Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

betreffend die Wirtschaftskrise und die dagegen zu ergreifenden Massnahmen.

Unter den Nachwirkungen des Krieges leidet das Wirtschaftsleben aller Staaten auf das Schwerste. Die eingetretene Verarmung ganz Europas hat die Konsumfähigkeit des grössten Teiles der europäischen Bevölkerung tief herabgesetzt. Der Sturz der Währung, von dem alle Staaten betroffen worden sind, die durch den Krieg am stärkesten heimgesucht wurden, hat die Möglichkeit der Befriedigung der dringendsten Bedürfnisse herabgesetzt. Demgegenüber haben die Staaten mit Edelvaluta die Konkurrenzfähigkeit ihrer Exportindustrie eingebüsst. Ein Viertel der europäischen Bevölkerung; die in - Russland lebt, ist ganz aus dem internationalen Wirtschaftsgetriebe ausgeschaltet. Die Folgen der gegenwärtig herrschenden Weltwirtschaftskrise, die eine noch nie dagewesene Ausdehnung erfahren hat, sind Not und Verzweiflung für das Proletariat, das in erster Linie ihre verheerenden Wirkungen empfindet. Zu den allgemeinen weltwirtschaftlichen Ursachen des gegenwärtigen Notstandes kommen in der Tschechoslovakei noch besondere Umstände hinzu, die die Krise verschlimmern und die alle mit ihr zusammenhängenden Folgen steigern. Die Absatzbedingungen und die Konkurrenzfähigkeit unserer Industrie sind durch verfehlte wirtschaftspolitische Massnahmen und Gesetze erschwert worden. Eine die Entwicklung der Industrie hemmende Steuer-, Tarif und Zollpolitik, dann die künstliche Steigerung unserer Valuta haben die natürlichen und günstigen Voraussetzungen die der tschechoslovakische Staat für sein Wirtschaftsleben aufweist, fasst völlig aufgehoben. Sie machen den natürlichen Reichtum an Getreide, Holz, Kohle und Erzen für das Wirtschaftsleben unwirksam, zerkleinern die Absatzgrundlage für seine grosse Produktionsmöglichkeiten und gestalten das Schicksal seines Proletariats immer unsicherer. Ununterbrochen steigt die Arbeitslosigkeit; ein Betrieb nach dem andern muss stillgelegt werden, grosse Industriezweige stehen vor dem völligen Zusammenbruche.

Kein Teil des Staatsgebietes, keine Berufungsgruppe von Arbeitern, kein Industriezweig bleibt von den Krisenwirkungen verschont. Die Bautätigkeit ist ist stillgelegt, in den Hauptindustrien der Tschechoslowakei, in der Textil- und Metallindustrie kann nur noch ein geringer Teil der Arbeiter beschäftigt werden. Ebenso herrscht Minderbeschäftigung in fast allen anderen Industrien. Schon im Juli haben die Gewerkschaften in der Tschechoslowakei in einer gemeinsamen Kundgebung die Regierung auf die Verschärfung der Wirtschaftskrise aufmerksam gemacht und verlangt, dass unverzüglich Massnahmen gegen die um sich greifende Arbeitslosigkeit und gegen die Verschlimmerung der Wirtschaftslage ergriffen werden. Doch vergeblich haben die proletarischen politischen Parteien von der Regierung die rasche Einberufung des Parlaments verlangt und gefordert, dass auf administrativem Wege durch Beseitigung der ärgsten chikanösen Härten in der Auszahlung der staatlichen Arbeitslosenunterstützung, durch Förderung der Baubewegung und durch Vorschriften gegen Betriebsstillegungen den weiteren Umsichgreifen von Not und Elend entgegen gewirkt werde.

Unter Hinweis auf die verhängnisvollen Folgen, die sich aus der Wirtschaftskrise ergeben, fragen die Gefertigten:

1. Was gedenkt die Regierung zu tun, um die herrschende Wirtschaftskrise in der Tschechoslowakei zu bekämpfen; Absatzmöglichkeiten für die Industrien zu beschaffen und der Arbeitslosigkeit entgegenzuwirken?

2. Ist die Regierung bereit, durch Beistellung der notwendigen Mittel die Bautätigkeit zu heben und insbesondere dafür zu sorgen, dass die Beschaffung neuer Wohnungen sofort in Angriff genommen werden kann?

3. Welche Massnahmen gedenkt die Gesamtregierung zur Stabilisierung des Kronenkurses zu ergreifen?

4. Ist die Regierung bereit, sofort die Kohlensteuer aufzuheben, die Transporttarife zu ermässigen, die Postgebühren herabzusetzen und die warenverteuernde Umsatzsteuer zu beseitigen?

5. Ist die Regierung bereit, insbesondere die Zölle auf Lebensmittel aufzuheben?

6. Welche Vorkehrungen gedenkt die Regierung zu treffen, um allen Opfern der Wirtschaftskrise über die Zeit der Arbeitslosigkeit die Lebensmöglichkeit in ausreichendem Umfange zu sichern?

Prag, am 24. Oktober 1922.

Schäfer, Pohl, Kaufmann,

Hoffmann, Dr. Czech, Leibl, Schweichhart, Taub, Hackenberg, Čermak, Dr. Holitscher, Heeger, Beutel, Hausmann, Dietl, Roscher, Hillebrand, Kirpal, Deutsch, Uhl, Palme, Häusler, Jokl, Grünzner, Blatny, J. Fischer, Hirsch, Dr. Haas.

o hospodářské krisi a opatřeních, která proti ní dlužno učiniti.

Účinky války trpí velmi těžce hospodářský život všech států. Nastalé schudnutí celé Evropy hluboce snížila spotřební schopnost veliké části evropského obyvatelstva. Shroucení měny, které postihlo všechny státy nejtíže postižené válkou, snížilo možnost úkoje nejnaléhavějších potřeb. Naproti tomu státy s dobrou valutou pozbyly konkurenční schopnosti svého vývozního průmyslu. Čtvrtina evropského obyvatelstva, které žije v Rusku, jest úplně vyřaděna z mezinárodního hospodaření. Následky nynější světové hospodářské krise, která se rozmohla jak tomu dosud ještě nebylo, jsou bída a zoufalství proletariátu, který především pociťuje její ničivé účinky. K všeobecným světovým hospodářským příčinám nynější bídy druží se v Československu ještě zvláštní poměry, které krisi zhoršují a následky s ní související stupňují. Pochybená hospodářská opatření a zákony ztížily odbytové podmínky a konkurenční schopnost našeho průmyslu. Daňová, tarifní a celní politika zdržující rozvoj průmyslu, dále umělé zvyšování naší valuty skoro úplně zničily přirozené a příznivé podmínky jaké má československy stát pro svůj hospodářský života Nechávají nečinnými.Pro hospodářský život přirozené bohatství obilí, dříví, uhlí a rud, zmenšují odbytovou základnu pro svou velikou možnost produkce a utvářejí osud proletariátu stále nejistěji. Nezaměstnanost stoupá nepřetržitě; jeden závod za druhým musí býti uzavřen, veliká průmyslová odvětví stojí před úplným shroucením, pádná část státního území, dělníci žádné skupiny povolání, žádné průmyslové odvětví nezůstává ušetřeno účinků krise. Stavební činnost odpočívá, v hlavních průmyslech Československa, v textilním a kovodělném průmyslu lze zaměstnati již jen nepatrnou část dělníků. Právě tak skoro v šech jiných průmyslech jest zaměstnáno dělníků méně. Již v červenci upozornily odborové organisace v Československu ve společném prohlášení vládu na zostření hospodářské krise a žádaly, aby neprodleně učinila opatření proti vzmáhající se nezaměstnanosti a proti zhoršujícímu se hospodářskému stavu. Než marně dělnické politické strany žádaly vládu, aby rychle svolala sněmovnu a vybízely ji, aby odstraněním nejhorších trýznivých krutostí při vyplácení státní podpory nezaměstnaných nařízením, podporováním stavebního ruchu a předpisy proti zavírání závodů čelila rozmáhání bídy a nouze.

Poukazujíce na osudné následky, které vyplývají z hospodářské krise, táží se podepsaní:

1. Co zamýšlí vláda učiniti, aby potírala nynější hospodářskou krisi v Československu, opatřila možnosti odbytu průmyslům a čelila nezaměstnanosti?

2. Jest vláda ochotna, poskytnouc potřebné peníze povznésti stavební činnost a postarati se zvláště o to, aby se ihned mohlo začíti s opatřením nových obydlí?

3. K jakým opatřením zamýšlí vláda sáhnouti, aby ustálila kurs koruny?

4. Jest vláda ochotna ihned zrušiti uhelnou dávku, zmírniti dopravní sazby, snížiti poštovní poplatky a odstraniti daň z obratu, která zdražuje zboží?

5. Jest vláda ochotna, zrušiti zvláště cla na potraviny?

6. Jaká opatření zamýšlí vláda učiniti, aby všem obětem hospodářské krise zajistila po dobu nezaměstnanosti dostatečnou měrou živobytí?

V Praze dne 24. října 1922.

Schäfer, Pohl, Kaufmann,

Hoffmann, dr. Czech, Leibl, Schweichhart, Taub, Hackenberg, Čermak, dr. Holitscher, Heeger, Beutel, Hausmann, Dietl, Roscher, Hillebrand, Kirpal, Deutsch, Uhl, Palme, Häusler, Jokl, Grünzner, Blatny, J. Fischer, Hirsch, dr. Haas.