Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3696.

Interpelace:

I. posl. Johanise a soudruhů ministru veřejných prací o snižování mezd dělnictvu, zaměstnanému v státním báňském podniku na stříbro a olovo v Příbrami,

II. posl. Bendu, Pociska, dra Markoviča a súdr. vláde o krvavých výtržnostiach v Novom Meste nad Váhom,

III. posl. Bergmana, Maška a druhů ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o ohrožování osobní a majetkové bezpečnosti v Novém Městě nad Váhem v župě nitranské.

I/ 3696.

Interpelace

posl. Václava Johanise a soudruhů ministru veřejných prací

o snižování mezd dělnictvu, zaměstnanému v státním báňském podniku na stříbro a olovo v Příbrami.

Od začátku roku 1922 pomýšlí Ústřední správa státních dolů a hutí na regulaci mzdových poměrů všech státních báňských podniků, tedy i státního báňského podniku v Příbrami. Před několika měsíci oznámila Ústřední správa` prostřednictvím Státního báňského ředitelství v Příbramí zástupcům dělnictva, že bude nutno sjednati novou kolektivní smlouvu se všemi státními báňskými podniky; učinila tak majíc patrně na zřeteli, že podle zákona o státních nouzových výpomocech ze dne 21. prosince 1921, č. 499 Sb. z. a n., dělníkům v podnicích státem spravovaných, jejichž poměr mzdový a služební jest sjednán kolektivní smlouvou, nepřísluší státní nouzová výpomoc. Zástupci dělníků státního podniku v Příbrami byli vyzváni na den 28. dubna t. r. k první poradě o kolektivní smlouvě, při které Ústřední správa státních dolů a hutí předložila návrh, který rušil státní nouzové výpomoci, dále rušil dětské přídavky Kč 1.20 na směnu, stanovené v době dřívější, a žádal změnu požitků na základě § 1154 obč. z. a konečně stanovami bratrské pokladny zaručené placení celého příspěvku do nemocenské pokladny; v náhradu za to navrhovala Ústřední správa dolů a hutí t. zv. osobni přídavek na vypracovanou směnu 7-12 Kč, vzestupně na počet dítek rozvrženou.

Přivozeno jest, že s tímto návrhem Ústřední správy hor a hutí nemohli býti zástupci dělnictva srozuměni, zejména poněvadž nemohli jednati jako legitimní zástupci dvou třetin dělnictva, jež tehdy stálo mimo odborové organisace. Jednání proto bylo ukončeno s tím, že bude dán dělnictvu pokyn, že je nutno, aby vstoupili do některé odborové organisace, by se mohlo jejich jménem jednati. Na to Ústřední správa vydala nařízení, že svolává se pokračování ve vyjednávání o kolektivní smlouvě na den 22. května t. r. s doložením, že od 1. května 1922 se státní nouzové výpomoce příbramskému dělnictvu vypláceti nebudou. Zástupci odborových organisací sešli se k této poradě a prohlásili jednomyslně, že ve vyjednávání o kolektivní smlouvě vstoupiti nemohou s ohledem na ustanovení zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n., neboť oni se nepokládají za podniky státem spravované a nemají kolektivní smlouvy, upravující jejich mzdové a služební požitky. V příbramských dolech totiž dosud kolektivní smlouvy nebylo, a co bylo, bylo sjednáno vždy nařízeními, která vydávalo vždy ministerstvo veřejných prací a to vždy na základě žádostí deputací a různých návrhů horníků. Nikdy nebylo dělnictvo postaveno ve vyjednávání jako rovný s rovným, a vždy bylo v postavení jako žadatele nebo prosebníka a jen výjimečně zprostředkovatele s hlasem poradním. Žádná úmluva nebyla nikdy předložena dělnictvu ku spolupodepsání, tudíž neměla nikdy rázu kolektivní smlouvy. Dle toho tedy přísluší dělnictvu právo na výhody zákona shora jmenovaného o státních nouzových výpomocech. Ústřední správa byla donucena dělnictvu foto právo přiznati.

"Tím však nebyla tato kapitola ukončena a Ústřední správa státních hor a kutí se odhodlala k novému snížení mezd ve formě jiné. Vydala výnos dne 29. května 1922, že uznávají se tedy nároky příbramského dělnictva na státní nouzové výpomoce, avšak že se snižují přídavky minimálních mezd dříve ustanovené a to při odstavci a) minimální mzda do 8 Kč s 50% snižuje se na 20%, v odstavci b) při minimálních od 8-13 Kč ze 45% na 15%, v odstavci c) ze 35% na 5% s výhradou, že když dělnictvo dá své svolení ku změně § 17 bratrských stanov, že budou tyto stupnice zvýšeny z 20 na 25%; z 15 na 20% a z 5 na 10%. -Konečně že zrušuje se vyplácení dětského příspěvku ke každé vypracované směně 1.20 Kč. Toto mělo nabýti platnosti od 1. června 1922. Jest samozřejmo, že dělnictvo za dnešních drahotních poměrů nemohlo s tím projeviti souhlas, neboť znamenalo by to u dospělého dělníka se 4-5, dětmi ztrátu 8-9 Kč na 1 směnu. Jinak v procentech znamená to, nehledě k dětským přídavkům, snížení o 30% pří minimální mzdě. Ústřední správa hor a hutí uvádí, že sáhla ke snížení tomuto pro mírnější vysoké mzdy dělníků a pro nepříznivé poměry podniku, který jeví značný schodek. Krok tento vyvolal mezi dělnictvem pochopitelnou nevoli a toto sešlo se dne 8. června t. r. na dole Annenském k veřejnému protestu, kdež byla přijata jednomyslně tato resoluce:

ťDělnictvo státních báňských podniků v Příbrami protestuje dnešním dnem proti nařízení ministerstva veřejných prací. Ústřední správa státních báňských a hutních podniků ze dne 29. května t. r. nařídila báňskému ředitelství, aby snížilo mzdy dělnictva, od 1. června t. r. počínajíc, o více než 30% za mzdy, aneb 10-15% z celého příjmu, inclusive ze státních nouzových výpomocí. Dělnictvo příbramské nemůže v přítomné době připustiti tak velké snížení mzdy, poněvadž životní potřeby nikterak na ceně nepolevily, naopak ještě u mnohých poživatin, jako na př. cukr, mouka, mléko, maso a omastek, se značné zvýšily. Důvod ke snížení mezd, který uvádí Ústřední správa jako vysoké mzdy, jest důvod nesprávný, poněvadž mzdy dělníků příbramských jsou ke mzdám dělníků všech ostatních státních dolů a hutí nejnižší. Další důvod - pasivita podniku - nemůže býti sváděna na mzdy dělníků, poněvadž tímto a snad ještě větším snížením mezd dělníků nebude podnik nijak přiveden do rovnováhy, nýbrž přivodí se Tímto nerozvážným snižováním mezd ještě větší pasivita, když dělnictvo bude donuceno následkem vysílení k menší výkonnosti.

Varujeme tedy Ústřední správu dolů a hutí před tímto provedením co nejdůrazněji, nechce-li zjevně v brzku přivoditi neštěstí na celý kraj příbramský tím, že tak má začíti počátek konce zdejších světoznámých stříbrných dolů. Tento protest vznášíme u mrtvoly našeho druha, nové to oběti našeho povolání, zápasící o skývu chleba a přísaháme, že nesneseme klidně takové útoky na beztak bídný život našeho hornictva.Ť

A dále usneseno, aby znovu osobně zástupci Závodní rady upozornili dne 9. června t. r. ministerstvo veřejných prací. Dělnictvo a hornictvo tohoto podniku se svými manželkami a dítkami demonstrovalo na znamení protestu dne 9. června 1922 od 11 do 12 hodin v poledne před budovou Státního báňského ředitelství na Hlavním náměstí v Příbrami, ježto nemůže klidně přihlížeti k tomu, aby se v nynější drahotě mzda snižovala.

Vzhledem k tomu se táží podepsaní:

1. Jest panu ministrovi znám výše uvedený stav?

2. Jest pan ministr ochoten postarati se o to, aby se zřetelem k drahotním poměrům dělnictvu Státního báňského podniku v Příbrami byla i nadále zachována mzda, vyplácená dosud do 31. května?

V Praze dne 12. června 1922.

Johanis,

Biňovec, Hummelhans, Kasík, A. Kříž, Ulrich, Pocisk, dr: Meissner, Marek, Brožík, Tayerle, R. Chalupa, Sychravová, Němec, Aster, Pik, Remeš, Novák, Benda, Stivín, Bechyně, Hampl, Bečko, Koudelka, Karpíšková.

II./3596.

Interpellácia

poslancov Ferd. Bendu, Jána Pociska, dra Ivana Markoviča a súdr. vláde

o krvavých výtržnostiach v Novom Meste n. Váhom.

Dľa novinárskych zpráv udály sa 14. června t. r. z príležitosti zatknutia kommunistu Bajdíka v Novom Meste nad Váhom krvavé výtržnosti, priebehom ktorých bol jeden občan četníctvom zastrelený a 18 ľudí ranených.

Poľutovania hodné události tieto dľa zpráv novín, bezprostredne vyvolané boly štvaním niektorých kommunistov, ktorí nesvedomitým spôsobom využili oprávnenú nespokojnosti robotníckeho ľudu k tomu, aby násilne zamiešal sa do služobného výkonu úradných orgánov. ťPravda ChudobyŤ už v č. 6. júna štvala robotníkov a ich ženy k násilnostiam proti četníkom.

Na druhé strane však neslobodno prehliadnuť príčiny, ktoré splodily nespokojnost ľudu hospodársku krízu, veľkú nezamestnanosť a rozbitie robotnickych organizácií kommunistami využívajú na Slovensku menovite velkostatkári a árendátori k neslýchaným útokom proti robotníctvu a proti organizovaným massám sociálne-demokratického robotníctva zvlášť. Mzdy zemedelských robotníkov ztlačené sú na neuveritelne nízku mieru. Priemerné mzdy polnohospodárskych robotníkov, ktorí prinúteni sú príjať každú prácu, činia pre ženy denne 8-10 K, pre mužov 12-15 K. Krom toho velkostatkári a árendátori sú vzdor ích, väčšinou izraelitského vierovyznania členami irredentistickej strany kresťansko-sociálnej, fedrují žlté organizácie krestansko-sociálne, vylučujú z práce sociálne-demokratických robotníkov a príjatie do práce činia odvislým od vstupu do organizácií kresťansko-sociálnych, ani nie slovenských, ale vyslovene irredentistických.

Proti tejto podkopnej práci nepostupuje bratislavské ministerstvo dosť energicky. Dnešný režim na Slovensku nemá vôči sociálným otázkam pracujúceho ľudu žiadneho pochopenia.

To isté platí aj ohľadne slovenskej expositúry, štátneho pozemkového úradu v Trenč. Tepliciach, ktorá sa úzkostlive chráni každého rázneho kroku proti štát, republikánsky a sociálny poriadok v štáte ohrožujúcu úmyselnú a systematickú rozvratnú sabotáž velkostatkárov a árendátorov. Naopak, všeobecne sú stížnosti, že sa horespomenutým všade nadŕža.

Žiadame vládu, aby nám

1. podala zprávu o krvavých udalostiach v Novom Meste n. V. a o ích bezprostredných príčinách,

2. sdelila, čo mieni podniknúť proti irredentu a nespokojnost úmyselne a systematicky vyvolávajúcim velkostatkárom a árendátorom,

3. sdelila, čo mieni podniknúť, aby na Slovensku pozemková reforma rázne a záujmom pracujúceho ľudu zodpovedave prevádzaná a dnešný systém slovenskej obvodovej úradovny Št. pozemkového úradu okamžite ostránený bol?

Praha, 15. júna 1922.

Benda, Pocisk, dr. Markovič,

Kasík,. Barták, Lehocký, Stivín, Němec, Ertl, Bechyně, Čundrlík, Sychravová, Hvizdák, Koudelka, Hummelhans, Kubál, A. Novák, Zverec, Bečko, Tayerle, Tadlánek, Oktavec, Ant. Černý, Marek.

III./3696.

Interpelace

poslance R. Bergmana, Františka Maška a druhů

ministru s plnou mocí pro správu Slovenska,

o ohrožování osobní a majetkové bezpečnosti v Novém Městě nad Váhem v župě nitranské.

Poslední dobou množí se v župě nitranské případy, které znamenají těžkou poruchu veřejného řádu, pokud se týče i státní autority. Obyvatelstvo není chráněno nijak před anarchistickými výtržnostmi, které míří na osobní a majetkovou jeho bezpečnost, Chceme v jednotlivostech uvésti pouze toto:

1. Dne 22. května t. r. vtrhlo o 7. hod. večerní do bytu lesmistra Richarda Lustiga v Horké Dolině 20 lidí kyji ozbrojených, kteří ho z bytu násilím vytáhli a donutili jej k podpisu nějaké listiny, aniž mu dovolili seznati její obsah. Listinu si vetřelci opatřili sami úředním razítkem. Při svém odchodu vyhrožovali lesmistru R. Lustigovi, že jej zprovodí se světa, podnikne-li proti podepsané listině nějaké kroky.

2. Ve Sv. Kříži nad Váhem hospodaří Leona Fuchsová, která dne 6. června zaměstnávala 45 nádeníků křížských a mošovských. Tito zaměstnanci, vyhrožujíce zabitím, donutili hospodářského úředníka L. Fuchsové jménem Grünbauma, aby s nimi šel do novoměstského slúžnovského úřadu pěšky, ač sami z části povozu použili.

3. Dne 3. červa 1922 vloupalo se do hostince Samuela Engelsehmanna v Novém Městě nad Váhem asi 20 lidí, kteří zásoby piva vyloupili a sklenice rozbili. V hostinci právě přítomní, úředník čs. drah Michal Jurák se svou chotí, byli výtržníky stlučeni tak, že sotva s životem vyvázli.

Tyto uvedené případy postačují k illustraci malé osobní a majetkové bezpečnosti, jaká panuje v novoměstském okrese. Veškeré intervence u místních úřadů jsou bezvýsledny, protože naznačená právní anarchie dochází podpory hlavního slúžného Karla Dvořáka, jenž jest komunistického smýšlení a čestným členem komunistické organisace v Novém Městě nad Váhem.

Se zřetelem k tomu, co uvedeno, táží se podepsaní:

1. Zda pan ministr s plnou mocí pro správu Slovenska zná tyto neutěšené právní poměry?

2. Zda pan ministr s plnou mocí pro správu Slovenska jest ochoten učiniti rázná opatřeni k ochraně osobni a majetkové bezpečnosti obyvatelstva v župě nitranské, zvláště pak v okrese novoměstském?

V Praze dne 16. června 1922.

Bergman, Mašek,

dr. Lukavský, dr. Hajn, Dyk, dr. Engliš, dr. Kramář, dr. Rašín, Petrovický, Purkyňová, G. Navrátil, dr. Matoušek, Rosolová, Zavřel, Votruba, Veverka, Špaček, inž. Bečka, dr. Nosek, dr. Mazanec, Janalík.