Poslanecká sněmovna N.S.R.Č.
I. volební období |
6. zasedání |
3876.
Návrh
poslanců Fr. Staňka, dra V. Šrobára. Frant. Mašaty, Jar. Rychtery a soudruhů
na vydaní zákona o slevách daně pozemkové pro škody způsobené živelními pohromami.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti na tomto zákoně;
Zákon
ze dne.................. 1922
o slevách daně pozemkové pro škody způsobené živelními pohromami.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. Sleva při poškození zemědělských kultur.
§ 1.
Nárok na slevu poměrné části pozemkové daně vzniká, jestliže živelní pohromou zničena byla nejméně jedna čtvrtina naturálního výnosu pozemkové parcely.
§ 2.
Pro odhad škody rozhodným jest pohromou způsobené zmenšení naturálního výnosu u srovnání s výnosem, jejž by bylo lze očekávati, kdyby pohromy nebylo.
Při zjišťování objemu škody přihlížeti jest i k pozemkům, jež v době živelní polomy nebyly sice ještě hospodářsky obdělány, jež však dle obvyklého v obci způsobu hospodaření byly určeny k osetí nebo osázení, pakliže následkem pohromy nemohou v dotyčném hospodářském roce poskytnouti žádného výnosu.
Byly-li živelní pohromou zničeny plodiny jíž sklizené, může býti sleva povolena jen, nelze-li straně přičísti zavinění škody a pokud škoda není uhražena pojištěním.
§ 3.
Výše slevy určí se percentuelně stejným poměrem, jakým byl poškozen naturální výnos postižené parcely.
II. Sleva při poškození lesů.
§ 4.
Slevu na dani u lesů lze povoliti, způsobí-li živelní pohroma takové zničeni dřevního porostu, že postižené plochy lze jen novým zalesněním opět učiniti výnosnými, nebo že jest nutným mimořádné opatření, vyžadující zvláštních nákladů.
Přihlédá se ke škodě jen tehdy, byla-li zničena aspoň čtvrtina plochy celého lesního porostu. Sleva na daní povoluje se výměrou skutečného odpisu daně, jenž připadá při lesích mladších poloviny doby obmýtné v lesích tvaru vysokého do 40ti let., v lesích tvaru nízkého a středního do 15ti let v poměru ke zničené ploše porostu, v lesích starších v poměru ke zničené zásobě dříví.
III. Společná ustanovení.
§ 5.
Nárok na slevu uplatniti jest oznámením škody, jež jest podati u daňového úřadu I. stolice, v jehož obvodu leží poškozená parcela, po případě větší část poškozených pozemků, do 14 dnů po zjištění škody; u pohrom, jichž škodlivé účinky neprojevují se rázem, nýbrž ponenáhlým delším působením, stačí, bylo-li oznámení učiněno do 14 dnů před započetím sklizně na postižená parcele.
Bylo-li oznámení škody dáno na poštu na úřední potvrzení (na list podávací, recepis atd.), nepočítají se do lhůty dní poštovní dopravy; připadne-li poslední den lhůty na nedělí neb všeobecný svátek, končí lhůta teprve nejbližším dnem všedním.
Oznámení škody má obsahovati dobu, druh a místní rozsah pohromy a přesné označení postižených parcel s udáním kultury a okolností rozhodných pro vyšetření a posouzení škody. Učiniti je může držitel poškozených pozemků nebo jeho zmocněnec; za zmocněnce jest pokládán manžel. zákonný zástupce osoby nesvéprávné, pachtýř nebo uživatel, řídící úředník hospodářský nebo lesní, jakož i starosta obce, v níž leží poškozené pozemky. Několik postižených může učiniti oznámení též společně.
§ 6.
Daňový úřad zařídí ihned o došlých oznámeních vyšetření škody zvláštní komisí, která se skládá ze zástupce daňového úřadu jako předsedy, ze zemědělského člena odhadní komise pro daň z příjmů, ze dvou zástupců obce a ze dvou zemědělců, kteří jsou poplatníky pozemkové daně v dotčené obci. Tyto zemědělské zástupce jmenuje daňový úřad ze seznamu, jejž k tomu cíli pořídí vždy na tři roky v dohodě s odborovou zemědělskou korporací a se schválením zemského finančního úřadu. Jde-li o poškození lesa, budiž vždy přibrán jako další člen komise též úředně oprávněný lesní znalec a to bud ze seznamu stálých znalců u zemských soudů vedených, nebo státní zkouškou oprávněný samostatný lesní hospodář. lenové této zvláštní komise nemají nároků na odměnu, nýbrž jen na náhradu cestovného a po případě ušlého výdělku podle stanovení platných pra členy odhadních komisí pro daň z příjmů.
Vyšetřováni koná se výslechem osla přezvědných, nebo, je-li třeba, ohledáním na místě samém. O nastávajícím šetření zpraviti jest oznamovatele buď přímo nebo vývěsem v obcí s poučením, že má právo šetření býti přítomen, činiti své připomínky a nabízeti důkazy.
O šetření sepsati jest protokol, jejž podepíší členové komise, vyslechnuté osoby a jednání přítomné strany a jenž budiž ihned předložen daňovému úřadu s dobrým zdáním komise.
§ 8.
Daňový úřad může zaříditi další šetření, výslech znalců a provedení nabídnutých důkazů. Má-li pochybností o údajích oznamovatelových, jest povinen oznámiti mu je k vyjádření a případnému nabídnutí dalších důkazů v přiměřené, nejméně osmidenní lhůtě.
Obsílku nebo rozklady pro několik žadatelů z jedné obce lze doručiti společně vývěsem v obci obvyklým. Na základě provedeného šetření a přihlížeje k dobrému zdání vyšetřovací komise odhadne daňový úřad úbytek sklizně v procentech naturálního výnosu jednotlivých poškozených parcel, který bylo lze očekávati, a stanoví dle toho berní slevu.
Vyšlo-li vyšetřováním na jevu, že nárok na slevu uplatňován byl zřejmě bezdůvodně, může býti straně uložena náhrada útrat.
§ 9.
Proti rozhodnutí daňového úřadu I. stolice může strana podati rekurs k zemskému finančnímu úřada., jehož rozhodnutí jest konečné.
§ 10.
Berní sleva týká se daně pozemkové s příslušenstvím a se všemi samosprávnými přirážkami.
§ 11.
Zákon tento, jímž zrušují se čl. I. císařského nařízení ze dni 16. března 1917, čís. 124 ř. z. a §§ 36-39 uherského zák. čl. XI. z roku 1909, nabývá účinností dnem 1. ledna 1922 a jeho provedením pověřují se ministři financí a zemědělství.
Důvody.
Poslední úprava této pro zemědělství důležité otázky byla provedena cís. nařízením ze dne 16. března 1917, čís. 124 ř. z. v době, kdy byl vyvrcholen militaristický absolutismus starého Rakouska. Předpoklady a podmínky pro přiznání slevy, citovaným cís. nařízením stanovené, jsou tak přísné, že znamenají vlastně úplné vyloučení slevy i v případech odůvodněných. Také bylo od roku 1917 slev poskytnuto skutečně velmi málo, ačkoliv podle §u 2. citovaného nařízení jsou vlastníci půdy povinni k úhradě slev přispívati 2% čistého katastrálního výnosu.
Názorným dokladem neudržitelnosti nynějšího stavu jest na příklad fakt, že loňské mimořádné sucho, ač způsobilo velmi značné škody zejména, na pícninách, nebylo uznáno za důvod pro odpis pozemkové daně.
Věc je tím povážlivější, že zemědělství prožívá velmi citelnou hospodářskou krisí, takže úprava této otázky na základě čistě fiskálním jest nadále nemožná.
Navrhovaná osnova mění dosavadní stav hlavně v těchto směrech:
1. Rozšiřuje možnost slevy na všechny druhy živelních pohrom, což jest jediný spravedlivý způsob řešení, poněvadž záleží zajisté především na rozsahu a výší škody a teprve v druhé řadě na její příčině.
2. posuzuje škodu způsobenou na jednotlivých parcelách, kdežto dosud jest rozhodným poměr škody ku hospodářskému tělesu. Změna tato jest odůvodněna zejména ohledem na drobné.držitele nezcelené, rozkouskované půdy. Dle platného práva jest totiž nárok na slevu vyloučen třeba i při úplném zničení úrody na jednotlivých parcelách, když cena nedosáhne stanoveného poměru k naturálnímu výnosu celého hospodářství.
Pro tuto změnu mluví též důvody technické, poněvadž daň pozemková jest na jednotlivé parcely vyměřena velmi nestejnoměrně a celkový výnos jest pojem dosti neurčitý a objektivně nesnadno zjistitelný.
3. Připoutává samosprávné přirážky k osudu daně pozemkové, čímž obnovuje se jen stav platný před citovaným cís. nařízením. Hospodářská povaha samosprávných přirážek k dani pozemkové jest zajisté stejná jako daně samostatné, neboť obojí tyto dávky zatěžují výnos půdy; za dnešního stavu pak hlavní zatížení nepředstavuje státní daň, nýbrž právě samosprávné přirážky. Má-li tedy poškození výnosu půdy dojíti slušného vyjádření ve své daně, jest nezbytno povoliti i slevu přirážek. Obnovení této souvislostí mezi základní daní a jejím přirážkovým příslušenstvím jest možno tím spíše, že zavedením všeobecného práva volebního do obcí jest vyloučena možnost zneužití a že rozhodo vání o slevě vyhrazeno jest orgánům státní správy finanční.
Jednoduchost řízení vyžaduje, aby odstraněna byla dosavadní potřeba dvojího zákroku strany (oznámení a žádost).
Odstranění pevné lhůty pro oznámení škody při pohromách, jež nastávají rázem, na př. sucha, dešťů a pod. diktováno jest povahou věcí a snahou zabrániti byrokratickému zamítání jinak odůvodněných žádosti jen z formálních důvodů.
Stanovení zpětné působnosti odůvodněno jest letošními mimořádnými poměry klimatickými. S ohledem na tyto se též navrhuje, aby tento zákon, který nevyžaduje finančního nákladu, projednán byl zkráceným řízením.
Po stránce formální navrhujeme, aby tato osnova přikázána byla výboru zemědělskému a rozpočtovému.
V Praze dne 30. října 1922.
Staněk, dr. Šrobár, Mašata, Rychtera,
Chlebounová, dr. Medvecký, dr. Srdínko, Křemen, Nejechleb-Marcha, Prokopek, Vacula, Vraný, Tůma, Dubický, Štolba, Mach, Malík, Molík, Beran, Bradáč, inž. Botto, Branecký, dr. Černý, Jan Černý, dr. Hnídek, dr. Kubíček.