Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922
|
I. volební období |
6. zasedání |
3852.
Návrh
poslanců Fr. Zeminové, J. Sajdla, R. Laube a spol.
o úpravě pachtovného při drobných zemědělských pachtech.
Zákon
ze dne............... 1922,
o úpravě pachtovného při drobných zemědělských pachtech.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
U pachtů (podpachtů) uzavřených v roce 1920 nebo v r. 1921, nebo v prvé polovici r. 1922, upravuje se pachtovné pro r. 1922-1923 a další smluvená pachtovní léta podle tohoto zákona, jestliže
1. pachtýř (podpachtýř) nemá více než 8 ha zemědělské půdy (vlastní i pachtovné) a tuto sám, neb se svou rodinou obdělává;
2. propachtovatel - je-li tímto osoba fysická - má více zemědělské půdy ve vlastnictví (v pachtu) než 8 ha;
3. pacht (podpacht) není upraven (obnoven) zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a noř, nebo zákonem z 13. července 1922, č. 213 Sb. z. a noř.
§ 2.
Je-li propachtovatelem osoba právnická, nastává úprava pachtovného dle tohoto zákona v každém případě, tedy i tehdy, když propachtovatel (osoba právnická) má ve vlastnictví méně než 8 ha zemědělské půdy.
§ 3.
Místo smluveného pachtovného stanoví se u pachtů (podpachtů) (§§ 1 a 2) pachtovné takto:
Pachtovné z 1 ha zemědělské půdy obnáší tolik, kolik činí průměrná cena žita, vypočítaná z průměru cen téhož na pražské plodinové burse ze srpna, září a října běžného roku a to: v oblasti pastvinářské za 150 kg žita, v oblasti bramborářské za 180 kg žita, v oblasti obilnářské II. za 200 kg žita, v oblasti obilnářské I. za 250 kg žita, v oblasti řepařské za 300 kg žita. Tyto průměrné ceny včas vyšetří a úředně vyhlásí ministerstvo zemědělství.
Nedohodnou-li se strany, určí pachtovné k návrhu pachtýře nebo propachtovatele okresní soud, v jehož obvody pachtovaný pozemek leží. Návrh k soudu podati jest ve dvou stejnopisech nejdéle do 30. listopadu toho kterého pachtovního roku.
Opožděné návrhy zamítne soud z moci úřední.
Soud, rozhoduje-li o žádosti za úpravu pachtovného, má přihlížeti i k zvláštním okolnostem, při čemž muže jíti až o 20% nad nebo až o 20% pod takto vypočtený obnos pachtovného, je-li to plodností pachtované půdy odůvodněno.
§ 4.
Pro stanovení pachtovného pro rok 1922-1923 určuje se lhůta k podání návrhu k soudu (§ 3) 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.
§ 5.
Při rozhodování o úpravě pachtovného postupují soudy podle zásad řízení nesporného.
§ 6.
Bylo-li pro rok 1922-1923 již zaplaceno pachtovné vyšší než dle §u 3, má pachtýř (podpachtýř) právo vyúčtovati si takový přeplatek při placení pachtovného pro rok příští.
§ 7.
Zákon tento působí ode dne vyhlášení. Provedení zákona ukládá se příslušným ministrům.
Důvody.
Otázka drobných pachtů a pachtovného u těchto jest již od r. 1920 vždy na určitou dobu zákonem upravována. Jest z toho patrno, že jest to otázka značné důležitosti. Nespravedlivým rozdělením vlastnictví půdy - které právě má býti pozemkovou reformou spravedlivě upraveno - jest valná většina drobných venkovských lidí odkázána na výtěžek z půdy pachtované. Letošním rokem provedena byla zákonem z 13. července 1922, č. 213 Sb. z. a nař. obnova drobných zemědělských pachtů letos a příštím rokem končících, při čemž pro pachty takto obnovené stanoveno bylo určité pachtovné, které řídí se dle bursovní ceny žita. Roku loňského provedena byla zákonem z 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a nař. rovněž obnova drobných pachtů končících v r. 1921. U pachtů loni obnovených upravuje se pro rok 1922-23 a 1923-24 pachtovné obdobně jako u pachtit v r. 1922 obnovených.
Jest tedy pachtovné u obnovených pachtů upraveno zákonem do konce pachtovního roku 1924.
V r. 1920 a v letech dalších byly však uzavírány nové drobné pachty na delší dobu (na př. na 6 roků), při kterých pachtovné stanoveno bylo pro celou pachtovní dobu v poměru k tehdejší ceně zemědělských produktů, najmě obilí. Na tyta pachty se úprava pachtovného, provedená lotos, u pachtů obnovených nevztahuje, v důsledku čehož jest pachtýř nucen platiti pachtovné, dnešním poměrům naprosto neodpovídající.
Poklesem cen obilí a ostatních plodin, poklesl přirozeně výnos pachtovaných pozemků, takže snížený výnos nedosahuje ve většině případech výši pachtovného, připočteme-li k tomuto náklady obdělávání, osevu atd. na pozemek vynaložené. Nutno připomenouti, že pachtovné při drobných pachtech jest vždy nepoměrně vyšší než u pachtů hospodářských celků (dvorů, statků a pod.), čímž jest nepoměr při drobných pachtech mezi pachtovným a nynějším výnosem zvlášť veliký, kdežto u pachtů jiných (pacht hospodářských celků) se nepoměr ten vůbec neobjevuje.
Nehledě k uzavřené smlouvě, nemohou drobní pachtýři zříci se pachtovných pozemků již z toho důvodu, že bez pozemků těch nemohou existovati, a výživa jejich rodin - vzhledem k nemožnosti jiného zaměstnání - byla by ohrožena.
Z těchto důvodů jest proto nejvýše třeba provésti zákonem úpravu pachtovného i uvedených pachtů. Vzhledem k tomu; že tito pachtýři jsou stejně hospodářsky postaveni jako ti, u nichž v důsledku obnovy pachtu nastala zákonná úprava pachtovného, bude navrhovaná úprava pachtovného aktem pouhé spravedlnosti, jak vzhledem k pachtýřům, tak i vzhledem k propachtovatelům.
Z toho důvodu také navrhovatel neodchyluje se podstatně od zákonů o obnově pachtů pokud týče se vymezení pojmu ťdrobný pachtŤ. Pokud týče se samotné úpravy pachtovného, jest navrhována táž úprava jako provedena byla zákonem z 13. července 1922, č. 213 Sb. z. a nař. Vzhledem k tomu, že soud může pachtovné snížiti neb zvýšiti, bylo pouze Vypuštěno slovo nejvyšší, poněvadž ustanovené pachtovné nejvyšším pachtovným skutečně není. Úprava pachtovného i u pachtů uzavřených v prvé polovici r. 1922 navrhována jest opět jen s ohledem na spravedlnost. Na tyto pachty nevztahuje se totiž letošní zákon o obnově pachtů (čl. VI. zákona č. 213). Umožněno tím sice bylo propachtování pozemků novým pachtýřům stejného sociálního postavení s pachtýři starými, nebylo však upraveno pachtovné tak, jako by bylo upraveno - při obnově pachtů - starému pachtýři. Bude proto spravedlivo nejen pro nového pachtýře, ale i vzhledem k propachtovateli a starému pachtýři, provésti i zde úpravu pachtovného.
Poněvadž navrhovaný zákon nabude platnosti v době, kdy pachtovné na rok 1922-23 - poněvadž toto platí se ve většině případech předem - bude již zaplaceno, má §em 6 býti umožněno pachtýři vyúčtovati si přeplatek při pozdějším placení pachtovného. Z téhož důvodu bylo nutno stanoviti zvlášť lhůtu k podání návrhu k soudu (§ 4) na úpravu pachtovného pro rok 1922/23.
V Praze dne 7. listopadu 1922.
Zeminová, Sajdl, Laube,
Slavíček, Špatný, Landová-Štychová, David, Hrušovský, dr. Patejdl, Pelikán, Pechmanová, Sladký, Boříval, dr. Bartošek, Draxl, Trnobranský, Prášek, Langr, Netolický, dr. Vrbenský, dr. Uhlíř.