POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
3640.
Návrh
poslanců R. Bergmana, Frant. Maška, dra J. Matouška a druhů
na vydání zákona ohledně zajištěni existence trvalých i vysloužilých zaměstnanců na zabraném pozemkovém majetku.
Zákon
ze dne......1922,
o zajištění existence trvalých vysloužilých zaměstnanců na zabraném pozemkovém majetku.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Trvalými zaměstnanci jsou úřednicí, zřízenci, řemeslnicí, deputátníci, čeleď a dělníci, kteří byli v den, aneb třeba i po dnu vyhlášení záborového zákona na zabraném majetku nejméně však rok pravidelně zaměstnaní. Vysloužili zaměstnanci jsou ti příslušnicí shora uvedených kategorií, neb jejich pozůstalí (podle zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n.), kteří v den úředního provedení aneb schválení vlastnického převodu bud souhrnného aneb částečného požívají od dosavadního majitele zabraného majetku zaopatřovacích požitků. Při právních převodech části zabraného pozemkového majetku nutno provésti existenční zajištění zaměstnanců ve smyslu tohoto zákona vždy úměrně k výměře, která jest podrobena převodu ať do vlastnictví, či nájmu.
Nemoc, služba vojenská, dovolená, dočasný nedostatek neb nemožnost práce nepokládá se za přerušení trvalého zaměstnání.
Trvalými dělníky se rozumějí ti zaměstnanci, kteří v době posledních 3 roků na zabraných nemovitostech průměrně aspoň plných 75 pracovních dnů za mzdu pracovali a jichž výlučným příjmem námezdního nebo služebního poměru jsou požitky (služné, mzda), které za pracovní nebo služební svůj výkon na zabraném majetku požívají.
Zákon vztahuje se i na zaměstnance, kteří utrpěli existenční újmy v důsledku provádění pozemkové -reformy před vydáním tohoto zákona.
Je-li sporným, do které kategorie ten který zaměstnanec přísluší, rozhoduje o tom odškodňovací komise.
§ 2.
Jmenovaným zaměstnancům se zajišťují:
a) nároky na starobní pojištění za odsloužená léta,
b) opatření prémiových reserv, odpovídajících jíž vyplaceným pensím, aneb tímto zákonem určeným nárokům na ně,
c) ochrana proti libovolnému rozvázání služebního poměru se strany zaměstnavatele,
d) náhradní životní povolání, pakliže dosavadní služební svazek z důvodů pozemkové reformy byl přerušen, případné odškodnění za újmy, v životním povolání z téhož důvodu utrpěné.
§ 3.
(Pensijní.) Do pensí se započítávají léta, ztrávená ve služebním poměru na zabrané půdě; ze služebního poměru jiného druhu započítají se léta do pense potud, pokud znamenají zvýšenou způsobilost v oboru na, velkostatku zastávaném.
Pensijní požitky i odsloužené nároky na tyto se stanoví podle platných smluv, normálů a zákonů, kde těchto není, neb jsou tyto nižší, postupuje se takto:
Pro deputátníky a dělníky platí ustanovení podle zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n. Pro zřízence budou zjištěny zaopatřovací požitky podle zásad zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n. a příslušných dodatků podle třídy, do níž podle svých aktivních příjmů přísluší a podle počtu let, po které byli na zabraném pozemkovém majetku zaměstnání. Při úřednících platí obdobné ustanovení jako pro zřízence potud, pokud nejsou pro jednotlivé skupiny úřednické zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n. stanoveny požitky vyšší, v kterýchžto případech přichází pro úředníky v úvahu ustanovení posléze jmenovaného zákona.
Podle těchto zásad se stanoví výše premiových reserv za účelem převedení jich na Všeobecný pensijní ústav, zůstává-li zaměstnanec zaměstnancem nadále, aneb za účelem výplaty celé premiové reservy zaměstnanci, přestává-li tento zaměstnancem býti.
Zaměstnancům, kteří sobě zakoupili z vlastních prostředků určitý počet let, bud se vrátí obnos takto splacených premií, anebo bude těchto premií použito na připojištění ve smyslu článku IV. zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n.
Pensionování stává se povinným po odsloužené 40leté služební době, může však býti vyměřeno v plné výši za 40ti letou služební dobu i předčasně tehdy, byla-li se zaměstnancem docílena dohoda o výší náhrady. V ohleduplných případech může býti výjimečně povolena náhrada i tehdy, jedná-li se o pensionování zaměstnance z důvodů prováděné pozemkové reformy, který již má 40ti letou neb větší služební dobu odslouženou.
§ 4.
(Poskytnutí, obstarání a zajištění služebního poměru.) Osoby hospodařící na zabraném pozemkovém majetku jsou povinny obsazovati místa uprázdněna a nově zřizovaná trvalými zaměstnanci zabraného pozemkového majetku, dotčenými prováděním pozemkové reformy, podle návrhů komise sprostředkovatelny práce St. P. Ú., které musí všechna taková volná místa bytí hlášena.
Za tím účelem zřizuje se u St. P. Ú. komise sprostředkovatelny práce, která sestává ze stejného počtu zástupců organisací zaměstnavatelských, jejíhož předsedu jmenuje St. P. Ú.
Mění-li zaměstnanec na zabraném pozemkovém majetku zaměstnavatele, o který se stává novým podnikatelem zabraného pozemkového majetku a kterým jest závazně přejímán do služeb, může zaměstnavatel služební poměr vypověděti jen z důvodů hrubého provinění zaměstnance, a se schválením odškodňovací komise.
Místa zaměstnanecká na státním pozemkovém majetku, jakož i St. P. Ú. budou obsazována výhradně způsobilými osobami z řad zaměstnanců zabraného velkého majetku pozemkového, dotčených prováděním pozemkové reformy.
Pří obsazování míst vůbec ve službách státních, zemských a autonomních, budiž dána způsobilým zaměstnancům zabraného velkého pozemkového majetku před jinými petenty přednost.
Náhradní zaměstnání, které musí býti přiměřené fysické a duševní způsobilosti a společenskému postavení zaměstnance, budiž zajištěno bud služební smlouvou nebo definitivním jmenováním podle platných zákonů.
Počet zaměstnanců, kteří zůstávají nadále ve služebním poměru na zbytkovém statku se určí dohodou aneb rozhodnutím odškodňovací komise.
§ 5.
(Příděl půdy.) Zaměstnanci mají přednostní právo pro nabývání zbytkových statků bud v soukromé neb družstevní podnikání, před uchazeči z řad nezaměstnanců. Soukromý podnikatel na zabraném majetku jest povinen poskytnouti další zaměstnání hospodářsky přiměřenému počtu ostatních zaměstnanců, který se určí podle odborného posudku odškodňovací komise. Minimální hranící výměry pro zabezpečení zaměstnanců přídělem půdy, pokud nenalezli zaměstnanci povolání na zbytkovém statku jest pro zřízence 8 ha, čeledína (dělníka) 4 ha dobré půdy (nejvýše 3, třída bonitní). Stát opatří zaměstnancům, jichž existenční zajištění bude provedeno osamostatněním na zbytkovém statku aneb přídělem půdy scházející potřebný provozovací kapitál na úrok, který se rovná polovičnímu běžnému hypotekárnímu úvěru. Předává-li stát příděl zaměstnanci do vlastnictví, děje se tak za cenu přejímací, zvýšenou o přídělu úměrnou kvotu dávky z majetku. Předává-li stát zbytkový statek neb příděl zaměstnanci do nájmu, budiž výše nájemného stanovena cenou naturální kvoty.
§ 6.
(Odbytné.) Zaměstnanci, kteří nenalezli vlastní volbou náhradního existenčního povolání, buď v jiném náhradním zaměstnání na zbytkovém statku, přídělem půdy, aneb předčasným pensionováním, obdrží vedle premiových reserv, odpovídajících odslouženým nárokům na pensijní zajištění stanovených podle §u 3 tohoto zákona odbytné, které obnáší po prvém, na zabraném majetku odslouženém roce minimálně 6timěsíční příjem na hotovostí i naturaliích a stoupá za každý další odsloužený rok úměrně minimálně až do nejvyšší hraníce celkového nákladu na odbytné všech zaměstnanců, rovnající se polovičnímu rozdílu, který plyne z ceny za oddělenou půdu podle tabulek náhradového zákona a z jejího pateronásobného obnosu. Obnos ten budiž rozdělen na jednotlivé kategorie zaměstnanců podle poměru k jich dosavadním příjmům, odslouženým rokům a pravděpodobné možnosti dalšího vlastního existenčního uplatnění se. Nebyla-li docílena dohoda se zaměstnancem, určí odbytné podle zásad tohoto zákona odškodňovací komise.
§ 7.
Služebním příjmem rozumí se onen soubor příjmů, který dotyčný zaměstnanec skutečně v den, kdy zrušen byl poměr služební následkem provádění úpravy pozemkového vlastnictví v hotovostí i naturálních požitcích i právech požíval, při čemž dlužno bráti zřetel i na újmy, které snad v důsledku předcházejícího dílčího provádění státní pozemkové úpravy jíž nastaly, aniž vedly k úplnému zrušení poměru služebního. Léta válečná počítají se při výměře požitků zaopatřovacích i odbytného stejně jako stát započítává zaměstnancům obdobné kategorie.
§ 8.
Nebylo-li podle tohoto zákona docíleno dohody, rozhoduje ve všech sporných případech komise odškodňovací, jež zřídí se trojí a to samostatně jedna pro Čechy, druhá pro Moravu a Slezsko a třetí pro Slovensko a Přikarpatskou Rus a skládá se:
ze 2 zástupců organisací trvalých zaměstnanců z řad úřednických,
ze 2 zástupců organisací trvalých zaměstnanců z řad zřízeneckých,
ze 2 zástupců organisací trvalých zaměstnanců z řad dělnických,
jež určuje ministerstvo vnitra svobodnou volbou podle návrhů odborových organisací a z nichž 2 musí býti zástupci té odborové organisace, jejíž členem jest zaměstnanec, jehož případ se před komisí projednává.
Dále
z 1 zástupce organisace majitelů velkostatků,
ze 2 zástupců ministerstva sociální péče,
z 1 zástupce ministerstva zemědělství,
z 1 zástupce Státního pozemkového úřadu,
z 1 zástupce Všeobecného pensijního ústavu,
a z nestranného předsedy ze stavu soudcovského, jejž určí ministerstvo spravedlnosti trvale.
Pro každého z jmenovaných členů komise buďtež určeny pro případ překážky 2 náhradníci, při čemž u zástupce zaměstnanců budiž přihlíženo k tomu, aby všechny stávající odborové organisace v komisi byly zastoupeny.
Komise odškodňovací rozhoduje nejméně v měsíčních schůzích o všech shodách a sporech jí předložených s právem stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu.
§ 9.
Do služební doby pro nároky postupové, starobní i invalidní započítává se státnímu příslušníku Československé republiky i doba ztrávená ve službě zemědělských neb lesních podnicích v cizině, pokud jich zaměstnavatelé v té době měli velký pozemkový majetek v území československé republiky a pokud jejích služební doba v Československé republice vykazuje nepřetržitě alespoň 5 let, nebo měla-li jejich služební doba v cizině značný a. převážný význam pro služební poměr a výkonnost jích zaměstnanců v Československé, republice. Průkaz o tom podati náleží zaměstnanci.
§ 10.
Ve smyslu ustanovení §u 9 záborového zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. podle něhož má býti při převzetí zabraného majetku tak postupováno, aby osoby na něm zaměstnané nebyly zkráceny se zřetelem na všeobecné přeplnění úřadů, nezaměstnanost v průmyslu a na nastávající zhoršenou konjunkturu V zemědělství, bude při postupu pozemkové reformy přihlíženo k přirozenému úbytku zaměstnanců (úmrtím, pensionováním atd.) a možnosti jich úplného existenčního zabezpečení. Před vyřešením sociální otázky zaměstnanectva na tom kterém velkostatku, nebude příslušný zemědělský objekt parcelován.
Než opatří si nový byt, nebude zaměstnanec nucen vykliditi svůj naturální byt, bude však povinen, pokud jej bude užívati, platiti přiměřené nájemné, které stanoví se podle místních poměrů za součinnosti St. P. Ú. ihned při přidělování nemovitosti novému majiteli.
Pří pensionování aneb přestoupení do náhradního povolání, má zaměstnanec nárok nahražení hotových stěhovacích výloh.
§ 11.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášky.
Ustanovení jiných zákonů dosavadních, pokud jsou tímto zákonem jinak upraveny, pozbývají v rozsahu působností tohoto zákona platnosti.
Při provádění tohoto zákona děje se jednání s příslušnými jednotlivá přímo prostřednictvím sociálního odboru St. P. Ú. Zaměstnanci jsou oprávnění bud jednati osobně, bud přibrati si k tomuto jednání zástupce právního a svých organisací.
Důvody.
Zákonem tímto má býti provedena ochrana osob na zabraném pozemkovém majetku zaměstnaných proti důsledkům jejich existenčního poškozeni a zkrácení jich práv z trvalého poměru služebního, sledovaná jak zákonem ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., tak i zákonem přídělovým a náhradovým.
Úhrada potřebná provede se ze srážek stanovených v §u 42 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n.
V Praze dne 26. května 1922.
Bergman, Mašek, dr. Matoušek, dr. Lukavský, dr. Kramář, dr. Hajn, Petrovický, Rosolová, Špaček, G. Navrátil, Zavřel, dr. Eagliš, Dyk, dr. Rašín, Veverka, Purkyňová, inž. Bečka, Stejskal, Votruba, Modráček, Hudec.