Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
3780.
Interpelace:
I. posl. J. V. Stejskala a druhů ministru národní obrany o poměrech ve státní zbrojovce v Brně,
II. posl. J. Šamalíka a soudruhů ministrům obchodu, veřejných prací, školství a národní osvěty a financí o předložení osnovy zákona na povolení státní bezúročné půjčky až do výše 30 milionů Kč k provedení všech nezbytností v Moravském Krasu,
III. posl. J. Vrabca a spol. min. železnic vo veci prepúšťania slovanských železničiarov a prijímania exponovaných a pomerov služobných,
IV. posl. dra Lukavského, dra Hajna a soudruhů min. školství a národní osvěty ve příčině německých učebnic na školách národních i středních s vyučovacím jazykem německým a z části i učebnic polských na školách polských,
V. posl. Pelikána, Zeminové, Landové-Štychové a spol. min. předsedovi o účasti přednostů státních úřadů olomouckých při oslavě Božího Těla církve řím. kat. v Olomouci,
VI. posl. Pelikána, Zeminové, Landové-Štychové a spol. min. národní obrany o účasti a jednání vojska při oslavování Božího Těla církví řím. kat. v Olomouci a v Benešově u Prahy,
VII. posl. Bobka a druhů min. vnitra, že žamberská okresní politická správa zakázala schůze katolického lidového spolku v Králíkách,
VIlI. posl. dra Budayho a spol. min. spravedlnosti vo veci protizákonnej a bezúzdnej cenzúry na Slovensku,
IX. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty o přijímání školních dítek do německých menšinových škol,
X. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty o zabrání mateřské školy v Hradci-Podolí,
XI. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty o utiskování německé obecné školy v Lužici, okrese šternberském na Moravě,
XII. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty a vládě o zřízení německé obecné školy v Hlučíně,
XIII. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty a min. vnitra o zabrání budovy bývalé německé školy v Studénkách, okrese jihlavském na Moravě,
XIV. posl. Uhla, Leibla, Schweichharta a druhů min. soc. péče o těžkém poškozování zemědělského a lesního dělnictva zřizováním samostatných zemědělských nemocenských pokladen,
XV. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty o zřízení německé menšinové obecné školy v Neřetíně u Olomouce na Moravě,
XVI. posl. dra Brunara, Matznera a druhů min. národní obrany o cvičení dělostřelectva ve střelbě v území Praděda.
I./3780.
Interpelace
poslance J. V. Stejskala a druhů
ministru národní obrany
o poměrech ve státní zbrojovce v Brně.
Státní zbrojovka v Brně vybudována byla za války ve velkém slohu a opatřena materiálem v ceně mnoho milionů korun a byla v tomto stavu přejata naším státem. Měla tudíž vhodné podmínky k zdárnému rozvoji, leč jak četné zprávy časopisecké nasvědčují, úkolu toho nesplnila.
Podle oněch zpráv, jež nebyly nikde dementovány, panují tam hrubé závady rázu technického i obchodního a je jistě v zájmu veřejném, aby poměry byly náležitě vyšetřeny a v závodě zjednán pořádek.
Z četných případů uvádíme následující:
1. Ředitelství Zbrojovky zakoupilo od švýcarské firmy Schoop patent na tak zvané ťpokovováníŤ předmětů s výsadním právem provozovacím v republice československé. Tato nová technika není však ani ve Švýcarsku dosud náležitě propracována, při elektrickém roztavení kovů přichází rozstříkáním mnoho na zmar a proto je tato manipulace drahá a neekonomická. Jmenovaná firma prodala však tento patent i jiným závodům v dechách, s nimiž vede Zbrojovka již přes dvě léta proces a až po soudní rozhodnutí nesmí patentu používati. Toto zařízení vyžádalo si nákladu asi 132 mil. Kč a leží ladem.
2. Zbrojovka zakoupila v r. 1919 od fy Sinai ve Floridsdorfě vzor stroje k výrobě pažeb na manlicherovky za 1/2 mil. Kč. Po převzetí objevilo se, že je to nepotřebný brak: Stroje byly velkým nákladem opraveny a postaveny, pak, aniž by se s nimi pracovalo, opět odmontovány a naházeny do sklepa, kde nečinně dosud leží.
3. Roku 1920 koupila Zbrojovka od fy Mauser v Obendorfě celé strojní zařízení na výrobu pušek, ovšem opět staré pást zařízení předělána byla k výrobě automatických pistolí systém ťNickelŤ, která má býti zavedena v armádě, ač se nijak neosvědčila. Celkové zařízení se tím rozrušilo a musí se nyní znovu značným nákladem doplňovati a vůbec všechny stroje opravovati, čímž se výroba značně zdrží.
4. Při dovážení těchto strojů z Německa přivezeny byly též různé automatické pistole, kulovnice a psací stroje, aniž by se to našim celním úřadům oznámilo, což mělo za následek trestní oznámení na správu Zbrojovky.
5. Již přes rok pracuje se ve Zbrojovce na modelu parního motoru systém Janeček, aniž to vede k nějakému výsledku, přes vynaložené velké náklady. Mimo to sjednána jest jakási smlouva s fou Janeček a Kohoutek v Brně, která má vlastní dílny a dodává Zbrojovce různá nářadí. Podobným způsobem pracovalo se na jakémsi ventilátoru, který se však co nepotřebný též odložil. Experimenty tyto vyžádaly si mnoho zbytečného nákladu.
6. Zbrojovka zakoupila též v Holandsku asi 60.000 starých pušek, jež jsou opravy téměř neschopny a tudíž nepotřebny, neboť značná část má od ústí až na 50-60 cm hluboko větší vývrt, nežli 9 mm, nehodící se pro naše náboje.
7. Velmi neekonomicky počíná si Zbrojovka při různých přestavbách. Co se dnes postaví, za krátko se zase zbourá. Dobré dílny se pokazí a místo nich staví se dřevěné boudy, jak stalo se s montovnou na opravu vagonů s elektrickým jeřábem, z níž udělala se lakýrna a pro montovnu postavena dřevěná bouda; jeřáb zůstal ve staré montovně v nečinnosti, ač je ho na novém místě potřebí.
Zbrojovka má též 3 osobní auta, v nichž ředitel jezdí i do Prahy, což je jistě zbytečný luxus.
8. Nezbytnou zodpovědnost za tyto závadné manipulace musí nésti ředitelství Zbrojovky, v jehož čele stojí ředitel Klement Růžička, bývalý rakouský kapitán dělostřelectva, nyní čsl. štábní kapitán, nemající továrenskou praxi, jakož i místoředitel ing. Stanislav Mihal, býv. rakouský námořní inženýr a správce provozu. Jejich nedostatečné znalosti ve vedení závodu nezbavují ovšem odpovědnosti ani ty, kteří je na tato odpovědná místa dosadili.
9. Zvláštní pozornosti však zaslouží tento případ: Roku 1920 prozradilo se na skladníka Šmelu, že přivlastnil si různé věci ze skladiště a byl proto ihned bez výpovědní lhůty propuštěn. Při vyšetřování této záležitosti zjistil úřednický výbor Zbrojovky, že též obchodní ředitel K. Svoboda objednal na účet Zbrojovky větší kvantum cínu (jímž tehdy výhradně hospodařila kovová ústředna), jejž pak pokoutně prodal firmě Brück v Brně. Proto byl jmenovaný obchodní ředitel též propuštěn, ale dostal přes 100.000 Kč odbytného za dvouletou výpovědní lhůtu, ač dle zákona o obchodních pomocnících nárok na to neměl. Týž domáhal se ještě tantiem z čistého zisku a vzal žalobu zpět po odbytném asi 50.000 Kč, vyplacených z neznámé hotovosti, neboť v účtárně Zbrojovky není o tom dokladů.
10. S touto benevolencí jest v příkrém odporu jednání vůči části dělnictva, pracující tam ještě za rakouské správy a republikou Československou převzaté, které marně domáhá sa vyplacení zadržených příspěvků na ženu a děti, jim za Rakouska přiznaných. Tyto obnosy zadržel tehdejší velitel major Rypka a udal po převratě a výslechu ve Vídni, že tyto peníze investoval do závodu.
Dělnictvo převzaté z bývalého c. k. arsenálu bylo též mnoho let členem ústavu pro pensijní pojištění (Altersversorgungs-Institut für Heerwesen). Bývalý ministr N. O. Klofáč, jakož i ministr železnic slíbili deputaci nejen převzetí těchto dělníků do našich státních služeb, ale i započítáni let ztrávených ve vídeňském arsenále, do pense. U dělníků, převzatých k železniční služby se tak stalo, jsou již definitivními zřízenci, kdežto dělníci Zbrojovky marně do dnes čekají na splnění daného jim slibu.
Jelikož Zbrojovka má býti v dohledné době odevzdána soukromé akciové společnosti, jest jistě spravedlivo, aby závazky a sliby dané dělnictvu, byly splněny.
Vzhledem na výše uvedené táží se podepsaní pana ministra:
1. Jsou Vám tyto případy známy?
2. Jest p. ministr ochoten dáti vše náležitě vyšetřit a viníky pohnati k zodpovědností a náhradě škody?
3. Jest p. ministr ochoten upraviti poškozeným dělníkům jejich služební poměr dle daných přípovědí?
V Praze dne 22. června 1922.
J. V. Stejskal, Modráček, Hudec, dr. Lukavský, inž. Bečka, dr. Hain, Bergman, G. Navrátil, Petrovický, Purkyňová, Rosolová, dr. Rašín, dr. Kramář, Veverka, Mašek, Zavřel, dr. Matoušek, Špaček, Votruba, dr. Engliš, Dyk.
II./3780.
Interpelace
poslance Josefa Šamalíka a soudruhů
ministrům obchodu, veřejných prací, školství a nár. osvěty a financí
o předložení osnovy zákona na povolení státní bezúročné půjčky až do výše 30 milionů Kč k provedení všech nezbytností v Moravském Krasu.
Zemědělský výbor ve schůzi ze dne 19. ledna 1922 a rozpočtový výbor ve schůzi ze dne 26. ledna 1922 učinily následující usnesení:
Vládě republiky československé se ukládá, aby neprodleně předložila poslanecké sněmovně osnovy zákonů:
1. na ochranu a zachování přírodních krás povrchových a vnitřních,
2. na zřízení Krasové komise, jež by pověřena byla správou a vybudováním všech potřeb Moravského Krasu a provedením jeho znárodnění.
Za tím účelem povoluje se státní bezúročitelná půjčka do výše 30 milionů Kč bud ze státního úvěru anebo úvěrem bankovním získaná, jíž by se postupně a dle potřeby používalo k provedení všech nutností v Moravském Krasu, jež by se z podniků Krasových a jeskyní splácela.
Vzhledem k tomu, že jest nutno ještě letošního roku opatřiti jeskyně a území Moravského Krasu elektrickým světlem, budiž ještě letos ministerstvem financí poskytnuta státní půjčka do výše 5 milionů Kč Svazu Krasových obcí, aby mohl býti elektrický proud ze západomoravských elektráren do Moravského Krasu zaveden.
Rozpočtový výbor přijal pak ještě resoluci: ťVláda se vyzývá, aby toto usnesení výboru zemědělského a rozpočtového o znárodnění a zpřístupnění Moravského Krasu sama bez usnesení sněmoven N. S. v zájmu věci samé co nejdříve realisovala, kdyby v tomto zasedání k usnesení obou sněmoven N. S. o těchto bodech již nedošlo.Ť
Vláda republiky Československé započala prováděti toto usnesení zemědělského a rozpočtového výboru a zálohou státní půjčky zabezpečila provedení primérní tratě elektrické Brno-Sloup.
Jest nutno provésti elektrisaci celého krasového území - hlavně těch obcí, kde jeskyně a přírodní krásy se nachází. I zde musí býti státní půjčkou umožněno zavedení elektrického proudu do důležitých míst Moravského Krasu.
Aby nemuselo býti použito zase zálohy, táží se podepsaní:
Jste páni ministři ochotni vyhověti usnesení zemědělského a rozpočtového výboru poslanecké sněmovny hoře citovanému a předložiti Národnímu shromáždění příslušné osnovy zákonů, zejména osnovu zákona, jíž se povoluje výplata bezúročné půjčky do výše 30 milionů Kč bud z pokladní hotovosti neb úvěrem bankovním získaná, jíž by se postupně a dle potřeby používalo k provedeni všech nutností v Moravském Krasu, jež by se z podniků Krasových a jeskyní splácela?
V Praze dne 23. června 1922.
J. Šamalík, Fr. Navrátil, Šrámek, dr. Dolanský, dr. Mazanec, Rozsypalová. Bezděk, Čuřík, Adamovský, dr. Hruban, Košek, Roudnický, Rýpar, Adámek, Janalík, Sedláček, Kopřiva, Myslivec, Záruba, dr. Nosek, Kaderka.
III./3780.
Interpellácia
posl. J. Vrabce a spoločníkov
ministru železníc
vo veci prepúšťania slovenských železničiarov a prijímania exponovaných a pomerov služobných.
Pane minister!
Na slovenských železničiaroch a hlavne na kresťansko-sociálných, už vyše tri roky sa pácha veľká krivda! V prvom rade roduverní Slováci neboli v dostatočnom počte prijímaní do služieb štátnych železníc, v druhom rade tí, ktorí holi prijatí tím sa stále krivdí; normujú ich, prepúšťajú a prekladajú ich a ich miesta zapĺňajú exponovaní. Železničiari, rodom Slováci, nemohli a nemôžu sa dostať do úradov, za prednostov, traťmajstrov, hoci majú k tomu schopnosť a kvalifikáciu. Slovenskí železničiari musia stále robiť kurzy a zkúšky, ktoré už dávno, ešte za maďarskej vlády, odbavili; dalej robia zkúžky i tí, ktorí majú prísť do iného resortu, alebo definitívne vymenovaní, a keď všetky možné zkúšky už porobili, potom sa 4k nestane, lebo, dľa zkúsenosti vieme, že len oni tie všelijaké zkúšky robia, dotiaľ, lebo prejde čas, keď mali byt niekde prijatí, zadelení, lebo vymenovaní, a za ten čas na tie miesta sa dostanú exponovaní. Zase tí, ktorí majú byt ku zkúškám pripustení, tí sa ku zkúškám nepripúšťajú.
Skoro všetký prosby slovenských železničiarov o prijatie, vymenovania lebo preloženie sa odmietajú. Slovenskí železničiari sú pod rôznymi spôsobami neprávom trestaní a prepúšťaní. Tak sa stalo i na trati Vrútky-Plešivec, kde bol preložená väčšia asi 70 ľudí počítajúca skupina (Červený Kameň pri Plešivci), kde ich dal tamojší traťmajster došikovať, ale o žiaden byt pre nich nebolo postarané. I oni i naše organizácia sme žiadali, aby bol pre nich vystavený nejaký barak a aby dostali slamníky, ale ich žiadosti sa nevyhovelo. Nato dotyční nemajúc kde bydliť, išli domov, ale to malo pre nich ten následok, že boli všetci prepustení. - Podobné veci sa stávajú veľmi často. Pred dvoma týždni, bolo na trati Vrútky-Zvoleň odboru pre udržovanie trati prepustené 97 robotníkovi; lebo že sa už minula položka, určená pre udržovanie tejže trati. Robotníci, ktorí pracovať ustali, nútení sú od Odboru pre udržovanie trati vo Vrútkách pracovať za Kč 20.- derme. Ministerská rada sa uzniesla tri roky neprijímať zamestnancov do služieb štátnych železníc, čo ale nemôže sa sťahovať na Slovákovi, ktorých už dávno podané žiadosti boli odmrštené.
Dávno sa už majú stavať rôzne železnice, ako na čiare Krupina-Zvoleň, Štub. Teplice-Handlová, na Myjave, ale posaváď sa so stavbou ešte nezapočalo.
Preto sa pýtame pána ministra:
Či je ministerstvo železníc ochotné na Červený-Kameň pri Plešivci preložených a potom prepustených traťových robotníkov ihneď prijať; zpät do služby?
A tiež či je ochotné prijať zpät robotníkovi počtom 94 prepustených na trati odboru pre udržovanie trati vo Vrútkách?
Ďalej sa pýtame, či je ministerstvo železníc ochotné priaznivé vybavovať žiadosti slovenských železničiarov?
Či je ministerstvo ochotné slovenských železničiarov prijímať do služieb i na ďalej?
Či je ministerstvo ochotné exponovaných železničiarov postupne zameňovať za slovenských?
Či je ministerstvo ochotné uviesť na Slovensku v železničných úradoch jazyk slovenský?
Konečne sa pýtame, či je ministerstvo ochotné v najbližšom čase započať stavbu projektovaných železníc na Slovensku?
Praha, dňa 24. júna 1922.
J. Vrabec, Schälzky, Bobok, Hancko, Onderčo, dr. Juriga, Budig, dr. Buday, Hlinka, dr. Kubiš, dr. Luschka, dr. W. Feierfeil, dr. Gažík, Tomik, Mark, Böhr, dr. Labay, Tománek, Scharnagl, Bobek, dr. Petersilka.
IV./3780.
Interpelace
poslanců dra Fr. Lukavského, dra A. Hajna a soudruhů
ministru školství a národní osvěty
ve příčině německých učebnic na školách národních i středních s vyučovacím jazykem německým (a z části i učebnic polských na školách polských).
Většina německých škol v republice Československé až podnes není dostatečně opatřena učebnicemi, ve kterých by byly provedeny příslušné opravy na základě změn mocenských poměrů, přivoděných světovou válkou. Kromě čítanek a učebnic jazykových - a to ještě jen pro některé školy a některé stupně - dále učebnic matematických, geometrických, přírodovědných, náboženských a prvních dílů dějepisu pro střední školy, kde se mluví o starověku, tedy knih nedotčených změněnými poměry, nejsou posud vydány dějepisy středověku a novověku a ani jediný zeměpis, jak o tom svědčí seznamy schválených učebnic, uveřejňované v každém čísle Věstníku ministerstva školství a národní osvěty až do konce r. 1921. Němečtí učitelé a profesoři místo aby pečovali o nápravu, žádají rok co role ministerstvo, aby opět v roce nejbližším směli, vyučovati podle starých rakousko-uherských učebnic s tendencemi habsbursko-dynastickými, protičeskými a protirepublikánskými.
Z těchto knih budtež jmenovitě uvedeny:
1. čítanky pro obecnou školu, sestavené Eduardem Wagnerem a nesoucí název ťHeimatŤ, jež vydány byly státním nakladatelstvím v Praze;
2. čítanky pro střední školy nejrůznějšího typu, sestavené dr. Rud. Latzkem a vydané Praer Verlags-Gesellschaft;
3. cvičebnice jazykové ťSprachübungenŤ od Bern. Mertha a dr. Fr. Wolmanna, vydané rovněž Prager Verlags-Gesellschaft.
Ad 1. Wagnerovy čítanky ťHeimatŤ jsou sice ozdobeny podobiznami pana presidenta republiky, ale nikde v nich není o něm nejmenší zmínky.
Popis vlasti, obsažený v dílech C a E, podává jen místa a kraje naší republiky, obydlené Němci, a úzkostlivě se vyhýbá všemu, co by naznačovalo, že zde žije kromě Němců také jiný národ. Již pouhý výčet zeměpisných článků ukazuje; že sestavovatelé čítanek pracovali ve smyslu všeněmeckých ideí, jež stále udržují umělé útvary ťDeutschböhmenŤ a ťSudetenland v myslích německého obyvatelstva; tak v díle C kromě všeobecných článků jsou tyto články: An der Elbe, Eine Stunde auf dem Bahnhofe in Aussig, Einige Osterbräuche in Schlesien, Maibäume im Egerlande, Das Pfingstrennen im Böhmerwalde; díl E: Erzgebirger, Aus dem Egerlande, Wintertage im Keilberggebiete, Karlsbad, Aussig, Elbetal, Auf der Schneekoppe, Gablonz. Im Reiche Rübezahls, Die Wekelsdorfer Felsen, Der Polake im Adlergebirge, Aus dem Böhmerwalde, Der Plöckensteiner See, Von Prag nach Brünn (bez jediného slůvka o Praze a jejím významu), Die Marchebene in Mähren, Aus dem Mährischen Karst (ani zmínka o objevech dra Absolona), Znaim, Schneeschuhlaufen bei Römerstadt (ťDie mähr.-schles. SudetenŤ), Der Altvater, Troppau, Deutsches Volksleben in Schlesien, Presburg (v článku tomto jsou na př. věty: Diese Enge bildete durch mehr als tausend Jahre das Westtor Ungarns.... das prachtvolle Marmordenkmal auf dem Krönnungshügel ist der Kaiserin Maria Theresia gewidmet), Die Hohe Tatra.
V jediném článku (díl E) ťJugend und StaatŤ. jest zřetel k republice odbyt těmito všeobecnými slovy: Im Jahre 1918 stürzte der alte Staat, dem wir bis dahin angehört hatten, zusammen. Neue Reiche haben sich gebildet; auf neuen Grundlagen wurden sie errichtet. Früher regierte der Kaiser das Land, jetzt nahm das Volk die Zeitung des Staates selbst in die Land. Auch wir leben nunmehr in einem Volks- oder Freistaat oder einer Republik. Alle Menschen haben hier die gleichen Rechte und die gleichen Pflichten; jeder einzelne kann an dem Aufbau und an der Führung des Staates teilnehmen.Ť Ostatek článku jest věnován povinnostem, jež má jednotlivec k svému národu.
Z historických článků jen tři jsou věnovány dějinám českým: Die Gründung von Karlsbad (Teil C), Aus dem Leben Przemysl Ottokars II. (Teil E str. 206) a Ein Heldenherz (Teil E str. 211), z nichž poslední dva provanuty jsou duchem výhradně německým. Se stanoviska dějinné objektivity pak nelze souhlasiti, aby článek o Přemyslu Otakarovi II. končil větou: ťSeine ungemessene Ehr- und Herrschsucht brachte ihm den UntergangŤ, rovněž tak, aby článek ťEin HeldenherzŤ líčil Husity jako lidi, kteří ničili králi věrná místa a pokojným lidem pálili bezdůvodně domy nad hlavou, při čemž tendence celého článku směřuje k tomu, buditi nenávist k husitskému hnutí. A jak se zodpovědí se stanoviska státního články: Andreas Hofers Tod a Zeppelin III.? Právě tak se dlužno tázati, proč do těchto čítanek vsunuty byly oddíly ťAus der Zeit des WeltkriegesŤ, naplněné ťválečnou poesiíŤ, diktovanou vojenskými úřady rakouskými a německými v letech 1916-18. Jsou to tytéž nechutné povídačky, plné lži, licoměrnosti, přetvářky a pokrytectví, které ve zvláštních doplňcích byly povinně vkládány do čítanek v bývalém Rakousko-Uhersku.
Ad 2. V žádné z čítanek dra Latzka není jediného slova o našem státě, jeho representantech, vzniku, historii, ani nejmenší zmínky o deších nebo Slovanech vůbec.
ťOpravená vydáníŤ těchto čítanek byla pořízena tím způsobem, že Prager Verlags-Gesellschaft, jejímž nákladem vyšly, koupila od vídeňské firmy Pr. Tempského všechen náklad jejích předválečných vydání a závadné články bud vyřezala nebo zalepila papírem, aniž se postarala o to, aby ze seznamu článků názvy jejich byly odstraněny. Tak paradují v těchto čítankách aspoň názvy vynechaných článků: Mein Oesterreich, Das Kaiserlied, Der listige Steiermarker, Andreas Hofers Tod, Vom Prinzen Johann, Vom Vater unseres Kaisers, Der Kaiserlateiner, Erzherzog Franz Kari und dle beiden Bauern (Aus Franz Schnürer: ťHabsburger AnekdotenŤ), (Latzke: Deutsches Lesebuch I. Band, Ausgabe B). V jiných dílech této čítanky články habsbursko-dynastické tendence zůstaly beze změny. Tak II. Band Ausgabe für Mädchenlyzeen má tyto články, oslavující Habsburky: Der Graf von Habsburg, Kaiser Rudolfs Ritt zum Grabe, Der Münch zu Pisa, Die Martinswand a dva články od členů sesazeného rodu Betlehem von Kronprinz Rudolf (ťEine OrientreiseŤ) a der Himalaya von Erzherzog Franz Ferdinand. Pátý svazek (V. Band, a to všech 5 vydání pro nejrůznější typy středních škol) obsahuje historickou anthologii německé literatury v chronologickém pořadí. Přes to, že se jedná o věci dávno minulé, byl výběr uspořádán tak, že svou habsburskou a velkoněmeckou tendencí plně vyhovoval bývalým rakouským úřadům. Několik nejkřiklavějších případů: Z básní Walthera von der Vogelweide: ťBitte an Leopold, Wiener Schwertleitfest, Begrüssung des Kaisers, devotní prosba o léno a pod. Rovněž tak epigram Friedricha von Logau, tupící Angličany (Engländischer Brauch) a j. ťPreusische KriegsliederŤ (Bei Eröffnung des Feldzuges 1756, Lied an dle Kaiserin-Königin nach Wiedereroberung der Stadt Breslau den 19. Dezember 1757), od Joh. Ludw. Gleima, óda ťAn den römischen Kaiser Josef II. od K. Wilh. Ramlera, báseň ťDas Feuer im WaldeŤ od Ludw. Höltyho, tupící Francouze (Schelmfranzos der uns die besten Hühner stahl), ťPrinz Eugen; der edle RitterŤ od Ferd. Freiligratha, ťAuf der LobauŤ od Ferd. von Saar, snižující Napoleona (ťder gedunsene Mann mit dem Imperatorkopf, in dem sich die Ichsucht der Menschheit zum tragischen Popanz verkörperteŤ), ťMontag aus Des alten Pfarrers WocheŤ od An von Droste-Hülshoff, jsou vesměs básně, jež mohou býti svou tendencí zvlášť vítány jako příspěvek pro články - v Německu. Rovněž jest kompromitujíc: zařaďovati do těchto čítanek zvláštní oddíl ťOesterreichische ErzählerŤ.
Ad 3. Jazykové cvičebnice ťSprachübungenŤ od Bern. Mertha a dr. Fr. Wolmanna (Ausgabe für ein bis dreiklassige Volksschulen I. Teil, Ausgabe für fünfklassige Volksschulen, I. Heft) neobsahují ani jediného slova o našem státě a jeho representantu.
Ponechávajíce si jinak polské školy pro zvláštní interpelaci, připojujeme zde, že i na polských školách v republice Československé jsou čítanky, učebnice atd. z Varšavy, určené polským školám v Polsku. O republice Československé a jejích dějinách není v nich ani zmínky, a vychovávají polskou irredentu.
Podepsaní se táží:
1. Jsou-li tyto skutečnosti panu ministru školství a národní osvěty vůbec známy?
2. Zakáže-li ihned pan ministr používati učebnic a knih těch, poučen byv o nich touto naší interpelací?
3. Zavede-li disciplinární vyšetřování, jež by zjistilo, kdo zavinil, že takové učebnice byly schváleny?
4. Dá-li okamžitě napsati učebnice a knihy ty příslušníkům československého národa, jako se děle v každém jiném spořádaném státě (na př. v Dánsku), který má také školy jiného jazyka, nežli jazyka státního?
V Praze dne 15. června 1922.
Dr. Lukavský, dr. Hejn, dr. Rašín, dr. Kramář, Rosolová, Purkyňová, Votruba, Veverka, Špaček, G. Navrátil, Zavřel, Bergman, Mašek, inž. Bečka, Petrovický, dr. Matoušek, Dyk, Roudnický, Rozsypalová, Sedláček, Adamovský, dr. Engliš.
V./3780.
Interpelace
poslanců Jana Pelikána, Fr. Zeminové, Landové-Štychové a spol.
ministerskému předsedovi
o účasti přednosta státních úřadů olomouckých při oslavě Božího Těla církve římsko-katolické v Olomouci.
Církev římsko-katolická pořádala dne 15. června t. r. v Olomouci oslavu Božího Těla. Oslavy této, jak patrno z referátů časopisu ťPozorŤ čís. 163 ze dne 16. června (Klerikální paráda) a čís. 165 ze dne 18. června (Ještě ke čtvrteční klerikální parádě) a čís. 167 ze dne 20. června 1922 (Ještě boží tělo) účastnili se též přednostově státních úřadů:.Okresní politické správy, poštovních úřadů čís. 1 a 3, ředitelství čs. stát. drah, finančního ředitelství a j. Nebyla to účast soukromá, poněvadž nešli v průvodu dospělých osob občanských, nýbrž mezi deputacemi ve zvláštní skupině za baldachýnem.
Naše úřady státní jsou úřady republikánské, jejichž přednostově Se musí těšiti důvěře příslušníků všech politických stran i náboženských konfesí a jejich autorita ve veřejnosti i u jejich podřízených orgánů se podkopává, jestliže by se trpělo, aby ostentativně dávali na jevo svou přízeň a příslušnost ku jedné politické straně neb církvi.
Táží se proto podepsaní pana ministerského předsedy:
1. Ví pan ministerský předseda o účasti přednostů státních úřadů olomouckých na slavnosti Božího Těla a večer na hostině u řím.-kat. arcibiskupa?
2. Co pan ministerský předseda zamýšlí zaříditi, aby příště jednání podobné bylo znemožněno?
V Praze dne 27. června 1922.
Pelikán, Zeminová, Landová-Štychová, Netolický, Pechmanová; Pšenička, David, Laube, dr. Bartošek, Sladký, Langr, dr. Uhlíř, Saidl, dr. Franke, Stříbrný, Prášek, dr. Pateidl, Buříval, Trnobranský, Draxl, Slavíček, Špatný.
VI./3780.
Interpelace
poslanců Jana Pelikána, Fr. Zeminové, Landové-Štychové a spol.
ministru národní obrany
o účasti a jednání vojska při oslavování Božího Těla církví římsko-katolickou v Olomouci a v Benešově u Prahy.
Církev římsko-katolická v Olomouci pořádala dne 15. června t. r. oslavu Božího Těla. Oslavy této, jak patrno z referátů časopisů olomouckých: Československý deník čís: 139 ze dne 16. června t. r. (Bajonety a slavnost Božího Těla), Pozor čís. 164 ze dne 17. června (Vojenská asistence při Božím Těle) a čís. 165 ze dne 18. červny t. r. (Vojenská asistence) účastnily se též dva vojenské oddíly a sice jeden vedený poddůstojníkem v průvodu a druhý v úplné polní výzbrojí s helmou a puškou s nasazeným bajonetem po stranách baldachýnu. Oddíl vojska, vedený poddůstojníkem, nerozešel se po církevních obřadech, jak to učinilo ostatní obecenstvo, nýbrž přiřadiv se za četu orelskou, která též se slavnosti zúčastnila, kráčel s ní až k orlovně, kde se rozešel až potom, když vyslechl politicky a církevnicky jednostranně zabarvenou řeč orelského starosty.
Také v Benešově u Prahy a v jiných posádkových městech bylo vojsko vedeno hromadně na katolickou slavnost Božího Těla.
Tato účast a toto jednání vojska vyvolalo nespokojenost u většiny obyvatelstva, nesrovnává se se základním požadavkem našeho republikánského vojska, jež má býti pro všechny a nemá tudíž asistovati toliko při slavnostech určité společnosti náboženské a jest s to otřásti důvěru obecenstva ve spolehlivost jednotlivých oddílů vojenských.
Podepsaní táží se proto pana ministra národní obrany:
1. Ví pan ministr národní obrany o účasti a jednání vojska při letošních oslavách Božího Těla?
2. Co pan ministr národní obrany zamýšlí zaříditi, aby pro příště jednání podobné nebylo možno?
V Praze dne 27. června 1922.
Pelikán, Zeminová, Landová-Štychová, Netolický, Pechmanová, Pšenička, David, Laube, dr. Bartošek, Sladký, Langr, dr. Uhlíř, Sajdl, dr. Franke, Stříbrný, Prášek, dr. Patejdl, Buříval, Trnobranský, Draxl, Slavíček, Špatný, Hrušovský.
VII./3780 (překlad).
Interpelace
poslance Bobka a druhů
ministrovi vnitra,
že žamberská okresní politická správa zakázala schůze katolického lidového spolku v Králíkách.
V době ode dne 18. dubna do dne 24. dubna t. r. měl na podnět králického katolického lidového spolku pan generální tajemník Reichenberger z Liberce konati veřejné spolkové schůze, které byly okresní politické správě žamberslé řádně ohlášeny a které ona povolila.
Tak řečnil pan generální tajemník Reichenberger z Liberce dne 18. dubna v Dolních Boříkovících, dne 19. dubna v Králíkách, dne 20. dubna v Mladkově, a nikde se nestala ani nejmenší porucha.
Dne 21. dubna dostal předseda katolického lidového spolku v Králíkách pan fotograf Walter telegram od žamberské okresní politické správy, jímž zakazovala další konání spolkových schůzí. Referent se ihned obrátil telefonicky na žamberskou okresní politickou správu a žádal o vysvětlení tohoto zákazu. Dověděl se, že schůze byly zakázány proto, poněvadž podle došlého udání referent zaujal neloyální stanovisko proti státu a českému národu. Jméno denuncianta nebylo oznámeno. Referent odmítl toto obvinění jako úplně nepravdivé a žádal, aby zákaz pořádání schůzí byl zrušen. Bylo mu však řečeno, že se to může stát jen cestou rekursu. Rekurs byl také ihned písemně podán. Do dneška nebyl vyřízen.
Referent se obrátil také telegraficky na ministerstvo vnitra, aby zrušilo zákaz pořádání schůzí, avšak ono rovněž jej Poukázalo na pořad rekursní.
Po svém návratu do Liberce byl referent dne 26. dubna 1922 předvolán na liberecké policejní ředitelství a tam se dověděl, že podle přípisu žamberské okresní politické správy čís. 1776 ze dne 22. dubna 1922 se prý vyjádřil takto:
ť1. Po převratu myslil každý, že když máme republiku, že přijde každý do nebe. Tomu tak však není. Vláda je krokodil, který všecko sežere.
2. Kdybychom dechy nabodli na vidličku a udělali si je k snídani, tlačili by nás v žaludku.Ť
Referent zjistil, že již mluvil o tomto předmětu v mnoha stech schůzí za přítomnosti vládních zástupců, aniž by byla dosud učiněna nějaká udání; zjistil, že žamberská okresní politická správa nevyslala vládního zástupce, že udání učinil jednoduše nějaký vyzvědač, jenž vývodům nerozuměl, nýbrž vytrhl několik míst z referátu trvajícího půl druhé hodiny a na nich zbudoval svoji lživou zprávu. Jest zjištěno, že referent vyvozoval právě opak toho, co tvrdí anonymní udání a že na libereckém policejním ředitelství udal toto:
ťAd 1. Mluvil jsem zásadně o poměru katolíků k republikánské státní formě a citoval jsem slova Francouze Tainea: ťRepublika a revoluce platí u mnoha Evropanů tolik, jako u Židů svatý krokodil.Ť Této modloslužby neprovozujeme. Budeme posuzovati republiku podle toho, co poskytuje a činí pro blaho veškerého národa. Když se nám lépe povede než v mocnářství, bylo by šílenstvím, kdybychom se bránili Proti republice.
Ad 2. Obracel jsem se proti přepjatému nacionalismu v německém táboře (byla mi totiž teprve před krátkým časem učiněna výtka, že prý my katolíci nemáme práva jmenovati se Němci) a prohlásil jsem, že němectví nespočívá v tom, aby se každého rána na přesnídávku potřel jeden dech, že se tedy němectví nezakládá na nenávisti k jiným národům, které všechny mají spolupracovati a tvořiti velikou státní rodinu, nýbrž že se němectví skládá z obětí, které přinášíme pro svůj národ. Nemusí býti noc, když září hvězdy německého národa.Ť
Zakazovati shromáždění jest tedy tím méně spravedlivo, když lidový spolek podle svého programu, a svých katolických zásad; zasazoval se všude o národní a sociální dorozuměn.
Dne 25. dubna lichkovský strážmistr opět bez udání důvodů zakázal řádně ohlášenou schůzi textilních dělníků, ve které měl mluviti pan J. Žák ze Svitav.
Od té doby na podnět žamberské okresní politické správy strážmistr a soudy trýzní šikánami a vyšetřováním vedoucí osobnosti králického katolického lidového spolku, fotografa Waltera městského radu Dominika Waltera a pana Herbicha.
Tímto postupem žamberská okresní politická správa přímo neuvěřitelným způsobem porušila svobodu shromažďovací a proto se podepsaní táží pana ministra vnitra:
1. Ví o těchto případech?
2. Co zamýšlí činiti, aby odstranil svrchu vylíčené šikány proti spolkovým schůzím králického katolického lidového spolku a jeho činitelům?
V Praze dne 21. června 1922.
Bobek, J. Mayer, Schälzky, Matzner, Mark, Pittinger, dr. Baeran, dr. Radda, inž. Jung, dr. Lodgman, Röttel, Palkovich, Füssy, Böhr, Knirsch, Kraus, dr. Brunar, dr. Keibl, dr. Jabloniczky, dr. Lelley, Scharnagl, Budig, Schubert.
VIII./3780.
Interpellácia
posl. dr. Budayho a spoločníkov
ministru spravedlnosti
vo veci protizákonnej a bezúzdnej cenzúry na Slovensku.
Protizákonná a bezúzdna cenzúra na Slovensku už v takej miere zúri, že to presahuje pochod zdravého rozumu. Tu hľa eklatantné príklady
1. Dňa 11. júna t. r. na stanici Horné Ryšňovce katolícky slov. Pud vítal svojho biskupa prichádzajúceho udeľovať birmovanie. Slávnostné vítanie však posmešnými poznámkami a nemiestnym zpevom rušili tým istým vlakom cestujúci Sokoli, čím nie v malej miere poštvali Pud proti sebe a proti Čechom vôbec. Proti tomuto sa jeden tamojší občan chcel ohradiť v 25. čísle v Nitre vychádzajúceho časopisu ťĽudová PolitikaŤ a napísal nasledujúcu drobničku:
ťHezkí Sokolíci cestujúci 11. júna do Trnavy preukázali znova svoje vyzývavé chovanie na stanici Horné Ryšňovce, keď celá obec oduševnenosťou vítala ndp. biskupa nitrianskeho. Medzi utešené hlasy vítania zaškripnul spev Sokolov, ktorí práve G. júla ospevovali a takto znovu dokázali, že vre v nich všetko, keď vidia katolícku slávnosť, keď vidia, že sa im nepodarilo a nepodarí, čo dosiahnuť chceli na Slovanskú lúď v nadšenosti svojej urazený s opovržením hľadel na červených, ktorí, keď by od nich záviselo, prekazili by všetko, čo je nášmu ľudu sväté. Prečo nespievali na iných staniciach, prečo len v Ryšňovciach? Lúď náš si to dobre zapamätá a každý prítomný všade a vždy to bude spomínať; aby viac nikdo nesadnul na lep sokolský. Že takéto výstupy jak nesmierne škodia tomu mnoho spomínanému ťbratskému nažívaniuŤ, neni potrebné dokazovať, a že tí cestujúci Sokoli boli výlučne Češi, z toho zase každý ľahko vie následky stiahnuť. Ale dosť. Nechcem vystaviť ťĽudovú PolitikuŤ osudu ťSlovákaŤ.
A túto nevinnú drobničku cenzor cenzuroval.
Teda na Slovensku slobodne tupiť kat. biskupa a týmto činom vyzývať a búriť proti Čechom slovenský ľud, ale proti tomu sa brániť a vrchnosti na to upozorniť v novinách už neslobodno.
2. Na Slovensku na mnohých verejných miestach, medzi iným i v mnohých nádražných miestnostiach, boly vyvesené na pamiatku 25 trvania Českých (národných) socialistov cirkev katolícku hrubo hanobiace plakáty. Tieto českými nápismi opatrené plakáty veľmi poštvaly slovenský ľud proti Čechom. Teda i z vlasteneckého stanoviska bolo povinnosťou novinára proti ním sa ozvať. 25. číslo ťĽudovej PolitikyŤ malo priniesť túto drobničku: ťKto sú ťnárodní socialista? Je to z tých najzúrivejších Sokolov a českých pokrokárov tvoriaca strana česká, ktorá pri príležitosti 25 ročného jestvovania, vydala plakáty, na ktorom je vyobrazený národný socialista a šliape na zemi pápežskú korunu, mitru, biskupské berle a iné katolícke odznaky. Môže byt teda Slovák-katolík takejto spoločnosti prívržencom?Ť
A hla táto nevinná drobnička bola cenzurovaná.
Teda na Slovensku slobodné beztrestne hanobiť, urážať kat. cirkev, teda náboženský cit 80% Slovákov, ale v novinách bránic sa neslobodno!
3. Ta istá ťĽudová PolitikaŤ v čísle 25. mala priniesť túto drobničku: ťNávrh zákona na zrušenie kat. sviatkov vypracovala naša agrosodenútska vláda. Majú sa zrušiť sviatky: veľkonočný pondelok, svätodušný pondelok, všetky marianské sviatky. Nanebovstúpenie Pána, Božie Telo a v Čechách sviatok sv. Jána Nepom. Svätiť sa má druhý deň vianočný, 1. máj, deň Husa z Husínca (6. júla), 28. august a 28. oktober. Čo poviete na to -- katolíci?
A cenzor túto nevínnú drobničku cenzuroval.
Každý vie, že takýto návrh zákona sa skutočne chystá; české noviny o tom už mnoho písaly.
Ale slovenský Pud oboznámiť s tým návrhom zákona a tak politický ho vychovávať cenzúra nedovolí. Ako možno za takýchto okolností plniť novinárom svoju povinnosť?
4. Noviny vládnych strán na Slovensku bezzákladne upodozrievaly a pomlúvaly dra Vojtecha Tuka, že má spojenie s maďarskou vládou.
Menovaný vydal osvedčenie, v ktorom na svoju česť hovorí, že je to nepravda a ktoré končí tým, že vyhlasuje toto ťza podlú pomluvuŤ.
A hla toto cenzúra cenzurovala.
Na Slovensku teda slobodné nevinných ľudí upodozrievať; pomlúvať zo zrady, ale brániť sa im neslobodno!
A to sa deje napriek tomu, že ústavná istina predbežnú cenzúru zatracuje.
Že takéto protiústavné a protizákonné cenzurovanie podkopáva dôveru občianstva v zákonoch a v republiku, dokazovať netreba.
Preto čo najrozhodnejšie sa pýtame pána ministra, či je konečne ochotný zamedziť takéto šliapanie zákonov a ústavy na Slovensku, patričných cenzorov za ich protizákonné pokračovania potrestať a predbežnú cenzúru, túto demokraciu hrubo urážajúcu ustanovizeň, na Slovensku zrušiť?
Praha dňa 23. júna 1922.
Dr. Buday, Onderčo, Bobok, dr. Kubiš, Tománek, Tomik, dr. Juriga, Hlinka, dr. Gažík, Scharnagl, Hancko, dr. Labay, Vrabec, Bobek, Mark, Schälzky, Böhr, dr. Luschka, Budig, dr. Petersilka, dr. W. Feierfeil.