|
Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922. |
|
|
I. volební |
5. zasedání. |
Původní znění.
3691.
Antrag
der Abgeordneten Dr. Czech, Dr. Haas und Genossen
auß Erlassung eines Gesetzes über die Ausübung des Vereinsrechtes.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Gesetz
vom.........1922
über die Ausübung des Vereinsrechtes.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Die Bildung von Vereinen unterliegt den Vorschriften dieses Gesetzes, insoweit für bestimmte Vereine nicht besondere gesetzliche Vorschriften bestehen oder erlassen werden.
§ 2.
Von der Wirksamkeit dieses Gesetzes sind Vereine ausgenommen, welche auf Gewinn berechnet sind und die Verteilung desselben an ihre Mitglieder bezwecken.
§ 3.
Die im Sinne dieses Gesetzes gebildeten Vereine geniessen gleiche Rechte mit den einzelnen Personen (§ 26 a, b. G. B,),
§ 4.
Zur Bildung eines Vereines ist die schriftliche Errichtung von Statuten notwendig, welche Bestimmungen zu enthalten haben über den Namen und Sitz des Vereines, den Zweck des Vereines und die Mittel zur Erreichung desselben über die Art der Bedeckung des Aufwandes, über die Organe des Vereines und die Art ihrer Bestellung, über die Vertretung des Vereines nach außen und über die Auflösung des Vereines.
Der Verein ist gebildet, sobald nach Errichtung eines den Vorschriften des vorangehenden Absatzes entsprechenden Statutes die Organe des Vereines bestellt sind. Wenn vor diesem Zeitpunkte im Namen des Vereines gehandelt wird, so haften die handelnden Personen persönlich und solidarisch.
§ 5.
Der Name des Vereines muß sich von dem Namen eines öffentlichen Amtes oder einer Kraft gesetzlicher Bestimmung organisierten Körperschaft oder Standesvertretung deutlich unterscheiden und darf mit dem Zwecke des Vereines nicht im Widerspruche stehen.
§ 6.
Vereine, welche eine behördliche Bescheinigung (7) ihres Bestandes erlangen wollen, haben ihre Satzungen in drei korrekturfreien Ausfertigungen bei der politischen Landesbehörde, in deren Amtsbezirk der Sitz des Vereines liegt, zu hinterlegen. Den Satzungen ist ein einfacher Nachweis über die Konstituierung des Vereines (§ 4) anzuschließen. Über die ordnungsmäßige Hinterlegung der Satzungen und des Nachweises über die Konstituierung des Vereines hat die politische Landesbehörde eine Bestätigung auszustellen.
Jedermann ist die Einsichtnahme in die hinterlegten Satzungen und deren Abschriftnahme gestattet.
§ 7.
Vereine, welche ihre Satzungen ordnungsgemäß hinterlegt haben, können jederzeit die Bescheinigung ihres Bestandes auf einer korrekturfreien, mit den hinterlegten Satzungen wörtlich übereinstimmenden Ausfertigung ihrer Satzungen begehren.
Zur Ausstellung dieser Bescheinigung ist die politische Landesbehörde berufen.
§ 8.
Jede Änderung hinterlegter Satzungen ist der politischen Landesbehörde anzuzeigen, Bezüglich der Hinterlegung von Satzungsänderungen und der Bestätigung derselben gelten die gleichen Bestimmungen, wie für das ursprüngliche Statut.
§ 9.
Vereine, welche ihre Satzungen hinterlegt haben, sind verpflichtet, die jeweils zur Vertretung des Vereines nach außen bestellten Personen mit Namen, Beruf und Wohnort der politischen Landesbehörde anzuzeigen, Ebenso sind sie verpflichtet, ihre Auflösung der politischen Landesbehörde unverzüglich zur Anzeige zu bringen.
§ 10.
Verletzungen dieses Gesetzes sind von der politischen Behörde der ersten Instanz mit einer Geldstrafe bis zu 2000 Kč zu bestrafen. Eine Umwandlung der Geldstrafe in eine Arreststrafe findet nicht statt.
§ 11.
Gegen alle Entscheidungen und Verfügungen der Behörde auf Grund dieses Gesetzes kann die Berufung an die höhere Instanz erhoben werden; die Berufung ist binnen 14 Tagen nach! Zustellung der angefochtenen Entscheidung oder Verfügung bei der Behörde, welche in erster Instanz die Entscheidung oder Verfügung getroffen hat, einzubringen.
§ 12.
Das Gesetz vom 15, November 1867, Nr. 134 R. G. Bl. wird aufgehoben,
§ 13
Die vor Wirksamkeit dieses Gesetzes gebildeten Vereine bleiben in ihrem Bestande unberührt und unterliegen künftighin den Vorschriften dieses Gesetzes
Die im Sinne des Gesetzes vom 15, November 1867, Nr. 134 R, G. Bl, erstatteten Anzeigen über die Bildung von Vereinen sind der Hinterlegung der Satzungen (§I 6) gleich zu halten.
§ 14.
An Orten, wo sich eine besondere staatliche Polizeibehörde befindet, fallen derselben die in diesem Gesetze der politischen Bezirksbehörde zugewiesenen Agenden zu.
§ 15.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Wirksamkeit " Sein Vollzug obliegt dem Minister des Innern.
Begründung.
Im § 113 der Verfassungsurkunde wird bestimmt, daß die Ausübung des Vereinsrechtes durch das Gesetz geregelt wird, Bisher wurde ein derartiges Gesetz nicht erlassen, sodaß die reaktionären, eines demokratischen Staates unwürdigen Bestimmungen des Gesetzes vom 15. November 1867, Nr. 134 R. G. Bl. weiter in Geltung sind. Es bedarf wohl keiner Begründung, daß dieses Gesetz wie ein Fremdkörper in die Gegenwart hineinragt und daß insbesonders die Bestimmungen über die politischen Vereine zu Vexationen reichlich Anlaß geben und die verfassungsrechtlich gewährleistete Vereinsfreiheit praktisch aufheben. Der Zweck des vorliegenden Gesetzentwurfes ist die Aufhebung des Polizei und Bevormundungssystems auf dem Gebiete des Vereinsrechtes, Die Bestimmungen der §§i 3 und 4 dienen dazu; die in der Praxis bisher aufgetretenen Schwierigkeiten bezüglich der Zuerkennung der Qualität einer juristischen Persönlichkeit zu beseitigen.
In formeller Beziehung wird die Zuweisung an den Rechts und Verfassungsausschuß beantragt.
Da der Antrag keine Belastung der Staatsfinanzen zur Folge hat, entfällt die Behandlung der Bedeckungsfrage.
Prag, den 9 Juni 1922.
Dr. Czech, Dr. Haas,
Grünzner, Schweichhart, Blatny, Schuster, Kirpal, Hoffmann, Uhl, Roscher, Pohl, Dr. Holitscher, Hausamann, Schäfer, Hackenberg, Taub, Čermak, Hirsch, Leibl, R. Fischer, Häusler,
|
Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922. |
|
|
I. volební |
5. zasedání. |
Překlad
3691.
Návrh
poslanců dra Czecha, dra Haase a druhů
na vydaní zákona o vykonávání práva spolkového.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne .............1922
o výkonu spolkového práva,
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Tvoření spolků podléhá předpisům tohoto zákona, pokud pro některé spolky nejsou nebo nebudou vydány zvláštní zákonné předpisy.
§ 2.
Z působností tohoto zákona jsou vyňaty spolky, založené k nabytí zisku a jejichž účelem jest rozděliti jej svým členům.
§ 3.
Spolky utvořené ve smyslu tohoto zákona požívají stejných práv jako jednotlivé osoby (§ 26 v. o. z.).
K utvoření spolku jest zapotřebí písemného vypracování stanov, které musí obsahovati ustanovení o jménu a sídle spolku, o účelu spolku, o prostředcích k jeho dosažení, o způsobu úhrady nákladu, o činovnících spolku a jakým způsobem se ustanovují, o zastupování spolku na venek a o zániku spolku.
Spolek jest utvořen jakmile jsou po zřízení stanov, vyhovujících předpisům předcházejícího odstavce, ustanovení činovníci spolku. Jestliže se před touto dobou jedná jménem spolku, ručí jednající osoby osobně a solidárně.
§ 5.
Jméno spolku musí se zřetelně lišiti od jména veřejného úřadu nebo korporace nebo stavovského zastupitelství, organisovaného podle nějakého zákonného ustanovení a nesmí odporovati účelu spolku.
§ 6.
Spolky, které chtějí dosíci úředního potvrzení (§ 7.) o svém trvání, mají uložiti své stanovy ve třech neopravovaných exemplářích u zemské politické správy, v jejímž úředním obvodu jest sídlo spolku. K stanovám budiž přiložen jednoduchý průkaz o ustavení spolku (§ 4). Zemská politická správa vydá potvrzení o řádném uložení stanov a průkazu o ustavení spolku.
Každému jest dovoleno nahlédnouti do uložených stanov a činiti si opisy.
§ 7.
Spolky, které svoje stanovy řádně uložily, mohou kdykoliv žádati potvrzení o svém trvání na neopravovaném exempláři svých stanov doslova souhlasejícím se stanovami uloženými.
Toto potvrzení vydává zemská politická správa.
§ 8.
Každá změna uložených stanov budiž oznámena zemské politické správě. O uložení změn stanov a o jejich potvrzení platí stejná ustanovení jako o původních stanovách.
§ 9.
Spolky, které uložily své stanovy, jsou povinny oznamovati zemské politické správě jméno, povolání a bydliště činovníků ustanovených k dočasnému zastupování spolku na venek, Rovněž jsou povinny neprodleně oznámiti zemské politické správě svůj rozchod.
§ 10.
Přestupky tohoto zákona buďtež potrestány politickým úřadem I. stolice peněžitou pokutou do 2000,- Kč. Není možno přeměniti peněžitou pokutu v trest vězení.
§ 11.
Proti všem rozhodnutím a opatřením úřadu podle tohoto zákona možno se odvolati k vyšší stolici; odvolání budiž pod'ano do 14 dnů po dodání v odpor vzatého rozhodnutí nebo opatření úřadu, který v I. stolici rozhodl anebo učinil opatření,
§ 12.
Zákon ze dne 15. listopadu 1867, č. 134 ř. z. se zrušuje.
§ 13.
Spolky utvořené před účinností tohoto zákona zůstávají nedotčeny a podléhají na příště ustanovením tohoto zákona. Oznámení o utvoření spolku ve smyslu zákona z 15. listopadu 1867, č. 134 ř. z, se rovnají uložení stanov (§ 6).
§ 14.
V místech, kde jsou zvláštní státní policejní úřady, náležejí jím činností přikázané tímto zákonem okresním politickým úřadům.
§ 15.
Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení. Provésti jej náleží ministru vnitra.
Odůvodnění.
V §u 113 ústavní listiny se ustanovuje, že se výkon práva spolkového upraví zákonem, Dosud takový zákon vydán nebyl, takže reakcionářská ustanovení zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 134 ř. z. nedůstojná demokratického státu, platí nadále. Netřeba zajisté odůvodňovati, že tento zákon ční do přítomné doby jako cizí těleso a že zvláště ustanovení o politických spolcích dávají bohatě podnět k týráním a v praksi zrušují ústavoprávně zaručenou spolkovou svobodu. Účelem předloženého návrhu zákona jest zrušiti policejní soustavu a soustavu poručníkování v oboru práva spolkového. Ustanovení §ů 3 a 4 slouží k tomu, aby odstranila potíže vyskytující se dosud v praksi o přiznání povahy právnické osobnosti.
Po stránce formální navrhujeme, aby byl návrh přikázán výboru ústavně-právnímu.
Poněvadž návrh nezatěžuje státních financí, netřeba pojednávati o otázce úhrady.
V Praze dne 9. června 1922.
Dr. Czech, dr. Haas,
Grünzner, Schweichhart, Blatny, Schuster, Kirpal, Hoffmann, Uhl. Roscher, Pohl, dr. Holitscher, Hausmann, Schäfer, Hackenberg, Taub, Čermak, Hirsch, Leibl, R. Fischer, Häusler.