Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.


3567.

Naléhavá interpelace

poslance Buriana Edmunda a soudruhů

vládě

o hospodářské krisi nezaměstnanosti, snižování mezd a obranném boji kovodělníků.

V předešlém zasedání poslanecké sněmovny dne 29. března 1922 podali jsme vládě naléhavou interpelaci o hospodářské krisi a ofensivě kapitalistů proti dělníkům Československa. Tehdy strany většiny sněmovní hlasováním odmítly předmět této interpelace uznati za naléhavý. Vládní strany hlasovaly proti tomu, aby o otázkách nezaměstnanosti, snižování mezd a ofensivě kapitalistů bylo tehdy ve sněmovně jednáno a aby protidělnické vystupování kapitalistů projevem sněmovny bylo zakřiknuto.

Ale také vláda naši interpelaci ze dne 29. března úplně ignorovala. Třebaže interpelaci o hospodářské krisi nezaměstnanosti a o ofensivě kapitalistů nebyla tehdy stranami koalované většiny přiznána rozprava, povinností vlády při nejmenším bylo, aby k ní zaujala stanovisko a dala na ni odpověď aspoň jako na interpelaci obyčejnou. To se nestalo. My cítíme povinnost konstatovati to ve své dnešní nové naléhavé interpelaci výslovně.

Zda věci, o nichž jsme jednali v interpelaci podané 29. března, byly opravdu naléhavé či nikoliv, ukazuje vývoj událostí, jehož jsme od té doby svědky a jehož zatím poslední vlnou jest velký obranný boj kovodělníků. Když jsme podávali naléhavou interpelaci v březnu, chtěli jsme docíliti, aby jak sněmovna, tak vláda zavčas o těchto věcech řekly autoritativní slovo. Kdyby náš podnět tenkráte nebyl býval zamítnut, kdyby toto slovo na konci března nebo na počátku dubna vláda a parlament autoritativně skutečně byl pronesl, mohla býti opovážlivost velkokapitalistů zavčas zakřiknuta a dělníci mohli býti uchráněni mnohých obětí, jež už od té doby, bráníce se v bojích, museli přinésti.

Poněvadž se to nestalo, jsme nuceni znovu touto formou naléhavé interpelace naléhati, aby otázky hospodářské krise, nezaměstnanosti, snižování mezd, ofensivy kapitalistů a obranného boje dělníků byly uznány aspoň nyní za otázky naléhavé, aby sněmovna ihned o nich začala jednati a aby, jak vláda prohlášením ve sněmovně, tak sněmovna proti drzosti velkokapitalistů ihned zaujaly stanovisko.

Ve své interpelaci ze dne 29. března, jíž vládní strany nepřiznaly rozpravu a kterou proto nepustily k projednávání, upozornili jsme, že na poli sociálním spějeme k tomuto stavu:

ťHospodářská krise v Československu nabývá nyní každým dnem větších rozměrů. Její příčiny souvisejí s rozkladem světového kapitalistického hospodářství. Současné při tom však působí a krisi i nezaměstnanost zostřuje, že podnikatelé činí pokusy využíti krise k útoku proti dělníkům a jich organisaci. Vláda až dosud nepodnikla ničeho proti tomuto jednání podnikatelů, které dělnictvo a celou společnost těžce poškozuje. U dělníku stále více vzrůstá vědomí, že by bylo nutno sáhnouti k svépomoci, kdyby se přesvědčili, že vláda nemá vůle jim pomoci, chrániti je proti důsledkům krise a proti útokům kapitalistů, kteří nyní všechny důsledky nepříznivého hospodářského stavu se snaží svaliti na bedra třídy dělnické, ačkoliv sami klidili všechny plody dřívější dobré konjunktury.Ť

Toto marně uváděli jsme výstrahou již před sedmi týdny. I vláda i strany většiny byly hluchy k našemu upozorňováni. Dnes stačí podívati se na bídu a nezaměstnanost dělníků všech oborů v mnoha obvodech Československa, která v masách vyvolává nálady, o jejichž vnitřní síle svědčí takové události jako se staly na př. 12. května v Hronově.

A když v souvislosti s tím máme před očima drzý útok fabrikantů na mzdy kovodělníků, když uvažujeme o náladách mas, které se projevily generální stávku v Praze minulého pátku, pak domníváme se, že není možno, aby sněmovna i vláda zachovaly se k této naší naléhavé interpelaci tak, jak učinily v březnu. Jsme si vědomi, že na poli parlamentárním není možno nyní vedené sociální boje rozřešiti úplně. Ale přece i při úzkoprsém jednacím řádu dnes platném, jest možno, aby okamžitě dostalo se ze sněmovny účinné politické pomoci bojujícím kovodělníkům a aby rychle provedena byla opatření, kterými by se krise zmenšila a osud nezaměstnaností postižených dělníků alespoň usnadnil. Když bude vláda chtíti, jako chtěla v předešlém zasedání při zákoně o anglické půjčce, jest možno, aby do 24 hodin projednána byla změna o rozšíření platného zákona o závodních výborech v takovém dosahu, že pak už pomocí tohoto zákona bylo by možno kapitalistické zpupnosti dosti účinně čeliti.

Tato zákonná opatření, jak jsme uvedli, možno provésti v poslanecké sněmovně jak ve výboru, tak v plenu do 2,4 hodin. Co uznala vláda, co uznaly koaliční strany za možné a nutné při anglické půjčce, musí býti možno a nutno také zde. Vedle toho však není překážek, aby vláda ihned ve sněmovně vystoupila s veřejným prohlášením, kterým by zakřikla kapitalisty, odvažující se dělníkům snižovati mzdy, a aby sněmovna, zahájíc ihned rozpravu o této naši interpelací, zaujala ihned stanovisko ke všem těmto věcem.

Klademe zvláště tyto otázky:

1. Jest vláda ochotna okamžitým veřejným prohlášením ve sněmovně důrazné vystoupiti proti útočícím zaměstnavatelům? Jest ochotna okamžitě ve sněmovně prohlásiti, že velkostatkáři a fabrikanti kteréhokoliv odboru, kteří v době největší drahoty chtějí snižovati dělníkům mzdy, dopouštějí se na dělnictvu těžké provokace, a-vláda že najde prostředky, aby potlačila ziskulačnost kapitalistických jednotlivců, když tito způsobem nejvýš nebezpečným, bez ohledu na celek, propouštěním dělníků, snižováním mezd, útokem na dělníky zhoršují ještě více dnešní rozvrácené poměry?

2. Jest vláda ochotna postaviti se za novelisaci zákona o závodních výborech a o podporování nezaměstnaných toho, obsahu, jak jsme je v současně podaných návrzích formulovali? Jest vláda ochotna za tuto novelisaci námi formulovanou, s jejímž projednáním může následkem toho býti započato okamžitě, postaviti se s takovou důtklivostí, s jakou před první schůzí minulého zasedání sněmovny postavila se za předlohu anglické půjčky, kdy kategoricky žádala a také prosadila projednání ve výboru i v plenu sněmovny za 24 hodiny?

3. Jest vláda ochotna okamžitě zakázati kapitalistům, aby ve svých továrnách libovolně zastavovali výrobu, ji redukovali? Je ochotna pod vnucenou správu dáti nebo v těžších případech přímo vyvlastniti podniky, ve kterých přes tento zákaz byla by výroba libovolně zastavena nebo redukována nebo kde nebudou bývalí zaměstnanci zpět přijati do 31. května t. r.?

4. Jest vláda ochotna sněmovně ihned předložiti předlohu zákona, kterou by všechny dividendy bank a největších kapitalistických podniků, převyšující 5% byly obstaveny ve prospěch staveb domů s malými byty pro nemajetné obyvatelstvo?

5. Jest vláda ochotna předložiti sněmovně návrhy čelící ku snížení drahoty?

6. Jest vláda ochotna ihned navrhnouti a zasaditi se za bezodkladné projednání a schválení zákona, jímž by se zaručovala nesnižitelnost platů a mezd, ujednaných a stanovených kolektivními, služebními smlouvami, zákonem o služební pragmatice a jinými ujednáními mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a to dle stavu 31. srpna 1921?

V Praze, dne 23. května 1922.

Burian, Haken, Houser, Skaunicová, Svetlik, Koutný, Kučera, Blažek, Malá, Skalák, Kunst, dr. Šmeral, Krejčí Toužil, Warmbrunn, Darula, Tausik, Mikulíček, Merta, Nagy, Teska, Bubník.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP