Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

o potírání pohlavních nemocí (tisk sen. 9332).

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 118. schůzi dne 31. května 1922 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne...............1922

o potírání pohlavních nemocí.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

ODDÍL I.

Opatření proti rozšiřování pohlavních nemocí.

§ 1.

Nemoci, na které se vztahují ustanovení tohoto zákona, jsou: příjice (syfilis), kapavka (gonorrhoe) a měkký vřed (ulcus mole),

§ 2.

Povinnost dáti se léčiti.

Každý, kdo je stižen pohlavní nemocí, která jest ve stupni schopném, aby způsobila nákazu, je povinen dáti se léčiti lékařem, oprávněným vykonávati lékařskou praxi (zákon ze dne 15. července 1919, č. 19 Sb. z. a n.), a to soukromě nebo ve veřejném ústavě léčebném.

§ 3.

Léčení a přehlídky nemajetných.

Pokud nestačí předpisy o bezplatném léčení nemajetných, budou nařízením učiněna opatřeni, aby každý nemajetný, stižený pohlavní nemocí, mohl býti léčen na státní útraty.

Státní správa se postará o to, aby, pokud jde o nemoci pohlavní, byla umožněna nemajetným osobám, jež si toho žádají, bezplatná (po případě i občasná) prohlídka lékařem na útraty státní.

§ 4.

Nucené lékařské vyšetření.

Kdo jest obviněn, že dopustil se přestupků nebo přečinů dle §.§2, 6, 19, 20, č. 1., §§ 21 a 22 tohoto zákona, musí se při odůvodněném podezření, že je stižen pohlavní nemocí, k nařízení úřadu (§ 24) podrobiti lékařskému vyšetření.

K tomu účelu může býti taková osoba dodána do léčebného ústavu.

Řízení v těchto případech budiž konáno co nejrychleji s šetřením dobrého jména osoby, o kterou běží.

Úřad (§ 24) může učiniti zatímní opatření, jichž je třeba, aby se zamezilo nebezpečí nákazy.

§ 5,

Nucené léčení v ústavech.

Hrozí-li nebezpečí, že osoba pohlavní nemocí stižená může způsobem svého života nebo tím, že nezachovává lékařských nařízení, přenésti nemoc na osoby, s nimiž se stýká, může býti k úřednímu (§ 24) rozkazu dodána do ústavu léčebného a tam podržena až do vyléčení nakažlivých příznaků.

§ 6.

Dodatečné lékařské vyšetření.

Kdo stižen byl pohlavní nemocí, jest povinen i po skončeném léčení z nařízení ošetřujícího lékaře neb úřadu (§ 24) podrobiti se v určitých obdobích opětovnému lékařskému vyšetření, je-li to nutno hledíc k nebezpečí nákazy nebo rázu a průběhu nemoci, nebo ke způsobu pacientova života.

§ 7.

Povinnosti ošetřujícího lékaře.

Lékař, ošetřující osobu stiženou pohlavní nemoci, jest povinen:

1. činiti úřadu (§ 24) písemné oznámení:

a) nedbá-li nemocný jeho předpisů a vzniká-li tím nebo z jakékoli jiné příčiny nebezpečí, že přenese nákazu na jiné osoby, nebo

b) přeruší-li nemocný léčení a nevykáže-li se, že léčí se u jiného lékaře neb v ústavě léčebném, nebo

c) nesplní-li povinnosti v §u 6 uvedených;

2. pátrati dotazem u nemocného po prameni nákazy a sděleni nemocného, pokud jsou určitá, oznámiti úřadu (§ 24);

3. upozorniti nemocného na nakažlivost nemocí a na trestnost přeneseni nákazy (§ 19), po případě varovati ho před uzavřením sňatku a doručiti mu na řádné potvrzeni tištěné poučení, jež mu úřad (§ 24) za tím účelem bezplatně dodá.

Jde-li o ošetřování v ústavech léčebných, mají tyto povinnosti přednostově těchto ústavů (klinik, oddělení). Pokud jde o povinnost uvedenou pod č. 1., činí tito přednostově oznámení úřadu jen pokud nestačí platné předpisy ústavní (domácí řád, instrukce a pod.).

§ 8.

Hlášení pohlavních nemocí.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy jest oprávněno, kdykoliv uzná toho potřebu, požadovati od lékařů a léčebných ústavů hlášeni pohlavních nemocí bez udáni jmen nemocných.

§ 9.

Zachování lékařského a úředního tajemství.

Každý lékař ošetřující pohlavně nemocného je povinen zachovati nejpřísnější mlčenlivost o povaze nemocí, jakož i o všech jiných okolnostech na tuto nemoc se vztahujících, pod následky stanovenými v příslušných předpisech zákonů trestních.

Nejpřísnější mlčelivost zachovati a šetřiti dobrého jména nemocného jsou povinni i ti, kdož účastni se jakéhokoliv jednání při provádění tohoto zákona.

Nařízením tímto nemění se ničeho na zákonných předpisech, stanovících povinnost svědecké výpovědi před úřady neb soudy a povinnost činiti oznámení úřadům nebo soudům.

§ 10.

Zákaz písemného léčení.

Je zakázáno léčiti pohlavní nemoci bez osobního vyšetřeni pouze dopisováním nebo zasíláním návodů k léčení.

§ 11.

Zákaz vtíravého nabízeni se k léčení.

Je zakázáno nabízeti se k léčení nemocí pohlavních způsobem vtíravým neb lékařského stavu nedůstojným.

§ 12.

Poučování o pohlavních nemocech.

Státní správa (§ 30) učiní opatření, aby mládež starší šestnáctí let a mládež školu opouštějící poučována bula ve škole vhodnými osobami, zejména školními nebo k tomu určenými lékaři a způsobem přiměřeným věku svému o pohlavním životě a o nebezpečí pohlavních nemocí, ochraně proti ním a o nebezpečí prostituce, jakož i aby bylo zahájeno na širokém podkladě všeobecné poučování tiskem o pohlavních nemocech.

ODDÍL II.

Prostituce.

§ 13.

Prostituce.

Živnostenské provozováni smilstva (prostituce) samo o sobě není trestno ani soudy, ani úřady správními.

§ 14.

Nevěstince se zrušují.

Zřizování a udržováni nevěstinců se zakazuje a trestá podle ustanoveni trestního a zákona o kuplířství.

§ 15.

Ústavy pro nápravu prostitutek.

Státní správa (§ 30) postará se, pokud toho bude třeba, o zřízení ústavů, ve kterých se dostane řemeslným prostitutkám dočasného útulku a příležitosti k nápravě.

§ 16.

Rušení reglementačních opatření.

Všechna dosavadní policejní a jinaká správní opatření, směřující k dozoru na prostituci, se zrušují.

§ 17.

Dozor nad spustlou mládeží.

Osobám obojího pohlaví do osmnácti let, vedoucím život pohlavně nemravný, věnována budiž orgány veřejné správy nejbdělejší péče, a kde toho třeba, buďtež učiněna vhodná opatřeni k jejích nápravě v mezích platných ustanovení zákonných. Toto ustanovení bude až do zákonné úpravy ochranné péče o mládež provedeno nařízením.

ODDÍL III.

Ustanovení trestní.

§ 18.

Tresty.

Přestupky tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných, pokud nejsou trestny soudem, trestají se politickými úřady na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativními policejními vrchnostmi (§ 24) pokutou od 50 Kč do 10,000 Kč nebo vězením od jednoho dne do 30 dnů. Pokuty připadají státu.

§ 19.

Ohroženi a porušení zdraví pohlavními nemocemi.

Kdo z nedbalosti uvede jiného souloží nebo jiným způsobem v nebezpečí pohlavní nákazy, dopouští se přestupku trestného soudem a tresce se vězením od jednoho dne do jednoho měsíce nebo peněžitým trestem od 50 Kč do 10,000 Kč. Kdo vědomě uvede jiného souloží nebo jiným způsobem v nebezpečí pohlavní nákazy, dopouští se přečinu, trestného tuhým vězením od čtrnácti dnů do osmí měsíců. Je-li ohrožený manželem, snoubencem, druhem nebo družkou pachatelovou, stíhá se pachatel sice veřejnou obžalobou, ale jen na návrh ohroženého. Nebyl-li návrh podán soudu nebo státnímu zastupitelství do tří měsíců ode dne, kdy oprávněný se dověděl o trestném činu a osobě pachatelově, je stíháni vyloučeno.

Kdo úmyslně způsobí nákazu jiného pohlavní nemoci, tresce se podle ustanovení zákona o těžkém poškození na těle (§§ 154 až 156 trestního zákona ze 27. května 1852, č. 117 ř. z., § 303-306 trestního zákona o zločinech a přečinech zák. čl. V. z roku 1878).

Jednal-li pachatel ze zištnosti, lze ve všech případech uznati vedle trestu na svobodě i na trest peněžitý od 100 Kč do 10.000 Kč.

§ 20.

Podle §u 18 se tresce zejména též:

1. žena, která stižena jsouc příjicí přijme nebo podrží místo kojné u dítěte, jež není touto nemocí stiženo;

2. ten, kdo k dítěti stiženému příjicí přijme neb u něho podrží jako kojnou ženu, která není touto nemocí stižena;

3. ten, kdo dítě stižené příjicí dá nebo ponechá v péči jiných osob se zatajením povahy nemoci dítěte,

Jsou-li tu náležitostí uvedené v §u 19, je čin trestný soudem podle ustanoveni téhož paragrafu.

§ 21.

Vyzýváni ke smilstvu.

Přestupku trestného soudem se dopouští:

1. kdo na veřejném místě způsobem, který je s to, aby způsobil pohoršeni nebo urazil stud, vybízí nebo se nabízí ke smilstvu;

2. kdo svádí ke smilstvu osobu nedosáhnuvší šestnácti let.

Trestem je tu vězení od jednoho dne do jednoho měsíce nebo peněžitý trest od 50 Kč do 10,000 Kč, a byl-li čin spáchán po živnostensku, tuhé vězení od 14 dnů do šestí měsíců; vedle něho může býti uznáno i na trest peněžitý od 50 Kč do 10,000 Kč.

Je-li čin podle ustanovení obecných trestních zákonů přísněji trestný, platí tato ustanoveni.

§ 22.

Pohoršlivé provozováni smilstva.

Kdo provozuje smilstvo způsobem pohoršlivým pro spoluobyvatele domu nebo sousedy, toho trestá soud pro přestupek vězením od jednoho dne do jednoho měsíce, a bylo-li tím vědomé dáno pohoršení mládeží, tuhým vězením od čtrnácti dnů do tří měsíců.

§ 23.

Stíhání osob vojenských.

Trestní řízení pro trestné činy, přikázané soudům v § 19 až 22, pokud jde o osoby podřízené soudům vojenským, náleží těmto soudům.

ODDÍL IV.

Ustanovení všeobecná.

§ 24.

Příslušnost.

Prováděti a zabezpečiti opatření v tomto zákoně předepsaná přísluší za spolupůsobení obcí a policejních úřadů oněm politickým úřadům (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi příslušným vrchnostem administrativním), které obstarávají veřejnou správu zdravotní.

V nejvyšší instanci rozhoduje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

§ 25.

Opatření v obvodu příslušností vojenské správy.

Prováděti opatření podle tohoto zákona v obvodu příslušnosti vojenské správy náleží vojenským úřadům v dohodě s úřady uvedenými v § 24.

§ 26,

Odkladný účinek stížnosti.

Stížností na úřední (§ 24) rozhodnuti a opatřeni, která se stala podle tohoto zákona nebo podle nařízení k jeho provádění vydaných, mají odkladný účinek jenom tehdy, jde-li o výkon trestních nálezů (§ 18).

V jiných případech může úřad, jenž vydal rozhodnutí, z důležitých důvodů, zejména kdyby vznítila straně neodčinitelná škoda, přiznati na její žádost stížnosti odkladný účinek až do rozhodnutí instance vyšší.

§ 27.

Osvobození od poštovného.

Osoby zavázané podle tohoto zákona podávati oznámení a hlášení, jsou ve smyslu zákona ze dne 2. října 1865, č. 108 ř. z., osvobozeny od zapravování poštovného na poštovní dopravu takových oznámení a hlášeni.

§ 28.

Zrušení dosavadních předpisů.

Tímto zákonem zrušují se, pokud mu odporují, všechny zákony, nařízení a předpisy o předmětech, jež tímto zákonem se upravují.

Zejména zrušují se: § 91 zák. čl. XIV. z r. 1876 (zdravotní zákon); §, 81 zák. čl. XL. z r. 1879 (obecný trestní zákoník o přestupcích); § 379 trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z. a § 106 trestního zákona o přestupcích zák. čl. XL. z r. 1879, pokud jednají o pohlavních nemocech; § 5 odst. 1. a 2., čís. 1-5, a odst. 4, zákona ze 24. května 1885, č. 89 ř. z.

§ 29.

Účinnost zákona.

Tento zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení.

§ 30.

Provedení zákona.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministru veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry.

Prášek v. r.,

předseda.