Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922

betreffend die Einreihung des Dampfkesselputzergewerbes unter die unfallversicherungspflichtigen Betriebe.

In den grösseren Industriegebieten gibt es Gewerbetreibende, die das Reinigen der Dampfkessel gewerbsmässig ausüben und für diese Arbeit auch Arbeiter beschäftigen. Für die Ausübung des Kesselputzergewerbes wird keine motorische Kraft benötigt, jedoch kann das Gewerbe der Dampfkesselreinigung nur in jenen Betrieben ausgeführt werden, wo motorische Kraft Verwendung findet. Die Arbeiter, die mit der Reinigung des Dampfkessels betraut sind, werden grossen Unfallsgefahren ausgesetzt und haben sich auch schon tödliche Unglücksfälle bei dieser Arbeit ereignet.

In letzter Zeit wurden im Reichenberger Industriegebiete zwei Unfälle gemeldet, die beide den Tod dieser Arbeiter zur Folge hatten. Die beiden Arbeiter arbeiteten bei elektrischem Licht in Kampfkesseln und wurden beide durch Kurzschluss des elektrischen Stromes getötet. In grösseren Betrieben, wo mehrere Dampfkessel Verwendung finden, kommt es vor, dass ein Dampfkessel, um ihn zu reinigen, ausser Betrieb gesetzt wird, während die anderen Dampfkessel in Tätigkeit bleiben und der ganze Betrieb während der Reinigung dieses Kessels mit Hilfe der anderen Kessel arbeitet. Die Reinigung des Dampfkessels muss oft vorgenommen werden, wo erst kurze Zeit vorher der Kessel entleert wurde, die Hitzeausströmung noch sehr gross ist und Verbrennungen der Arbeiter vorkommen. Durch die grosse Hitzeeinwirkung und die schlechte Luft werden die Arbeiter oft bewustlos, müssen aus dem Kessel getragen werden und leiden infolgedessen unter langandauernder Arbeitsunfähigkeit. In jenen Fällen, wo sich eine Firma ihren Dampfkessel durch ihre eigenen Arbeiter reinigen lässt, sind diese Arbeiter bei dieser Arbeit unfallversicherungspflichtig und haben, wenn sie einen Unfall erleiden, Anspruch auf die gesetzliche Unfallsrente. Der Arbeiter, der beim Kesselputzmeister beschäftigt ist, und derselben Gefahr unterliegt, wird im Falle eines Unfalles mit seinem Anspruch auf die gesetzliche Unfallsrente abgewiesen, weil das Kesselputzergewerbe nicht unter die unfalversicherungspflichtigen Betriebe eingereiht ist.

Nachdem das Kesselputzergewerbe nur in Betrieben ausgeübt wird, wo motorische Kraft Verwendung findet, ist es selbstverständlich, dass die mit dieser Arbeit betrauten Arbeiter auch der Unfallversicherungpflicht unterliegen und im Falle eines Unfalles auch Anspruch auf die gesetzliche Rente haben.

Wir stellen den Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:

1. das Kesselputzergewerbe ist unter die unfallversicherungspflichtigen Betriebe einzureihen,

2. allen im Kesselputzergewerbe beschäftigten Arbeitern, welche seit 1. Jänner 1919 bei Ausübung dieser Arbeit einen Unfall erlitten haben, resp. auch ihren rentenberechtigten Angehörigen ist die gesetzliche Unfallsrente rückwirkend vom Tage des Unfalles durch die zuständige Arbeiterunfallersicherungsanstalt zuzuerkennen.

Prag, den 6. April 1922.

Koscher,

Hausmann, Hoffmann, Uhl, Blatny, Schweichhart, Taub, Pohl, Deutsch, Dr. Hollitscher, Schäfer, Dr. Haas, Hackenberg, Leibl, Dr. Czech, Kaufmann, Heeger, Häusler, Dietl, Palme, Beutel.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922

aby živnost čističů parních kotlů byla zařaděna mezi podniky podrobené úrazovému pojištění.

Ve větších průmyslových oblastech jsou živnostníci, kteří čistí parní kotle po živnostensku a pro tuto práci zaměstnávají také dělníky. K vykonávání živnosti čištění kotlů není zapotřebí hybné síly, než živnost čištění kotlů lze vykonávati jen v oněch závodech, kde se užívá hybné síly. Dělníci, kteří jsou pověřeni čištěním kotlů, jsou vydáni velikému nebezpečí úrazu a při této práci došlo již k smrtelným úrazům.

V poslední době byly hlášeny v liberecké průmyslové oblasti dva úrazy, jež oba přivodily smrt těchto dělníků. Oba dělníci pracovali při elektrickém světle v parních kotlích a oba byli usmrceni krátkým spojením elektrického proudu. Ve větších podnicích, kde se užívá několika parních kotlů, se stává, že parní kotel, aby se mohl vyčistiti, se vyřadí z provozu, kdežto ostatní parní kotle pracují a celý závod po dobu čištění tohoto parního kotle pracuje s ostatními parními kotly. Parní kotle nutno často čistiti, když kotel byl nedlouhou dobu před tím vyprázdněn, sálání tepla jest ještě velmi veliké a stává se, že dělníci uhoří. Z velkého působení tepla a špatného vzduchu dělníci často omdlí, musejí býti vyneseni z kotle a následkem toho trpí dlouhou neschopností pracovati. Tam, kde si firma dá čistiti parní kotel vlastními dělníky, podléhají tito dělníci úrazovému pojištění a utrpí-li úraz, mají nárok na zákonný úrazový důchod. Dělník zaměstnaný u čističe kotlů jest vydán témuž nebezpečí, a utrpí-li úraz, bývá odmítnut se svým nárokem na zákonný úrazový důchod, poněvadž živnost čištění kotlů není zařaděna mezi podniky podrobené úrazovému pojištění.

Poněvadž se živnost čištění kotlů koná jen v podnicích, kde se užívá hybné síly, jest samozřejmé, že dělníci, pověřeni touto prací, podléhají také povinnému úrazovému pojištění, a dojde-li k úrazu, mají také nárok na zákonný důchod.

Navrhujeme tedy:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

1. Živnost čištění parních kotlů budiž zařaděna mezi podniky podrobené úrazovému pojištění,

2. všem dělníkům zaměstnaným v živnosti čištění kotlů, kteří od 1. ledna 1919 vykonávajíce tuto práci utrpěli úraz, nebo také jejich příslušníkům oprávněným k důchodu, budiž přiznán příslušnou dělnickou úrazovou pojišťovnou zákonný úrazový důchod se zpětnou platností ode dne úrazu.

V Praze dne 6. dubna 1922.

Roscher,

Hausmann, Hoffmann, Uhl, Blatny, Schweichhart, Taub, Pohl, Deutsch, Schäfer, dr. Holitscher, dr. Haas, Hackenberg, Leibl, dr. Czech, Kaufmann, Heeger, Häusler, Dietl, Palme, Beutel.