Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3805.

Návrh

poslance Anny Malé a soudruhů

na vydání zákona o podpoře v mateřství.

Zákon

ze dne ................ 1922

o podpoře v mateřství.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:

Článek I.

Zákon ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z. o nemocenském pojištění dělníků ve znění upraveném zákony ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z., ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a nař., ze dne 12. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a nař., a ze dne 22. prosince 1921, č. 489 Sb.. a nař. má v paragrafech a odstavcích dále uvedených zníti takto:

§ 6.

Předmětem pojištění označeného v §u 1 jest poskytování nemocenských podpor, podpory v mateřství a pohřebného.

I. Na podporách nemocenských budiž poskytováno alespoň:

1. od počátku nemoci zdarma lékařská pomoc, jakož i potřebná léčiva a jinaké therapeutické pomůcky.

2. Trvá-li nemoc déle 3 dnů a je-li nemocný neschopen výdělku, ode dne onemocnění toto denní nemocenské

Den, kdy se nepracuje, je-li prvním nebo posledním dnem nemoci, nebudiž čítán.

Nemocenské podpory (č. 1 a 2) buďtež poskytovány, dokud nemoc trvá a, neskončí-li dříve, po dobu jednoho roku od počátku nemoci a to nemocenské týdně pozadu.

II. Na podpoře v mateřství dlužno poskytovati nejméně:

a) lékařskou pomoc při obtížích těhotenství spolu s léky a jinými pomocnými prostředky;

b) babickou neb lékařskou pomoc při porodu nebo potratu, léky a jiné pomocné prostředky;

c) šestinedělkám ošetření v útulku pro šestinedělky neb v jiném podobném ústavě, případně, odmítne-li šestinedělka tam se odebrati, přidělení domácí ošetřovatelky po dobu alespoň 10 dnů;

d) příspěvek k výlohám porodu ve výši Kč 200.-, k výlohám potratu ve výši Kč 100.-;

e) peněžitou podporu ve výši nemocenského, nejméně však podle VI. třídy mzdové, 8 neděl před slehnutím a 8 neděl po slehnutí;

f) šestinedělkám - bez ohledu na případné nemocenské a podporu pod e) uvedenou, jíž se jim dostává - po celou dobu kojení dítěte podporu ve výši Kč 12.- denně (premie na kojení).

Veřejné nemocnice jsou povinny přijmouti šestinedělku na účet nemocenské pokladny do ošetření ve smyslu bodu c); musí tak učiniti zejména i tehdy, je-li sice pravděpodobný porod normální, nemocenský lékař však uzná, že slehnutí v bytě šestinedělky jsou na závadu důvody hygienické neb mravní.

Zemře-li šestinedělka při slehnutí nebo v době, kdy má ještě nárok na podporu v mateřství, vyplácejí se další obnosy peněžité podpory uvedené pod e) a premie na kojení až do dne zániku těchto dávek podle ustanovení stanov příslušné nemocenské pokladny osobě, která o výživu dítěte pečuje.

III. Jako pohřebné vyplácí se pozůstalým po pojištěné osobě, zemřela-li tato dříve, nežli uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy vyčerpala nárok na nemocenské, aspoň 30tinásobný obnos průměrného denního výdělku pracovního, ale ne méně, nežli 150.- Kč (pohřebné). Není-li tu pozůstalých, budiž použito pohřebného až do výše vzniklých útrat pohřbu k úhradě těchto nákladů.

§ 6a.

1. Následujícím příslušníkům rodiny pojištěncovy: manželce, družce neb manželu, manželským, nemanželským i nevlastním dětem do dokonaného 16. roku, rodičům, sourozencům, dědu a bábě, tchánovi a tchyni, kteří bydlí s pojištěncem ve společné domácnosti a nejsou sami podrobeni pojistné povinnosti, příslušejí dávky v §u 6 pod I. č. 1 a III. uvedené. Pohřebné nesmí však převyšovati 60 Kč, zemřel-li příslušník rodiny nejvýš dvouletý, 180 Kč při úmrtí příslušníka staršího dvou let, nedokonavšího však 14 let, a 300 Kč jde-li o úmrtí příslušníka staršího. Z pojištění příslušníků rodiny na dávky uvedené v §u 6 pod I. č. 1 a III. jsou vyjmuti pojištěnci, jejichž zdanitelný příjem převyšuje 20.000 Kč ročně.

2. Manželky, družky, manželské, nemanželské a nevlastní dcery, jakož i svěřenky žijící s ním ve společné domácnosti a nepodléhající pojistné povinnosti, mají bez ohledu na věk nárok též na dávky v §u 6 pod II. uvedené (podpora v mateřství), při čemž peněžitá podpora činí Kč 6.- a prémie na kojení Kč 8.- denně. Dávky dlužno poskytovati též, když porod nebo potrat nastal během 9 měsíců po úmrtí pojištěnce. Omezení poslední věty odstavce prvního neplatí při dávkách uvedených v tomto odstavci.

3. Nastalo-li slehnutí přede dnem účinnosti tohoto zákona, dlužno šestinedělce poskytnouti peněžitou podporu a prémie na kojení ode dne účinnosti zákona až do dne zániku těchto dávek podle ustanovení stanov příslušné nemocenské pokladny.

4. Nároky na dávky v tomto paragrafu uvedené vznikají a zanikají soudobně se vznikem a zánikem nároků pojištěnců na dávky podle §u 6.

§ 6b.

1. Dávky poskytované podle u 6a nahradí nemocenským pokladnám z polovice stát. Nařízením bude stanoveno, jakými obnosy se při tom hodnotí lékařská a babická pomoc ve smyslu §u 6 II. a) a b).

2. Pokladny jsou povinny vykazovati měsíčně obnosy vynaložené za účelem poskytování dávek podle §u 6a okresní správě politické, která má právo, podrobiti tyto výkazy revisi do 30 dnů ode dne podání výkazu. Spory z toho mezi pokladnou a okresní správou politickou vzniknuvší, řeší zemská správa politická s konečnou platností.

3. Nesporně příslušející obnosy poukazuje pokladnám k výplatě okresní správa politická do 30 dnů ode dne podání výkazu neb doručení rozhodnutí zemské správy politické. Z obnosů včas nepoukázaných má nemocenská pokladna právo žádati 5% úroky z prodlení. Nemocenské pokladny mají dále právo žádati, aby jim byla státem povolena záloha až do výše obnosu, který v předcházejícím měsíci za stát vynaložily.

§ 6c.

Každá okresní nemocenská pokladna jest povinna poskytnouti dávky uvedené v §u 6 I. č. 1 a II. a) a b) také členu jiné nemocenské pokladny, jenž v jejím obvodě bydlí a příslušníkům jeho rodiny, jest-li poskytnutí dávek těch nezbytně nutné, nebo vyžaduje-li toho příslušná nemocenská pokladna. Tato jest povinna nahraditi náklad.

§ 9.

4. Bod 4. zní

peněžitá podpora v mateřství (§ 6, II. e) může býti stanovena obnosem vyšším nemocenského, nesmí však činiti více, než průměrný pracovní výdělek příslušné mzdové třídy.

Body 5 a 7 odpadají.

§ 9c.

Odstavec 1, bod 5:

5. že podpora v mateřství, označená v §u 6 II., poskytována bude jen takovým šestinedělkám, které bust samy byly neb jejichž pojištěný rodinný příslušník byl za posledních 12 měsíců, počítajíc zpět ode dne porodu nebo potratu, aspoň po dobu 6 měsíců v zaměstnání, podléhajícím pojištění.

§ 25.

Odstavec 5:

Ukáže-li se potřeba, může ministerstvo sociální péče, vyslyševši Svaz nemocenských pokladen, povoliti, aby celkové příspěvky na pojištěnce mohly býti zvýšeny až nejvýše na 10% průměrné mzdové třídy, do níž pojištěnec jest zařaděn, pokud to je nutné k úhradě zákonných dávek (§§ 6 a 6a).

Článek II.

1. Potřebná příslušnice republiky Československé zdržující se v tuzemsku a nemající nároku na podporu v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění dělníků, obdrží podporu v mateřství z prostředků státních.

2. Za potřebnou považuje se šestinedělka, pakliže dani podrobený úhrnný příjem její a jejího muže nebyl v roce porodu neb potratu předcházejícím vyšší Kč 9000.-, neb žije-li sama, neměla-li v tomto roce na úhrnných svých příjmech více nežli 6000.- Kč. Tyto obnosy zvyšují se za každé dítě do 16 let o 1000.Kč.

3. Na podpoře v mateřství se poskytuje:

a) lékařská pomoc při obtížích těhotenství spolu s léky a jinými pomocnými prostředky;

b) babická neb lékařská pomoc při porodu neb potratu, léky a jiné pomocné prostředky;

c) šestinedělkám ošetření v útulku pro šestinedělky neb v jiném podobném ústavě, případně, odmítne-li šestinedělka tam se odebrati, přidělení domácí ošetřovatelky po dobu alespoň 10 dnů;

d) příspěvek k výlohám porodu ve výši Kč 200.-, k výlohám potratu ve výši Kč 100.-;

e) peněžitá podpora ve výši Kč 6.- denně po doba 8 neděl před slehnutím.a neděl po slehnutí;

f) šestinedělkám - bez ohledu na podporu pod e) uvedenou, jíž se jim dostává po celou dobu kojení dítěte podpora ve výši Kč 8.- denně (prémie na kojení).

Veřejné nemocnice jsou povinny přijmouti šestinedělku na účet nemocenské pokladny do ošetření ve smyslu bodu c); musí tak učiniti zejména i tehdy, je-li sice pravděpodobný porod normální, nemocenský lékař však uzná, že slehnutí v bytě šestinedělky jsou na závadu důvody hygienické neb mravní.

Zemře-li šestinedělka po slehnutí nebo v době, kdy má ještě nárok na podporu v mateřství, vyplácejí se další obnosy peněžité podpory uvedené pod e) a prémie na kojení až do dne zániku těchto dávek podle ustanovení stanov příslušné nemocenské pokladny osobě, která o výživu dítěte pečuje.

Nastalo-li slehnutí přede dnem účinnosti tohoto zákona, dlužno poskytnouti šestinedělce peněžitou podporu a prémie na kojení od této účinnosti až do dne zániku těchto dávek podle tohoto zákona.

4. Žádost za podporu v mateřství dlužno podati k okresní správě politické a to písemně neb protokolárně prostřednictvím obecního úřadu řádného bydliště žadatelky. Okresní politická správa vyšetří poměry šestinedělky ve smyslu odstavce 2 nejdéle do 3 týdnů a rozhodne pak, nejdéle do 4 týdnů ode dne podání žádosti o vzneseném nároku. Rozhodnutí se dodá žadatelce písemně. Proti rozhodnutí je možno podati stížnost do 30 dnů ode dne doručeni k zemské správě politické, jejíž rozhodnutí je konečné. Nerozhodne-li zemská správa politická do 2 měsíců o stížnosti ode dne jejího podání, dlužno míti za to, že stížnosti byla vyhověno.

Obecní i jiné úřady jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona, zejména prováděti šetření konaná politickými úřady podle tohoto odstavce a vyhověti bez průtahu žádostem v tomto směru je došlým.

5. Podporu poskytuje okresní nemocenská pokladna řádného bydliště šestinedělky k poukazu příslušné okresní správy politické.

6. Dávky poskytované podle tohoto článku nahradí nemocenským pokladnám stát ze svých prostředků. Nařízením bude stanoveno, jakými obnosy se při tom hodnotí lékařská a babická pomoc ve smyslu odstavce 3. bodu a) a b).

Pokladny jsou povinny vykazovati měsíčně obnosy vynaložené za účelem poskytování dávek (§ 6a) okresní správě politické, která má právo, podrobiti tyto výkazy revisi do 30 dnů ode dne podání výkazu.

Spory z toho mezi pokladnou a okresní správou politickou vzniknuvší, řeší zemská správa politická s konečnou platností.

Nesporně příslušející obnosy poukazuje pokladnám k výplatě okresní správa politická do 30 dnů ode dne podání výkazu neb doručení rozhodnutí zemské správy politické.

Z obnosů včas nepoukázaných má nemocenská pokladna právo žádati 5% úroky z prodlení.

Nemocenské pokladny mají dále právo žádati, aby jim byla státem povolena záloha až do výše obnosu, který v předcházejícím měsíci za stát vynaložily.

Článek III.

Za účelem hrazení obnosů na stát podle článků I. a II. vypadávajících, zřídí se při ministerstvu sociální péče Fond pro podpory matek a dětí, jenž budiž pravidelně dotován prostředky převyšujícími obnosy státem na podporu v mateřství v roce předcházejícím vydané o třetinu. Přebytků tohoto fondu bude použito ve prospěch péče o kojence a mládež do 16 let podle zákonů, jež o tom budou vydány.

Článek IV.

Státu povoluje se úvěr 100 milionů Kč k provádění a podpoře staveb útulků pro šestinedělky při okresních nemocnicích.

Článek V.

Veškerá podání, protokoly, přílohy a stvrzenky ve věcech podpory v mateřství jsou prosty kolků, poplatkův i poštovného.

Článek VI.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923.

Článek VII.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Posavadní ochrana mateřství, obsažená v několika paragrafech nemocenského zákona, je velmi nedostatečná. Mateřství je jím hodnoceno jako nemoc; ono však je velmi důležitou sociální funkcí, a zasluhuje, aby bylo řešeno všemi zákonodárci vážně, na základě principu: ťDáti ženě možnost sloučiti všeobecně prospěšné výdělečné povolání s funkcí mateřskou tak, aby netrpěla příliš ani žena, ani dítě, ani práce.Ť

Navrhovaným doplněním zákona o nemocenském pojištění podle obdobné německé Wochenhilfe a Wochefürsorge má býti učiněn. náběh k tomu, aby byla Sejmuta část těžkých starostí s beder žen-matek na účet kolektiva. Mohlo-li podobnou pomoc poskytnouti svým matkám Německo hospodářsky jistě hůře situované nežli republika Československá, nemůže ji svým matkám odpírati ani náš stát.

Výlohy spojené se státními příplatky nemocenským pokladnám, buďtež opatřeny zdaněním

1. luxusu, t. j. automobily, přepychoví psi, koně, perské koberce, přepychové rohy a kožešiny bohatých žen, nadměrný počet pokojů luxusně zařízených, používání několika služebných v domě, přepychová letní sídla, drahé kosmetické prostředky, hedvábné prádlo, luxusní klobouky, šperky, taxy za pěstění krásy;

2. zábav, t. j. hazardní hry, lázeňské faxy zdravých lidí, motorové loďky, hony, kabarety, šantány, bary, noční vinárny, varieté, boxerské a atletické zápasy, koňské a všeho druhu motorové dostihy, plesy s vyšším vstupným než 20.- Kč, vyučování tancům v soukromých společnostech, je-li poplatek za vyučování vyšší než 50.- Kč za celý kurs za jednotlivce, modní přehlídky se vstupným vyšším než 20.- Kč;

3. bezdětných osob, t. j. všichni lidé svobodní i ženatí, pokud mají příjem větší než 24.000.- Kč ročně, anebo jejichž majetek je větší než 200.000.- Kč a kteří po 35. roce nemají ani svých ani přijatých dětí;

4. nemovitostí, t. j. velkostatky, zámky, parky, dvory, pokud nejsou vyvlastněny.

Formálně navrhujeme, aby tato předloha byla předána ku projednání urychlenou cestou výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.

V Praze dne 12. října 1922.

Malá,

Skaunicová, Blažek, Burian, Bubník, Darula, Haken, Houser, Kreibich, Kučera, Koutný, Krejčí, Kunst, Merta, Mikulíček, Bouček, Skalák, Svetlik, dr. Šmeral, Toužil, Teska, Tausik, Warmbrunn.