Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922.
|
I. volební období |
5. zasedání |
3731.
Návrh
poslanců Jos. Adámka, Jos. Šamalíka a soudruhů
na změnu zákona ze dne 22, prosince 1920, čís. 683 Sb. z. a n. o opatření strojených hnojiv v roce 1921.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.............. 1922,
kterým se mění zákon ze dne 22. prosince 1920, čís. 683 Sb. z. a n. o opatření strojených hnojiv v roce 1921.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Působnost zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 683 Sb. z. a n. o opatření strojených hnojiv v roce 1921 zaniká dnem 31. prosince 1921 s výhradami v § 2 uvedenými.
§2.
Povinnosti vyplývající ze zákona o opatření umělých hnojiv v r. 1921 uvedené c § 2 tohoto zákona pod lit. a, b, c, d, e, f, g, h, ch, které v roce 1921 splněny nebyly, se neruší. Pokud zavázání nabyli již nároků na základě zvláštního výnosu ministerského na vrácení zaplacených jimi příspěvků, nárok tento podržují.
§ 3.
Smlouvy s majiteli lesů o mimořádné těžbě uzavřené a povinnosti z nich plynoucí zůstávají v platnosti.
§ 4.
Příspěvek pro fond pro opatření strojených hnojiv v roce 1921 zaplacený vlastníky lesů, vinic a zahrad (§ 10 zák. ze dne 21. prosince 1920 čís. 683) již na rok 1922 převede se na daňovém kontu těchto majitelů jim k dobru.
§ 5.
Fond pro opatření umělých hnojiv zřízený podle zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 683 Sb. z. a n., předloží před ukončením své likvidace Národnímu shromáždění své konečné vyúčtování.
§ 6.
Ze zbytku jmění fondu použita budiž částka do obnosu 5,000.000 Kč k zalesnění ploch v státních a obecních lesích mniškou zpustošených, zbývající pak částka zbytku použita budiž na zřízení zemědělského výzkumného ústavu.
§ 7.
Zákon tento působí zpětně od 1. ledna 1922.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr zemědělství.
Důvody.
Zákon ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., směřoval k tomu, aby v dobách nesnadného obchodního styku zahraničního, a v dobách neurovnaných poměrů valutárních opatřil za silné pomoci státní našemu zemědělství dostatek strojených hnojiv. Opatření dostatku strojených hnojiv z důvodů, aby za války vymrskané půdě dostalo se dostatek nových látek a tak aby sklizeň polní byla zvýšena a zásobování lidu umožněno, bylo zájmem široké veřejnosti a bylo proto odůvodněným požadavkem, aby k tomuto účelu každý majitel půdy přispíval.
Zákon sám měl platiti na dobu krátkou - do uspořádání poměrů hospodářských. Nyní, kdy obchod strojenými hnojivy jest solným a poměry hospodářské a vyživovací se podstatně změnily, není již oprávněnou povinností vlastníků lesů, vinic a zahrad platiti příspěvek pro fond na opatření strojených hnojiv. Zejména pak nestává tato povinnost pro ty, kteří strojených hnojiv buď nepotřebují, o ně nežádali, nebo vzdor žádosti jich nedostali. Proto hlavně malozemědělci domáhají se zrušení této dávky jako neodůvodněné a je velmi zatěžující.
Navrhují tudíž podepsaní změnu zákona svrchu zmíněného.
Ve formálním ohledu navrhují podepsaní, aby návrh přikázán byl k projednání výboru zemědělskému a rozpočtovému:
V Praze dne 12. června 1922.
Adámek, Šamalík,
Adamovský, Rozsypalová, Sedláček, Čuřík, Myslivec, Mašek, Bergman, Kaderka, F. Navrátil, dr. Nosek, Janalík, Bezděk, Záruba, Kopřiva, dr. Mazanec, dr. Hruban, Košek, Roudnický, Rýpar.