Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

3593.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...........................................1922,

jímž se upravují služební požitky četnických vrchních strážmistrů, kteří jsou veliteli stanic (okresů), nebo kteří konají rovnocennou službu četnickou.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Roční služné četnických vrchních strážmistrů, kteří jsou definitivně ustanoveni veliteli stanic (okresů), dále roční služné vrchních strážmistrů, kteří konají rovnocennou službu četnickou, se stanoví takto:

Která služba četnická pokládá se za rovnocennou službě velitelů stanic (okresů), ustanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

Podmínkou postupu do vyššího platového stupně jest uspokojivý výkon služby.

Z dalšího postupu jsou vyloučeni, kdož dokonali 60. rok věku a 35. rok skutečné služby. Pro četnické vrchní strážmistry, kteří nekonají vpředu vyjmenované nebo jim rovnocenné služby, nebo byli této služby z jakékoliv příčiny zproštěni, zůstávají co do požitků v platnosti ustanovení zákona ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n.

Článek II.

Četnickým vrchním strážmistrům v odst. 1. a 2. článku I. tohoto zákona vyjmenovaným, vyplácejí se místní a drahotní přídavky a mimořádné - výpomoci ve výměře určené v §§ 3, 19, bod 1. a 20. zákona z 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n., podle výše služného, stanoveného v čl. I. tohoto zákona.

Článek III.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. července 1922 a provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem financí.

Důvody.

Služební požitky čs. četnictva byly upraveny zákonem ze dne 19. března 1920, Č. 186 Sb. z. a n. Pro vrchní strážmistry stanovena jest v §u 10 tohoto zákona II, platová stupnice. Požitky tyto mohou býti podle §u 11 zvýšeny dvěma přídavky po 500 K. Platové stupně uvedené stupnice čítaje v to i oba přídavky, odpovídají celkem platovým stupňům gážistů 4 nejnižších hodnostních tříd, s vyloučením posledního stupně VIII. hodnostní třídy.

Naproti tomu byly však místní a drahotní přídavky a v té době náležející čtvrtletní mimořádné výpomoci přiznány četnickým vrchním strážmistrům pauze ve výměře platné pro podúředníky a zřízence.

Rozdíl mezi požitky náležejícími úředníkům skupiny E a požitky vrchních strážmistrů, které co do předběžného vzdělaní dlužno klásti výše nežli zmíněnou kategorii úřednickou, byl již tehdy dosti značný, zvýšil se však podstatně povolením měsíční výplaty mimořádných výpomocí a dosáhl ještě většího rozsahu přeměnou čtvrtletních nouzových výpomocí na výpomoci měsíční.

Aby hmotné postavení vrchních strážmistrů, aspoň pokud jsou veliteli stanic (okresů), nebo konají rovnocennou službu, bylo alespoň nyní zlepšeno, jest účelem této osnovy.

Hmotné postavení vpředu uvedených příslušníků četnictva neodpovídalo již v dřívější době - za Rakouska - jejich významu a zodpovědnosti. Zákonem ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n., stala se v té věci jistá náprava, která se ukázala však, jak již shora vylíčeno, v krátké době nedostatečnou; a jest naléhavým zájmem veřejným, aby závada tato byla odstraněna.

Vrchní strážmistři četničtí jako velitelé stanic jsou v první řadě povoláni k tomu, aby ve svých služebních obvodech řídili a zároveň sami vykonávali službu bezpečnostní a aby vyučovali, vychovávali a v náležité kázni udržovali podřízené mužstvo. V jejich činnosti leží tedy těžiště četnické zvláště pak bezpečnostní služby. Dále jim přísluší vedení kancelářských protokolů a služebních knih, vyšetřování a vyřizování došlých spisů, hlášení a oznámení za účelem pátrání po pachatelích trestních činů atd.

činnost velitelů stanic jest jak patrno nanejvýš namáhavá a zodpovědná, a jest jim službu vykonávati bez ohledu na dny všední neb nedělní a sváteční a na dobu denní neb noční.

Vzhledem k tomu jest jen spravedlivým požadavkem, aby byli hmotně postaveni na roveň kancelářským úředníkům s přibližně stejným předběžným vzděláním. Povznese se tím i jejich sociální postavení náležitou měrou nad postavení četníků jim podřízených, čehož jest nezbytně třeba již se zřetelem ku značnému rozdílu mezi jejich činností a zodpovědností. Četničtí vrchní strážmistři mohou sice dosáhnouti hodnosti výkonných důstojníků, avšak týká se to pouze poměrně malé jich části, as jedné desetiny. Ostatní zůstávají v hodnosti vrchního strážmistra až do výslužby, nemajíce ani možnosti státi se civilními gážisty v hodnostních třídách, poněvadž zákon o certifikatistech byl zrušen.

Zlepšení hmotného a sociálního postavení těchto příslušníků četnictva prospěje s nemalou měrou zájmu služby samé, neboť jen tehdy lze se nadíti, že budou vrchní strážmistři bezvadně plniti těžké povinnosti jim uložené, povinnosti těžší než jsou povinnosti kteréhokoli jiného stavu, budou-li hmotně náležitě zabezpečeni a hospodářsky úplně nezávislí.

Pokud jde o jednotlivá ustanovení osnovy dlužno podotknouti toto:

V osnově stanoví se pro vrchní strážmistry, pokud jsou veliteli stanic (okresů) a důsledně i pro ty vrchní strážmistry, kteří konají službu rovnocennou, nová (třetí) platová stupnice rozšířená o jeden platový stupeň a zároveň přiznávají se jim místní a drahotní přídavky, pak výpomoci -ve výměře určené v §§ 3, 19, bod 1. a 20. zákona ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n., podle výše služného stanoveného v čl. 1. tohoto zákona.

Provedení navrhovaného zákona vyžadovalo by pro rok 1922 (od 1./7. do 31./12. 1922) většího nákladu as 7,250.000 Kč. Náklad ten byl by uhrazen z celkových úspor dílčího rozpočtu četnictva pro rok 1922, jichž bude docíleno odsunutím některých ne tak naléhavých výdajů. Náklad pro léta příští bude uhrazen úsporami, jichž ministerstvo vnitra docílí různými chystanými opatřeními.

V ohledu formálním se žádá, aby tento návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výborům sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zpráv ve lhůtě 1 týdne.

V Praze dne 2. června 1922.

Předseda vlády:

Dr. E. Beneš, v. r.