Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922
|
I. volební období |
6. zasedání. |
Původní znění.
3864.
des Abgeordneten Zierhut und Genossen
in Angelegenheit der in den höheren Bodenlagen durch das aussergewöhnlich ungünstige Herbstwetter angerichteten Schäden.
Wie bekannt, ist in den höheren Bodenlagen Böhmens, Mährens und Schlesiens die Ernte in den Hauptfrüchten dieser an und für sich unfruchtbaren Gegenden, nämlich die Ernte an Kartoffeln, Hafer und Sommerkorn, durch das anhaltend kalte und regnerische Wetter im Herbst, also zur Zeit als diese Früchte dort erst reifen sollten, entweder vollständig vernichtet oder doch so geschädigt worden, daß der Ertrag weit unter das Normale herabgesetzt ist. An vielen Orten konnten diese Früchte wegen der Kälte nicht einmal ausreifen; sonst sind sie durch den anhaltenden Regen derart durchnäßt worden, daß sie schon auf dem Felde verdarben oder wenn auch durch den Fleiß der Bevölkerung halbwegs noch eingebracht, infolge der anhaftenden Feuchtigkeit dem Verderben in den Aufbewahrungsräumen verfallen.
Zu der dadurch in diesen armen Gegenden hervorgerufenen Not an Lebensmitteln und Viehfutter gesellt sich noch die durch die plötzlich hereingebrochene Wirtschaftskrise, namentlich in der Holzindustrie, dem Haupterwerbszweig der dort arbeitenden Bevölkerung, eine Arbeitslosigkeit sondergleichen. Die Sägewerke, Holzstoffabriken, überhaupt alle Holzindustriewerke, die Glasfabriken und Glasschleifereien und die mannigfachen hochentwickelten, sonstigen Industrien dieser Gegenden haben entweder den Betrieb schon ganz einstellen und die Arbeiter entlassen müssen oder sie sind wegen der Absatzkrise gezwungen, Feiertagschichten einzulegen oder den Betrieb nur in sehr beschränktem Umfang fortzuführen. Die Arbeitslosigkeit nimmt dort von Tag zu Tag zu.
Diese Zustände sind angesichts des bevorstehenden, in diesen Gegenden besonders harten Winters umsomehr gefahrdrohend, als die kargen Ersparnisse dieser Bevölkerung in den Kriegsanleihen angelegt wurden und diese Kriegsanleihen bisher nicht eingelöst werden und den in diesen Gegenden am meisten verbreiteten. Kleinlandwirten und Kleingewerbetreibenden unverhältnismäßig hohe Vermögens- und Vermögenszuwachsabgaben auferlegt wurden, anderen Einbringung jetzt geschritten wird. Die Not droht dort entsetzlich zu werden; es ist nicht ausgeschlossen, daß eine allgemeine Hungersnot dort ausbricht, wenn nicht rechtzeitig eingegriffen wird.
Ein schwerer Winter steht dort der Bevölkerung bevor und auch darnach wird es an geeignetem Saatgetreide und Saatkartoffeln fehlen, um im Frühjahr den Anbau vornehmen zu können. Und wer weiß, ob die wirtschaftliche Krise bis dorthin wird überwunden sein. Noch dazu sind diese Gebirgsgegenden in der Grundsteuerveranlagung allgemein zu hoch eingeschätzt worden und ist der Viehstand durch die jahrelangen Kriegsanforderungen zur Lieferung von Schlachtvieh für das Heer und durch den empfindlichen Rückgang der Landwirtschaft wegen Mangel an Vieh und Dünger und durch die voriges Jahr hereingebrochene Not an Futtermitteln so herabgekommen, daß auch da ein Notzustand vorhanden ist.
Da dieser durch Krieg und Elementarereignis verursachten Not nur eine gesamtstaatliche Aktion abzuhelfen vermag, wozu der Staat verpflichtet ist, stellen wir folgenden
Antrag:
Die Regierung wird aufgefordert:
1. Sofort die in den höheren Bodenlagen durch das außergewöhnlich ungünstige Herbstwetter angerichteten Schäden erheben zu lassen.
2. Den am schwersten betroffenen Gemeinden sogleich eine nicht rückzahlbare Subvention zur Anschaffung von Lebensmitteln für die ärmere Bevölkerung behufs Überwinterung zu gewähren.
3. Den betroffenen Gemeinden in diesen Höhenlagen einen unverzinslichen, erst nach einem Jahre ratenweise rückzahlbaren Vorschuß zur Linderung der hereingebrochenen Not und namentlich auch zur gemeinsamen Beschaffung von Saatgut für den nächsten Frühjahrs-Feldanbau zu gewähren.
4. Den geschädigten Steuerträgern eine allgemeine Steuerabschreibung und den geschädigten Kleinlandwirten und Kleingewerbetreibenden nötigenfalls einen vollen Steuererlaß zu bewilligen.
5. Den von den Schäden betroffenen, zur Vermögensabgabe verpflichteten Personen eine Stundung aller Raten der Abgabe vom Vermögenszuwachs mindestens auf ein Jahr hinaus zu bewilligen.
Die Bedeckung ist im Staatsvoranschlage vorgesehen.
Wegen der Notwendigkeit der schnellten Durchführung der Aktion erbitten wir die dringliche Behandlung unseres Antrages.
Prag, am 7. November 1922.
Zierhut,
Pittinger, Heller, Böhr, Windirsch, Matzner, Dr. Kafka, Dr. Spina, Kostka, Dr. W. Feierfeil, Budig, Křepek, Dr. Petersilka, Scharnagl, Schubert, Szentiványi, Dr. Körmendy-Ékes, Dr. Lelley, Schälzky, Patzel, Knirsch, Dr. Medinger.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922
|
I. volební období |
6. zasedání. |
Překlad
3864.
poslance Zierhuta druhů
ve věci škod, způsobených ve vyšších polohách mimořádně nepříznivým podzimním počasím.
Ve vyšších polohách Čech, Moravy a Slezska, v těchto již samo sebou neúrodných krajinách, byla, jak známo, sklízeni hlavních plodin, totiž bramboru, ovsa a jarního žita, na podzim, tedy v době zrání, lnul úplně zničena nebo aspoň tak poškozena trvalými chladny a dešti, že výtěžek klesl daleko pod obvyklou míru, mnoha místech nemohly pro zimu tyto plodiny ani uzráti; jinak trvalými dešti tak prosákly, že se jíž na polí zkazily anebo když i pílí obyvatelstva byly nějak ještě dopraveny domů, nasáklou vlhkostí se kazí v místech, kam je složili.
K nouzi o potraviny a krmivo pro dobytek, která tím povstala v těchto chudých krajinách, druží se ještě nezaměstnanost, jíž není rovné, způsobená náhlou hospodářskou krisí, jmenovitě v dřevařském průmyslu, hlavním výdělečném odvětví tamních pracujících vrstev. Díly, továrny na zpracování dřeva, vůbec veškeré dřevařské závody, sklárny a brusírny skla a různá, vysoce vyvinutá ostatní průmyslová odvětví v těchto krajinách, musily buď práci již úplně zastaviti a propustiti dělníky nebo pro odbytovou krisi zavésti prázdné dny či pokračovati v práci jen ve velmi omezeném rozsahu. Nezaměstnanosti tam přibývá den ode dne. Pro blížící se zimu, v těchto krajinách zvláště tuhou, hrozí z těchto poměrů tím větší nebezpečí, že skrovné úspory tohoto obyvatelstva byly uloženy ve válečných půjčkách a tyto válečné půjčky nebyly dosud zaplaceny, dále že v těchto krajinách, kde jest nejvíce drobných rolníků a maloživnostníků, byly uloženy nepoměrně vysoké dávky z majetku a z přírůstku na majetku, k jejichž vybírání se nyní přikročuje. Bída hrozí, že bude nesnesitelna; není vyloučeno, že tam vypukne všeobecný hlad, jestliže se včas nezakročí.
Obyvatelstvo očekává těžká zima a také potom nebude dosti vhodného osiva a bramborů k sázení, aby se mohlo na jaře sázeti. A kdož ví, bude-li do té doby překonána hospodářská krise. K tomu jest tyto horské krajiny při ukládání pozemkové daně vesměs příliš vysoko byly odhadnuty a počet dobytka klesl na nouzový stav, poněvadž několik let ve válce požadován byl pro vojenské dodávky jatečného dobytka, poněvadž z nedostatku dobytka a hnoje citelně pokleslo zemědělství a předešlého roku nastala nouze o krmivo.
Ježto bídu, způsobenou válkou a živelní pohromou může napraviti jen akce podniknutá celým státem, k čemuž jest stát povinen, činíme tento
návrh.
Vláda se vybízí:
1. Aby dala vyšetřiti škody, způsobené ve vyšších polohách mimořádně nepříznivým podzimním počasím,
2. Aby nejtíže postiženým obcím ihned poskytla podporu na opatření potravin chudému obyvatelstvu pro přezimování, a to podporu, jíž netřeba splatiti,
3. Aby postiženým obcím v těchto vysokých polohách poskytla bezúročnou zálohu, teprve po roce ve splátkách splatnou, na zmírnění nynější nouze a jmenovitě na společné opatření osiva pro příští jarní osev,
4. Aby poškozeným poplatníkům povolila všeobecný odpis daní a poškozeným drobným rolníkům a maloživnostníkům aby úplně daně prominula, bude-li toho potřeba.
5. Aby poškozeným osobám, povinným dávkou z majetku, poshověla všechny splátky dávky z přírůstku na majetku nejméně na jeden rok,
Na úhradu jest pamatováno ve státním rozpočtu.
Poněvadž jest třeba, aby akce byla co nejrychleji provedena, prosíme, aby tento návrh byl projednán jako pilný.
V Praze dne 7. listopadu 1922.
Zierhut, Pittinger, Heller, Böhr, Windirsch, Matzner, dr. Kafka, dr. Spina, Kostka, dr. W. Feierfeil, Budig, Křepek, dr. Petersilka, Scharnagl, Schubert, Szentiványi, dr. Körmendy-Ékes, dr. Lelley, Schälzky, Patzel, Knirsch, dr. Medinger.