Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922

o úpravě převodu a zavezení majetku horního.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Každé zcizení, jakož i zastavení a reální zatížení smluvní a exekuční báňských podniků na vyhrazené nerosty (§§ 3, 117, 131 ob. hor. zák.) jest vázáno na souhlas ministerstva veřejných prací.

§ 2.

Zápisy do horních knih o právních jednáních uvedených v § 1, které se mají státi na základě smluv datovaných před účinností tohoto zákona, jsou nepřípustny bez svolení vyhrazeného v § 1.

§ 3.

Každý převod práv kutacích (II. oddíl ob. hor. z.k.) musí býti revírním báňským úřadem ohlášen ministerstvu veřejných prací a dotyčný záznam nesmí býti v knihách kutebních (§§ 38 a 39 ob. hor. zák.) proveden, dokud toto ministerstvo nedalo k oné transakci svého souhlasu.

§ 4.

Zápis převodu kuksů s dosavadního na jiného majitele v knize těžařské (§ 142 ob. hor. zák.) smí revírní báňský úřad provésti jen, svolí-li k tomu ministerstvo veřejných prací.

§ 5.

Zápisy do knih kutebních a těžařských o převodu majetku kuteb nebo kuksů, které se mají státi na základě smluv datovaných před účinností tohoto zákona, jsou nepřípustny bez svolení, vyhrazeného v §§ 3 a 4.

§ 6.

Kde se mluví v tomto zákoně o revírním báňském úřadě, rozumí se jím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi báňský komisariát, a kde není zvláštního báňského komisariátu, báňský kapitanát.

§ 7.

Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení.

§ 8.

Ministru veřejných prací se ukládá, by tento zákon provedl v dohodě s ministry spravedlnosti a vnitra.

Důvodová zpráva.

Vládní nařízení ze dne 6. července 1920, čís, 432 Sb. z. a n. o omezení převodu a zavazení majetků horního pozbylo dnem 31. prosince 1921 účinnosti.

Ježto poměry vyžadují, by státní kontrola převodu a zavazení horního majetku byla i nadále vykonávána a tak zamezeny event: státu nepříznivé smlouvy, je třeba věc buď nařízením neb zákonem znovu upraviti.

Zákonná úprava doporučuje se vzhledem k § 109 ústavní listiny Československé republiky.

Pokud se kontroly převodu nebo zavazení práv hornických týče, podotknouti je toto:

Podle povahy hornických oprávnění jest činiti rozdíl mezí propůjčenými věcnými právy (mírami dolovými, přebytky, díly pomocnými, mírami povrchovými), která jsou - až na míry povrchové - předmětem zápisu do knih veřejných (horních), a jejich příslušenstvím movitým i nemovitým s jedné strany a právy časově omezenými, jichž jest třeba pro zajištění nabytí majetku horního (kutací povolení, výhradní kutby), se strany druhé, dáte třeba vzíti zřetel na formu vlastnictví (jednotlivci, veřejné společností, osoby fysické, osoby právnické, jako stát, země, obce, společenstva, společnosti akciové, komanditní na akcie, společností s r. o. těžařstva) hornických oprávnění.

Pokud hornická oprávnění jsou povahou svou nemovitými právy věcnými, lze jejich vlastnictví nabýti, zatížiti je hypotekami a právy předkupními nebo zpětné koupě jenom za vkladu do horní knihy, možno tudíž tyto majetkové transakce kontrolovati při těchto veřejných knihách.

Co se tkne všeobecných povolení kutacích a výhradných kuteb, jsou tato oprávnění zapisována do příslušných evidenčních knih při revírních báňských úřadech a lze jejích převody u těchto úřadů kontrolovati.

Podíly na majetku právnických osob, jako společností akciových, komanditních na akcie, jsou pro jednotlivé majetníky určený držením akcií, které, znějíce zpravidla na předložitele (au porteur), jsou předmětem obchodu Bodle právních pravidel pro věci movité, a vymykají se tudíž převody (prodeje) akcií báňského průmyslu, navrženému zákonnému omezení, čímž - při převaze akciových společností báňských na celkové výrobě hornické - je působnost navrženého zákona značně oslabena.

Kontrolovati lze tudíž:

a) u věcných práv hornických povahy nemovité převod vlastnictví a zavození jejich hypotekami tím, že se jak horním soudům, tak báňským hejtmanstvím nařídí, aby před provedením každého zápisu práva vlastnického nebo zástavního se dotázaly ministerstva veřejných prací, dá-li svolení k němu vzhledem na osobu nabyvatelovu neb na vykázanou cenu transakce,

b) zavazení kuksů, jakožto movitých věcí nelze kontrolovati, poněvadž zápisy práv zástavních na koksy v knize těžařské nejsou přípustny, za to však převod koksů s jednoho majitele na druhého podroben je kontrole úřední podle zákonného ustanovení, že dokud nebylo převedení kuksů na jiného majitele oznámeno revírnímu báňskému úřadu k záznamu do knihy těžařské, považuje se jen tam zapsaný majitel za ťspolutěžařeŤ (§ 142 ob. hor. zák.). Možno tedy revírním báňským úřadům naříditi, aby každé oznámení převodu vlastnictví koksů předložilý předem Ministerstvu veřejných prací k posouzení,

c) převod vlastnických práv ke všeobecným kutacím povolením a výhradným kutbám musí býti revírním báňským úřadům oznámen,, jinak nabyvatel považuje se za neoprávněného podnikatele hor a podléhá trestům podle §§ 38 a 236 ob. hor. zák., kontrola nabývání těchto práv je tudíž beze všeho možna.

Dosavadní opatření vykonalo zajisté svoji úlohu.

Nařízení vládní č. 432 ex 1920 bylo v účinnosti 1112 roku, v tomto období neupotřebilo ministerstvo veřejných prací práva veta tímto nařízením mu daného pro zcizení hornických oprávnění cizozemcům, jen jednou prohlásilo se toto ministerstvo proti převodu měr dolových pro příliš vysokou cenu. Lze tudíž míti za to, že i zákonná úprava nebude v podstatě nijakým těžko snesitelným materielním, nýbrž jen formelním omezením práva vlastnického. Vláda projevuje přání, aby tento její Návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru ústavně-právnímu a event, též výboru sociálně-politickému k podání zprávy.

V Praze dne 1. dubna 1922.