|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922 |
|
|
I. volební období |
5. zasedání |
3653.
Návrh
poslanců Kaderky, Šamalíka a soudr.
na doplnění zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n. o zabírání velkého majetku pozemkového.
Praktickým prováděním pozemkové reformy zjišťují se mnohé nedostatky zákonů pozemkové reformy, jak dosvědčuje už několik případů jejich novelisace. I v zákonu záborovém jsou jisté mezery. Na dotvrzení uvádíme aspoň jeden konkrétní případ:
Státní pozemkový úřad přidělil drobným uchazečům v obci Libhošti na Moravě, na základě § 63 přídělového zákona, z velkostatku Artura Czeczowiczky v Sedmici půdu, v předpokladu a pevném přesvědčení, že pozemkový majetek tohoto velkostatkáře podléhá zákonu záborovému.
Velkostatkář Czeczowiczka, kromě velkostatku v Sedmici, je vlastníkem polovice velkostatku v Mor. Sv. Janě na Slovensku. Druhou polovici vlastní jeho otec Šalamoun Czeczowiczka. Souhrn pozemkového vlastnictví Artura Czeczowiczky daleko přesahuje hranici výměry, kterou stanoví zákon záborový, aby mohla býti považována za majetek zabraný.
Stát. pozemkový úřad, na základě této skutečnosti, také tento pozemkový majetek považoval za soubor ve smyslu zákona záborového a uchazečům půdu přidělil.
Avšak velkostatkář Czeczowiczka z rozhodnutí S. p. ú. odvolal se k Nejvyššímu správnímu soudu a ten nálezem ze dne 24. listopadu 1921, čís. j. 15521/21 zrušil rozhodnutí S. p. ů. s tím, že velkostatek Artura Czeczowiczky, po rozumu zákona záborového, záboru nepodléhá, poněvadž se jedná o dva různé právní objekty.
V rozhodnutí tomto tkví veliké nebezpečí pro pozemkovou reformu, kdyby pro nejasnost zákona veliké komplexy půdy de facto v rukou jednotlivce byly nedotčeny a unikaly pozemkové reformě. To jistě v intencích zákonodárce nebylo, aby zákon záborový byl takto vykládán a prováděn.
Nutno ovšem přiznati - přihlížíme-li, k formě - že v zákonu záborovém tato mezera je a je nutno, aby co nejdříve a jasným ustanovením byla vyplněna. Podepsaní proto navrhují:
Slavná sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila Národnímu shromáždění návrh na doplnění zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., v němž by byla uplatněna zásada, že zákon vztahuje se i na takové soubory půdy, které jsou povahy uvedené v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ze dne 24. listopadu 1921, č. j. 15521/21, a jež nutno dnes považovati za soubory, zákonu záborovému nepodléhající.
Návrh, který finanční úhrady nevyžaduje, budiž přidělen výboru zemědělskému a výboru ústavně-právnímu.
V Praze dne 9. června 1922.
Kaderka, Šamalík,
Rýpar, Šrámek, dr. Dolanský, dr. Nasek, dr. Hruban, Košek, Rozsypalová, Záruba, Myslivec, dr. Mazanec, Adámek, Čuřík, Fr. Navrátil, Adamovský, Janalík, Kopřiva, Roudnický, Bezděk, Sedláček.