|
Poslanecká sněmovna N.S.Č.R. 1922 |
|
|
I. volební období |
5. zasedání |
3677.
Zpráva
výboru živnostenského
o vládním návrhu zákona (tisk 3591)
o nově nápravě statistiky zahraničního obchodu.
Ústřední statistika zahraničního obchodu spočívá dosud na dvou zákonech a to:
a) zákonu ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n., o organisaci statistické služby;
b) zákonu ze dne 1.8. září 1919, č. 518 Sb. z. a n., o statistice zahraničního obchodu.
Statistické ohlášky o druhu, množství, země původu a země určení zboží děje se ústředně ve Státním úřadě statistickém.
Hodnotu určuje stálá komise pro určování obchodních hodnot pro statistiku zahraničního obchodu. Ta jest orgánem samostatným, podřízeným přímo předsedovi vlády.
Tato organisace ústřední statistiky zahraničního obchodu se neosvědčila. Uznala se zvláště nezbytnost, upustiti od methody odhadové při zjišťování hodnoty zboží pro účely statistiky této a zavésti místo ní methodu deklarační.
Proto podala vláda návrh zákona o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu na podkladě methody deklarační: Návrh tento projednán byl v živnostenském výboru a schválen celkem beze změny. Jen k § 11 usnesen dodatek, aby provedením zákona pověřen byl také ministr veřejných prací, a to proto, že jemu podléhá Labsko-Dunajská paroplavební společnost.
Živnostenský výbor proto navrhuje: Slavná sněmovno, račiž přiloženou osnovu zákona schváliti.
V Praze 14, června 1922.
|
Předseda: |
Zpravodaj: |
|
Jan Slavíček, v. r. |
Vilém Votruba, v. r. |
Zákon
ze dne................ 1922
o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Pro státní statistiku zahraničního obchodu jest ohlašovati druh, množství, hodnotu; zemi původu a zemi určení předmětů, které se přes hranice československého celního území dovážejí, vyvážejí nebo provážejí.
Nařízením se určí, které předměty nepodléhají statistickému hlášení.
§ 2.
K statistickému hlášení jsou povinni příjemce zboží, odesilatel nebo jejich zmocněnci, jak blíže určí nařízení.
§ 3.
Hlášení děje se u celních nebo poštovních úřadů nebo u orgánů pohraniční finanční stráže způsobem, který bude nařízením blíže určen.
§4.
Veřejné dopravní podniky a osoby, jež po živnostensku přepravuj í zboží, směj í zásilky určené do celní ciziny pouze tenkráte přijmouti k přepravě, odevzdá-li se jim správně vyplněná statistická ohláška. Dovědí-li se teprve při přepravě, že zboží jest určeno do celní ciziny, smějí je pouze tenkráte dále přepravovati, byly-li jim sděleny údaje. potřebné podle tohoto zákona ke správnému statistickému hlášení.
§ 5.
Při statistickém hlášení jest zapraviti na úhradu výloh státní statistiky zahraničního obchodu statistický poplatek. Nařízením mohou býti, stanoveny výjimky.
Statistický poplatek budiž zpravidla zapravován statistickými známkami. Výše statistického poplatku jakož i podoba a druhy známek určí se nařízením.
Nebyl-li statistický poplatek zaplacen vůbec nebo bylo-li placeno méně, může býti poplatek nebo nedoplatek požadován ve lhůtě šesti měsíců, počínající měsícem po projednání dotyčné statistické ohlášky některým úřadem v § 3 jmenovaným.
Poplatky nebo nedoplatky buďtež vymáhány způsobem předepsaným pro vymáhání dlužných dávek veřejných.
§6.
Nehledíc k trestnosti podle všeobecného zákona trestního jest použíti trestního zákona důchodkového, na. Slovensku a v Podkarpatské Rusi ustanovení oddílu IX. §§ 93-101 zákona čl. XI: 1909 a nařízení k nim se vztahujících v těchto případech
1. Jestliže někdo statistické známky padělá nebo zfalšuje a padělané nebo zfalšované známky někomu přenechá, nebo je zašle jinam, nebo jich užij e k zaplacení statistického poplatku; jestliže někdo statistické známky jiným padělané nebo zfalšované, věda o tom, že jsou padělané nebo zfalšované, pro odbyt přijme nebo jinému přenechá nebo jich užije k zaplacení statistického poplatku; jestliže někdo známek již upotřebených, věda o tom, užije znova k zapravení statistického poplatku.
2. Jestliže někdo vede obchod se statistickými známkami nejsa k tomu oprávněn. Pokuta vyměří se v případech uvedených v odstavci číslo 1 pateronásobnou až patnácteronásobnou částkou ušlého neb ohroženého statistického poplatku, nikdy však méně než padesáti korunami, v případě pak uvedeném v odstavci číslo 2 dvaceti korunami až tisícem korun československých.
Trestnost těchto přestupků promlčuje se ve třech letech ode dne, kdy byl přestupek spáchán.
§ 7.
Jiné přestupky tohoto zákona jakož i přestupky nařízení vydaných k provedení tohoto zákona trestají se pořádkovou pokutou pěti až pěti set korun československých, za okolností přitěžujících až jednoho tisíce korun československých. To platí pro zasilatele, dopravní podniky a povozníky bez výjimky, pro ostatní osoby jen potud, pokud jednají vědomě proti tomuto zákonu nebo jeho prováděcím nařízením.
Jde-li o státní dopravní podniky, stíhají pořádkové pokuty zaměstnance zodpovědného podle služebních předpisů.
Nařízením se stanoví, které úřady ukládají pořádkové pokuty, dále pravidla o řízení při ukládání pořádkových pokut, o stížnostech jakož i o zmírnění neb úplném prominutí těchto pokut.
Pořádkových pokut budiž použito k témuž účelu jako statistických poplatků.
Pořádkové přestupky promlčují se ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy byl přestupek spáchán.
Pořádkové pokuty buďtež vymáhány způsobem předepsaným pro vymáhání dlužných dávek veřejných.
§ 8.
Na státní statistiku zahraničního obchodu vztahují se také ustanovení zákona ze dne 28. ledna 1919, čís. 49 Sb. z. a n., kromě §§ 5 a 6, které jsou nahrazeny ustanoveními tohoto zákona.
§9.
Vznikne-li pochybnost, zdali podle tohoto zákona se má statistické hlášení učiniti nebo statistický poplatek platiti čili nic a v jaké částce, rozhodne s konečnou platností Státní úřad statistický.
§ 10.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923. Tím dnem pozbývá platnosti zákon ze dne 18. září 1919, čís. 518 Sb. z. a n.
§ 11.
Provedením tohoto zákona se pověřuje předseda vlády v dohodě s ministry obchodu, financí, železnic, pošt a veřejných prací.