Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3557.

Návrh

poslanců Jos. Šamalíka, Al. Kaderky, Jos. Adámka, Jana Rýpara, Fr. Navrátila, Fr. Kopřivy, Fr. Janalíka a soudruhů

na úpravu pachtovného ze zemědělských podniků, jímž se mění opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920, č. 586 Sb. z. a n.

Podepsaní navrhují:

Zákon

ze dne................. 1922,

jímž se upravuje pachtovné ze zemědělských podniků.

Národní shromáždění republiky Československé uneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

1. Opatření Stálého výboru Nár. shromáždění republiky Československé podle § 54 úst. listiny ze dne 8. října 1920 u úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a o obnově drobných zemědělských pachtů č. 586 Sb. z. a n. se zrušuje.

2. Úpravy pachtovného, jež staly se z podnětu zrušeného nařízení, jsou neplatné.

§ 2.

1. Dobrovolně uzavřené dohody o nájemném z pozemků, budov neb jiných nemovitostí, pak-li není stížností, zůstávají v platnosti. Jinak propachtovatelé polních Hospodářství nebo jednotlivých zemědělských pozemků mohou i přes odpor pachtýřů zvýšiti pachtovné (podpachtovné), jež ujednáno bylo před 1. lednem 1921, pro pachtovní rok 1922 a zbývající smluvená léta na takový obnos, který odpovídá až pateronásobné veřejné dávce z tohoto pozemku - t. j. pozemkové daně a přirážky státní, zemské a okresní - mimo daně z majetku a přírůstku majetku a daň z příjmů. Obecní přirážky hradí pronajímateli pachtýř (podpachtýř).

§ 3.

Nájemné, stanovené § 2 musí býti poměrně snižováno, sile poklesu cen zemědělských plodin, hlavně obilí. Nájemné odpovídající pateronásobné dávce veřejně (§ 2) smí býti žádáno, pakli cena pšenice na burse pražské v měsíci září skliz. roku obnáší přes 300 Kč - 1 q.

Při bursovní ceně pšenice v měsíci září skliz. roku:

výše než 200 Kč činí nájemné čtyřnásobnou veřejnou dávku z pronajatého pozemku a obecní přirážku;

výše než 100 Kč činí nájemné trojnásobnou veřejnou dávku z pronajatého pozemku a obecní přirážku.

§ 4.

Za úpravu pachtovného dle tohoto zákona mohou žádati smlouvu strany, bylo-li dosavadní pachtovné stanoveno před prvním lednem 1920 nebo na základě opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920, č. 586 Sb. z. a n. pro rok 1922 a zbývající léta pachtovní nejdéle do tří měsíců po nabytí platností tohoto zákona u okresního soudu, v jehož obvodu pachtovní pozemek leží, o řízení platí zásady řízení nesporného. O kolcích a poplatcích, jakož i o útratách soudních předpisy civilního řádu soudního.

§ 5.

Zákon tento nevztahuje se na půdu zabranou dle zákona ze dne 6. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n.

§ 6.

Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministrům spravedlnosti a zemědělství.

Důvodová zpráva.

V opatření stálého výboru ze dne 8. října 1920, č. 8 Sb. z. a n. vypočteny byly tabulky pro zvýšení pachtovného ze smluv uzavřených na valutu předválečnou podle tehdejších cen zemědělských plodin (pšenice a žito 80 K). Následkem poválečných poměrů stouply i ceny obilí až pateronásobně a nelze tudíž již tabulek těchto upotřebiti bez obavy před dalšími spory a napjetími mezi majiteli pozemku a pachtýři. Spravedlnost žádá, aby se pachtovné upravila spravedlivě pro obě strany. Poněvadž pak smlouvy upravené dle cit. opatření mají trvati až do vypršení smluvní doby (některé ještě až do roku 1932), jsou i ti propachtovatelé, jimž se nepatrného zvýšení, stačícího tak na zaplacení daní v r. 1921 dostalo, velmi zkráceni a jeví se nutná potřeba cifry ony revidovati. Aby se zákonodárství každoročně stanovením výše pachtovného nemuselo zabývati, je výhodou i pro pachtýře stanoviti pachtovné jednak dle daňové povinnosti pronajímatele, která se řídi dle katastrálního výnosu jednotlivých pozemků, jednak dle bursovních cen obilí, hlavně pšenice. S poklesem dávek klesá výše nájemného, která se však také snižuje poklesem cen obilí. Výše tato sice neodpovídá pachtovnému, jaké by se dnes docílilo, kdyby stát, jako ta učinil u svých smluv pachtovních, byl prohlásil všechny pachtovní smlouvy předválečné za zrušené válkou a kdyby se mohlo volně znovu propachtovali, avšak bude to aspoň částečným odčiněním křivdy, kterou z velké části propachtovatelům způsobila a ještě dlouhou řadu let má působiti válka a pokles valuty. Na zabraný majetek pozemkový nevztahuje se tento zákon proto, že tam může zasáhnouti Státní pozemkový úřad.

Návrh tento žádného finančního zatížení pro stát neznamená, odpadá tudíž návrh finanční úhrady.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento projednán byl výborem zemědělským a právním.

V Praze dne 23. května 1922.

Jos. Šamalík, Al. Kaderka, Jos. Adámek, Jan Rýpar, Fr. Navrátil, Fr. Kopřiva, Fr. Janalík, Sedláček, Bezděk, Čuřík, Šrámek, Košek, dr. Mazanec, Myslivec, Rozsypalová, Roudnický, Záruba, dr. Nosek, Adamovský, dr Dolanský, dr Hruban.