Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3680.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 3539)

o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakouskouherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími.

Zákon

se dne..............1922

o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakouskouherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vyrovnati pohledávky a závazky vzniklé v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími, jakož i prováděti úmluvy sjednané o těchto poměrech s jinými státy bude zpravidla vyhrazeno zvláštnímu ústavu.

Vláda se zmocňuje, aby ústav takový zřídila, působnost jeho přesněji určila, zejména stanovila okruh věřitelů a dlužníků i pohledávek a závazků do řízení vyrovnávacího zahrnutých a nařídila, kdy a za kterých podmínek ústav vstupuje na místo věřitelů nebo dlužníků.

Tuzemské odbočky peněžních ústavů cizozemských pokládají se za věřitele nebo dlužníky tuzemské, cizozemské odbočky peněžních ústavů tuzemských za věřitele nebo dlužníky cizozemské.

Vzájemné pohledávky a závazky ústředen a odboček mohou býti z vyrovnání vyloučeny.

§ 2.

Ústav zřízen budiž v Praze a přísluší mu povaha ústavu státního.

Spravuje jej předseda a v jeho nepřítomnosti zástupce, jež oba jmenuje ministr financí v souhlasu s ministrem spravedlnosti. Jako sbor poradní působí komise, jejíž členy jmenuje ze zástupců nejdůležitějších zájmových skupin ministr financí v souhlase s ministrem spravedlnosti.

Pro práce pomocné má ministr financí právo povolati potřebné síly ze zájmových skupin na vyrovnání zúčastněných. Služební požitky těchto zaměstnanců nahradí ústav zaměstnavatelům.

Úřad předsedy, jeho zástupce i členů komise jest úřadem čestným. Činovníci tito mají nárok pouze na náhradu hotových výloh..

Předseda, jeho zástupce, členové komise i úředníci a zřízenci pomocní jsou povinni zachovati úřední tajemství o věcech v úřadě projednávaných. V úřední jich činnosti přísluší jim stejná ochrana jako úředníkům státním. Ústav podřízen jest dozoru ministerstva financí.

§ 3.

K úhradě výloh může vláda stanoviti percentuální poplatky nejvýše 1% ze zůstatků připsaných k dobru. Kdyby tento příjem nestačil, nahradí se schodek z pokladny státní.

§4.

Ústav (§ 1) má právo požadovati veškeré průkazy o pohledávkách a závazcích do vyrovnání zahrnutých. Veřejné úřady jsou povinny poskytnouti mu v jeho působnosti veškeru žádanou pomoc. O stížnostech do jeho vyzvání a rozhodnutí, pokud nenáleží na pořad práva, rozhoduje konečně zemský finanční úřad bydliště stěžovatelova, po případě posledního jeho bydliště v tuzemsku.

§5.

Postupy pohledávek a závazků ústavu v § 1 uvedenému, povinné přihlášky a vysvětlení k nim jsou poplatku prosty.

§6.

Vláda se zmocňuje, aby provedla soupis pohledávek a závazků v § 1 uvedených podle stavu ze dne vyhlášení tohoto zákona.

V případě potřeby může však býti tímto dnem pro soupis rozhodným i den před účinností tohoto zákona.

Vláda může naříditi přerušení sporů a exekucí pro tyto pohledávky a závazky a prohlásiti dle potřeby zákaz platů a jiných právních úkonů směřujících k soukromoprávní úpravě těchto pohledávek a závazků, jakož i bezúhonnost platů a úkonů, jež staly se po dni pro soupis rozhodném.

§7.

Vláda se zmocňuje, aby podle postupu mezinárodních jednání upravila § 6, odst. 2. zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 187 Sb. z. a n., (nař. z 1. dubna 1919, čís. 167 Sb. z. a n.), o uzávěře účtů vzniklých do 26. února 1919.

§ 8.

Přestupky tohoto zákona trestají se pokutou do.50.000 Kč.

Vláda se zmocňuje, aby stanovila tresty do téže výše pro přestupky nařízení, která budou podle tohoto zákona vydána.

Kdo neuposlechne úředního vyzvání ústavu (§ 1), může býti potrestán pořádkovou pokutou do 50.000 Kč, kterou lze opakovati tak dlouho, až vyzvaný uposlechne.

Mimo to mohou pohledávky, které k povinnému soupisu včas přihlášeny nebyly, býti prohlášeny za propadlé ve prospěch státu; nepřihlášené závazky nezanikají (§ 1), i když vzájemnou dohodou stran byly uhrazeny. Zkrácení poplatku dle § 3 tohoto zákona tresce se zvlášť čtyř až dvacetinásobkem zkráceného poplatku.

Řízení trestní přísluší berním správám (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finančním ředitelstvím) a končí druhou stolicí.

Lhůta odvolací jest 8denní.

§ 9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí po dohodě s ministry obchodu, spravedlnosti, pošt a telegrafů a zahraničních věcí.

Rozpočtový výbor provedl ve své schůzi dne 14. června 1922 některé stylistické změny, jinak však schválil vládní osnovu beze změny až na § 6, kle jako den pro soupis rozhodný stanoven zásadně den vyhlášení zákona. Změnou tou má býti zabráněno, aby snad všeobecným ustanovením nějakého termínu dřívějšího nedošlo k právnímu zrušení všech těch dojednání, která interesenti až dosud mezi sebou uzavřeli. Poněvadž se však stalo, že příslušníci československého státu byli poškozeni nevýhodným narovnáním, kterého příslušníci jednoho z nástupnických států od nich dosáhli, předstírajíce pro budoucnost nebezpečí případně ještě dalšího zhoršení situace pro státní občany československé, dáno výslovně vládě zmocnění, aby tu stanovením termínu před účinností tohoto zákona způsobila dodatečné zrušení oněch nevýhodných narovnání a umožnila spravedlivější způsob řešení celé otázky.

Poněvadž věc musí býti řešena pro každý z nástupnických států způsobem odlišným, má zákon znění všeobecné a tedy povahu zákona rámcového.

Jako ústav, který vedením této agendy bude pověřen, je míněna Zemská banka v Čechách, po stránce bankovně-technické zajisté plně vyhovující, která mimo to i po stránce jazykové osvědčí se vůči interesentům zajisté co nejlépe. Nevznikne tedy pro stát žádné nové břímě přijímáním vlastních sil, ježto otázku tu vyřeší si banka sama ve vlastní působnosti.

V Praze dne 14. června 1922.