|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
3488.
Návrh
poslance J. V. Najmana, F. Horáka a druhů
na změnu zákona o pojišťování dělníků pro případ nemoci.
Zákon
ze dne............ 1922,
jímž mění se předpisy zákona o nemocenském pojišťování dělníků.
Na základě usnesení Národního shromáždění vydávají se tyto předpisy:
Článek 1.
Ustanovení § 11 zákona z 30. března 1888, č. 33 ř. z., ve znění zákona z 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a nař., mění se a bude nadále zníti takto:
Pojištění v § 1 nařízené provádějí ve všech mzdových třídách nezkráceně:
1. okresní pokladny nemocenské,
2. závodní pokladny nemocenské, zřízené podle § 43, 52 a 53,
3. společenstevní pokladny nemocenské,
4. bratrské pokladny,
5. spolkové pokladny nemocenské, které dne 31. prosince 1918 měly alespoň 1000 členů,
6. zapsané pokladny pomocné, kterým nebylo odňato osvědčení podle § 7 odst. 2, zákona ze dne 16. července 1892, z. ř. č. 222 (článek XXI., odst. 3.).
Tvoření nových pokladen závodních; kromě pokladen jmenovaných v §§ 43, 52 a 53 se zakazuje.
Článek II.
Do § 12, odst. 2., zákona ze dne 30. března 1888, z. ř. č. 33, ve znění zákona z 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a nař., jest jako čtvrtou větu vsunouti tuto novou větu:
Dále možno zříditi společenstevní nemocenské pokladny pro obvod okresní politické správy bez ohledu na počet členů, jež by povinně pojišťovaly veškeré zaměstnance (dělníky, učně, zřízence, pomocníky, služky) zaměstnané v živnostenských podnicích, jichž majitelé jsou členy společenstev neb gremií v obvodu dotyčné politické správy.
Článek III.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl.
Důvodová zpráva.
Zákon nemocenský ze dne 30. března 1888 dával právo, aby živnostenská společenstva a obchodní gremia pro své členy, zaměstnávající dělníky a učně, mohla zřizovati nemocenské pokladny společenstevní, který by nahražovaly okresní nemocenské pokladny.
Na tomto podkladě skutečně vznikla celá řada společenských nemocenských pokladen, které po celou řadu let velice dobře prosperovaly, při čemž přinášely svým členům řadu výhod a ještě tvořily značné reservní fondy.
Leč zákonem ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n. a ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n., byly tyto nemocenské pokladny, pokud nedostoupil stav pojištěnců ku dni 31. prosince 1918 výše 400 členů, zrušeny a pojištěnci přiděleni okresním nemocenským pokladnám.
Ač od té doby neuplynula dlouhá doba, jest již veliké množství příslušníků těchto pokladen a to jak dělníků, tak učňů i zaměstnavatelů s jednáním okres. nemoc. pokladen nespokojeno, ježto není jim věnována v jejich nemoci náležitá péče a přes horentní zvýšení nemocenských pojišťovacích příspěvků, nedostává se jim těch výhod, jaké byly jim poskytovány od společenstevních nemocenských pokladen.
Vzhledem k stále vzrůstající nespokojenosti jak pojištěnců, tak i zaměstnavatelů jest zajisté na místě, když tyto kruhy reklamují své staré právo a nechá nadále setrvati na nuceném členství v okresních nemocenských pokladnách a chtí za své příspěvky zříditi si nemocenské pokladny vlastní, kde dostalo by se jim v každém případě, nehledě již k jiným velkým výhodám, řádného a pečlivého ošetření.
Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh přikázán byl výboru sociálně-politickému, kde by byl projednán.
V Praze dne 4. dubna 1922.
Najman, Horák,
Hlinka, dr. Labay, Bobok, dr. Buday, Vrabec, Hancko, dr. Juriga, dr. Gažík, Tomik, Tománek, Onderčo, dr. Kubiš, Pastyřík, Anděl, Vávra, Mlčoch, J. Mayer, Kaiser, Křepek.