|
Poslanecká sněmovna N.S.Č.R. 1922 |
|
|
I. volební období |
5. zasedání |
3684.
Naléhavá interpelace
poslance Josefa Hakena a soudruhů
ministru sociální péče a ministru spravedlnosti
o vypovídání zemědělských dělníků z práce a z bytů a o stranickém postupu úřadů a soudů.
Od března letošního roku provádí se proti zemědělským dělníkům velkého počtu velkostatků divoké persekuční tažení a to za pomoci úřední, ba jak máme právo se domnívati, i na popud úřadů. Zejména zloduchem celé této hanebné persekuční akce jest vrchní inspektor Zemského úřadu práce Komínek, který bez souhlasu největší organisace zemědělského dělnictva hleděl vnutiti všude pracovní a mzdové směrnice, kterými se poměry dělnictva až o 30% zhoršovaly. K vnucování směrnic mimo dobrovolnou pomoc žlutých organisací bylo používáno soudů, politických úřadů a četnictva. Ve zvláštních dotazech ministrům sociální péče a zemědělství uvedli jsme řadu dokladů. Velkostatkáři chráněni a podporováni úředně, prováděli a provádějí vypovídání dělnictva, takže jsou dnes tisíce zemědělských dělníků bez práce, a při tom vyhazují dělníky z bytů, aby je v dnešní bytové nouzi co nejcitelněji postihli. Na sta takto vyhozených dělníků je dnes bez přístřeší a v mnohých obcích vzbuzuje vystěhování zemědělských rodin, často vdov s dětmi, veřejné pohoršení, nemluvě o sociální křivdě, která se tu děje a o nelidskosti, která se páše. Soudy z větší části provádějí bezohlednou třídní justici a vyhovují zaměstnavatelům velmi rychle a neznají milosrdenství. Při tom odůvodnění rozsudků působí často provokativně. Uvedeme nejkřiklavější případ:
Statkář Václav Topol v Hošticích pro stávku vypověděl z bytu Josefa Mareše, deputátníka, a vedl proti němu exekuční řízení u okresního soudu v Karlíně. Exekuce byla povolena. Josef Mareš týž den 25. května podal proti exekuci námitky, žádal za odložení exekuce na základě nařízení ze dne 25. června 1920, č. 409 Sb: z. a n., dle kterého odložení exekučního vyklízení bytu má se povoliti, předloží-li strana potvrzení obecního úřadu, že nemá náhradního bytu. Josef Mareš tento doklad předložil. Avšak soudce v Karlíně ještě týž den zamítl žádost za odklad exekuce. Usnesení vystavil písemně a uvedl důvody, které jsou prostě neslýchané a čiší nejbezohlednější třídní zaujatostí proti dělnictvu. Usnesení zní:
Usnesení.
E 981/22/4.
V exekuční věci Václava Topola, statkáře v Hošticích, proti Josefu Marešovi, deputátníku v Hošticích čp. 6, pro vyklizení bytu žádost Josefa Mareše za odložení exekuce vyklizením, povolené usnesením ze dne 25. května 1922, č. j. E 9181/22/2, se zamítá.
Důvody:
Soud exekuci odložiti může, když jsou tu podmínky, ale nemusí; jest mu dána možnost uvážiti, zda v daném případu užíti dobrodiní odkládacího jest doporučitelno nebo ne. Josef Mareš jest zemědělský dělník a byt jeho jest částí mzdy. Jestliže jeho zaměstnavatel nesplnil všechny smluvené náležitosti, mohl se domáhati odpomoci u soudu, byl-li jinak nespokojen, mohl klidně dáti výpověď. Na místo toho uchýlil se ku stávce t. j. k odepření svých povinností. Když strana povinná neuznává povinnost právní dodržeti smlouvu, jakým právem vyžaduje byt, t. j. mzdu? Nařízení odložení sice také poskytuje výhodu deputátníku, ale jistě má na mysli jen normální případ rozvázání smlouvy, ne však případ, kdy všichni zaměstnanci naráz od práce utekou.
Jest známa, že zaměstnavatel dostane jiného dělníka, jen když mu dá deputátní byt. Nemůže-li mu ho dáti, protože byty obsazeny jsou stávkáři, pak by nezbývalo než hospodářství nechati ' samo sobě. V době naší ale celý stát má zájem na klidném chodu hospodaření a nemůže proto soud ve farmě odkládání exekuce udělovati premie za stávku, která ať v jiném oboru jest posuzována tak či onak, na poli práva jest nezákonitostí a terorem a nemůže býti u soudu nikdy podporována, zejména je-li ohrožen celek.
Okresní soud v Karlíně, odd. 5.,
ze dne 25. května 1922.
Dr. Josef Klazar.
Za správnost vyhotovení řídící kancel.
odd. Nejedlý.
V tomto případě zaráží rychlost, s níž soudce rozhodl proti dělníkovi - což se děje všeobecně -; zároveň vzbuzuje úžas odůvodnění, ve kterém soudce vykládá své názory na stávku, jež se naprosto nesrovnávají s platným zákonem a jsou drzým žvastem opovážlivého buržoasního trubce a nedouka, který spoléhaje na tak zv. neodvislost soudcovskou, chce tímto způsobem zjednati si přízeň u protidělnicky zaujatých vládních a úředních kruhů republiky. Tento soudce prohlašuje stávku za ťodepření povinnostíŤ a podle něho buď má dělník mlčet, nebo dát výpověď. Mluví o. stávce jako o případu, kdy všichni zaměstnanci naráz od práce utekou; opovažuje se prohlašovati stávku za nezákonitost a terorŤ. Proti stávkujícímu dělníkovi je dovolena dle něho každá bezohlednost a nelidskost. Nařízení ze dne 25. června 1920 jistě mělo na mysli jakýkoliv případ vypovězení z deputátního.bytu. poněvadž právo na stávku má u nás každý dělník a každý stávkující má za mimořádných nynějších okolností právo na lidskou ochranu. Byly nám sděleny z praxe okresních soudů doklady, které ukazují, že soudy řídí se zřejmě dle příkazů z ministerstva, které byly dány letošního roku, a že tyto příkazy znějí, aby vůči stávkujícím dělníkům jednala se s největší bezohledností. Patrně i tento soudce karlínský, opíraje se o takový příkaz, jednal rychle a bezohledně a z vlastní píle připojil ono horentní odůvodnění, jehož by se byl neodvážil, nebýti popudu se shora. V okrese karlínském, kde jak okresní správa politická, tak okresní soud s největší zaujatostí jednají proti dělníkům, je dnes 1000 zemědělských dělníků bez práce.
Podepsaní se proto táží:
Jest pan ministr spravedlnosti ochoten sděliti, jaké příkazy z jeho ministerstva nebo z jiných míst dány byly soudům pro řízení ve věcech výpovědí z bytů, kterým postiženi jsou stávkující zemědělští dělníci?
Jest ministr spravedlnosti ochoten tyto příkazy odvolati a naříditi, že stávka nemá býti pokládána za přitěžující a mimořádnou okolnost při rozsudcích soudních? Jest ochoten pan ministr poučiti okres. soudce dra Klazara i ostatní, že v republice Československé právo na stávku jest základním právem občanským, a že každý útok na ně mohl by vyvolati tak mohutný odpor sjednocené dělnické třídy, že by buržoasie a její přisluhovači byli smeteni se svých držav a míst a že tedy každé pochybování o zákonitosti tohoto práva je zločinem rušení veřejného pokoje a řadu?
Jest pan ministr sociální péče ochoten zastati se nezaměstnaných a z bytů vypuzených zemědělských dělníků? Co soudí pan ministr sociální péče o právu dělníků na stávku?
V Praze dne 14. června 1922.
J. Haken,
Darula, Houser, Koutný, Burian, Merta, Rouček, Svetlik, Warmbrunn, Kučera, Tausik, Malá, Blažek, Koutný, Skalák, Mikulíček, Kunst, Nagy, Krejčí, Teska, Toužil.