoto §u 6 maži se vyhověti spravedlivému požadavku organisací dělnických, které se dožadují pomoci při projednávání otázky propouštění dělnictva v tom směru, aby v případě obmezení provozu nebyl pracovní poměr dělnictva úplně rozvázán, nýbrž aby zaměstnavatelem bylo zproštěno povinnosti výkonu prací (služeb) a státem přiznána podpora v nezaměstnanosti. Navrhovaným opatřením zlepšuje se postavení nezaměstnaného dělnictva, které zůstane takto ve spojitosti se zaměstnavatelem, zachovává si pořadí mezi ostatními zaměstnanci, je účastno výhod svépomocných institucí, jakož i nároků plynoucích z povinného pojištění.

Důvod propuštění uvedený v potvrzení usnadní práci úřadů zkoumajících oprávněnost nezaměstnaného k nároku na podporu, a ve směru tom vydány budou předpisy, jak jest odůvodněnost nároku na podporu vyšetřovati.

K §u 12.

Doporučuje se poskytnouti možnost, aby nezaměstnané osoby mohly býti přikázány k provádění prací ve veřejném zájmu nejen ve prospěch stavebníků uvedených v § 13 a ve prospěch země (žup) a státu, ale i když práce tyto podniká neveřejnoprávní korporace. Tímto ustanovením mají býti zachyceny hlavně ty případy, kdy obecně prospěšné družstvo neb spolek (hlavně kulturní) provádí práce sloužící zájmům veřejnoprospěšným. Mezi jiným přicházely by zde také v úvahu práce provedené okrašlovacími, turistickými a jinými kulturními spolky, které nesměřují výhradně k výdělečné činnosti. Slovem "výjimečně" naznačeno, že povolávání nezaměstnaných osob k těmto pracem možno použíti teprve, když by nebylo jiné pracovní příležitosti. Použití pracovního výkonu ve prospěch jednotlivých fysických osob neb společností rázu obchodního bylo nutno expressis verbis vyloučiti, neboť nedá se očekávati, že by předpoklad nevýdělečnosti a veřejného zájmu osob fysických a společností obchodních byl vždy splněn, naopak mohlo by se státi, že by jimi zákona bylo v jich soukromý prospěch využíváno.

Navrhuje se, aby osnova byla projednána ve zkráceném řízení dle §§ 55 jednacích řádů sněm. a zároveň se doporučuje, aby osnova byla přikázána nejprve v poslanecké sněmovně výboru sociálně-politickému a rozpočtovému a poté v senátě těmže výborům k podání zprávy ve lhůtě nejkratší. Návrh na zkrácené jednání odůvodněn jest tím, že zákon o podpoře nezaměstnaných ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., pozbývá dnem 31. prosince 1922 platnosti, a že přítomná hospodářská krise a z ní vyplývající nezaměstnanost nevyhnutelně žádají včasné prodloužení jeho účinnosti.

V Praze dne 23. listopadu 1922.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.