Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922

3867.

Zpráva

I. výboru zahraničného a

II. výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu

o vládnom návrhu (tisk č. 3796),

ktorým sa predkladá k schváleníu Národnemu shromaždeniu prozatýmna smluva uzavrená dňa 6. června 1922 medzi Československou republikou a Ukrajinskou Socialistickou Sovietskou republikou.

I.

Tak hospodárske záujmy Československej republiky ako aj tradicionelný sklon cítenia československého národa k národu ruskému maly k tomu vládu, aby sa usilovala o nadviazanie hospodárskych stykov s Ukrajinou. So zadosťučinením nutno konstatovať, že republika naša je jedným z prvých štátov, ktoré vstúpily po svetovej válke do oficielného hospodárskeho vyjednávania s Ukrajinou. Dnes už celý rad štátov nasleduje príkladu nášho, uzavierajúc so sovietskými republikami obchodné smluvy, a je to len ďalším dokladom toho, že vlády naše správne hodnotily vývin vecí v zemiach veľkého bratského národa ruského. Československou republikou v medzinárodnej politike inaugurovaná zásada nezasahovania do ruských vecí bola prijatá postupom času u diplomacie a u verejnej mienky veškerej Europy.

Ako už vládny návrh označuje smluvu, je len prozatýmnou. Neriešia celý súbor otázok, ktoré nutno pri medzinárodnom obchodnom dojednaní vyriešiť. Ťažkosti, ktoré následkom zmenenia starých hospodárskych poriadkov v Rusku pri ujednávaní medzištátnych smluv prirodzene musely vzniknúť, zrkadlia sa práve vo prozatýmnom ráze vlády k ratifikovaniu predložené smluvy. Tieto ťažkosti javiť sa musely predovšetkým vtedy, keď sa vyskytla otázka vzájomných nárokov na platenie náhrad, ako i reštitúcie práv oboch smluvných strán a ích príslušníkov. Smluva tato ako prozatýmna prirodzene bude museť byť doplnená, nahradená definitívnou, aby tak bol umožnený normálny obchodný styk medzi nami a Ukrajinou.

Smluva nepredbiehá riešeniu otázky uznania de jure vlády smluvne strany, a vzhľadom k tomu práva a výhody, ktoré vláda priznáva zastupiteľstvam a ích odbočkám sú formulované iba dľa požiadavkov momentánneho faktického stavu. Zásada nevmiešovania sa do vnútorných vecí smluvných štátov je vyzdvihnutá tým ustanovením smluvy, že sa zaväzujú vlády smluvných štátov prerušiť všetky oficielné styky s orgánmi alebo osobami, ktorých účelom je boj proti vláde smluvnej strany.

Zahraničný výbor odporúča Národnému shromaždeniu schváleníe smlúvy a navrhuje, aby poslanecká snemovňa prijala nasledujúce ratifikačné usneseníe:

Národnie shromaždenie republiky československej sa usnáša:

1. Prozatýmna smluva uzavrená dňa 6. června 1922 medzi Československou republikou a Ukrajinskou Socialistickou Sovietskou republikou sa schvaluje.

2. Vláde sa ukladá, aby túto prozatýmnu smluvu uverejnila v Sbierke zákonov a nariadenie štátu československého.

3. Ministrovi zahraničných vecí sa ukladá, aby v dohode so všetkými súčastnenými ministrami učinil ďalšie opatrenia, ktorých je treba k prevedeniu tejto prozatýmnej smluvy.

Zahraničný výbor konečne odporúča, aby poslanecká snemovňa usniesla sa na nasledujúci

resolúci:

ťVláda sa vyzýva, aby vo vhodnej chvíli dala sa do vyjednávania s vládou Ukrajinskej Socialistickej Sovietskej republiky o jej uznanie de jure.Ť

V Prahe dňa 15. listopadu 1922.

II.

Výbor pro průmysl, obchod a živnosti doporučuje poslanecké sněmovně ku přijetí následující návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé se usnáší:

1. Prozatímní smlouva uzavřená dne 6. června 1922 mezi Československou republikou a Ukrajinskou Socialistickou Sovětskou republikou se schvaluje.

2. Vládě se ukládá, aby tuto prozatímní smlouvu uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého.

3. Ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení této prozatímní smlouvy.

Důvodová zpráva.

Prozatímní smlouva uzavřená dne 6. června 1922 mezi československou republikou a Ukrajinskou Socialistickou Sovětskou republikou je textově stejnou se smlouvou uzavřenou dne 5. června 1922 mezi SR a Ruskou Socialistickou Sovětskou Federativní republikou. Z těchto důvodů usnesl se také výbor pro průmysl, obchod a živnosti provésti o obou smlouvách generální debatu najednou. Sluší poznamenati, že smlouva tato jest první etapou úpravy hospodářských a obchodních styků mezi oběma smluvními státy.

Uzavřením této smlouvy plní československá vláda starý program naší zahraniční politiky: ťPracovati na hospodářské obnově a konsolidaci Evropy se všemi státy, navazovati styky obchodní a hospodářské a zabezpečiti mír ve střední Evropě.Ť Z těchto důvodů uznala také československá vláda dosavadní držitele moci na Ukrajině a uzavřením této prozatímní smlouvy uznala Ukrajinskou Socialistickou Sovětskou republiku ťde factoŤ.

Uzavření smlouvy obchodní není ještě obnovením obchodních a hospodářských styků mezi oběma smluvními státy. Pro obnovení obchodních styků jsou směrodatny v obou státech nikoliv jen ideální hlediska, nýbrž a to zvláště praktické podmínky. Zmonopolisováním zahraničního obchodu v USSR a nedostatkem platidla byla skutečná možnost využití výhod z této smlouvy plynoucí pro obchod a průmysl v ČSR hodně ztížena. Rozřešení těchto problémů je úkolem budoucnosti v obou smluvních státech.

K odůvodnění jednotlivých článků smlouvy dovoluje si výbor pro průmysl, obchod a živnosti poukázati na odůvodnění uvedené ve vládním návrhu č. 3796 schvalovacího usnesení.

Výbor pro průmysl, obchod a živnosti byl si vědom toho, že tato smlouva je počátkem dalších smluv, které bude nutno našemu státu s USSR uzavříti a navrhuje slavné poslanecké sněmovně, aby navržené schvalovací usnesení přijala.

V Praze dne 14. listopadu 1922.