Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922
I. volební období |
6. zasedání. |
3869.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne............. 1922,
kterým se prodlužují některé lhůty podle zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. o požitcích válečných poškozenců.
Národní shromáždění republiky Česko slovenské usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Lhůta stanovená v článku III. zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., v níž jsou váleční poškozenci tam jmenovaní povinni prokázati, že učinili návrh na zahájení řízení k prohlášení za mrtvou osoby, od které odvozují svůj nárok na důchod, prodlužuje se do 31. prosince 1923, v případě, že důchod přiznán po 1. lednu 1923, do jednoho roku od přiznání důchodu.
§ 2.
Lhůta k uplatnění nároku podle zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., stanovená článkem IV. téhož zákona, prodlužuje se do 31. prosince 1923.
§ 3.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. února 1923.
§ 4.
Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Článkem IV. zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a noř. (novely k zákonu o požitcích válečných poškozenců) byla stanovena lhůta pro přihlášky o důchod těch válečných poškozenců, kteří zákonem ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., byli z nároku na důchod vyloučeni a kteří se domnívají, že jim podle novely důchod nyní přísluší. Lhůta byla stanovena rok od počátku účinnosti novely t. j. do 1. února 1923 za předpokladu, že bude možno novelu ihned prováděti. Tento předpoklad se bohužel nesplnil, nebo? jednak s prováděním novely bude možno započíti až po úplném provedení původního zákona, které samo již se pozdrželo, jednak nebylo možno přes všechnu snahu ministerstva sociální péče vydati včas prováděcí nařízení k novele pro obtížné jednání s ostatními ministerstvy.
Tak se stalo, že váleční poškozenci fakticky by měli lhůtu velmi krátkou, v kteréžto době by téměř neměli ani času se o svých nových nárocích informovati. Dlužno připomenouti, že při přihláškách podle novely nejde o uplatnění nového nároku novou přihláškou kde by tedy byla odůvodněna lhůta preklusivní, nýbrž jde jen o opatření účelné, které má usnadniti práci úřadům pro péči o válečné poškozence. Poněvadž provádění novely bude podle dnešního stavu spadati hlavně do roku 1923, nutno již z důvodu účelnosti ponechati válečným poškozencům, jakož i úřadům sociální péče možnost po celý rok 1923 změny nároků způsobené novelou projednávati. Z těchto důvodů prodlužuje se lhůta do 31. prosince 1923, jak stanoví § 2 předloženého návrhu.
Článkem III. zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. měly býti odstraněny obtíže spojené se získáváním dokladů o nezvěstnosti (via důvodovou zprávu k vládnímu návrhu uvedeného zákona tisk poslanecké sněmovny č. 3265 z roku 1921). Také zde stanovena lhůta jednoho roku od počátku účinnosti zákona (případně od přiznání důchodu). Rovněž zde jedná se o opatření, které má za účel učiniti konec nejasnostem, a doporučuje se tedy, aby lhůta nebyla příliš krátkou. Důvody výše uvedené platí i zde plnou měrou a tím spíše, ježto se často jediní o pochybnosti, zda některou osobu lze vůbec pokládati za nezvěstnou čili nic, a jistě váleční poškozenci budou se těžce a teprve co možná nejpozději odhodlávati k zahájení řízení o prohlášení za mrtva; jest tedy nutno zajistiti jim dostatečnou lhůtu. Z toho důvodu prodlužuje se lhůta tato rovněž do 31. prosince 1923 (případně do jednoho roku od přiznání důchodu), jak stanoví § 1 předloženého návrhu.
Předloženým návrhem nebudou způsobeny řádné zvýšené náklady.
Ve směru formálním se navrhuje, aby osnova byla projednána v řízení zkráceném dle §u 55 jed. řádů sněm., a doporučuje, aby osnova byla přikázána jak v poslanecké sněmovně, tak v senátě sociálně-politickému a rozpočtovému výboru.
K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání dle § 55 jedn. řádů sněm. se uvádí, že zákon musí nabýti účinnosti dnem 1. února 1923.
V Praze dne 16. listopadu 1922.
Předseda vlády: Švehla v. r.
Ministr sociální péče: |
|
Habrman, v. r. |