Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3449.

Návrh

poslanců Jana Koudelky, Alb. Chalupy a soudruhů,

aby byl vydán zákon o ubytování zaměstnanců zemědělských podniků.

Zákon

ze dne ......................,

a ubytování zaměstnanců zemědělských podniků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zaměstnanci zemědělských podniků, požívající naturálního bytu, mají nárok na oddělený a samostatný byt, stavebně i hygienicky nezávadný. Pro byty tohoto druhu platí předpisy tohoto zákona jakožto minimální.

§ 2.

Plošná výměra naturální místnosti určené k obývání jednou rodinou zemědělského zaměstnance, nesmí býti menší jak 25 m², nečítaje v to prostory příslušenství (předsíně, spíže, chodby a pod.). Vzduchový obsah takovéto místnosti nesmí klesnouti pod. 1 m³ na každou osobu, místnost obývající.

§ 3.

Stavební úřady nesmí dáti svolení k zřizování obydlí určených k účelům ubytování zaměstnanců zemědělských podniků, nevyhovující těmto předpisům a jsou povinny přezkoumati povolení vydaná před účinností tohoto zákona a naříditi čeho třeba, aby ustanovení jeho byla splněna.

§ 4.

Umísťovati a přijímati příslušníky různých rodin a osoby cizí v naturální byt zemědělského zaměstnance k trvalému bydlení není dovoleno. Za trvalé bydlení považuje se pobyt déle jak týden v období tří měsíců trvající. Nikdy však nesmí se tak státi proti vůli držitele bytu.

§ 5.

(1) Zemědělské dělnictvo sezonní, to jest takové, které bylo najato toliko k jistým přechodným pracem v zemědělství a jež nenáleží k zaměstnancům domácím, jsoucím zaměstnavateli po celý rok k disposici, možno ubytovati v místnostech společných. Ustanovení toto neplatí však pro samostatné rodiny, jež musí býti ubytovány samostatně a od sebe odděleně.

(2) Místnosti pro společné ubytování musí býti čisté, schopné vytápění a tak uzpůsobeny, aby zaměstnanci je obývající mohli pečovati o svoji čistotu. Místnosti takovéto musí býti opatřeny postelí pro každého z ubytovaných.

(3) Ubytování zaměstnanci obého pohlaví ve společných místnostech se nedovoluje. Děti a osoby mladistvé musí býti ubytovány v místnostech samostatných a podle pohlaví odděleně.

§ 6.

V žádném případě není přípustno užívati ku přespávání a ubytování chlévů, stodol, kolen a podobně, nechť se jedná o kteréhokoliv zemědělského zaměstnance a nechť jde o přespávání a ubytování trvalé nebo přechodné.

§ 7.

(1) Místnosti pro ubytování čeledě musí býti stavebně i zdravotně nezávadné, s vnitřním uzavíracím zařízením. V jedné místnosti nemůže býti ubytováno více spolubydlících než tři, při čemž platí ustanovení druhé věty § 2. tohoto zákona i v tomto případě.

(2) Místnosti tyto musí býti opatřeny postelemi a tak zařízeny, aby bydlící mohli pečovati a svoji čistotu. Ubytování svobodných osob čeledě různého pohlaví v téže místnosti se zakazuje.

§ 8.

(1) Naturální byty zaměstnanců zemědělských podniků od 50 ha výše musí býti nejméně jednou v roce úředně prohlédnuty a zařízeno čeho třeba podle tohoto zákona.

(2) Úřední prohlídku naturálních bytů ostatních zemědělských podniků jest předsevzíti, byla-li žádost o to úřadu podána. Úřady jsou však oprávněny z vlastní pravomoci a z vlastní vůle kdykoliv předsevzíti prohlídku naturálních bytů a místností ku přespání a ubytování zemědělského dělnictva podle tohoto zákona a naříditi, čeho třeba.

§ 9.

Péče o dodržování ustanovení tohoto zákona ukládá se politickým úřadům, na Slovensku politickým úřadům I. instance.

§ 10.

Přestupky tohoto zákona trestají se pokutou až do výše 10.000 Kč, při opakování vězením až na dobu jednoho měsíce. Úřad mimo to jest oprávněn a povinen opatřiti čeho třeba, na účet a nebezpečí provinilého.

§ 11.

Zákon tento nabývá účinností dnem vyhlášení, provedená opatření podle tohoto zákona stanoví se přechodná lhůta jednoho roku.

§ 12.

Provésti tento zákon ukládá se všem ministrům.

Důvody.

Důležitou součásti péče o zaměstnance v zemědělství jest otázka jich slušného ubytování, vyhovujícího aspoň minimálním požadavkům zdraví, odpočinku a individuelní samostatnosti. Lze litovati, že v tomto ohledu již dávno činnost zákonodárná nezasáhla. Otázka tato je tak naléhavá, že se jí zabývala i Mezinárodní konference práce ve svém ženevském zasedání na podzim 1921. Konference tato usnesla se doporučiti členům Mezinárodni organisace práce uzákonění jistých zásad, jež vyplynuly ze zmíněných porad a jež mají sloužiti právě k zlepšení ubytování zemědělského dělnictva. Zatím však nebylo v našem státě v této věci učiněno ničeho.

Problém sám však volá po svém řešení i v našem státě, Zemědělské dělnictvo bydlí v četných případech v nezdravých, nedostatečných místnostech, vykazujících všechny druhy závad. Velmi často bydlí několik rodin zemědělského dělnictva v nedostatečných místnostech společně, při čemž se nikterak nehledí ani na děti ani na pohlaví. Je zjevem obvyklým, že se spí na zemi, neboť není buďto dostatečného počtu postelí nebo nelze je do místností umístit z nedostatku místa.

Svobodná čeleď je ubytována nejčastěji v chlévech, stodolách a kolnách, nehledě ani na stáří ani na pohlaví. Často cizí lidé různého pohlaví ubytováni jsou v jedné a téže místnosti.

Dělnictvo sezonní bývá ubytováno hromadně v nedostatečných místnostech, k jiným účelům než obývacím sloužícím, v nichž nelze si ani odpočinouti, ani čistotu udržovati, v místnostech, v nichž stěsnáni jsou lidé si cizí bez ohledu na pohlaví i na věk. Dělnictva toto zpravidla spí na holé zemi, pokryté slamou nebo hadry. Zdraví fysické i morální ničí se v takovémto případě měrou úžasnou.

Tyto strašlivé poměry ubytovací zemědělského dělnictva zaviňují z největší míry duševní opozdilost jeho a propadání, alkoholu a proto v zájmu povznesení našeho venkova jest, aby poměry tyto byly radikálně upraveny. Toho má se dosíci zákonem, jehož osnova se tuto předkládá. Obsáhlost a rozličnost poměrů a nezpracovaná dosud látka jsou především příčinami jistých nedostatků návrhu, které však bude lze odstranit toliko praxí a soustavou právní, kterou třeba na tomto poli teprve vytvořiti.

Požadavek lepšího bydleni jest známkou vyšší kultury, s níž spojen jest nerozlučně též pokrok v zemědělství a jeho zdatnost i prosperita. Třebaže tedy provedení tohoto zákona vyžádá si v četných případech i značnějších nákladů se strany zaměstnavatele, budou to náklady oprávněné jak morálně tak i hospodářsky.

K provedení nutných zařízení podle tohoto zákona stanovena jest přechodná doba jednoho roku, která jest dostatečně dlouhá, aby zemědělství mohlo se tomuto novému předpisu právnímu přizpůsobit. Po této lhůtě nastoupí zákon plně v činnost, zejména jeho trestní sankce.

Po stránce formální:

Provedení tohoto návrhu nezatíží státní pokladny.

Návrh budiž přikázán k projednání výboru zemědělskému a výboru sociálně-politickému.

V Praze dne 28. března 1922.

Koudelka, Alb. Chalupa,

Ulrich, Geršl, Al. Kříž, Hvízdák, R. Chalupa, Johanis, dr. Markovič, Srba, Pocisk, Hummelhans, Bečko, Jaša, dr. Dérer, Němec, Benda, Marek, dr. Winter, Sychravová, Remeš, Aster, Habrman.