|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
6. zasedání |
Původní znění.
3830.
Antrag
der Abgeordneten Patzel, Wenzel und Genossen
betreffend die Arbeitslosenunterstützung.
Die Gefertigten stellen den Antrag, das Abgeordnetenhaus wolle nachstehendes Gesetz beschließen:
Gesetz
vom .....................
betreffend die Arbeitslosenunterstützung.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Die Wirksamkeit des Gesetzes vom 12. August 1921 Nr. 322 Slg. d. G. u. V. in der Fassung des Gesetzes vom 21. Dezember 1921 Nr. 482 Slg. d. G. u. V. wird bis zum 31. Dezember 1923 verlängert und durch nachfolgende Bestimmungen abgeändert beziehungsweise ergänzt.
§ 2.
Außer den in § 1 des Gesetzes vom 12. August 1921 genannten Personen gebührt auch Kleingewerbetreibenden bei Nachweis ihrer Mittellosigkeit der Anspruch auf die Arbeitslosenunterstützung. Dieser Anspruch wird auf die Dauer der gegenwärtigen Wirtschaftskrise eingeschränkt, und kann seitens des Ministeriums für soziale Fürsorge nach Anhörung der politischen Bezirksverwaltung und der beteiligten Gewerbegenossenschaften widerrufen werden.
§ 3.
Die im § 4 des Gesetzes vom 12. August 1921 festgesetzte Höhe der Arbeitslosenunterstützung wird in folgender Weise abgeändert. Die Arbeitslosenunterstützung beträgt 16 K, der Beitrag für die Gattin oder Lebensgefährtin 3 K, der Beitrag für jedes Kind bis zu 14 Jahren 2 K, wobei der Gesamtbetrag für eine Familie 25 K täglich nicht übersteigen soll.
§ 4.
Zu § 4 des Gesetzes vom 12, August 1921 treten folgende ergänzende Bestimmungen: 1. Dem arbeitslosen Haushaltungsvorstand gebührt die Arbeitslosenunterstützung ohne Rücksicht auf eine Beschäftigung der Gattin oder Lebensgefährtin. 2. Die Arbeitslosenunterstützung gebührt auch jenen Staatsangehörigen, welche innerhalb der Čechoslovakischen Republik ihren Wohnsitz haben, in benachbarten Orten des Auslandes in Arbeit standen und ihre Beschäftigung verloren haben, im Rahmen der Bestimmungen des Gesetzes vom 12. August 1921. 3. Ledigen Haushaltsangehörigen, die arbeitslos geworden sind, gebührt die Arbeitslosenunterstützung auch dann, wenn der Haushaltsvorstand nicht Anspruch auf die Arbeitslosenunterstützung hat.
§ 5.
Dieses Gesetz tritt rückwirkend mit dem 1. Oktober 1922 in Kraft.
§ 6.
Mit der Durchführung wird der Minister für soziale Fürsorge im Einvernehmen mit den beteiligten Ministern betraut.
Begründung.
Die schwere Wirtschaftskrise macht eine Verlängerung der bestehenden gesetzlichen Bestimmungen über die Auszahlung der Arbeitslosenunterstützung zur unbedingten Notwendigkeit, zumal auch die Regierung ebenso wie die gewerkschaftlichen Organisationen die Anschauung vertritt, daß an ein Inkrafttreten des Gesetzes über die Arbeitslosenversicherung im gegenwärtigen Augenblicke nicht zu denken ist. Die beantragte Erhöhung gründet sich darauf, daß allgemein das bisherige Ausmaß als zu niedrig anerkannt wird. Aber auch die Ausdehnung des Anspruches auf die Kleingewerbetreibenden erscheint in den gegebenen wirtschaftlichen Verhältnissen wohlbegründet. So beschäftigt z. B. die nordböhmische Exportindustrie zahlreich Kleingewerbetreibende, die meist nur mit einem Lehrling arbeiten oder zeitweise mit einem Hilfsarbeiter, die auf die jeweils einlaufenden Aufträge der Exportindustrie angewiesen sind, die eigentlich fast nur Heimarbeit verrichten, und die nur deshalb einen Gewerbeschein haben, um gegebenenfalls selbst kleine Arbeiten ausführen zu können und das Recht zuhaben, Familienangehörige als Lehrlinge auszubilden, Ebenso sind jetzt z. B. im nordwestböhmischen Randgebiete zahlreiche Kleingewerbetreibende der Bekleidungsgewerbe, der Spielwarenerzeugung u. dgl., die allein höchstens mit einem Lehrling oder mit einem Familienangehörigen arbeiteten, deshalb brotlos geworden, weil sie infolge der Valutaverhältnisse und der hohen Steuern die Konkurrenz des benachbarten Auslandes nicht auszuhalten vermochten, Es ist zweifellos Pflicht des Staates, diesen durch seine Valutapolitik in ihrem Erwerbe vernichteten kleinen Existenzen seine soziale Fürsorge angedeihen zu lassen. Die übrigen beantragten Ergänzungen werden durch die beobachteten Unklarheiten in der Handhabung des geltenden Gesetzes begründet. Die Bedeckung für die Mehrkosten im Jahre 1922 ist aus den Erhöhungen der Zollgebühren vorzunehmen, für die Kosten im Jahre 1923 ist umrahmen des ordentlichen Staatsvoranschlages Vorsorge zu treffen. Es wird ersucht, diesen Gesetzesantrag der abgekürzten Behandlung im sozialpolitischen Ausschuß und im Budgetausschuß zuzuführen.
Prag, den 24. Oktober 1922.
Patzet, Wenzel,
Dr. Jabloniczky, Palkovich, Füssy, Dr. Lelley, Dr. Lodgman, Szentiványi, Dr. W. Feierfeil, Mark, Knirsch, Bobek, Simm, Dr. Luschka, Ing. Jung, Scharnagl, Böhr, Schälzky, Dr. Radda, Matzner, Kraus, Dr. Baeran.
|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
6. zasedání |
Překlad.
3830.
poslanců Patzela, Wenzela a druhů o podpoře nezaměstnaných.
Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla na tomto zákoně:
Zákon
ze dne ................
o podpoře nezaměstnaných.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Působnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n. se prodlužuje až do dne 31. prosince 1923 a mění se či doplňuje těmito ustanoveními:
§ 2.
Kromě osob uvedených v §u 1 zákona ze dne 12. srpna 1921 mají také drobní živnostníci nárok na podporu nezaměstnaných, prokáží-li svoji nemajetnost. Tento nárok se omezuje na čas trvání nynější hospodářské krise a může jej odvolati ministerstvo sociální péče po vyslechnutí okresní politické správy a súčastněných živnostenských společenstev.
§ 3.
Výše podpory nezaměstnaných určená §em 4 zákona ze dne 12. srpna 1921 mění se takto: Podpora nezaměstnaných činí 16 K, příspěvek na manželku nebo družku života 3 K, příspěvek na každé dítě do 14 let 2 K, při čemž úhrnná částka pro jednu rodina nesmí překročovati denních 25 K.
§ 4.
§ 4 zákona ze dne 12. srpna 1921 se doplňuje těmito ustanoveními: 1. Nezaměstnanému přednostovi domácnosti náleží podpora nezaměstnaných bez zřetele, je-li manželka nebo družka života zaměstnaná. 2. Podpora nezaměstnaných náleží také oněm příslušníkům státu, kteří mají své bydliště v Československé republice, pracovali v sousedních místech ciziny a ztratili své zaměstnání, v mezích ustanovení zákona ze dne 12. srpna 1921. 3. Svobodným členům rodiny, kteří ztratili zaměstnání, náleží podpora nezaměstnaných i tehdy, když přednosta domácností nemá nároku na podporu nezaměstnaných.
§ 5.
Tento zákon nabývá zpětné platností dnem 1. října 1922.
§ 6.
Provedením se pověřuje ministr sociální péče po dohodě se súčastněnými ministry.
Odůvodnění.
Těžká hospodářská krise činí naprosto nutným, aby byla prodloužena nynější zákonná ustanovení o výplatě podpory nezaměstnaných, jelikož jak vláda tak i odborové organisace jsou toho náhledu, že v této chvílí nelze pomýšleti na to, aby se uvedl v platnost zákon o pojištění proti nezaměstnanosti. Navržené zvýšení zakládá se na tom, že se všeobecně uznává, že nynější výměra jest příliš nízká. Avšak i rozšíření nároku na drobné živnostníky jest za nynějších hospodářských poměrů zcela odůvodněno. Tak na př. severočeský vývozní průmysl zaměstnává mnoho drobných živnostníků, kteří pracují po většině jen s jedním učedníkem nebo přechodně s jedním pomocným dělníkem, a kteří jsou odkázání na dočasně docházející zakázky vývozního průmyslu, kteří se vlastně zaměstnávají jen domácí prací, a kteří jen proto mají živnostenský list, aby podle potřeby mohli sami vyřizovati drobné práce a měli právo, členy své rodiny jako učně vychovávati. Právě tak jest na př. v severozápadním českém pohraničním území mnoho drobných živnostníků v oděvnictví, hračkářství atp., kteří pracovali nejvýše s jedním učněm nebo s jedním členem rodiny, a kteří pozbyli výživy proto, poněvadž pro valutní poměry a vysoké daně nebyli s to, aby vydrželi konkurencí sousední ciziny. Není pochyby, že jest povinností státu, aby těmto drobným existencím, jichž výdělek byl zničen jeho valutní politikou, přispěl svojí sociální péčí. Ostatní navržené doplňky odůvodňujeme pozorovanými nejasnostmi pří provádění platného zákona. Úhrada zvýšených výdajů za rok 1922 budiž vzata ze zvýšení celních poplatků, o výdaje na rok 1923 budiž postaráno v mezích řádného státního rozpočtu, Žádáme, aby tento návrh byl projednán zkráceným řízením ve výboru sociálně politickém a rozpočtovém.
V Praze, dne 24. října 1922.
Patzel, Wenzel,
dr. Jabloniczky, Palkovich, Füssy, dr. Lelley, dr. Lodgman, Szentiványi, dr. W. Feierfeil, Mark, Knirsch, Bobek, Simm, dr. Luschka, inž. Jung, Scharnagl, Böhr, Schälzky, dr. Radda, Matzner, Kraus, dr. Baeran.