Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
3771.
Zpráva
I. výboru rozpočtového;
II. výboru zahraničního
k usnesení senátu (tisk 3597) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1291 a 1335) o úpravě osvobození osob exterritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek.
I.
Rozpočtový výbor připojil se ve své schůzi dne 20. června 1922 k usnesení senátu beze změny-. Podotýká jenom k §u 4, že úlevy tam zmíněné bude možno poskytnouti jenom zahraničním misím oficielního rázu, jako na př. je dunajská komise, reparační komise, jednotlivé rozhraničovací komise, dobročinné zahraniční mise a pod., nikoli však soukromým propagačním podnikům jako je na př. Armáda spásy atd.
V Praze dne 20. června 1922.
|
Bradáč, v. r., |
Dr. Nosek, v. r., |
|
předseda. |
zpravodaj. |
II.
Zahraniční výbor, pojednav o vládním návrhu zákona o úpravě osvobození osob exterritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek, připojuje se ke zprávě výboru rozpočtového.
V Praze dne 27. června 1922.
|
Dr. Blaho, v. r., |
Dr. A. Uhlíř; v. r., |
|
předseda, |
zpravodaj. |
Zákon
ze dne........... 1922
o úpravě osvobození osob exterritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Hlavy cizích států a jejich průvod, diplomatičtí zástupcově, pověření u vlády republiky Československé se všemi příslušníky svých rodin, bydlícími ve společné domácnosti, členové mezinárodních komisí, jakož i jiné osoby, jimž přísluší dle práva mezinárodního exterritorialita, osvobozeny jsou od státních a jiných veřejných daní a dávek za předpokladu, že osoby uvedené nejsou příslušníky československými a že vzájemnost jest zabezpečena.
(2) Okruh těchto osob, druh daní a dávek, jakož i míru osvobození přísluší stanoviti ministru financí ve shodě s ministrem zahraničních věcí, po případě též s jinými příslušnými ministry, kterýmž též náleží rozhodovati o tom, má-li stát československý hraditi státní a jiné veřejné daně a dávky, které by osoby výše jmenované, nejsouce samy daní nebo dávkou povinny, nesly.
§ 2.
(1) Pokud jde o daně a dávky spotřební, daň z obratu, daň přepychovou, cla nebo licenční poplatky, vztahuje se osvobození podle § 1 pouze na předměty z ciziny dovážené nebo do ciziny vyvážené a určené k bezprostřední potřebě nebo spotřebě osob v § 1 uvedených.
(2) Osvobození se nevztahuje na takové poplatky veřejné, které představují úplatu za zvláštní výhody nebo plnění se strany státu neb jiných veřejných korporací a jich podniků.
§ 3.
Dosavadní předpisy o osvobození osob v § 1 uvedených od daní a dávek, stanovené již ve zvláštních zákonech, se tímto zákonem neobmezují.
§ 4.
Bude-li zájem státu toho vyžadovati, aby určité missi přiznány byly jisté výhody, jež jinak podle všeobecných zásad práva mezinárodního příslušejí pouze osobám exterritoriálním, zmocňuje se vláda, aby zvláštním nařízením přiznala některé výhody tohoto zákona v mimořádných případech též takovým missím cizích států, které nemají rázu diplomatického.
Vládě se ukládá, aby tento zákon, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedla.