Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č.

3884.

vládní návrh.

Zákon

ze dne.......................................................1922

o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, nakoupené na státem zaručený úvěr.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr obchodu se zmocňuje, aby Nákupnímu a prodejnímu družstvu československých. přádelen bavlny, zaps. společenstvu s r. o. v Praze, ustanovil vnuceného likvidátora.

Vnuceným likvidátorem může býti ustanoven státní neb smluvní úředník, který je v této funkci veřejným orgánem a je ze své činnosti odpovědným ministru obchodu. úkolem vnuceného likvidátora je provésti rozprodej zásob bavlny a z ní zhotovené příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919. čís. 186 Sb. z. a n., vymáhati pohledávky Družstva, vzniklé z obchodů s touto bavlnou a přízí, jakož i postarati se o úhradu neuhrazeného schodku z těchto obchodů rozvrhem ve smyslu §u 5 tohoto zákona.

§ 2.

Vnucenému likvidátoru bude přidělen Poradní sbor, jmenovaný ministrem obchodu. Tento Poradní sbor má sestávati ze zástupců veškerých odvětví výrobních, bavlnu a bavlněnou přízi zpracujících a bavlněné polotovary zušlechťujících, a to ze zaměstnavatelů i zaměstnaných, jakož i ze zástupců bank, které se zaručily za zaplacení bavlny na úvěr zakoupené.

Vnucený likvidátor je povinen předložiti Poradnímu sboru k posouzení všechny zásadní otázky, týkající se neuhrazeného schodku.

§ 3.

Pokud jde o rozprodej zásob bavlny a z ní zhotovené příze, jakož i o vymáhání pohledávek Družstva ve smyslu §u 1. odst. 3. tohoto zákona nastupuje vnucený likvidátor ve veškerá práva likvidátorů Družstva, ustanovených podle §§ů 41 a násl. zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. o výdělkových a hospodářských společenstvech. Nevymáhá-li vnucený likvidátor těchto pohledávek sám, zůstávají práva likvidátorů Družstva, zřízených podle §§ů 41 a násl. cit. zákona, nedotčena.

Částky, získané rozprodejem zásob, budou odvedeny Bankovnímu úřadu ministerstva financí, aby v první řadě byl z nich hrazen úvěr státem garantovaný.

§ 4.

Vnucený likvidátor provede vyšetření dosavadního hospodaření Družstva a jeho členů a má právo zastaviti neb zrušiti likvidační opatření Družstva, jež jsou s to, aby ohrozila úspěšné provedení úkolů zmíněných v §u 1. odst. 3. tohoto zákona.

§ 5.

Neuhrazený schodek rozvrhne vnucený likvidátor po slyšení Poradního sboru v prvé řadě na Družstvo, v druhé řadě pak na vlastníky výrobních podniků, kteří měli podíl na přídělech bavlny nebo bavlněné příze, na jejich právní nástupce v těchto podnicích a na ručitelské banky, pokud z tohoto ručení měly zisk.

Vnucený likvidátor má slušnou měrou přihlížeti k tomu, aby uložením platební povinnosti neuvedl výrobních podniků do hospodářské krise. Zásady, platné pro posouzení dokladů o hospodářské krisi, stanoví Poradní sbor, na jehož usnesení je vnucený likvidátor vázán.

Byl-li některý z výrobních podniků v době od 15. května 1919 do 16. října 1920 provozován v pachtu, bude platební povinnost při rozvrhu uložena i pachtýři a to poměrně podle účasti na výhodách plynoucích z přídělů bavlny neb bavlněné příze.

§ 6.

Při rozvrhu neuhrazeného schodku nebude vnucený likvidátor zatěžovati ony osoby v §u 5 jmenované, které ve smyslu ujednání jednotlivých odvětví výrobních na ně připadající přízi převzaly, zaplatily a všem dalším povinnostem z tohoto ujednání plynoucím řádně dostály.

§ 7.

Za zaplacení obnosu, který podle konečného rozvrhu připadne na jednotlivé osoby v §u 5 jmenované, ručí tyto osoby celým svým majetkem.

§ 8.

Vnucený likvidátor provede konečný rozvrh neuhrazeného schodku ukládacími platebními příkazy, ve kterých bude stanovena lhůta k splnění na třicet dnů od doručení. Jest též oprávněn ještě před konečným rozvrhem neuhrazeného schodku uložiti osobám v §u 5 jmenovaným prozatímními platebními příkazy, aby do třiceti dnů zajistily částku určenou na úhradu schodku a to buď v hotovosti neb jiným způsobem poskytujícím plnou jistotu.

Proti platebním příkazům uvedeným v odstavci prvním a druhém může býti podán do třiceti dnů od doručení rekurs k ministru obchodu. Rekurs nemá odkladného účinku. Obnosy, které na základě rozvrhu neuhrazeného schodku se sejdou, budou odváděny bankovnímu úřadu ministerstva financí na úhradu úvěru státem garantovaného.

§ 9.

Ukládací platební příkazy uvedené v §u 8. odst. 1., jsou vykonatelny politickou exekucí na veškerém movitém majetku dlužníkově dna Slovensku a v Podkarpatské Rusi provádí se tato exekuce podle ustanovení VI. oddílu zák. čl. XI. z r. 1909) a jsou exekučními tituly podle §u 1. č. 12 zákona ze dne 27. května 1896, č. 79 ř. z. (exekučního řádu) a §u 1. lit. h) zákonného článku LX. z r. 1881.

Na základě prozatímních platebních příkazů podle §u 8, odst. 2., lze podle obdoby daní vésti exekuci zajišťovací.

§ 10.

K částkám platebními příkazy podle §u 8 tohoto zákona uloženým jednotlivým osobám v §u 5 jmenovaným, budiž na jejich žádost přihlíženo jako k obchodním ztrátám při ukládání všeobecné daně výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně zárobkové III. třídy), výdělkové daně podle II. hlavy zákona o osobních daních, (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně zárobkové podniků veřejně účtujících), a daně z příjmu, (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně dôchodkové), na berní roky 1920 a 1921. Pokud jde o výdělkovou daň podle II. hlavy, (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň zárobkovou podniků veřejně účtujících) a o daň z příjmu, (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň dôchodkovou), jest žadatelům ponechána volba, mají-li částky zmíněné býti odečteny od zdaňovacího základu celým úhrnem na jeden z uvedených roků nebo dílčími částkami na oba roky. Podmíněnou pro tento postup jest, že částkám zmíněným nebude se již přihlížeti při ukládá ní těchže daní na léta pozdější, zvláště tedy, že částky ty nebudou již odečteny od zdaňovacího základu na berní rok, který následuje po kalendářním neb obchodním (bilančním) roce, v němž částky dotčené byly skutečně započítány (knihovány).

Pokud v jednotlivých případech byla daň již předepsána, budiž ve smyslu předcházejícího odstavce opravena. Za tou příčinou jsou osoby v §u 5 jmenované, které žádají za opravu daňového předpisu, povinny nárok svůj číselně přesně stanoviti a poskytnouti berní správě veškeré pomůcky, nutné pro zjištění oprávněnosti kladených požadavků.

§ 11.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Tímto dnem pozbývá platnosti zákon ze dne 19. ledna 1922, č. 29 Sb. z. a n. Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Příčiny, které vedly k tomu, aby záležitost rozvrhu bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr, byla vyřešena zákonodárně, stalo se tak zákonem ze dne 19. ledna 1922, č. 29 Sb. z. a n., byly vylíčeny v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona, podanému senátu Národního shromáždění republiky Československé dne 27. května 1921 (čís. tisku 765), ve zprávě živnostensko-obchodního výboru senátu ze dne 11. srpna 1921 o tomto návrhu (čís. tisku 1028) a ve zprávě výboru pro obchod, průmysl a živnosti poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé (čís. tisku 3211).

U provedení §u 1. zákona ze dne 19. ledna 1922, č. 29 Sb. z. a n. ustanovil ministr obchodu Nákupnímu a prodejnímu družstvu československých přádelen bavlny, zaps. společenstvu s r. o. v Praze, vnuceného likvidátora a zřídil též ve smyslu §u 2. téhož zákona Poradní sbor, který byl vnucenému likvidátorovi přidělen.

Zásoby bavlny a příze, jež obnášely tehdy asi 980.000 kg, zmenšily se dodnes na 370.000 kg a rozprodej dalšího zbytku bude proveden v době nejbližší. Pasiva Družstva, jež obnášela částku 259,000.000 Kč, zmenšila se na 150,000.000 Kč, takže bylo upraženo skoro 110,000.000 Kč pasiv. Při provádění likvidace seznalo se však, že shora zmíněný zákon zavdává v některých směrech podnět k pochybnostem, které by byly s to, ohroziti klidné a úspěšné skončení celé akce. Proto je nutno navrhnouti změnu tohoto zákona.

K §u 1. navrhované osnovy: Dosavadní znění §u 1. cit. zákona nevymezuje dosti přesně rozsah činnosti likvidátorovy. Zejména mohlo by býti pochybno, zda jest likvidátor oprávněn vymáhati též pohledávky Družstva, vzniklé z obchodů bavlnou a bavlněnou přízí na státem zaručený úvěr. Aby byly zamezeny v tomto směru spory, navrhuje se nová stylisace §u 1., jenž v 3. odstavci přesně vymezuje úkol vnuceného likvidátora, který je trojího druhu: Především má vnucený likvidátor provésti rozprodej zásob bavlny a z ní zhotovené příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919. č. 186 Sb. z. a n., dále má vymáhati pohledávky Družstva, vzniklé z obchodů s touto bavlnou a přízí a konečně má se postarati o úhradu neuhrazeného zbytku z těchto obchodů rozvrhem ve smyslu §u 5. zákona. Vymáhání zmíněných pohledávek Družstva může vnucený likvidátor, jak vyplývá z §u 3. odst. 1., ponechati též likvidátorům Družstva, ustanoveným podle §§ů 41. a násl. zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. o výdělkových a hospodářských společenstvech.

Druhý odstavec §u 1. osnovy jest totožný s odst. 1. §u 2. dosavadního zákona.

K §u 2.: § 2. zůstává v celku nezměněn, pouze 1. odst. §u 2. dosavadního zákona je přesunut do §u 1. a poslední odstavec je nově stylisován v tom směru, aby bylo jasno, že Poradnímu sboru přísluší posuzovati zásadní otázky, týkající se neuhrazeného schodku.

K §u 3.: § 3. má za účel přesně vymeziti poměr vnuceného likvidátora, ustanoveného podle zákona ze dne 19. ledna 1922, č. 29 Sb. z. a. n., k likvidátorům Družstva, zřízeným podle §§ů 41. a násl. zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. o výdělkových a hospodářských společenstvech: vnucený likvidátor nastupuje ve veškerá práva těchto likvidátorů, pokud jde o rozprodej zásob bavlny a z ní zhotovené příze, jakož i o vymáhání pohledávek Družstva ve smyslu §u 1. odst. 3. navrhované osnovy. Jinak zůstávají práva likvidátorů Družstva, zřízených podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. nedotčena, zejména v tom případě, když vnucený likvidátor nevymáhá pohledávek Družstva sám.

Druhý odstavec §u 3. navrhované osnovy je v podstatě totožný s poslední větou §u 3. dosavadního zákona.

K §u.: Tento paragraf nahrazuje 1. odst. dosavadního §u 5., jakož i prvou větu dosavadního §u 3., k čemuž by bylo poznamenati toto:

§ 3. dosavadního zákona mluví povšechně o tom, že likvidátor "zastaví dosavadní likvidační kroky, Družstvem podniknuté". Pojem těchto likvidačních kroků není však v zákoně nikde vymezen. Úmyslem zákonodárcovým bylo dáti likvidátorovi právo, aby zrušil různá, dříve učiněná ujednání Družstva, případně prodeje, jež by nebyly na prospěch zdárnému provedení likvidace, nebo které byly snad učiněny přímo za tím účelem, aby bylo znemožněno provedení zákona. Zajisté však nezamýšlel zákonodárce anulovati vůbec veškerá opatření Družstva, učiněná od té doby, kdy Družstvo vstoupilo do stadia likvidace. Navrhovaná nová textace nahrazuje proto neurčitý výraz "likvidační kroky" přesnějším pojmem "likvidačních opatření" a chce zároveň vyjádřiti úmysl, že budou zastavena neb zrušena pouze taková opatření Družstva, jež by odporovala účelu zákona.

K §u 5.: Navrhované změny jsou jednak juristicky přesnějším formulováním dosavadního odst. 2. §u 5. v tom smyslu, že právnicky neurčité pojmy "průmyslových podniků, držitelů průmyslových podniků atd." nahražují se právnicky přesnými pojmy "vlastníků výrobních podniků a jejich právních nástupců v těchto podnicích"; dále je také přesně vytčena směrnice pro podniky, provozované v kritické době v pachtu. Také tato směrnice jest obsažena již v posledním odstavci dosavadního §u 5., ale není dosti přesně formulována.

Pořadí osob, povinných k úhradě schodku, upravuje osnova na základě nabytých zkušeností způsobem, jenž lépe vyhovuje zásadám spravedlnosti a skutečným poměrům.

Při této příležitosti jest nutno vylíčiti, jak se dálo obhospodařování bavlny a příze Družstvem:

Bavlna, Družstvem zakoupená, byla rozdílena podle určitého klíče jednotlivým přádelnám, jež ji sepředly ve mzdě. Takto získaná příze byla na základě odběrních lístků, jež vydával nejprve bavlnářský syndikát, později bavlnářský odbor Úřadu pro zahraniční obchod, rozdělena jednotlivým spotřebitelům podle velikostí jejich. výroby.

Prvé tři příděly dály se v době neustálého poklesu naší měny a zdražovací horečky u nás v cizině. Stát měl však zájem čeliti tomuto nezdravému vývoji, a předepsal Družstvu pro každý jednotlivý příděl přesnou cenu, vykalkulovanou podle záznamů bavlnové bursy a dolarového kursu v době nákupu. Za těchto poměrů byla ovšem cena přidělované příze v době rozprodeje již hluboko pod světovou paritou; proto byl bavlnářský syndikát přímo zahrnován žádostmi o zvýšení přídělů pod nejrůznějšími, často i předstíranými záminkami, neboť koupě levných přídělů znamenala samozřejmě pro odběratele značný zisk.

V polovině roku 1920 se však situace náhle změnila. Na americkém trhu nastal rapidní pokles cen surové bavlny skoro na ¹/₄ původní ceny a také záznam koruny na cizích bursách značně stoupl. Příze Družstva vyšinula se nad světovou cenu a spotřebitel, jenž původně domáhal se zvýšení svého přídělu a plně využitkoval vázanosti Družstva k dodání, nyní opět využitkovat té okolnosti, že sám k odběru nebyl vázán a odmítal převzetí přídělu. Počal hroziti značný deficit, k jehož úhradě byl na základě převzaté záruky vázán i stát.

Ministerstvo obchodu ujalo se v této době iniciativy a docílilo, že spotřebitelé i výrobci bavlněné příze učinili pod jeho nátlakem ujednání, v němž se zavazují zbývající zásoby této drahé bavlny, resp. z ní vyrobené příze mezi sebou za svéstojnou cenu rozebrati. Ujednání toto bylo ovšem pouze soukromým ujednáním mezi jednotlivými organisacemi a zájmovými skupinami. Většina zúčastněných závodu mu sice dostála, přes to však zůstalo asi 15% celkového množství tehdejších zásob neodebráno, neboť někteří, a to jak spotřebitelé, tak i výrobci příze, vzpírají se tomuto ujednání vyhověti.

Stát ovšem nemůže strpěti, aby tato menšina, které umožnil zaměstnání, a to zaměstnání spojené se značným výdělkem, tím, že jí poskytoval polotovar za podmínek daleko výhodnějších, než by byl poskytoval normální způsob zásobování, vyzula se ze závazku, kterému ostatní převážná většina vyhověla. Stát nemůže hraditi vzniklou ztrátu sám, nemůže však též připustiti, aby ztráta vzniklá, z odporu těchto podniků byla opět převalena na podniky, které všem svým závazkům zcela dostály. Tomu má býti právě zabráněno ustanovením §u 5. o rozvrhu neuhrazeného zbytku. Druhý odstavec §u 5. obsahuje pauze nově stylisticky upravený předpis, který jest dosud obsažen v odst. 3. §u 5.

K §§ům 6. a 7.: Navrhované změny jsou pouze důsledkem nové terminologii, jíž používá § 5.

K § 8.: Mimo formální změny, jež jsou obdobné změnám §§ů 6. a 7., odstraněn jest předpis, že došlé záruky dlužno složiti u Zemské banky v Praze, neboť pralese ukázala, že likvidátor je v některých případech nucen přijmouti směnky, jichž však nelze u Zemské banky eskontovati. Bylo upuštěno též od požadavku sirotčí jistoty pro záruku, ježto tato v dnešní průmyslové krisi znamená přílišné obtížení postižených podniků.

K §u 9.: Novým. jest předpis druhého odstavce tohoto paragrafu, že totiž na základě prozatímních platebních příkazů podle §u 8., odst. 2. lze vésti exekuci zajišťovací.

K §u 10.: Navrhovaný § 10. nahražuje dosavadní § 11. Dosavadní znění §u 11. není dosti přesné potud, že jeho stylisace nepřihlíží k různému způsobu ukládání všeobecné a zvláštní daně výdělkové dle II. hlavy zákona o osobních daních přímých a i v tom směru, že z něho přímo neplyne, aby i předpis daně z příjmu byl upraven vzhledem k platebním příkazům ve smyslu §u 8. tohoto zákona.

Navrhované znění má jasně stanoviti, že k obnosům, jichž náhrada byla těmito platebními příkazy uložena, dlužno přihlížeti jako k obchodním ztrátám při ukládání všeobecné daně výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně zárobkové III, třídy), zvláštní daně výdělkové, (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně zárobkové podniků veř. účtujících) a daně z příjmu (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně dôchodkové) na berní roky 1920 a 1921, a příslušné daně válečné. Daň válečná není výslovně uvedena proto, že nová úprava předpisu příslušné daně výdělkové (zárobkové) podniků veřejně účtujících, případně daně z příjmu (daně dôchodkové) osob fysických má vždy za následek reasumaci daně válečné.

Prvá věta druhého odstavce dosavadního znění byla vypuštěna, ježto připouštěla možnost, že ztráty, jež knihovně byly již provedeny, by byly znovu uplatňovány.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána v řízení zkráceném podle §§ů 55. jednacích řádů sněmovních. Zároveň doporučuje, aby osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu, a v senátě výboru živnostensko-obchodnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší. K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvodí, že záležitost státem garantované bavlny, která nachází se již. ve stadiu konečné likvidace, musí co nejdříve býti skoncována, a to jak v zájmu státním, tak v zájmu vyjasnění poměrů v textilním průmyslu, což je žádoucí i v zájmu konsumu.

V Praze dne 23. listopadu 1922.

Předseda vlády:

A. Švehla, v. r.