Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

za rok 1919.

Obsah.

Úvod

Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti a cenných papírech

Úhrnný účet porovnávající náležitosti příjmové a výdajové se státním rozpočtem, jakož i čistý výsledek rozpočtového hospodaření

Rozvržení čistého výsledku rozpočtového hospodaření podle kapitol

Státní výdaje a příjmy na rozpočet (úhrnem)

Státní výdaje na rozpočet a jejich pasivní nedoplatky (v podrobnostech)

President republiky

Kancelář presidenta republiky

Národní shromáždění

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší účetní kontrolní úřad

Příděly zemím

Státní dluh republiky Československé

Pensijní a zaopatřovací platy

Předsednictvo ministerské rady

Ministerstvo zahraniční

Ministerstvo Národní obrany

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo školství a Národní osvěty

Ministerstvo financí

Ministerstvo obchodu

Ministerstvo pošt a telegrafů

Ministerstvo železnic

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo veřejných prací

Ministerstvo sociální péče

Ministerstvo pro zásobování lidu

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

Válečná opatření

Likvidace Rakouska a Uher

Státní příjmy na rozpočet a jejich aktivní nedoplatky (v podrobnostech)

President republiky

Kancelář presidenta republiky

Národní shromáždění

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší účetní kontrolní úřad

Příděly zemím

Státní dluh republiky Československé

Pensijní a zaopatřovací platy

Předsednictvo ministerské rady

Ministerstvo zahraniční

Ministerstvo Národní obrany

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo školství a Národní osvěty

Ministerstvo financí

Ministerstvo obchodu

Ministerstvo pošt a telegrafů

Ministerstvo železnic

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo veřejných prací

Ministerstvo sociální péče

Ministerstvo pro zásobování lidu

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

Válečná opatření

Likvidace Rakouska a Uher

Pasiva z hospodaření na rozpočet (vyjma státní dluh)

Stav státního dluhu koncem roku 1919

Aktiva z hospodaření na rozpočet

Účiny mimo rozpočet

Účiny kmenového jmění náboženských matic a studijních fondů

Účiny státem spravovaných zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi

Aktivní a pasivní nedoplatky účinů mimo rozpočet

Aktiva účinů mimo rozpočet

Úhrnný účet účinů v cenných papírech

Vyrovnávací účet (saldo) veškerých státních příjmů a výdajů sestavený dle pokladen a úřadů

Nedoúčtované položky

Pokladní hotovosti a zásoby cenných papírů

Výkaz hospodářského výsledku státních horních a hutních závodů

Státní meliorační fond

Popis jmění státního melioračního fondu

Úvod.

Státní účet za r. 1919 jest prvním státním účtem, podávajícím přehled o státním hospodářství za celý rok. Podle § 10. zákona z 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., měl býti tento účet předložen Národnímu shromáždění do konce června 1921. Mimořádné poměry poválečné, nesnáze administrativních úřadů po stránce personální i věcné byly příčinou, že nedostalo se nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu pomůcek účetních, potřebných pro sestavení státního účtu včas a v takovém zpracování, aby jich bez dalšího šetření a doplňování mohlo býti použito. Nejvyšší účetní kontrolní úřad poukázal na obtíže, jež znemožnily předložiti státní účet za r. 1919 ve lhůtě zákonem stanovené ve svých zprávách ze dne 25. února 1921, čís. 3706, z r. 1920 a ze dne. 1. května 1922, v nichž uvedl i opatření, jimiž se snažil působiti na urychlení zpožděných účetních prací některých administrativních úřadů, které zvláště byly v průtahu. Tento účet, sestavený podle norem dosud platných, jest účet úplný, obsahující výsledky celého hospodaření státního ve správním roce 1919.

Účet se skládá z těchto částí:

1. Rozvaha příjmů a. výdajů v hotovosti a cenných papírech.

2. Úhrnný účet, srovnávající náležitosti příjmové a výdajové se státním rozpočtem, jakož i čistý výsledek rozpočtového hospodaření s přílohou: Rozvržení čistého výsledku rozpočtového hospodaření podle kapitol.

3. Státní výdaje a příjmy na rozpočet (úhrnem).

4. Státní výdaje na rozpočet a jejich pasivní nedoplatky (v podrobnostech).

5. Státní příjmy na rozpočet á jejich aktivní nedoplatky (v podrobnostech).

6. Pasiva z hospodaření na rozpočet (vyjma státní dluh).

7. Stav státního dluhu koncem r. 1919.

8. Aktiva z hospodaření na rozpočet.

9. Účiny mimo rozpočet s těmito přílohami:

Příloha 1 a):

Účiny kmenového jmění náboženských matic a studijních fondů.

Účiny kmenového jmění státní tiskárny v Praze.

Příloha 1 b):

Účiny státem spravovaných zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Příloha 1 c):

Aktivní a pasivní nedoplatky účinů mima rozpočet.

Aktiva účinů mimo rozpočet.

10. Úhrnný účet účinů v cenných papírech.

11. Vyrovnávací účet (saldo) veškerých státních příjmu a výdajů, sestavený dle pokladen a úřadů.

12. Nedoúčtované položky.

13. Pokladní hotovosti a zásoby cenných papírů.

14. Výkaz hospodářského výsledku státních horních a hutních závodů.

15. Státní meliorační fond (zákon ze dne 19. prosince 1919, čís. 21 Sb. z. a n. z r. 1920) s přílohou:

Popis jmění státního melioračního fondu ke dni 31. prosince 1919.

Poznámky k jednotlivým částem:

ad 1. Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti a v cenných papírech jest skutečným pokladničním účtem. V příjmech a výdajích jsou tu shrnuty mimo účinky hospodaření na rozpočet (etátní) též účiny hospodařením mimo rozpočet (mimoetátní) i výsledky účinů, které jsou předmětem účtování průběžného (kontokorentního).

Účiny hospodaření mimo rozpočet jsou příjmy a výdaje, které sice mají trvalý vliv na výši konečného skutečného pokladního zbytku, ale do státního rozpočtu pojaty nebyly. Základ svůj mají ve zvláštních zmocněních, nikoliv ve státním rozpočtu finančním zákonem schváleném. Pro přehled o celém hospodaření státním musí býti do státního účtu pojaty.

Průběžně účtují se účiny, jež provádí jedna pokladna za pokladnu druhou (účiny komisionelní), některé zálohy, jež mají býti vráceny, dotace hotovostí podřízeným poklad nám, odvody peněz ústřední státní pokladně. Povaha průběžného účtování vyžaduje, aby výdaj, účtovaný v průběžném deníku, byl navzájem účtován v příjmu průběžného deníku téže nebo jiné pokladny a naopak. Provede-li se vzájemné súčtování v témže roce správním, nemají účiny průběžné vlivu na pokladní stav. Nelze-li však do konce roku správního provésti vzájemné súčtování, zůstávají u účtárny, u které súčtování jednostranně je provedeno, položky tzv. nedoúčtované (otevřené), a to buď aktivní, byl-li účtován výdaj, buď pasivní, byl-li účtován příjem. Tyto nedoúčtované položky mají vliv na konečný stav pokladny. Aby se zjistil pokladní stav vyplynuvší z hospodaření skutečného (na rozdíl od průběžného), nutno aktivní nedoúčtované položky ke skutečnému stavu pokladnímu přičísti, pasivní od něho odečísti.

Ve vykázaném stavu nedoúčtovaných položek aktivních jsou obsaženy mimo jiné zvláště tyto značnější zálohy, které až dosud nejsou vyrovnány:

Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti vykazuje:

Tento přírůstek jest výsledkem hospodaření mimo rozpočet a značí zbytek výtěžku úvěrových operací, jehož nebylo v r. 1919 použito. Vyplývá to z tohoto srovnání:

jež se rovnají přírůstku na pokladní hotovosti.

Dle výsledku hospodaření podle rozpočtu činily v r. 1919

který byl kryt z výtěžku úvěrních operací podle zmocnění čl. V. zákona z 18. prosince 1919, čís. 670 Sb. z. a n. To provedeno tím způsobem, že byla v kap. XIV., tit. 5. "Pokladniční správa", § 10. "Vyrovnání státních výdajů nehrazených státními příjmy v r. 1919" zařaděna částka rovnající se vykázanému schodku do příjmu, čímž bylo docíleno mezi příjmy a výdaji účetní rovnováhy. Táž částka byla zároveň v účtu hospodaření mimo rozpočet zařaděna mezi výdaje.

V počáteční pokladní hotovosti pod písmenem b) vykázaný přírůstek pokladních hotovostí per 6,214.218 K 46 h jest souhrn částek, jež nalezeny byly v různých pokladnách státních, převzatých teprve v roce 191 do správy republiky.

Pokladní hotovost na cenných papírech, vykázaná počátkem

Toto zvýšení vzniklo:

a) z hospodaření na rozpočet tím, že z odúmrtí připadly státu (pokladniční správa) obligace, v ceně 4247 K 02 h,

b) z hospodaření mimo rozpočet tím, že přibylo na hodnotě 8343 K 7.4 h z přírůstku spořitelních vkladů státní tiskárny v;Praze a z části též vkladů Náboženské matice v Čechách. Podrobnosti jsou obsaženy v úhrnném účtu účinů v cenných papírech.

ad 2. Ve státním účtu porovnávají se s položkami rozpočtovými náležitosti příjmové a výdajové. Porovnání děje se jednak v účtu úhrnném, jednak v účtu vykazujícím souhrny jednotlivých kapitol (ad 3.), jednak v účtu rozčleněném na kapitoly, tituly a paragrafy ve shodě se schváleným rozpočtem (ad 4. a 5.). Ježto výkazy ad 2. a 3. jsou jen souhrnem číslic výkazů ad 4. a 5., možno omeziti vysvětlení na tyto výkazy rozčleněné:

Význam sloupců 1. až 4. jest zřejmý z příslušných nadpisů. Sloupec 5. označen jest názvem "Platba" a obsahuje částky, které byly na penězích skutečně vyplaceny nebo skutečně do státní pokladny přijaty. Sloupec 6. "Rozpočet" vykazuje položky rozpočtové tak, jak jsou obsaženy a rozčleněny v rozpočtech ústavně schválených a ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejněných. (Rozpočet řádný a dodatek.) Na počátku r. 1919 nebylo ještě řádného hospodářského plánu pro tento správní rok. Zákonem ze dne 20. prosince 1918; čís. 95 Sb. z. a n., byla vláda sumárně zmocněna, aby hradila státní výdaje po dobu od 1, ledna. do 30. června 1919 na vrub státního rozpočtu, který cestou zákonodárnou na rok 1919 bude stanoven (§ 1). Dále byla tímto zákonem vláda zmocněna, aby opatřila peníze pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje až do 1.000,000.000 K v období ode 1. ledna do 31. června 1919 úvěrními operacemi (§ 2). Státní rozpočet řádný byl vyhlášen teprve finančním zákonem ze dne 27. června 1919, čís. 433 Sb. z. a n., jímž

má se hraditi výnosem úvěrních operací do výše 3.903,000.000 K. Tato ustanovení citovaného finančního zákona byla změněna zákonem ze dne 18. prosince 1919, čís. 670 Sb. z. a n., uveřejněným dne 31. prosince 1919, kterým zvýšeny byly

hraditi se má výnosem úvěrních operací do výše 4.906,000.000 K.

Ve zmíněném sloupci 6. výkazu jsou úvěry, povolené oběma uvedenými finančními zákony, sloučeny. Při tom vyskytly se nemalé obtíže, ježto v dodatečném rozpočtu (finanční zákon ze dne 18. prosince 1919, čís. 670 Sb. z. a n.) jsou uvedeny úvěry namnoze úhrnné pro celý titul, na př. kap. XIV., tit. 2. (výdaje), jejichž rozčlenění musila býti dodatečně interně prováděno, aby bylo možno porovnati náležitost s rozpočtem.

Sloupec 7. obsahuje "náležitost". Náležitost znamená ve státním účetnictví peníz, poukázaný k výplatě nebo k příjmu, t. j. peníz, na který vydá poukazovací úřad výkonnému orgánu rozkaz k výplatě nebo příjmu, obsahující podstatné momenty a opatřený potvrzením, že peníz byl v knihách systematického účtování předepsán. Jsou tedy ve sloupci 7. vykázány všecky v hospodářském období 1919 na rozpočet poukázané výdaje a příjmy státní bez rozdílu, byly-li v tomto roce skutečně vyplaceny nebo přijaty; ježto platebním poukazem do konce hospodářského roku vydaným se disponuje úvěrem rozpočtem povoleným, je odůvodněno porovnávati náležitost s rozpočtem. Pouze v závěrce, týkající se hospodaření Slovenska a Podkarpatské Rusi, učiněna úchylka potud, že jako náležitost vykázána jest platba, ježto hlavní knihy, z nichž jedině lze náležitost vyšetřiti, vedeny byly pro celé území Uher v Budapešti, vyjímaje správu státních lesů a některá odvětví finanční správy. Pokud jde o daně přímé, srovnává se s rozpočtem souhrn náležitostí, vyměřených v roce 1919 pro tento rok i léta minulá včetně platby na daně nepředepsané, jež dle zákonných ustanovení dlužno platiti dle předpisů předchozího roku.

Sloupec 8. ukazuje rozdíly, vyplývající ze srovnání náležitostí s částkami rozpočtovými, tedy odchylky od rozpočtu, jež nutno odůvodniti ve sloupci 9. (Odchylky nepříznivé vyznačeny jsou všude tučným ležatým písmem, rovněž jako přeplatky.)

Podle zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., mají za účelem sestavení ročního závěrečného účtu státní úřady, které poukazují platy, po uplynutí správního období předložiti nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu roční účty, v nichž jest vykázati úhrnný výsledek hospodaření peněžního, srovnati jej se státním rozpočtem a odůvodniti odchylky. Účetní závěrky poukazovacích úřadů přimykají se k detailním rozpočtům, jak jsou obsaženy v sešitech k státnímu rozpočtu připojených (rozpočtech dílčích). Systematika státního účtu jest upravena podle rozpočtů, resp. dodatků, připojených k finančnímu zákonu a uveřejněných ve Sbírce zákonů a nařízení. Tyto rozpočty jsou ovšem úhrnnější a stručnější než rozpočty dílčí. Poukazovací úřady odůvodňovaly odchylky od rozpočtu ve svých závěrkách podrobněji rozčleněných; bylo proto nutno tato odůvodnění přizpůsobiti sumárním číslicím rozpočtu a účtu sestaveného podle rozpočtu, uveřejněného ve Sbírce zákonů a nařízení. Tuto úpravu odůvodnění provedl nejvyšší účetní kontrolní úřad a návrhy zaslal příslušným ministerstvům, ježto za obsah odůvodnění odpovídá zúčastněný ministr, s požádáním, aby sdělila změny a doplňky, jež pokládají za nutné. Teprve když ministerstva projevila souhlas s věcným obsahem odůvodnění, bylo stanoveno definitivní znění.

K posouzení zdárnosti hospodaření státního oproti rozpočtu jsou odůvodnění úchylek velmi důležitou pomůckou. To předpokládá, že rozpočet byl sdělán podle obecných zásad, hlavně však té zásady, že rozpočet má býti co možno přesným obrazem á plánem budoucího hospodaření. Byl-li takto rozpočet sdělán, může býti z úchylek souzeno na snahu státní správy, aby povolených úvěrů užívala ca nejhospodárněji a nejúsporněji, jakož na druhé straně při příjmech může býti usuzováno na vývoj hospodářství zimě, z něhož plynou daně, cla, poplatky atd. Správný rozpočet může arci býti sdělán toliko v dobách hospodářského klidu a normálního rozvoje a na základě zkušeností a průměru číslic z minulých let se zřetelem ke změnám v zákonodárství a změnám správním, které bylo možno při sdělání rozpočtu předvídati. Těchto základů v době poválečné. téměř veskrze nebylo a nemohlo také býti v době počátku nového státu a obtížného jeho budování Proto z valné části jsou příznivější či nepříznivější odchylky následkem nezaviněné nemožnosti, sdělati, byť i jen přibližně, správný rozpočet. V důsledku stoupající drahoty, vyplynuvší z variací měnových, stoupaly výdaje osobní i věcné, mnohý úkol administrativní, snad v rozpočet pojatý, zůstal nesplněn anebo v očekávání větších výdajů byly z opatrnosti navrhovány přepjaté úvěry. Na druhé straně příjmy, hlavně z daní a poplatků, se zvyšovaly zvyšováním sazeb, příjmy daňové zvyšovaly také platby na nedoplatky z dob dřívějších.

Ve výdajích větší položky nepříznivých výsledků jsou (v zaokrouhlených číslicích):

Naproti tomu jsou příznivé výsledky

V příjmech jsou větší příznivé výsledky:

Naproti tomu nepříznivější výsledek jest zvláště

Právě kapitola 24. "Válečná opatření" ukazuje, jak rozpočet se pohyboval na nejistých základech. Podrobnější odůvodnění výsledků příznivých i nepříznivých shledá Národní shromáždění v závěrečném účtu samém (ve sloupci 9.) při příslušných kapitolách, titulech a paragrafech, ještě podrobnější pak v dílčích závěrkách, jež byly podkladem tohoto účtu a jsou u nejvyššího účetního kontrolního úřadu i se všemi doklady a spisy k nahlédnutí uloženy. Nejvyšší účetní kontrolní úřad s ohledem na nejisté základy rozpočtu upustil od odůvodňování menších úchylek od rozpočtu a připojil závažnější důvody úchylek; sestavené v souhlase s příslušnými ústředními úřady, nevyžadovala-li povaha úvěru zvláštního odůvodnění, zpravidla jen u těch položek státního účtu, při nichž úchylky převyšují 100.000 K, při menších položkách jen, převyšuje-li úchylka 30% rozpočtové částky.

V celku nelze neuznati, že se neobjevovala snaha, využitkovati povolených úvěrů, a nelze správě činiti lýtku nehospodárnosti, ke které tu a tam přepjaté úvěry poskytovaly příležitost, Arci nelze obraz hospodářství státního v roce 1919 - a bude tak podle dosavadních zkušeností i v letech nejblíže příštích - z etátního účtu dokonale vyvoditi, neboť se ukáže, že značné částky výdajů plynuly z pokladních hotovostí - mimo rozpočet - ve formě záloh, které se objevují v účtu kontokorentním.

Nedostatečnost rozpočtu způsobila značné množství tzv. infrakcí budžetárních, (tj. překročení úvěrů a použití úvěrů k určitým účelům povolených k účelům jiným), které teprve po zákonu z 20. března 1919, č.175 Sb. z. a n., podléhají zvláštnímu řízení dle § 7. tr. zák. Postup tímto zákonným předpisem stanovený nebyl ve všech případech infrakcí zachován. Ježto však nejvyšší účetní kontrolní úřad počal svou činnost vlastně teprve ke konci prvního pololetí roku 1919 a předpisy zákona o zřízení a působnosti jeho nebyly v té době ještě vžity, nevytkl nejvyšší účetní kontrolní úřad v účtu tato opomenutí jednotlivě.

V posledním sloupci účtu výdajů a příjmů na rozpočet (ad 4. a 5.) vykázány jsou nedoplatky koncem roku 1919, tj. částky buď v tomto roce, buď v letech předchozích předepsané, jichž platba však koncem roku 1919 ještě nebyla uskutečněna. Poukázané, ale nevyplacené státní výdaje tvoří pasivní nedoplatky (ad 4.), předepsané ale nesplacené státní příjmy tvoří aktivní nedoplatky; pasivní nedoplatky jsou státním dluhem, aktivní nedoplatky pohledávkou státu.

Podle sumáře výdajů a příjmů rozpočtových činily v roce 1919

Přirovná-li se tento výsledek k číslicím schváleného rozpočtu,

vyplývá v náležitosti celkový výsledek

To jest účetní výsledek, který byl přivoděn tím, že příjem mimo rozpočet - z úvěrních operací - částkou 2.818,976.74950 K, byl k vyrovnání schodku zařazen v platbě i náležitosti do mimořádných příjmů kap. 14., tít. 5. "Pokladniční správa", jak již na počátku bylo uvedeno.

proti schodku preliminovanému; výsledek ten se objeví i touto početní operací:

Vedle závazků a pohledávek státu již splatných a v účtu poslední sloupec ad 4. a 5. jako pasivní a aktivní nedoplatky vykázaných jsou ještě státní závazky a pohledávky, jejichž právní stav i číselná výše byla již příslušnými správními úřady stanovena, jejichž splatnost však ještě nenastala. Tento druh závazků a pohledávek, které se ve státním účetnictví nazývají pasiva a aktiva; jest vykazován dle stavu koncem noku ve zvláštních výkazech (ad 6. a 8.), tvořících součást státního účtu, které jsou zařazeny přímo za výkazy "Státní výdaje na rozpočet a jejich pasivní nedoplatky" (ad 4.) a;,Státní příjmy na rozpočet a jejich aktivní nedoplatky" (ad 5.) a jsou sestaveny v pořadí dle položek státního rozpočtu. Označeny jsou pouze čísly kapitol, titulů a paragrafů.

Zvláštním druhem pasiv je státní dluh. Jest rovněž pojat do zvláštního výkazu jakožto součásti státního účtu.

Ad 9. O pojmu hospodaření mimo rozpočet stala se zmínka již v poznámce ad 1.

Státní příjmy, docílené mimo rozpočet, plynou do pokladních hotovostí, aby z nich na základě zvláštních ustanovení byly hrazeny výdaje k určitým účelům běžného správního roku povolené, anebo, aby byly v pokladní zásobě k úhradě podobných výdajů v obdobích příštích. Takovým příjmem jsou zejména v seznamu účinů mimo rozpočet pod písmenem A. vykázané příjmy z úvěrních operací, jejichž výtěžek dle čl. V. zákona ze dne 18. prosince 1919, čís. 670 Sb. z. a n., jest určen k vyrovnání státních výdajů, neuhrazených státními příjmy v roce 1919.

Jako výdaje účtují se mimo rozpočet jednak částky vydané z hotovostí, které v letech předchozích nebo v roce, za který se účet podává, byly přijaty do pokladních hotovostí pro určitý účel a objevují se buď ve státním účtu za předchozí roky nebo v účtu za rok, jehož se týká, jako příjmy mimo rozpočet (tzv. vázané hotovosti), jednak částky z hotovostí, které nejsou určeny k účelu předem stanovenému (tzv. volné hotovosti) a které nejsou kryty položkami příjmů mimo rozpočet. V tomto účtu vykázány jsou jako výdaje mimo rozpočet z vázaných hotovostí výdaje z úvěrních operací ke krytí schodku státního hospodářství ve správním období od 1. listopadu do 31. prosince 1918 a k vyrovnání státních výdajů neuhrazených státními příjmy v roce 1919 podle čl. V. zákona z 18. prosince 1919; čís. 670 Sb. z.. a n., kryté příjmy úvěrových operací, jako výdaje z hotovostí volných vykázány jsou výplaty vkladů zadržených při okolkování bankovek dle zákona z 15. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., proti refundaci z výtěžku dávky z majetku a přírůstku na majetku, výdaje při hospodaření kmenovým jměním studijních fondů, státní tiskárny v Praze a výdaje vzniklé správou zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Mezi příjmy mimo rozpočet jest pod pol. 2. vykázán výtěžek vydaných 4 ó státních pokladničních poukázek, splatných r. 1923 a 1924 částkou 1.024,496.380 K, který nesouhlasí s částkou vykázanou mezi konečnými pasivy z roku 1919, jež jest uvedena pod položkami 3. a 4, ve výkazu o stavu státního dluhu koncem roku 1919 (ad 7.). Tento rozdíl vysvětluje se tím, že výtěžek z pokladničních poukázek účtuje se v kursu upisovacím. Pokladniční poukázky, splatné v roce 1923, byly emitovány za upisovací kurs 98 K, poukázky splatné v roce 1924 za upisovací kurs 97.50 K, kdežto ve výkazu o stavu státního dluhu jest nutno uvésti tato pasivum plnou nominální hodnotou.

Z ostatních příloh vyžaduje zvláštní zmínky ještě jen příloha. 1 b, části. 9. "Účiny státem spravovaných zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Zvláštními zákony uherskými (čl. XXVII. z r. 1894, XXXVI. z r. 1914, XXXII. z r. 1875) byly zřízeny zvláštní pensijní fondy pro profesory a učitele, které byly spravovány jako samostatné fondy ministerstvem kultu a vyučování. Příjmy a výdaje těchto fondů nebyly pojaty do státního rozpočtu na rok 1919; ježto pak nebylo převzato fondovní jmění od bývalé správy a výdaje v účetních závěrkách obsažené, převyšovaly příjmy pensijních ústavů, a ježto fondům těm nebyl poskytnut příspěvek ze státních prostředků, uznal nejvyšší účetní kontrolní úřad za nutné, vykázati výsledky fondů ve státním účtu jako účiny mimo rozpočet, čímž má býti naznačeno, že platby na účet pensijních ústavů nezatěžovaly úvěrů finančním zákonem povolených, nýbrž že částky převyšující příjmy fondů byly uhrazeny přímo ze státních pokladních hotovostí.

Také účiny pensijního fondu obecních a obvodních lékařů, zřízeného výnosem bývalého ministerstva vnitra ze dne 4. září 1913, čís. 147.000, byly účtovány mimo rozpočet. Tento postup bude nutno zachovati až do počátku účinnosti zákona z 13. července 1922, čís. 237 Sb. z. a n., kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních.

Poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v roce 1919, nedostatky dílčích účtů předložených od tamních správních úřadů a potřeba dokončiti státní účet ospravedlní ojedinělé nedostatky a nečetné úchylky menšího významu od ustálených norem. Tak zvláště účiny, provedené u pokladen na tomto území, z části nebudou doloženy; ježto příslušné doklady byly buď za vpádu maďarského zničeny nebo pokladnami předloženy ještě nadřízeným úřadům uherským; tyto účiny jsou vykázány podle účetních zápisů, které zůstaly u pokladen, namnoze bez bližšího roztřídění dle druhů náležitostí.