Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

3589.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne............ 1922,

jímž se mění některá ustanovení zákona o dani z cukru.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ustanovení, obsažená v §u 1 zákona z 20. června 1888 č. 97 ř. z., změněného cís. nařízením ze dne 17. července 1899, č. 120 ř. z. a v §u 1 uher. čl. XVIII. z r. 1899 a zák. čl. XVI. z r. 1917 se zrušují a na místě jich nastupují tato:

§ 1.

Všeliký cukr, který dobude se ze surovin, nebo ze zbytků dřívější cukerní výroby, podroben jest podle následujících ustanovení dani spotřební a to:

1. řepový cukr a všechen cukr stejného druhu (třtinový cukr) v každém stavu čistoty, vyjímaje jedině syrub, nezpůsobilý k lidskému požívání, za 100 kg čisté váhy 38 Kč.

Na místě dosavad v ceně tohoto cukru vybíraného příplatku 16 Kč za 100 kg čisté váhy vybírati se bude prozatím do konce roku 1923 daňová přirážka ve stejné výši 16 Kč za 100 kg čisté váhy.

2. Cukr jiného druhu za 100 kg čisté váhy 12 Kč.

Článek II.

Zákon tento nabývá účinnosti pro celé území republiky Československé dnem 1. září 1922 a provedením jeho pověřuje se ministr financí.

Odůvodnění:

Předválečná cena surového cukru činila 21 K za 100 kg, cena zdaněné rafinády asi 77 K za 100 kg; zatížení daňové činilo tedy před válkou přibližně 50% prodejní ceny spotřebního cukru.

Za války cena cukru ponenáhlu stoupala, cukerní daň však zůstávala nezměněna.

Teprve nařízením úřadu pro výživu lidu ze dne 1. října 1918, č. 351 ř. z. o úpravě obchodu řepovým cukrem ve výrobním období 1918119 zaveden byl v §u 19 a) zvláštní příplatek 16 Kč za 100 kg zdanitelné váhy, kterýž zapravován byl státní pokladně současně s daní spotřební tím, jemuž náleželo zaplatit daň.

Zvláštní tento příplatek ve stejné výši stanoven byl pro výrobní období 1919/20. §em 15. nař. vlády z 23. září 1919, č. 519 Sb. z. a n. a pro výrobní období 1920/21 nařízením vlády z 23. října 1920, č. 581 Sb. z. a n. a činilo tudíž celkové daňové zatížení cukru spotřebního, jehož cena pro období 1920/21 stanovena byla 790 Kč, asi 6.85 prodejní ceny cukru.

Ježto dle nařízení vlády z 26. září 1921, 358 Sb. z. a n. přestalo dnem 31. října 1921 státní hospodaření cukrem, a státní pokladna nemohla se zříci zmíněného příplatku, zahrnut byl týž dle smlouvy o cukrovarnickém syndikátu pro kampaň 1921/22 do súčtovací ceny cukru a platí továrny příplatek 16 Kč za 100 kg zdaněné, tedy čisté váhy, jakožto zvláštní dávku pro státní pokladnu přímo s cukerní dani.

Účelem této osnovy je, dosavadní příjem z tohoto příplatku do státní pokladny plynoucí, zachovati i pro dobu po uplynutí kampaně 1921/22, pro níž zmíněná syndikátní smlouva byla uzavřena a to ve formě daňové přirážky ve stejné výši, jejíž přechodný charakter vysvítá z toho, že časově omezena jest prozatím do konce roku 1923.

Stanovení této daňové přirážky zákonem nezpůsobí ani v nejmenším zvýšeni dosavadní prodejní ceny cukru pro spotřebitele, jelikož příplatek shora uvedený je již v této ceně zahrnut.

Současně má být upraveno též zdanění cukru vyznačeného pod č. 2 v §u 1 zákona o dani z cukru.

Dosavadní daňové zatížení zmíněného cukru činí 6 Kč za 100 kg a neodpovídá nikterak ani jeho sladivosti, ani jeho prodejní ceně.

Před válkou byl prodáván 1 q škrobového cukru za 52 K, kdežto dnešní cena jeho činí 1300 Kč za 1 q. Z tohoto příkladu je zjevno, jak nepatrně bude cukr pod číslem 2, §u 1 vyznačený daňově zatížen, i když daňová sazba bude stanovena dvojnásobnou výší. Zdražení výrobků z tohoto důvodu lze pravděpodobně míti za vyloučeno.

Daňový výtěžek při cukru posledně zmíněném stoupl by sotva o více než 104.828 Kč ročně, což by jistě nezpůsobilo nějaké zmínky hodné zatížení spotřebitelů.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 30. května 1922.