POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922
1. volební období.
5 zasedání
3460.
Zpráva
ústavně-právního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 3440)
o provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St. Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské.
Návrh tohoto zákona je důsledkem mírových smluv. Tyto totiž zřizují smíšené rozhodčí soudy, které mají rozhodovati o sporech týkajících se dluhů, majetku, práv, zájmových účastenství, smluv, vlastnictví průmyslových příslušníků mocností spojených a sdružených se strany jedné a příslušníků států nepřátelských se strany druhé, dále o smlouvách uzavřených dříve nežli nabyla působnosti ta která mírová smlouva, o náhradě škody utrpěné rozsudkem soudu země nepřátelské za války, nemohl-li se náš příslušník hájiti. Tyto soudy jsou tříčlenné a samy si dávají svůj soudní řád. Dosud byl zřízen jenom smíšený rozhodčí soud československo-německý, který si vypracoval již soudní řád, uveřejněný ve sbírce zákonu a nařízení dne 5. ledna 1922, č. 1. Tento soudní řád jest základem předloženého návrhu zákona, který má za účel poskytnouti veškerou pomoc mezinárodním smíšeným rozhodčím soudům, zvláště pokud se týče dodání notifikací a opatření důkazů, jakož i zaručiti exekuci jejích rozsudků.
Ústavně-právní výbor přijal návrh zákona dle návrhu vládního až na § 5, kde z důvodů zásadních nepřistoupil na vládní návrh, aby vláda byla zmocněna změniti dle potřeby ustanovení tohoto zákona.
Ústavně-právní výbor doporučuje tedy přijetí tohoto návrhu:
Zákon
ze dne ..................................
o provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St. Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
čl. I.
Právní pomoc smíšeným rozhodčím soudům.
§ 1.
Soudy a jiné úřady povinny jsou vyhověti v mezích své příslušnosti dožádáním smíšených rozhodčích soudů zřízených podle mírových smluv a československého zástupce při nich ustanoveného o právní pomoc, a to jmenovitě při doručování a zprostředkování zpráv jakož i při sbírání a provádění důkazů.
Doručování příslušníkům Československé republiky v rozepřích před smíšenými rozhodčími soudy provedena bude, pokud nestane se doporučeným dopisem ale zpětným potvrzením, na žádost zástupce československého státu u těchto soudů dle předpisů §§ 88 a násl. c. ř. s. a §§ 150 a násl. zák. čl. 1. z 1911.
Vykoná je okresní soud, v jehož obvodu bydlí anebo zdržuje se osoba, jíž jest spis doručiti; není-li toho, okresní soud, v jehož obvodu měla v tuzemsku poslední bydliště nebo naposledy se zdržovala, a není-li ani toho, okresní soud pro Malou Stranu v Praze anebo, je-li ze spisů patrno, že jde o příslušníka obce ležící na území Slovenska nebo Podkarpatské Rusi, okresní soud v Bratislavě.
§ 2.
Na žádost zástupce československého státu u smírčích rozhodčích soudů vykonají soudy zajišťovací opatření dle předpisů platných v tuzemsku s výjimkou předpisů o odporu v případě, že by dle jejich soudního řádu vznesen býti musil přímo před smírčí rozhodčí soud a že by tento sám o něm konečně rozhodl.
Výkon zajišťovacího opatřeni budiž soudem odepřen, příčí-li se povalené opatření zákonným ustanovením platným v Československé republice.
čl. II.
Výkon rozsudků.
§ 3.
Rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu nepodléhají opravným prostředkům a mají účinek konečného právoplatného rozsudku.
O vykonatelnosti jejich platí předpisy exekučních řádů o výkonu rozsudků československých soudů s těmito úchylkami:
a) Příslušným ku povolení exekuce jest zemský civilní soud v Praze.
b) Zástupce československého státu při rozhodčím smíšeném soudu má právo činiti návrhy, čelící ku provedení exekuce na místě strany, aniž by v kterémkoli stadiu jejím musil dáti se zastupovati advokátem.
K žádosti za povolení exekuce připojiti jest vyhotovení rozsudku smírčího rozhodčího soudu anebo i jen výroku rozsudečného, opatřeného potvrzením, že rozsudek je vykonatelný, anebo jeho ověřený překlad ve státním (oficielním) jazyku, ověřený československým zástupcem.
čl. III.
Mezinárodní výsady smírčích rozhodčích soudů.
§ 4.
Vládě vyhrazeno jest stanoviti, pokud cizozemští členové smíšených rozhodčích sudů, jejich sekretáři a jiné osoby při nich zaměstnané, jakož i zástupcové cizích států u těchto soudů, jejich pomocníci a zaměstnanci požívati budu diplomatických výsad a osvobození.
Vládě rovněž přísluší naříditi, že soudní pravomoc tuzemská nebude se vztahovati k místnostem, které v obvodě Československé republiky určeny budou pro služební potřebu smíšených rozhodčích soudů.
čl. VI.
Závěrečná ustanovení.
§ 5.
Pokud by jednání před smíšenými rozhodčími soudy nebo jich nařízení či provádění mírových smluv toho vyžadovalo, zmocňuje se vláda, aby, ať vzhledem ke všem nebo jen k jednotlivým smírčím rozhodčím soudům, nařízením doplnila jednotlivá ustanoveni tohoto zákona.
§ 6.
Provedením tohoto zákona pověřuje se vláda.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
V Praze dne 30. března 1922.
|
Předseda: |
Zpravodaj: |
|
Dr. Hruban, v. r. |
Dr. Hnídek, v. r. |