Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922
|
I. volební období |
6. zasedání. |
Původní znění.
3863.
Antrag
der Abgeordneten Hillebrand, Hoffmann, Deutsch und Genossen betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 23. Juli 1919, Nr. 470 Seg. d. G. u. V. zwecks Einbeziehung aller Lehrer (ihrer Hinterbliebenen), auch der vor dem 28. Oktober 1918 kriegsbeschädigten (vermissten).
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Gesetz
vom..........1922
betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 23. Juli 1919, Nr. 470 Slg. d. G. u. Vdg.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:
Art. 1.
Die §§ 2 und 3 des Gesetzes vom 23. Juli 1929, Nr. 470 Slg. d. G. u. V., haben abgeändert zu lauten wie folgt:
§ 2.
Lehrer, welche infolge des Krieges zur Ausübung ihres Lehrerberufes untauglich wurden, sind bis zur dauernden Regelung ihrer Verhältnisse nicht in den Ruhestand zu versetzen, es ist ihnen vielmehr ein Urlaub mit Genuß der vollen Dienstbezüge samt Zulagen zu gewähren, falls sie nach § 1 nicht Anspruch auf eine größere Begünstigung haben.
§ 3.
Den Familien nach gefallenen oder vermißten Lehrern sind alle Dienstbezüge samt Zulagen so nachzuzahlen und weiter auszuzahlen, als ob die betreffenden Lehrer noch am Leben wären und im Schuldienste ständen, und zwar für die Zeit, bis die Versorgungsgenüsse nach gefallenen oder vermißten Lehrern durch Gesetz dauernd geregelt sein werden. Diese Bestimmung gilt jedoch ebenfalls mit dem Vorbehalte, daß die Familien nach § 1 nicht Anspruch auf eine größere Begünstigung haben.
Art. II.
Dieses Gesetz gilt vom Tage seiner Kundmachung mit Rückwirkung vom 28. Oktober 1918.
Art. III.
Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Minister für Schulwesen und Volkskultur irn Einvernehmen mit denbeteiligten Ministern betraut.
Begründung:
Die sozialen Motive, welche zur Erlassung der Bestimmungen der §§ 2 und 3 des Gesetzes vom 23. Juli 1919, Nr. 470 Slg. d. G. u. V." führten, bestehen für alle Lehrer und Heimkehrer, sowie für die Familien aller im Kriege gefallenen oder vermißten Lehrer. Es besteht vom sozialpolitischen Gesichtspunkte - und nur dieser kann hier maßgebend sein - nicht der mindeste Grund dafür, die Begünstigungen des Gesetzes davon abhängig zu machen, in welcher Formation der Lehrer den Kriegsdienst geleistet hat. Diese durch das zit. Gesetz gemachte Unterscheidung, die durchaus ungerechtfertigt ist, zu beseitigen, ist der Zweck des vorliegenden Gesetzentwurfes.
Die durch die beantragte Neuregelung sich ergebende Mehrbelastung ist durch eine 20%ige Erhöhung der Personaleinkommensteuer bei Einkommen von über 500,000 Kč pro anno einzubringen.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Entwurf dem Sozialpolitischen- und Budgetausschusse zuzuweisen.
Prag, am 9. November 1922.
Hillebrand, Hoffmann, Deutsch,
R, Fischer, Häusler, Schäfer, Dr. Holitscher, Čermak, Kirpal, Hackenberg, Uhl, Leibl, Taub, Beutel, Hirsch, Blatny, Koscher, Kaufmann, Dietl, Schweichhart, Grünzner.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922
|
I. volební období |
6. zasedání. |
Překlad.
3863.
Návrh
poslanců Hillebranda, Hoffmanna, Deutschové a druhů
na změnu zákona ze dne 23. července 1919, č. 470 Sb. z. a n. tak, aby se vztahoval na všechny učitele (jejich pozůstalé), válkou poškozené (nezvěstné) i před 28. říjnem 1918.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne......... 1922.
jimž se mění zákon ze dne 23. července 1919, č. 470 Sb. z. a n.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
§§ 2 a 3 zákona ze dne 23, července 1919, ř. 470 Sb. z. a n. mění se takto:
§ 2.
Učitelé, kteří se válkou stali neschopnými vykonávati své učitelské povolání, nebuďtež až do trvalého upravení jejich poměrů dáváni na odpočinek, nýbrž buď jim udělena dovolená s plnými služebními platy a přídavky, ačli nemají podle §u 1 nároku na větší výhodu.
§ 3.
Rodinám padlých nebo nezvěstných učitelů buďte doplaceny a dále vypláceny všecky služební příjmy a přídavky tak, jako kdyby učitelé byli na živu a ve službě školní a to po dobu než budou zaopatřovací požitky po padlých nebo nezvěstných učitelích těch zákonem trvale upraveny. Avšak i toto ustanovení platí s výhradou, nemají-li rodiny ty podle §u 1 nároku na větší výhody.
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinností dnem svého vyhlášení se zpětnou platností od 28. října 1918.
Čl. III.
Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr školství a národní osvěty po dohodě se súčastněnými ministry.
Odůvodnění.
Sociální pohnutky, které vedly k vydání ustanovení §§ů 2 a 3 zákona ze dne 23. července 1919, č. 470 Sb. z. a n. platí pro všechny učitele vracející se ze zajetí, jakož i pro rodiny všech učitelů ve válce padlých nebo nezvěstných. Ze sociálně-politického stanoviska - a jen toto může zde rozhodovati - není nejmenšího důvodu pro to, činiti výhody zákona závislými na tom, ve kterém útvaru učitel válečnou službu konal. Odstraniti toto rozlišování, činěné uvedeným zákonem, které je naprosto nespravedlivé, jest účelem tohoto návrhu zákona.
Větší vydání, způsobené navrhovanou novou úpravou, budiž opatřeno 20%ním zvýšením osobní daně z příjmu, při příjmech přes 500.000 Kč.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.
V Praze dne 9. Listopadu 1922.
Hillebrand, Hoffmann, Deutsch,
R. Roscher, Häusler, Schäfer, dr. Holitscher, Čermak, Kirpal, Hackenberg, Uhl, Leibl, Taub, Beutel, Hirsch, Blatny, Roscher, Kaufmann, Dietl, Schweichhart, Grünzner.