|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
6. zasedání |
3823.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. dra W. Lehnerta a druhů o přehmatech vrchlabské okresní politické správy při slavnosti slunovratu v roce 1922 (tisk 3785/XIV),
II. vlády na interp. posl. Hancku a spol. vo veci úpravy penzie slovenských hladom umierajúcich penzistou učiteľov (tisk 3610/XXV),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Budaye a spol. ve věci protizákonné a bezuzdné censury na Slovensku (tisk 3780/VIII),
IV. min. financí na interp. posl. dra Hanreicha, Schälzkyho a druhů o jazykových přehmatech berního úřadu v Benešově nad Ploučnicí (tisk 3442/XXII),
V. min. financí na interp. posl. Krause a druhů o zadávání státních dodávek a prací bez veřejných rozpisů (tisk 3561/XIV),
VI. min. financí na interp. posl. dra Lodgmana a druhů o vládním nařízení ze dne 13. ledna 1922, čís. 6 Sb. z. a n., o placení dávky z majetku některými československými státními papíry (tisk 3700/I),
VII. min, financí na interp. posl. Windirsche a druhů o výnosu min. financí ve věci oceňování válečných půjček při předpisu dávky z majetku ze dne 29. května 1922, čís..43.619/5390/22-III/6 A (tisk 3740/XIX),
VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů o přijímání školních dítek do německých menšinových škol (tisk 3780/IX),
IX. min. vnitra a min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. dra Raddy a druhů o vykonávání lékařské prakse v jihomoravském pohraničním území (tisk 3781/XXIX),
X. min. železnic na interp. posl. dra E. Feyerfeila, inž. Kalliny a druhů o povolení zvláštního rychlovlaku a neobyčejně snížených cen pro účely politické strany (tisk 3781/XV),
XI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Szentiványiho a druhů o tom, aby byly učitelům škol církevních, kteří byli ve válečném zajetí, poukázány mimořádné přídavky za dobu zajetí (tisk 3740/XV),
XII. min. spravedlnosti na interp. posl. dra E. Feyerfeila a druhů o jazykových protizákonnostech u krajského soudu v Českých Budějovicích (tisk 3781/XXI),
XIII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Zierhuta a druhů o surovém nakládání četnictva a soudního vykonavatele s majitelem domu Breyem ve Švarcavě, v soudním okrese Nová Kdyně (tisk 3561/XXIII),
XIV. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. poslance dra E. Raddy a druhů o štváčské činnosti ťOkrskového výboru Národní jednotyŤ ve Znojmě (tisk 3781/XXXIV),
XV. min. národní obrany na interp. posl. dra Brunara a druhů o nárocích paní Antonie Kleinové ve Frývaldově na náhradu škody (tisk 3610/XXI),
XVI. min. pro zásobování lidu na interp. posl. Szentiványiho a soudy. v zájmu zrušení opatření učiněných ve věci vymožení obilí, neodvedeného v roce 1920 (tisk 3740/XIV),
XVII. min. železnic na interp. posl. dra Buday ho a spol. vo veci katolicku církev hanobiciach plakatov vyvesených v nádražných miestnostiach na Slovensku (tisk 3670/XIX),
XVIII. min. železnic na interp. posl. Daruly, Tausika a súdruhov o pomerov na železniciach Slovenska, hlavne na košicko-bohumínskej dráhe (tisk 3670/VI),
XIX. min. financi na interp. posl. Krause a druhů, aby v pohraničních okresích Čech byla snížena daň z obratu, daň z přijmu a daň výdělková (tisk 3781/XXXII),
XX. min. veřejných prací a soc. péče na interp. posl. Daruly, Tausika a soudruhů ohledně redikce práce a nezaměstnanosti ve Spišských hutních a železářských podnicích na Slovensku (tisk 3519/XVII).
I./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra W. Lehnerta a druhů
o přehmatech vrchlabské okresní politické správy při slavnosti slunovratu v roce 1922 (tisk 3785/XIV).
Dne 21. června 1922 pořádal místní odbor spolku ťBund der Deutschen in BöhmenŤ ve Vrchlabí slavnost slunovratu. Slavnost tato byla úředně povolena. Slavnostní řečník však vybočil z programu slavností, pronesl nenávistnou řeč proti republice Československé a byl pro své výroky oznámen soudu.
Proti státním úředníkům, kteří se slavnosti zúčastnili, okresní správa politická vyšetřování nezavedla a samozřejmě jim také neoznámila jich přeloženi, které nezařizuje úřad I. instance. Rovněž přítomnost jejich na slavností četnictvem nedala zjišťovati.
Vrchlabské okresní politické správě nebyl dán řádný pokyn, aby zakázala německým státním úředníkům účast na této slavnosti a zákazu takového okresní správa politická nevydala.
K zakročení proti přednostovi okresní správy politické není tedy důvodu.
V Praze dne 14. října 1922.
Ministr vnitra:
Malypetr, v. r.
II./3823.
Odpoveď
vlády, na interpelláciu posl. Ant. Hancku a spol.
vo veci úpravy penzie slovenských hladom umierajúcich penzistov učiteľov (tisk 3610/XXV).
Odpovedajúc na túto interpelláciu vláda poukazuje na odpoveď zo dňa 31. júla 1922, č. tlače II./3794, ktorá dala na interpelláciu poslanca Ant. Hancku a spoločníkov zo dňa 5. apríla 1922, č. tlače 3519/IV a ktorá sa v druhej čiasti týkala tej istej veci.
Penzijné pôžitky učiteľstva štátnych škôl na Slovensku upravené sú už podľa nariadenia vlády zo dňa 19. marca 1920, čís. 181 Sb. z. a n., právo tak ako penzijné pôžitky učiteľstva verejných škôl v ostatnom území republiky, a nieje tu tedy nateraz dôvodu k osobitým opatreniam. Úprava penzijných pôžitkov učiteľstva verejných škôl neštátnych na Slovensku súvisí s celkovou úpravou právnych pomerov učiteľstva týchto škôl, ako i s novou úpravou ich sriadovania a vydržiavania. V tejto veci ministerstvo školstva a národnej osvety chystá príslušný návrh zákona pro najbližšie zasadnutie Národnieho shromaždenia. Spolu jedná sa vo vláde o provizornom zákonnom opatrení, aby sa najpotrebnejším penzistom z neštátnych učiteľov poskytla čo najskôr výpomoc z peňazí štátnych. Práca táto bude v najbližšej dobe zkončená.
V Prahe dňa 27. septembra 1922.
Predseda vlády:
Dr. E. Beneš, v. r.
Minister školstva a národnej osvety:
Dr. Šrobár, v. r.
Minister financií:
Aug. Novák, v. r.
III./3823.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Budaye a spol.
ve věci protizákonné a bezuzdné censury na Slovensku (tisk 3780/VIII).
Vyžádav si zprávu o zabavení č. 25 v Nitře vycházejícího periodického časopisu ťLudová PolitikaŤ zjistil jsem, že veškery pod č. 1 až 3 v interpelaci uvedené články byly státním zastupitelstvím v Nitře zabaveny, poněvadž v nich shledávalo skutkovou podstatu přečinu podle §u 172, odst. 2. uh. tr. zákona spáchaného podněcováním národností a konfesí k zášti proti jiným národnostem a konfesím.
Nepovažuji zabavení těchto článků za úplně zákonem odůvodněné, připomínám však, že zabavení toto stalo se ještě před účinností zákona z 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n., ve výkonu předběžné censury. Poněvadž předběžná censura byla čl. I. č. 2 uvedeného zákona zrušena a na místo ustanovení o předběžné censuře nastoupila ustanovení platná na území mimoslovenském, podle nichž je přípustno jen zabavení povahy represivní, potřebující potvrzeni neodvislým soudem, bylo již hlavnímu požadavku pánů interpelantů vyhověno.
Také nemohu schváliti, že bylo zabaveno osvědčení dra Vojtěcha Tuky a to v čísle 132 v Bratislavě vycházejícího časopisu ťSlovákŤ. I toto zabavení stalo se před účinnosti zákona z 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n., tedy ještě předběžnou censurou.
V Praze dne 21. října 1922.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
IV./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Hanreicha, Schälzkyho a druhů
o jazykových přehmatech berního úřadu v Benešově nad Ploučnicí (tisk 342/XXII).
Berní úřad v Benešově nad Ploučnicí vyčerpav zásobu dvojjazyčných platenek s českoněmeckým označením úřadu obdržel od poštovního úřadu šekového v Praze nové platenky označené pouze českým domicilem. Stalo se tak podle sdělení dodávajícího úřadu pouze omylem tiskárny.
Závada tato byla brzo odstraněna; již 7. dubna t. r. bylo zasláno bernímu úřadu v Benešově nad Ploučnicí větší množství (10.000 kusů) platenek s českoněmeckým domicilem.
V Praze dne 5. září 1922.
Ministr financí:
Aug. Novák, v. r.
V./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Krause a druhů
o zadávání státních dodávek a prací bez veřejných rozpisů (tisk 3561/XIV).
Postup zemského finančního ředitelství v Brně, naznačený v interpelaci, vyhovoval plně předpisům vládního nařízení ze dne 17. prosince 1920, čís. 667 Sb. z. a n. a nelze proto úřadu tomu činiti nějaké výtky.
Výtku, že by tímto postupem byli obchodníci a živnostníci a zejména němečtí poškozováni, neshledávám odůvodněnou, ježto úředníkům státním je hlavním příkazem býti nestrannými a je tato nestrannost zaručena též naprosto objektivními předpisy zadávacího řádu (zejména §u 22, bod 3.). Paušální stížnosti, že postupem tím jsou dokořán otevřeny dvéře bezpříkladnému hospodářství protekčnímu, nemohu věnovati náležité pozornosti, dokud nebudou uvedeny konkrétní případy protekčního postupu.
Nařízení ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n., lze po vydání ústavní listiny změniti neb zrušiti pouze zákonem neb vládním nařízením, vydaným na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. Meritorně neshledávám po dosavadních zkušenostech se zadávacím řádem důvodu k jeho změně, ježto zadávání státních dodávek je součásti hospodářské agendy, která, poněvadž je to agenda obchodní a musí proto obchodním duchem býti ovládána, smí býti obmezována jen do té míry, aby objektivita a úspornost byla co nejvíce zaručena, aniž by složitostí a těžkopádnosti hospodárnost byla porušena.
V Praze dne 29. září 1922.
Ministr financí:
Aug. Novák, v. r.
VI./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Lodgmana a druhů
o vládním nařízení ze dne 13. ledna 1922, č. 6 Sb. z. a n., o placení dávky z majetku některými československými státními papíry (tisk 3700/I).
Státní dluhopisy, jichž interpelace se týká, totiž státní půjčka vypsaná dne 1. září 1919 (t. zv. 4% Státní pokladniční poukázky splatné 1. října 1922 a 1. října 1924) a za jistých podmínek i státní premiová půjčka, přijímají se in solutum na dávku z majetku jako hodnota a samozřejmě nemohou tedy přijímány býti v hodnotě vyšší, než jakou v den platby skutečně representují.
Při placení dávky těmito dluhopisy finanční správa ničeho nezískává, jelikož při event. zpeněžení jich za účelem odvedení do zvláštní massy dávky (§ 1 zák. o dávce) neobdrží více, než opět kursovní hodnotu, musí však nad to hraditi útraty úschovy, správy a zpeněžení, jak v cit. vládním nařízení jest uvedeno.
Poplatníci nejsou zmíněným ustanovením vládního nařízení nijak poškozováni, jelikož dluhopisy ony přijímají se v plné hodnotě, jakou v den platby skutečně mají. Domnívá-li se však poplatník, že při placení dávky těmito dluhopisu ztrácí část svého kapitálu, může platiti dávku některým jiným ze způsobů v §u 55, odst. 1, zákona o dávce uvedených.
V Praze dne 6. října 1922.
Ministr financi:
Aug. Novák, v. r.
VII./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o výnosu ministerstva financí ve věci oceňování válečných půjček při předpisu dávky z majetku ze dne 29. května 1922, čís. 43.619/5390/22-III/6 A (tisk 3740/XIX).
Dle posledního odstavce výnosu ministerstva financí, proti němuž interpelace čelí, má se bezúročného posečkání příslušné části dávky z majetku dostati jen těm poplatníkům; u nichž hodnota, v jaké byly válečné půjčky do jmění dávce podrobeného pojaty, činí nejméně jednu pětinu tohoto jmění a jichž zájem je tím tou měrou dotčen, že za bezúročné posečkáni požádají.
Omezení to stanoveno bylo z důvodů praktických. Nemělo by totiž významu a bylo by jen zbytečným zatěžováním finančních úřadů, kdyby bezúročné posečkání příslušné části dávky mělo býti povolováno všeobecně z povinnosti úřední, tedy i v těch případech, kde válečné půjčky tvoří len nepatrný zlomek celkového jmění, jak je tomu v četných případech.
Z důvodu toho ministerstvo financí nuceno je setrvati na omezení, jak ve výnose tom bylo stanoveno.
V Praze dne 4. října 1922.
Ministr financí:
Aug. Novák, v. r.
VIII./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů
o přijímání školních dítek do německých menšinových škol (tisk 3780/IX).
Správcům německých škol menšinových nebyl rozeslán žádný všeobecný výnos ministerstva školství a národní osvěty, kterým by jim bylo zakázáno přijímati do škol dítky české národnosti.
Výnos podobného obsahu, jak jej uvádí interpelace, byl vydán pouze v jediném případě, kde do školy německé přijímány byly české dítky patrně proto, aby byl zvýšen počet žactva.
V Praze dne 2. října 1922.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šrobár, v. r.
IX./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelaci poslance dra Raddy a druhů
o vykonávání lékařské praxe v jihomoravském pohraničním území (tisk 3781/XXIX).
Ustanovení o vykonávání lékařské praxe v pohraničním území mezi republikou Československou a Rakouskem bylo pojato do obchodní smlouvy mezi oběma státy jako příloha ku článku XII. (úlevy v pohraničním styku).
Smlouva tato nebyla dosud ratifikována a nenabyla ještě platnosti.
Přes to však vláda československá sdělila vládě rakouské verbální notou ze dne 22. března 1922, že jest ochotna vycházejíc ze zásad, na nichž spočívají ustanoveni přílohy k článku XII. obchodní smlouvy s Rakouskem povoliti dočasně v rozsahu v tomto článku stanoveném vykonávání lékařské praxe v pohraničním území československo-rakouském, dostanu-li se jí ujištěni, že i rakouská vláda dá podobný rozkaz svým úřadům podřízeným.
Notou ze dne 9. června 1922 rakouského vyslanectví v Praze nedostalo se však vládě československé tohoto ujištění a proto platí ohledně připuštění rakouských lékařů k výkonu praxe v pohraničním území československo-rakouském ustanovení zákona ze dne 15. července 1919, čís. 419 Sb. z. a n. vyžadující pro případy tohoto druhu k výkonu lékařské praxe v území státu československého zvláštního povolení.
Toto povoleni mohlo.by býti uděleno, prokázali-li by se rakouští lékaři lékařským diplomem na některé československé universitě dosaženým, neb nostrifikovaným a podali-li by žádost za povolaní lékařské praxe u ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (§ 3 druhá věta cit. zákona).
Zakázala-li tudíž okresní politická správa ve Znojmě rakouským lékařům vykonávati praxi v jihomoravském pohraničním území, učinila tak na zákonném podkladě jsouc k tomu oprávněna, jakožto úřad, který obstarává státní správu zdravotní v I. instanci.
Lékařům z Lávy nedostalo se od okresní správy politické ve Znojmě na jejích dopis ze dne 7. září 1921 odpovědi z toho důvodu, ježto okresní správa politická ve Znojmě měla za to, že korespondence vnitrostátních úřadů s cizinou obstarává se prostřednictvím příslušných zastupitelských úřadů československých v cizině zřízených a nikoliv přímo. Názor tento není ovšem v této všeobecnosti případným.
V Praze dne 25. září 1922.
Ministr veřej. zdravotnictví a tělesné výchovy:
MUDr. Boh. Vrbenský, v. r.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
X./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců dra E. Feyerfeila, inž. Kalliny a druhů
o povolení zvláštního rychlovlaku a neobyčejně snížených cen pro účely politické strany (tisk 3781/XV).
Na tuto interpelaci dovoluji si odpověděti, jak následuje:
Provedeným šetřením bylo zjištěno, že nešlo v interpelovaném případě o vypravení zvláštního vlaku z Prahy do Husince dne 3. července 1921 a o žádné výhody, jež by vybočovaly z rámce platných předpisů.
Vlak ten, objednaný okresním výkonným výborem československé strany národně-socialistické v Praze VIL, zaveden byl jako vlak osobní, na trati Praha-Čičenice základní rychlostí 65 km a na tratí Čičenice-Prachatice základní rychlostí 30 km za hodinu. Rychlostí tou jezdí všechny v jízdním řádu pojaté osobní vlaky.
Účastníkům zájezdu byla dle tarifu pro trať Praha-Čičenice povolena obyčejná tarifní sleva, na místní dráze Čičenice-Prachatice počítány byly normální jízdní ceny beze slevy.
Státní správa železniční jest daleka jakékoliv stranickosti a řídí se přesně platnými předpisy.
V Praze dne 19. října 1922.
Ministr železnic:
Stříbrný, v. r.
XI./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Szentiványiho a druhů
o tom, aby byly učitelům škol církevních, kteří byli ve válečném zajetí, poukázány mimořádné přídavky za dobu zajetí (tisk 3740/XV).
Učitelům-zajatcům státních škol obecných a občanských na Slovensku nebyly vyplaceny zvláštní mimořádné přídavky za dobu zajetí, jak se v Interpelaci uvádí, nýbrž byly jim ve smyslu §u 5 zákona ze dne 23. července 1919, čís. 470 Sb. z. a nař., doplaceny za tuto dobu jejich pravidelné služební příjmy.
Pro povolení drahotních přídavků z peněz státních učitelům nestátních škol obecných a občanských na Slovensku po dobu jejich zajeti, kdy nekonali aktivní službu školní, není opory v platných zákonitých ustanoveních.
Nařízením vlády ze dne 7. dubna 1920, čís. 225 Sb. z. a nař., byla sice vydržovatelům nestátních škol obecných a občanských na Slovensku poskytnuta státní podpora, jíž se doplňuje plat učitelů škol nestátních do té výše, jako by měli, kdyby působili na škole státní, ale tato podpora byla povolena výslovně teprve od 1. září 1919 a vyplácí se pro jednotlivé učitelské stanice a nikoliv pro jednotlivé osoby učitelské tak, že nelze pro touž stanici učitelskou povoliti drahotní výpomoc dvěma nebo několika učitelům.
Žádané opatření nebylo by v souhlase s platnými předpisy a nemohu je tudíž provésti.
V Praze dne 5. října 1922.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šrobár, v. r.
XII./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra E. Feyerfeila a druhů
o jazykových protizákonnostech u krajského soudu v Českých Budějovicích (tisk 3781/XXI).
Je pravda, že v budově i na budově krajského soudu v Českých Budějovicích není německých nápisů. Do převratu byly tam nápisy německé a české. Po převratu pobrali neznámí pachatelé některé německé tabulky a zbylé dal president krajského soudu odstraniti. Tabulky nebyly opětně připevněny, protože bylo zjištěno, že podle výsledků sčítání lidu z 15. února 1921 nebylo napočítáno v obvodu okresního soudu v Českých Budějovicích 20% státních příslušníků německého jazyka.
Za tohoto stavu odporovalo by umístění dvojjazyčných nápisů na soudní budově v Českých Budějovicích §u 2, odstavec 2 a 7 jazykového zákona.
V Praze dne 5. října 1922.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XIII./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na interpelaci posla Wolfganga Zierhuta a druhů
o surovém nakládání četnictva a soudního vykonavatele s majitelem domu Breyem ve Švarcavě, v soudním okresu Nová Kdyně (tisk 3561/XXIII).
Usnesením okresního soudu v Nové Kdyni z dne 27, března 1922, č. j. E 38/22, byla nařízena dražba movitých věcí Wolfganga Breye ze Švarcavy zabavených exekučně pro poplatek soudních lékařů v částce 60 K. Za účelem provedení dražby dostavil se k Breyovi dne 20. dubna 1922 zřízenec tohoto soudu -Václav Beránek s četnickým strážmistrem Rosůlkem ze Všerub, s obecním starostou ze Springberku a soudním znalcem a vyzval ho pod pohrůžkou provedeni dražby, aby dlužný obnos zaplatil.
Brey odepřel zaplatiti a hrubě spílaje, uzavřel místnost, v níž se zabavené věcí nalézaly, aby tak znemožnil provedení dražby. Byl proto strážmistrem Rosůlkem napomenut, aby se choval slušně a nebránil úřednímu výkonu. Avšak ani toto napomenutí, ani na to následující prohlášení za zatčena nemělo na Breye účinku. Když pak Brey dopustil se násilností proti četníku a soudnímu vykonavateli, kterému se zakousl do prstu, použil strážmistr Rosůlek jako posledního možného prostředku, aby překonal odpor, směřující ku zmaření služebního výkonu, zbraně, bodnuv Breye do nadloktí pravé ruky. Brey, který leže na zemi kolem sebe kopal, se na to vzchopil a narazil na bodák četníka, čímž si způsobil zranění na nose.
Za pomoci mezitím přišedšího vrchního strážmistra Votruby ze Všerub byl pak spoután a dopraven do nemocnice v Klatovech.
Použití zbraně strážmistrem Rosůlkem uznal funkcionář vojenského prokurátora v Plzni oprávněným.
V postupu četnictva a soudního zřízence nelze spatřovati ani porušení zákona ani služebních předpisů a není tudíž příčiny, aby proti nim bylo zakročeno.
V Praze dne 13. října 1922.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XIV./3823 (původní znění).
Odpověď
ministrů vnitra a spravedlnosti
na interpelaci poslance dra E. Raddy a druhů
o štváčské činnosti ťOkrskového výboru Národní JednotyŤ ve Znojmě (tisk 3781/XXXIV).
Výbor okrsku Národní Jednoty ve Znojmě vydal koncem listopadu 1921 leták s textem v interpelaci uvedeným. Leták tento byl také rozšiřován, ačkoliv povinný výtisk podle §u 17 tiskového zákona státnímu zastupitelství ve Znojmě předložen nebyl. Státní zastupitelství ve Znojmě navrhlo proto u okresního soudu ve Znojmě potrestání tiskaře pro přestupek §§ 9 a 17 tiskového zákona, poněvadž nepředložil povinný výtisk státnímu zastupitelství ve Znojmě 24 hodin před rozesláním a poněvadž neuvedl na letáku jména nakladatelova.
Tiskař byl rozsudkem okresního, jakožto tiskového soudu ve Znojmě dne 1. února 1922 podmínečně odsouzen k pokutě. Dodatečné zabaveni letáku nařízeno nebylo proto, že by nebylo mělo praktického výsledku. Když leták otisknut byl jako projev okrskového výboru ťNárodní Jednoty ve Znojmě též v čís. 3. periodického časopisu Dělnické ListyŤ ze dne 2. prosince 1921 a č. 49. periodického časopisu ZnojemskoŤ ze dne 3. prosince 1921, upozornilo ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo vnitra všechny úřady pověřené prohlídkou tisku, aby takové projevy, ať vycházejí od příslušníků a listů kterékoliv národnosti nebo strany zabavovaly, pokud se vyzývá v nich k tomu, aby při nákupech a pod. byli vyhledáváni jen příslušníci dotyčného národa nebo se nabádá k tomu, aby od příslušníků určitého národa nebylo kupováno, jim ničeho prodáváno a pod. Dále byly tyto úřady upozorněny, že zabaviti jest projevy, jež sice nevyzývají výslovně k opomíjení příslušníků určitého národa, ale nějakým způsobem vyhrožují těm, kdož by se obraceli při nákupech a pod. na jiné, než na příslušníky vlastního národa nebo čtenáře vyzývají, aby ty, jež se obracejí jinam, určitým místům oznamovali.
Proti spolku ťNárodní Jednota pro Jihozápadní MoravuŤ, jehož vnitřním správním orgánem zmíněný výbor okrsku ve Znojmě jest, bylo příslušným způsobem zakročeno.
V Praze dne 25. září 1922.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XV./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance dra Brunara a druhů
o nárocích paní Antonie Kleinové ve Frývaldově na náhradu škody (tisk 3610/XXI).
Poněvadž původní místnosti důstojnické jídelny frývaldovské posádky byly zničeny v červnu r. 1921 povodní, požádalo posádkové velitelství obec na základě ubytovacího zákona o náhradní místnosti. Tato žádost zůstala bezvýslednou a proto velitel pěší divise dožádal zemskou správu politickou, která nařídila okresní správě politické zabrání místností pro důstojnickou jídelnu.
Rozhodnutím ministerstva veřejných prací byl zábor zrušen a nařízeno proto, aby místnosti byly uvolněny. Byt byl skutečně paní Kleinové dne 16. března 1922 komisionelně vrácen.
Ohledně náhrady škody dovoluji si sděliti, že vojenská správa jest ochotna za neoprávněné držení místností důstojnickou jídelnou ode dne 22. února 1922, do kteréhož dne vyklizení místnosti dohodou prodlouženo, až do doby úplného uvolnění hraditi majiteli domu event. povstalou a dokázanou škodu.
V Praze dne 12. října 1922.
Ministr národní obrany:
Udržel, v. r.
XVI./3823 (původní znění).
Odpověď
ministra pro zásobování lidu
na interpelaci poslance Szentiványiho a soudruhů,
v zájmu zrušení opatření učiněných ve věci vymožení obilí, neodvedeného v roce 1920 (tisk 3740/XIV).
Ministerstvo pro zásobování lidu v Praze, řídíc se ustanovením §u 1 vládního nařízení ze dne 30. června 1921, č. 224 Sb. z. a nař. a §em 34 vládního nařízení ze dne 21. července 1921, čís. 237 Sb. z. a nař. uložilo podřízeným svým úřadům, mezi nimi i Hospodářskému úřadu pro Slovensko v Bratislavě svým výnosem ze dne 12. září 1921, č. j. 57453/14056 ai 1921, aby požadovaly dodávku na schodek kontingentu chlebovin ze sklizně roku 1920. Při tom však ministerstvo nežádalo celého schodku, nýbrž spokojilo se jen částí tohoto schodku tak, aby podřízené úřady měly možnost při vymáhání schodku kontingentu poskytnouti slevy v případech zasluhujících ohledu. Hospodářský úřad měl ze schodku pro rok 1920 ve výši 16.000 vagonů předepsati k dodatečné dodávce 2.000 vagonů chlebovin a to 900 vagonů pšenice, 500 vagonů žita a 600 vagonů ječmene.
Na základě těchto pokynů sestavil hospodářský úřad pro Slovensko v Bratislavě seznam producentů, kteří do polovice dubna 1922 své dodávkové povinnosti z roku 1920 nedostáli, a vyzval je upomínacím dopisem k odvedení nedodaného množství pod příslušnou zákonnou sankcí. Při tom však upustil prozatím od upomenutí těch zemědělců s držbou pod 100 ha orné půdy, kteří odvedli řádně povinnou dávku předepsanou jim podle § 2 vládního nařízení ze dne 30. června 1921, čís. 224 Sb. z. a n.
Hospodářský úřad v Bratislavě tedy v žádném případě nevymáhal schodek a nezakročil také proti žádnému producentu trestně, nýbrž upomenul jen zemědělce s označením event. trestních následků.
Jest sice pravda, že se roku 1920 prováděl intensivní výkup kontingentu, ale přes to bylo z celého předepsaného kontingentu vykoupeno sotva 50%.
Zemský hospodářský úřad v Bratislavě řídil se tudíž v otázce vymáhání schodku kontingentu z r. 1920 přesně zákonnými předpisy a pokyny jemu ministerstvem pro zásobování lidu danými a není důvodu, aby Hospodářskému úřadu shora vylíčený postup byl vytýkán a aby jeho opatření v tomto směru učiněné bylo zrušeno.
V Praze dne 19. října 1922.
Ministr pro zásobování lidu: