Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

betreffend die provisorische Regelung der Organisation der landwirtschaftlichen Volksbildungsschulen.

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gesetz

vom ............... 1922

betreffend die Abänderung einiger Bestimmungen des Gesetzes vom 29. Jänner 1920, Slg. Nr. 75, betreffend die provisorische Regelung der Organisation der landwirtschaftlichen Volksbildungsschulen.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen;

§ 1.

Die Bezeichnung ťLandwirtschaftliche VolksbildungsschuleŤ wird durch den Titel ťLändliche Fortbildungsschulen ersetz, Dementsprechend ist die Titeländerung in allen Paragraphen des Gesetzes vom 29. Jänner 1920, Slg. Nr. 75, durchzuführen.

§ 2.

§ 1, Absatz 1 wird beginnend von dem Worte ťdadurchŤ abgeändert; ťdaß sie die Bedeutung der Landwirtschaft hervorheben, das Streben nach landwirtschaftlicher Ausbildung erwecken und so eine Vorbereitung zum Besuche der niederen landwirtschaftlichen Fachschulen bilden.Ť

§ 1, Absatz 3 fällt weg.

§ 3.

§ 7, Absatz 1 wird vom Beginn bis zu dem Worte ťoderŤ abgeändert: ťWo eine ländliche Fortbildungsschule errichtet wurde, ist ihr Besuch für alle jugendlichen Personen männlichen und weiblichen Geschlechtes von mehr als 14 Jahren obligat, sofern sie nicht irgendeine landwirtschaftliche LehranstaltŤ.

§ 4.

Die Durchführung dieses Gesetzes obliegt dem Ministerium für Schulwesen und Volkskultur in Einvernehmen mit dem Ministerium für Landwirtschaft und dem Ministerium des Innern.

Begründung.

Das Gesetz über die Errichtung landwirtschaftlicher Volksbildungsschulen wird schon im Titel ausdrücklich als ein provisorisches Gesetz bezeichnet und es war vorauszusehen, daß endgültige Bestimmungen erst dann erlassen werden konnten, nachdem man hinreichende Erfahrungen über die Wirksamkeit des Gesetzes gesammelt hatte. Die Erfahrung lehrt heute schon, daß die landwirtschaftliche Volksbildungsschule zunächst eine unrichtige Bezeichnung erhalten hat. Der jetzige Titel führt zu großen Irrtümern und erweckt unter der landwirtschaftlichen Bevölkerung die Meinung, daß der Besuch einer landwirtschaftlichen Volksbildungsschule dem einer landwirtschaftlichen Fachschule gleichkommt. Zu dieser Irreführung trägt noch weiter bei, daß in dem Lehrplan der landwirtschaftlichen Volksbildungsschulen mit die Unterrichtserteilung in landwirtschaftlichen Fachgegenständen aufgenommen worden ist. Demgegenüber muß darauf verwiesen werden, daß es sich schon im Sinne der provisorischen Bestimmungen dieses Gesetzes nicht um eine landwirtschaftliche Fachschule handeln sollte, sondern daß diese Schulkategorie die Aufgabe hatte, die allgemeine Bildung der ländlichen Jugend beiderlei Geschlechtes. zu heben. Diese Absicht ist gut. Die Erfahrung lehrt aber, daß in sehr häufigen Fällen die landwirtschaftliche Jugend, die eine landw. Volksblidungsschule besucht hat, nicht mehr in die landwirtschaftliche Fachschule kommt, weil die Eltern und Erzieher der Meinung sind, daß schon der Besuch der landwirtschaftlichen Volksbildungsschule für den späteren Beruf vollauf genügt, So kommt es, daß der landwirtschaftliche Nachwuchs nicht die notwendige gründliche Ausbildung erhält, sondern mehr ein Dilettantismus erzeugt wird, der weder für die Beteiligten, noch für die Allgemeinheit von Vorteil sein kann. Aus dem Grunde ist notwendig, schon von Vornherein ganz genau die Schulkategorie als das zu bezeichnen, was sie eigentlich sein soll, als ťLändliche FortbildungsschuleŤ.

An den ländlichen Fortbildungsschulen genügt auch die Erfüllung jener Anforderungen, die man an die unterrichtenden Personen, Volks- und Bürgerschullehrer, stellen kann. Ihre Kenntnisse und Ausbildung reichen hin, in den ländlichen Fortbildungsschulen das zu unterrichten, was der Lehrplan verlangt. Landwirtschaftlichen Fachunterricht zu erteilen, vermögen sie jedoch nicht, denn dazu ist nicht nur ein ausgesprochenes landwirtschaftliches Fachstudium notwendig, das andauernd durch weitere Studien ergänzt werden muß, sondern auch die praktische Kenntnis der Landwirtschaft ist hiezu erforderlich. Die wenigen Monate, die heute die Volks- und Bürgerschullehrer an einer landwirtschaftlichen Mittelschule verbringen, um dort in den landwirtschaftlichen Fachdisziplinen eingeführt zu werden, genügen und berechtigen nicht zur Erteilung des landwirtschaftlichen Fachunterrichtes, Immerhin kann an den ländlichen Fortbildungsschulen unterrichtet werden, das was mit Vogelschutz, mit der Kenntnis von Unkräutern, Kenntnis von Schädlingen, Nutzen der Bienenzucht u. s. w., zusammenhängt. Jedoch ein ausgesprochener landwirtschaftlicher Fachunterricht muß ausgeschaltet bleiben.

Das Gesetz vom 29. Jänner 1920, Slg. Nr. 75, das selbst an die Erteilung des ländlichen Fortbildungsunterrichtes und nicht an die Erteilung des landwirtschaftlichen Fachunterrichtes gedacht hat - erst die Durchführungsverordnungen und der Lehrplan haben den Fachunterricht in den Vordergrund gestellt - bringt in seiner heutigen Fassung die landwirtschaftlichen Volksbildungsschulen auf eine gleiche Höhe mit den landwirtschaftlichen Fachschulen, was doch unmöglich sein kann. Daß dem so ist, dafür gibt einen Beweis der § 7 des Gesetzes, wo im § 1. Absatz die Worte enthalten sind, daß der Besuch der landwirtschaftlichen Volksbildungsschulen obligat ist, sofern nicht eine ťandere landwirtschaftliche Lehranstalt höherer KategorieŤ besucht wird. Diese Gleichstellung ist schädlich und unter allen Umständen zu entfernen, weil sie zu Irrungen führt.

Die ländliche Fortbildungsschule gehört auch nicht in den Pflichtenkreis des Ministeriums für Landwirtschaft, sondern sie ist dem Ministerium für Schulwesen und Volkskultur zu unterstellen. Der Hauptgrund hiefür ist, daß das Ministerium für Landwirtschaft kaum hinreichende Mittel zum Ausbau des bestehenden ordentlichen landwirtschaftlichen Fachschulwesens besitzt. Es werden immer wieder Verwechslungen mit landwirtschaftlichen Fachschulen vorkommen, insolange die ländlichen Fortbildungsschulen dem Ministerium für Landwirtschaft angegliedert sind. Für die allgemeine Hebung der Volksbildung und Volkskultur auch am Lande ist jedoch in erster Linie das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur berufen, das insoweit ländliche Fortbildungsschulen in Betracht kommen, von dem Ministerium für Landwirtschaft beraten werden kann.

Eine finanzielle Belastung entsteht durch diesen Antrag nicht. In formaler Beziehung ist derselbe an den Kulturausschuß und den Landwirtschaftsausschuß zu verweisen.

Prag, am 24. Oktober 1922.

Windirsch,

Dr. W. Feierfeil, Dr. Hanreich, Zierhut, Füssy, Knirsch, Patzel, Palkovich, J. Mayer, Budig, Simm, Křepek, J. Fischer, Schubert, Röttel, Dr. Jabloniczky, Kaiser, Pittinger, Wenzel, Dr. Spina, Mark, Dr. Kafka.

jímž se zatímně upravuje organisace hospodářských lidových škol.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .............. 1922,

jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n., jímž se zatímně upravuje organisace hospodářských lidových škol.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Označení ťhospodářská lidová školaŤ se nahrazuje názvem ťvenkovská pokračovací školaŤ.

Tato změna názvu budiž podle toho provedena ve všech paragrafech zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n.

§ 2.

§ 1, odst. 1 počínaje od slova ťtímŤ mění se takto: ťže zvyšují význam zemědělství, povznášejí touhu k dalšímu zemědělskému vzdělání a jsou přípravou k docházce do nižších odborných škol zemědělských.Ť

§ 1, odst. 3 se vynechává.

§ 3.

§ 7, odst. 1 mění se od počátku až ke slovu ťneboŤ takto: ťDocházka do venkovské pokračovací školy tam, kde škola ta byla zřízena, jest povinnou veškeré mládeží mužské i ženské ve věku od 14 let, pokud jiného hospodářského učiliště ..... "Ť

§ 4.

Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr školství a národní osvěty po dohodě s ministrem zemědělství a ministrem vnitra.

Odůvodnění.

Zákon, jímž se zřizují hospodářské lidové školy, jest jíž v názvu označen výslovně za zákon prozatímní a dalo se předpokládati, že konečná ustanovení mohla by býti vydána teprve tehdy, když se nashromáždily dostatečné zkušenosti o účinností tohoto zákona. Zkušenost nás dnes jíž učí, že se hospodářské lidové škole dostalo především nesprávného pojmenování. Nynější název vede k velikým omylům a mezi zemědělským obyvatelstvem budí mínění, že dochází-li někdo do hospodářské lidové školy, jest to totéž, jakoby chodil do hospodářské odborné školy. K tomuto uvádění v omyl přispívá dále ještě to, že do učebného plánu hospodářských lidových škol bylo pojato vyučování zemědělským odborným předmětům. Naproti tomu musíme poukázati na to, že jíž ve smyslu prozatímních ustanovení tohoto zákona nešlo o nějakou zemědělskou odbornou školu, nýbrž že tato kategorie školy měla za úkol povznésti všeobecné vzdělání venkovské mládeže obou pohlaví. Tento úmysl jest dobrý. Zkušenost však učí, že ve velmi mnoha případech zemědělská mládež, která vychodila hospodářskou lidovou školu, nejde již do zemědělské odborné školy, poněvadž rodiče a vychovatelé jsou toho mínění, že jíž docházka do hospodářské lidové školy úplně postačí pro pozdější povolání, Tak se stává, že se zemědělskému dorostu nedostane potřebného základního vzdělání, nýbrž že se vyrábí spíše jakýsi diletantismus, který nemůže býti na prospěch ani súčastněným ani veškerenstvu. Z toho důvodu jest zapotřebí, jíž napřed zcela přesně označiti tuto školní kategorií jako to, čím vlastně má býti, totiž jako ťvenkovskou pokračovací školuŤ.

Na venkovských pokračovacích školách stačí, budou-li splněny ony požadavky, které lze klásti na vyučující osoby, učitele obecných a občanských škol. Jejich vědomostí a vzdělání postačí vyučovati na venkovských pokračovacích školách tomu, čeho žádá učební plán. Vyučovati zemědělským odborným předmětům však nemohou, neboť k tomu jest zapotřebí nejen přímého zemědělského odborného studia, které musí býti trvale doplňováno dalšími studiemi, nýbrž jest k tomu i zapotřebí praktické znalostí zemědělství. V těch několika měsících, které dnes tráví učitelé obecných a občanských škol na některé zemědělské škole, aby se zapracovali do zemědělských odborných disciplín, nepostačují a neopravňují k vyučování zemědělským odborným předmětům. Na venkovských pokračovacích školách lze snad ještě vyučovati o ochraně ptactva, znalostí býlí, znalostí škůdců a o užitcích včelařství atd. Než opravdové zemědělské odborné vyučování musí zůstati vyloučeno.

Zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n., který pomýšlel na venkovské pokračovací vzdělání a nikoli na vyučování zemědělským odborným předmětům - teprve prováděcí nařízení a učební plán posunuly odborné vyučování do popředí klade v dnešním znění hospodářské lidové školy na stejnou výší jako zemědělské odborné školy, což nemůže býti možno. Že tomu tak jest, o tom podává důkaz § 7 zákona, kde v odstavci 1, jsou obsažena slova, že docházka do hospodářské školy lidové jest povinná tam, ťpokud se nenavštěvuje jiné hospodářské učiliště nižší kategorieŤ. Toto postavení na roveň jest škodlivé a musí býti za všech okolností odstraněno, poněvadž uvádí v omyl.

Venkovská pokračovací škola nenáleží také do oboru působnosti ministerstva zemědělství, nýbrž má býti podřízena ministerstvu školství a národní osvěty. Hlavním důvodem pro to jest, že ministerstvo zemědělství stěží má dostatečné prostředky k vybudování nynějšího řádného zemědělského odborného školství. Pokud venkovské pokračovací školy budou podřízeny ministerstvu zemědělství, bude docházeti stále k změnám se zemědělskými odbornými školami. Ke všeobecnému povznesení lidového vzdělání a lidové osvěty na venkově jest především povoláno ministerstvo školství a národní osvěty, které pokud jde o venkovské pokračovací školy může se poraditi s ministerstvem zemědělství.

Finanční zatížení z tohoto návrhu nevzejde. Po stránce formální budiž tento návrh přikázán výboru kulturnímu a zemědělskému.

V Praze dne 24. října 1922.

Windirsch,

Dr. W. Feierfeil, Dr. Hanreich, Zierhut, Füssy, Knirsch, Patzel, Palkovich, J. Mayer, Budig, Simm, Křepek, J. Fischer, Schubert, Röttel, Dr. Jabloniczky, Kaiser, Pittinger, Wenzel, Dr. Spina, Mark, Dr. Kafka.