Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

3855.

Dringliche Interpellation

der Abg. Dr. Wenzel Feierfeil, Georg Scharnagl und Genossen

an die Gesamtregierung

betreffend Massnahmen gegen die volle Missernte und im Zusammenhange damit die ausserordentliche Notlage in den Erzgebirgsgemeinden überhaupt, besonders in denen des Teplitzer, Duxer und Brüxer Bezirkes.

Seit Anfang Juli d. J, hat es im ganzen Erzgebirge mit geringen Ausnahmen jeden Tag geregnet; wenn wirklich dieses Regenwetter einmal aussetzte, so konnte an einem solchen Tage wegen der außerordentlichen Feuchtigkeit des Bodens und der fast schon am Stamme verdorbenen Feldfrüchte nichts geerntet werden, Das Futter ist zum größten Teil schon auf dem Felde vollständig vernichtet und wo man versuchte, einen Teil einzuernten, ist das, was eingeerntet wurde, derartig beschaffen, daß es infolge des nichttrockenen Zustandes jetzt in der Scheuer verdirbt und verschimmelt. Es kann zur Fütterung nicht verwendet werden, Die Gemeinden des Erzgebirges stehen vor einer Futtermittelkatastrophe, wie sie in einem solchen Umfange auch in der schwersten Zeit über sie noch nie hereingebrochen war.

Genau so, oder vielleicht noch schlimmer ist es mit der Getreide- und Kartoffelernte, Die erstere mußte grün und unreif umgemäht werden; das grün Umgemähte ist bloß: zum Teile eingeerntet, und zwar in einem ganz feuchten Zustand, und verfault ebenso wie das eingeerntete Futter noch unter dem Dache. Ein anderer Teil des Niedergemähten liegt jetzt schon seid Wochen draußen unter dem Schnee. Was vom Getreide eingeerntet worden ist, kann höchstens als Streu verwendet werden und verfault auch noch vor einer solchen Ingebrauchnahme.

Die Kartoffelernte ist gänzlich mißraten. Die Kartoffeln sind ungenießbar, ja gesundheitsgefährlich, der Quantität nach ist kaum die Aussaat erreicht, Übrigens liegt der größte Teil ebenfalls noch unter dem Schnee und ist erfroren.

Schon bei normalen Verhältnissen ist es schwer dem Erzgebirgsboden ein Erträgnis abzuringen. Aber in diesem Jahre ist alle verwendete Mühe des armen Erzgebirglers verloren und umsonst gewesen. Das besonders Erschwerende ist noch der Umstand, daß der Erzgebirgler mit der Vernichtung der Ernte ratlos der nächsten Aussaat gegenübersteht, da ihm jegliches Saatgut fehlt.

Bekanntlich fehlt außerdem in den meisten Erzgebirgsgemeinden jede andere Verdienstmöglichkeit, so daß für unzählige Familien ein Winter voll Verzweiflung bevorsteht.

Die Unterfertigten stellen aus diesen Gründen folgende dringliche Fragen an die Regierung:

1. Hat die Regierung die ganz außerordentliche Notlage in den Erzgebirgsgemeinden schon zur Kenntnis genommen?

2. Was gedenkt sie zu tun, um die er Not zu steuern?

3. Ist die Regierung geneigt, einen völligen Nachlaß der Grundsteuer, sowie auch der auf die Grundstücke entfallenden Umsatzsteuer für die Jahre 1922 und 1923 den betroffenen Gemeinden zu gewähren?

4. Ist die Regierung ferner geneigt, diesen Gemeinden eine entsprechende Zuwendung von Geld zum Ankauf von Futtermitteln, Saatgut, Brotgetreide, sowie Kartoffeln zu gewähren?

Prag, am 7. November 1922.

Dr. W. Feierfeil, G Scharnagl,

Bobek, Mark, Dr. Petersilka, Dr. Luschka, Budig, Dr. Spina, Windirsch, Kostka, Dr. Hanreich, Röttel, Heller, Pittinger, Schubert, J. Fischer, Zierhut, Böllmann, Dr. Kafka, Patzel, Schälzky, Böhr.

Překlad.

3855.

Naléhavá interpelace

poslanců dra W. Feierfeila, G. Scharnagla a druhů

vládě

o opatřeních proti úplné neúrodě a souvislé s tím mimořádné nouzi v krušnohorských obcích vůbec, zvláště v obcích okresu teplického, duchcovského a mosteckého.

Od počátku července t. r. v celém Krušnohoří pršelo až na nepatrné výjimky každý den; jestliže skutečně tyto deště někdy ustaly, nemohlo se toho dne nic sklízeti pro mimořádnou vlhkost půdy a pro zkázu polních plodin skoro na stojatě, Krmiva bylo většinou jíž na poli úplně zničeno a kde se pokusili část skliditi, jest sklizeň taková, že nyní ve stodole se kazí a plesniví, poněvadž nebyla suchá. Ke krmení toho nelze užíti, Obce krušnohorské stojí před pohromou pro nedostatek krmiva, jaká v takovémto rozsahu i v nejtěžších dobách dosud nikdy jích nestihla, Právě tak, nebo snad ještě hůře jest se sklizní obilí a brambor. Obílí musilo býti posekáno zelené a nezralé; zelené posekané obilí bylo jen z částí sklizeno a to úplně vlhké a hnije ještě pod střechou právě tak jako sklizené krmivo. Druhá část posečeného obílí leží nyní již několik týdnů pod sněhem. Obilí, které bylo sklizeno, lze nanejvýš použití jako steliva a plesniví také ještě před tím, než se ho takto použije.

Sklizeň bramborů jest naprosto špatná, Brambory jsou nepoživatelné, ba zdraví nebezpečné, a co do množství sklidila se sotva setba. Ostatně většinou leží také ještě pod sněhem a jsou zmrzlé.

Již za pravidelných poměrů jest těžko, dobýti z krušnohorské půdy nějaký výtěžek, Avšak tohoto roku všechna námaha, kterou chudé obyvatelstvo krušnohorské vynaložilo, jest ztracena a marno. Zvláště přitěžující jest také, že obyvatelé krušnohorští co do příští setby jsou bezradní, poněvadž pro zničenou žeň nemají naprosto osiva.

Jak známo, ve většině obcí Krušnohoří není kromě toho jiné možnosti výdělku, takže nesčetným rodinám hrozí zima plná zoufalství.

Z těchto důvodů podávají podepsaní vládě tyto naléhavé dotazy:

1. Ví již vláda o zcela mimořádné nouzi v krušnohorských obcích?

2. Co zamýšlí činiti, aby čelila této nouzi?

3. Jest vláda ochotna, úplně prominouti pozemkové daně, jakož i daň z obratu, připadající na tyto pozemky, pro léta 1922 a 1923?

4. Jest vláda dále ochotna těmto obcím poskytnouti náležitý peněžitý příspěvek na zakoupení krmiva, osiva, chlebovin, jakož i bramborů?

V Praze dne 7. listopadu 1922.

Dr. W. Feierfeil, Scharnagl,

Bobek, Mark, dr. Petersilka, dr. Luschka, Budig, dr. Spina, Windirsch, Kostka, dr. Hanreich, Röttel, Heller, Pittinger, Schubert, J. Fischer, Zierhut, Böllmann, dr. Kafka, Patzel, Schläzky, Böhr.