Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3697.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců Ferd. Bendy, Jana Pociska, Dra Ivana Markoviče a soudruhů

o krvavých výtržnostech v Novém Městě nad Váhem (tisk 396/II.).

Mezi zemědělským dělnictvem v Novém Městě nad Váhem a okolí bylo již od několika týdnů pozorovati značné rozechvění následkem nezaměstnanosti. Nezaměstnanost zemědělského dělnictva na Slovensku jest skutečně letos větší než roku loňského. Příčinou nezaměstnanosti jest jednak, že letos v důsledku průmyslové krise rozmnožuje nezaměstnané dělnictvo průmyslové řady dělnictva zemědělského, jednak že se nepodařilo umístiti letošního roku v sousedních státech tolik sezonního zemědělského dělnictva ze Slovenska jako roku loňského. Jmenovitě odešlo na práci do Německa v roce 1921 asi 8000 dělníků, letos však až dosud jen 4500. Příčinou toho lest značný pokles německé marky, v důsledku toho. značné stoupnutí dělnických mezd v Německu, mimo to i konkurence daleko levnějších dělníků polských.

Ministerstvu zemědělství, jež věnuje této otázce dále svou plnou pozornost, podařilo se přes to docíliti v poslední době úspěchu, neboť bude možno umístiti v Německu ještě asi 5000 zemědělských slovenských dělníků, a to proto, že výlohy dopravy oddílů dělnických až do pohraniční stanice Bohumína hradí ministerstvo zemědělství. Slovenský úřad práce v Bratislavě byl poukázán, aby při vypravování těchto dělnických partií vzal zřetel v prvé řadě na nezaměstnané dělnictvo v okolí Nového Města nad Váhem. Rakousko zaměstnalo loni 8000, letos 7500 slovenských zemědělských dělníků. Zato umístěna letos v Jugoslavii 1800 těchto dělníků. Ministerstvo zemědělství, snažíc se zmírniti nezaměstnanost zemědělského dělnictva na Slovensku, navázalo též styky s Francií, která v případě, že dostane se jí reparací, zahájí rozsáhlé zemědělské práce, k nimž bude prý potřebovati z ciziny asi 300.000 zemědělských dělníků. Je naděje, že toto jednání povede k zdárnému cíli.

Pokud se týče úpravy mezdních a pracovních poměrů zemědělského dělnictva na Slovensku, nedošlo pro letošní rok ke sjednání kolektivních smluv, ježto přes úporné a dlouhé jednání slovenského úřadu práce a i ministerstva zemědělství nebylo možno docíliti shody mezi zúčastněnými organisacemi zaměstnavatelů a zemědělských dělníků. Pro posouzení skutečných poměrů se uvádí, že požadavky slovenských zemědělských dělníků převyšovaly značně požadavky dělníků ze zemí českých a že slovenští zemědělští dělníci odmítli úpravu dle "Směrnic" zemí českých.

V důsledku toho nastala nutnost, aby byly sjednávány smlouvy indivduelní; slovenským úřadem práce byla také provedena celá řada příslušných jednání v jednotlivých župách i okresích, mnohdy ovšem bezvýsledně. Celkem jest stálé dělnictvo zemědělské na Slovensku na tom lépe, než stálé dělnictvo v zemích Českých a tvrzení, že mzdy denního dělnictva by byly stlačeny při ženách na 8 až 10 Kč a při mužích na 12 až 15 Kč denně, nelze sevšeobecňovati; ták na př. na státních statcích v Holiči činí nyní plat mužů při 10ti hodinové práci 19 Kč, žen od 18 let 17 Kč a hochů a děvčat do 18 let 11 Kč. Pokud se týče tak zv. sezonního dělnictva, které zaměstnávají velkostatkáři na Slovensku z cizích obcí, podléhá příslušná námezdní smlouva schválení slovenského úřadu práce v Bratislavě, což skytá záruku, že dělnictvu se nestane újma.

Zájmy zemědělského dělnictva na Slovensku jsou vůbec vládou ve zvýšené míře hájeny; uvésti sluší jmenovitě: omezení výpovědi stálým zemědělským dělníkům dle nařízení ministra s plnou mocí pro Slovensko ze dne 14. října 1920, č. 60 Úradních Novin, rozhodování sporů z námezdních smluv župními paritními komisemi, generální paritní komisí, jakož i sjednávání kolektivních smluv pro zemědělské dělnictvo.

V příčině poměrů v Novém Městě nad Váhem se uvádí, že v květnu t. r. došlo tam ku srocení dělnictva, při kterém byl učiněn na pět statkářů nátlak, aby kolektivní smlouvu dle přání dělnictva upravenou podepsali. Při té příležitosti byl jeden ze statkářů těžce poraněn.

Ač od té doby slovenský úřad práce snažil se dohodou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci pracovní poměr upraviti, nevedlo jednání dosud k cíli. Nespokojenosti dělného lidu, která z nezaměstnanosti a z neurovnaného pracovního poměru povstala, bylo s jedné strany využito, aby rozechvění dělnictva bylo stupňováno, ba časopis "Pravda chudoby" ze dne 6. června 192 v č. 46 přímo schvaloval násilný odpor motykami a vidlemi ozbrojených dělníků proti bezpečnostním orgánům.

K rozeštvání dělnictva v okolí Nového Města n. Váhem přispěl hlavně důvěrník komunistické strany Ondřej Bajdich, který byl dne 14: června 1922 v Novém Městě n. Váhem zatčen a předán státnímu zastupitelství v Trenčíně, kde se proti němu vede trestní vyšetřování pro protistátní pobuřování.

Když se zpráva o zatčení Bajdichově v městě rozšířila, tvořily se shluky na náměstí a byla obava, že lidé tito by se mohli dopustiti nepředložených skutků.

Aby se zamezilo porušení veřejného pořádku, byly vyslány do ulic 2 četnické hlídky po 4 mužích. Opatrnost tato byla na místě, poněvadž do sousedních obcí jako na př. do Čachtic a Svatého Kříže vypraveni byli jednotlivci na jízdních kolech, aby obyvatelstvo svolali a přivedli do Nového Města nad Váhem jako nesílení stávajících již shluků. K 10. hodině večerní vyzvala jedna z četnických hlídek zástup as 400 lidí, stojící před komunistickým domem, který na četníky pokřikoval a hlučel, několikrát k rozchodu. Zástup hlučel však dále a v odpověď na výzvu k rozchodu ozývaly se výkřiky: "Hurá na ně". Krátce na to padla. z davu jedna rána z revolveru a zástup počal proti četnictvu postupovati.

Četnictvo, davem demonstrantů ze všech stran obstoupené, bylo zatlačeno k jedné straně náměstí. Při ústupu bylo na četnictvo ještě třikráte vystřeleno a házeno spoustou kamení. Ani v této kritické situaci neužila 4členná hlídka četnická proti demonstrantům zbraně, nýbrž velitel povolal v domnění, že snad dav při pohledu na větší počet četnictva se uklidní, posilu. Dav se však ani pak nerozešel, nýbrž zaujal hrozivé postavení proti četnictvu, takže nezbylo veliteli než dáti povel, aby místo bylo vykli zeno. Z davu ozývaly se výkřiky: "Čeští psi, raubíři, neboj 12 se jich, oni mají papírové náboje, hurá na ně, oni střílet nesmějí". Velitel četnické asistence poznovu vybídl dav, aby se rozešel a poukázal, že by byl nucen použíti ostřejších prostředků, ale bez. výsledku. Lidé mávali holemi a četnictvo, bylo zasypáno kamením a kusy železa. Velitel asistence vybídl opětně zástup k rozchodu s pohrůžkou použití zbraně. Déšť kamení však neustával a ze zástupu bylo: opětně dvakrát střeleno proti četnictvu. Po opětovném, tedy třetím vyzvání k rozchodu dav pokračoval ve svých násilnostech vůči četnictvu. Na to pokusil se velitel dvakrát povelem "k líci zbraň" výtržníky upozorniti na nebezpečenství, které jim hrozí. Když však útoky proti četnictvu přes to neustaly a čtyři četníci byli již raněni kameny, jeden obuškem, použilo četnictvo na rozkaz svého velitele střelné zbraně.

V té chvíli docházela demonstrantům nová posila a sice ulicí od.nádraží asi 120 lidí, ozbrojených holemi. Zástup tento byl však četnictvem rozptýlen.

Výstřely četnictva usmrcen byl 19letý Josef Psotný z Nového Města nad Váhem a 9 osob bylo raněno, z nichž utrpěly 3 těžká zranění na dolních končetinách. Ostatní zranění jsou lehkého rázu. Nynější stav všech zraněných, z nichž 6 je ošetřováno v nemocnici v Trenčíně, 3 jsou v domácím ošetřování, je uspokojující.

Vyšetřováním událostí Novoměstských pověřil ministr s plnou mocí pro správu Slovenska zvláštní komisi, složenou ze dvou vyšších úředníků administrativního referátu a ze zemského četnického velitele, která provedla vyšetřování dne 15. června 1922, tedy hned druhý den po událostech a vyslechla při tom řadu svědků z místního obyvatelstva z rozmanitých kruhů i různého smýšlení politického, takže tato odpověď obsahuje vylíčení faktů, dosavad nestranně vyšetřených.

Z výpovědí vyslechnutých osob nezvratně vychází, že proti četnictvu bylo házeno kamením a jinými předměty, že proti četnictvu bylo několikrát vystřeleno z davu, že dav několikráte byl vyzván, aby se rozešel a že tato výzva bezprostředně před použitím zbraně byla opětována, ale pokaždé marně.

Do Nového Města n./Váhem vyslána byla též komise od vojenského prokurátora z Bratislavy, která ohledně použití zbraně se strany četnictva zahájila předepsané vyšetřování.

Zevrubné vyšetření této politováníhodné události dlužno ponechati povolaným soudním úřadům, kterým bylo učiněno trestní oznámení.

Vláda pak, vědoma jsouc si svých povinností učiní vše, aby příčiny krise zemědělského dělnictva odstranila. Velkostatkáři a arendátoři podléhají jako všichni ostatní obyvatelé Československé republiky platným zákonům a nařízením a nepožívají žádné zvláštní ochrany se strany státních úřadů. Proti těm, kteří šíří irredentu neb porušují zákony, vydané k ochraně dělnictva, bylo a bude ve všech případech se vší přísností zákona zakročeno.

Vláda učiní dále vše, aby pozemková reforma na Slovensku spravedlivě byla provedena.

Obvodová ústředna Státního pozemkového úřadu má své sídlo v Trenč. Teplicích.

Státní pozemkový úřad, přihlížeje k rozsáhlosti území jmenované obvodové úřadovny, pojal již roku 1921 do svého plánu zříditi na Slovensku aspoň ještě dvě obvodové úřadovny. Tento plán setkal se dosud s obtížemi, však Státní pozemkový úřad je rozhodnut tyto obtíže způsobem rozhodným překonati a v nejbližší době další obvodové úřadovny na Slovensku zříditi. Obvodová úřadovna v Trenčianských Teplicích zabývá se intensivně prováděním pracovního programu; provádění účinného dohledu na úpravu mzdových a pracovních poměrů zaměstnanců zemědělských a lesních jest v praxi ztíženo tím, že státnímu pozemkovému úřadu nenáleží spolupůsobiti při sjednávání kolektivních smluv, jež podle §u 21 zákona z 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n., vyhraženo jest úřadu jinému. O činnosti státního pozemkového úřadu na Slovensku ve věci pozemkové reformy svědčí tato data:

Do prvního pracovního programu pojato bylo celkem 68 objektů, dodatkem pak byl zvětšen a rozšířen tento pracovní program o dalších 46 objektů. Až do dnešního dne bylo rozhodnuto o přídělu půdy do vlastnictví v celkové výměře as 30.000 ha zabrané půdy, dalších as 45.000 ha jest v řízení přídělovém. Do vnuceného pachtu, podle § 63 zák. přídělového přidělil státní pozemkový úřad na Slovensku celkem 31.860 ha (55.360 kat. jiter), jde vesměs o příděl drobnému lidu zemědělskému. Obvodová úřadovna v Trenč. Teplicích nenadržuje velkostatkářům a nájemcům, naopak hlášené případy porušení povinnosti řádného hospodaření v mezích zákonů o pozemkové reformě přísně vyšetřuje a sjednává nápravu všude tam, kde je dána jej í pravomoc podle platných zákonů a nařízení. Státní pozemkový úřad provádí pozemkovou reformu důrazně a rychleji na Slovensku, než v ostatním území republiky, maje na mysli důležitost reformy také po stránce urychlené konsolidace vnitropolitických poměrů. Státní pozemkový úřad přidržuje svou obvodovou úřadovnu v Trenčianských Teplicích zejména k tomu, aby pozemková reforma na Slovensku rázně pokračovala. K tomu pomáhá státnímu pozemkovému úřadu účinně poradní sbor, zřízený při obvodové úřadovně.

Předseda vlády:

Dr. Ed. Beneš, v. r.

Ministr vnitra:

Černý, v. r.