příloha a) k článku XII.
Úlevy v pohraničním styku.
Aby usnadněn by vzájemný styk v pohraničních pásmech bylo smluvena toto:
a) Za pohraniční pásma uznávají se územní části, ležící po obou stranách společné celní hranice, jichž podrobnější určení zůstává vyhraženo oběma vládám. šíře pohraničního pásma nemá však na žádném místě přesahovati 15 km.
b) Ve vzájemném dovozním styku jsou osvobozeny od dávek s výhradou, že tato výhoda může býti nařízením místně omezena nebo zrušena, kdyby se ji zneužívalo:
Maso dobytčí, čerstvé nebo jednoduše připravené, v množství nepřesahujícím 2 kg,
mlynářské výrobky z obilí nebo luštěniny v množství nepřesahujícím 3 kg,
obyčejný chléb a pečivo v množství nepřesahujícím 3 kg, pokud se toto zboží nedováží pohraničnímu obyvatelstvu poštou.
c) Celní osvobození přiznává se pro pytle a jiné obaly, v nichž se přepravuje zboží ve styku pohraničním z jednoho pohraničního pásma do sousedního, a jež se z tohoto pásma dopravují zpět prázdné po téže cestě.
d) Bez povolení politického úřadu lze dovážeti a bezcelně odbavovati připravená léčiva, která přinášejí pohraniční obyvatelé v malých dávkách přiměřených poměrům odběratele ze sousedních lékáren na předpisy lékařů, k provozování praxe oprávněných. U jednoduchých, medicinálním účelům sloužících drogů a u jednoduchých pharmaceutických a chemických přípravků, které na obalu mají přesné a jasné pharmaceutické označení a podle platných ustanovení příslušného území smějí se volně prodávati, nežádá se nad to též, aby byl předložen lékařský předpis.
e) Ve vzájemném styku pohraničním smí se též po vedlejších cestách přes hranici přepravovati tam, kde jest to podle místních poměrů záhodno a přípustno, toto zboží, pokud jest osvobozeno od cla, budou-li ovšem zachovávány příslušné předpisy.
přírodní a umělá hnojiva, stonkový len a stonkové konopí, zelená a syrová píce (pícniny, seno, sláma, řezanka), lesní stelivo, mech, sítí, mléko, obyčejný stavební písek, oblázky, smirek v kusech, obyčejná hlína a obyčejná hlína hrnčířská, palivové dříví a uhlí (oba tyto druhy pro vlastní potřebu pohraničního obyvatelstva), rašelina, slatina, surová hubka dubová.
f) Jsou-li hospodářské podniky nebo jiné usedlosti hranicí přeťaty nebo rozděleny, nesmí se překážeti nebo brániti nerušenému provozování hospodářství z důvodů hranice a ustanovení s ní souvisejících. Zejména může se přepravovati beze cla na přirozených přechodech přes průsečnou hranici z jedné části usedlosti na druhou hospodářský dobytek a hospodářské nářadí k usedlostem patřící, osivo potřebné k obdělání polí plodinami a výrobky získané na nich obděláváním pozemků a chovem dobytka.
g) Pohraniční obyvatelé, kteří hodlají vykonávat polní práce v sousedním pohraničním pásmu na vlastních nebo najatých pozemcích lukách, nebo jinakých pozemcích - avšak jen v blízkostí svého bydliště - mohou přepravovati beze cla přes hranici dobytek a nářadí, potřebné k těmto pracím, potřebné osivo a polní plodiny na obdělávaných pozemcích získané. Přeprava přes hranici může se díti též po vedlejších cestách, vyžadují-li toho místní poměry nebo způsob vykonávaných prací, jestliže pohraniční obyvatelé řídí se předpisy vydanými k ochraně celního důchodku a vracejí-li se ze sousedního pohraničního pásma téhož dne.
h) (1) Dobytek vyháněný na pastvu do sousedního pohraničního pásma nebo odtamtud se vracející je beze cla, zjistí-li se totožnost. Produkty tohoto dobytka jako mléko, máslo, sýr, vlna a mladý dobytek v tom čase přibylý, smí se beze cla zpět dopraviti ve množství, přiměřeném počtu dobytka a době pastvy. Dohoda uvedená v druhé větě odstavce g) co do přepravy po vedlejších cestách platí i tenkráte, nevrací-li se dobytek zpět ještě téhož dne, kterého byl vyhnán.
(2) Celní správy obou stran určí podle potřeby množství soli, mouky a chleba, jež se smí rovněž bez dávek přepraviti pohraničním obyvatelstvem ke spotřebě za pastvy na jejich pastviny, ležící v sousedním pohraničním pásmu.
i) S výhradou celního zajištění předepsaného pro záznamní řízení budou cla prosty:
Dobytek k vážení a k přechodné práci, jakož i hospodářské stroje a nářadí k přechodnému použití.
k) (1) Obilí, olejnatá semena, konopí, len, dříví, tříslo a podobné zemědělské výrobky, které pohraniční obyvatelé přepravují k semletí, roztlučení, rozřezání, tření a podobnému zpracování do sousedního pohraničního pásma a zpracované zpět dovážejí, budou v dovozu i vývozu beze cla za podmínek stanovených pro řízení zušlechťovací, nebo na přiměřenou celní jistotu, budou-li toho vyžadovati ohledy na místní poměry.
Množství výrobků, jež smějí býti zpět dovezeny za suroviny aneb opětně musí býti vyvezeny, buďtež - ukáže-li se toho potřeba - stanoveny vzájemnou dohodou celních správ.
l) Aby se ulehčil vzájemný styk pohraničního obyvatelstva s předměty vlastní spotřeby, jež se přepravují z jednoho pohraničního pásma do sousedního k opravě nebo řemeslnému zpracování a zpět. se dovážejí, zmocní obě strany (smluvní) pohraniční celní úřady, aby takové styky v obou směrech dovolily. Za řemeslné zpracováni pokládá se též domácká práce ve mzdě. Řemeslné zpracování u příze a tkanin může záležeti též v barvení. Zhotovují-li se oděvy z přinesených látek, vztahuje se celní osvobození též na pomůcky použité při zhotovování.
m) (1) Pohraniční obyvatelé, kteří v podnicích hospodářských a lesních sousedního pohraničního pásma, avšak jen v blízkostí svých obydlí, konají dočasně práce polní nebo jiné rolnické a lesní na základě uzavřených smluv služebních, můžou bez překážky přestupovat celní hranici po vedlejších cestách jestliže se pravidelně alespoň před uplynutím šestého dne po vstupu do pracovního místa vracejí ze sousedního pásma do svého bydliště a zachovávají úřední předpisy, vydané pro takové případy k ochraně celního důchodku. Tito obyvatelé mohou beze cla a jakýchkoli dávek přes hranici přenášeti nářadí k práci potřebné, dále výdělek peněžní a naturální (deputátní) mzdu jakož i předměty vlastní potřeby, jež jim opatřil zaměstnavatel na místě části mzdy (na př. boty a jiné části oděvní).
(2) Pokrmy pro takové dělníky, připravené v jejich bydlišti, mohou jim býti rovněž beze cla donášeny v předpokladu, že se posel vrátí ze sousedního pásma ještě téhož dne kterého do něho vstoupil.
n) Osvobození pohraničního obyvatelstva od pásů a vidování, zavedená zvláštními dohodami pro přestup hranice, zůstávají v platnosti.
o) Lékaři, zvěrolékaři a porodní asistentky v pohraničním pásmu sídlící, mohou vykonávati svoje povolání též v sousedním pohraničním pásmu. Dovoluje se jim, jsou-li opatřeni zvláštní legitimací, u vykonávání svého povolání překročovati hranici i na kolech nebo motorových kolech bez ohledu na denní dobu a též po vedlejších cestách bez dostavení se k celnímu úřadu. O bližších nařízeních ohledně této úlevy dohodnou se vzájemně obě celní správy.
(2) Podávati léky s sebou přinesené je do voleno jen v nebezpečí života.
(3) Tato ustanovení platí jako předběžná dohoda a budou nahražena konečnou úmluvou o připuštění osob sanitních k výkonu jich povolání na území druhého státu.
p) Matné zákazy dovozní a vývozní, (článek IX., odstavec 1. c) nevztahují se na styky povolené pod body c, d, f, g, h, i, k, l a m.
q) (1) V pohraničním styku směj í pohraniční obyvatelé s sebou bráti malé dávky zboží denní potřeby, pro něž by jinak bylo potřebí povolení (článek IX., odstavec 1 c), jestliže lze předpokládati podle druhu zboží a stavu pohraničního obyvatele, že zboží jest určeno zřejmě pro vlastní potřebu a nikoli pro obchod.
(2) Množství potravin důležitějších sem náležejících sdělí se celním úřadům od případu k případu.
r) Úpravou pohraničního styku nejsou ostatně nikterak dotčena opatření obou států, omezující volný obchod a nemění se jí předpisy o státním obhospodařování určitých výrobků. Pohraničním obyvatelům jednoho státu nesmí však vzejíti odváděcí povinnost vůči státu druhému z důvodu, že hospodaří na jednotlivých pozemcích v tomto státu.
s) Československá republika povolí pro přepravní styk obyvatel oněch rakouských obcí, které leží v bezprostřední blízkostí území u Valčic, jež bylo odstoupeno mírovou (státní) smlouvou St. Germainskou ze dne 10. září 1919 Československé republice, všechny úlevy srovnatelné s ochranou československých celních zájmů. V tomto styku použije se celních kontrol, smluvených mezi oběma celními správami. Přestup hranice v tomto styku bude dovolen na oněch bodech, o nichž se dohodly obě celní správy.
t) Zvláštní úmluvy o pohraničním styku mezi Moravsko-dyjským trojúhelníkem a sousedícím rakouským územím obsaženy jsou v dohodě mezi republikou Československou a Rakouskou o vedení hranice Československo-rakouské a o různých s tím souvisejících otázkách, podepsané v Praze dne 10. března 1921.
Příloha b) k článku XII.
Úmluva
vzájemné podpory při celním odbavování, při zamezování, stíhání a trestání přestupků celních předpisů a vzájemné právní pomoci v celních trestních záležitostech.
§ 1.
(1) Smluvní strany budou si podle následujících ustanovení poskytovati vzájemnou pomoc při celním odbavování, při zamezování, stíhání a trestání přestupků celních předpisů a právní pomoc při provádění celního trestního řízení.
(2) Každá smluvní strana zaváže své celní úřady a zřízence, aby dbali celních zákonů a předpisů, zákazů dovozních, vývozních a průvozních a předpisů statistiky zahraničního obchodu druhé strany.
I.
Vzájemná podpora při celním odbavování.
§ 2.
(1) Celní úřady na společné hranici dovolí kdykoliv ve svých úředních místnostech vrchním úředníkům protilehlých pohraničních celních úřadů nahlédání do svých knih, vedených o pohybu zboží, do příloh a statistických ohlášek. Kromě toho mohou představené úřady po předchozím sdělení vyslati za tímto účelem zvláštní úředníky.
(2) Na přání budou navzájem sdělována všechna vysvětlení o vedení pokladen, knih a o statistice v obou celních územích.
§ 3.
(1) Každá smluvní strana se zavazuje dovoliti vývoz zboží do území druhé strany pouze na celní silnici, vedoucí k vstupnímu úřadu, vybavenému dostatečnou pravomocí, a to v takovou dobu denní, že zboží dle předpokladu dojde k protějšímu úřadu ještě v úředních hodinách.
(2) Celní cesty a úřední hodiny budou pro společnou hranici dohodou souhlasně určeny a budou oznámena ulehčení, poskytnutá, při přechodu hranic.
§ 4.
(1) Na železnicích veřejné dopravy dovoluje se přeprava osob, zboží a zavazadel přes celní hranici ve dne i v noci.
(2) Železnice jest zavázána oznamovati nejdéle dní před účinností jízdní řády všech vlaků, přejíždějících hranici a každou jejich změnu celním úřadům a odbočkám, zřízeným na nádražích. Železničním celním úřadům nutno pokud možná nejdříve oznamovati též větší zpožděni vlaků, jejich odřeknutí, jakož i jízdu zvláštních vlaků a jednotlivých lokomotiv.
§ 5.
(1) Obě strany zařídí, aby ve vzájemné železniční přepravě byly zásilky zboží provázeny původními prohláškami, jež budou doručeny celnímu úřadu druhé strany.
Při příjezdu každého vlaku, jenž kromě služebního vozu poveze naložené vozy, jest povinna železnice, obstarávající dopravu přes hranici, doručiti celnímu úřadu druhé urany vlakovou listinu dle vzoru a).
(3) Celním úřadům, ležícím na území druhé strany, nutno před odjezdem každého vlaku, vezoucího kromě služebního vozu naložené vozy do sousedního státu, doručiti vlakový lístek dle vzoru b).
(4) Jiných celních průvodních papírů pro sousední stát železnice nevyhotovuje.
§ 6.
(1) K zajištění celního důchodku budou obě strany navzájem celně poukazovati zboží, jež nepochází z volného obchodu jejich území jako takové se zjištěním jeho původu a země, odkud došlo. Při tom budou uznávány použité celní uzávěry jako vlastní (§ 11.) a pohraniční celní úřady obou stran mohou se, pakliže jde o poukázání na vnitrozemský celní úřad, omeziti na pouhé orazítkování průvodních papírů. Průvodní papíry vyřídí v těchto případech úřad, jemuž bylo zboží poukázáno.
(2) Na hranicích, kde jsou bezprostřední spojení kolejová a kde přecházejí vozidla, budou smluvní strany propouštěti zboží, jež dochází ve vozech způsobilých k uzavření dle předpisů a v týchž vozech dopravuje se do některého místa vnitrozemského, v němž jest celní úřad oprávněný k odbavení, bez skládání a prohlídky na hranici, jakož i bez kusové uzávěry, je-li toto zboží řádně ke vstupu ohlášeno.
(3) Zboží, jež se v železničních vozech, způsobilých k uzavření dle předpisů, vyváží přes území jedné smluvní strany, anebo se prováží do území druhé strany bez překládání, jest osvobozeno od složení a prohlídky, jakož i od kusové uzávěry jak ve vnitrozemí, tak i na hranici, pakliže bylo k průvozu řádně ohlášeno.
(4) Provádění předchozích ustanovení jest však podmíněno tím, že se súčastněným železničním správám uloží povinnost dbáti o včasný příjezd vozů s neporušenou uzávěrou k odbavovacímu úřadu vnitrozemskému anebo výstupnímu.
(5) Od složení a zvážení jest zpravidla osvobozeno též cla prosté zboží jež se odbavuje u pohraničních celních úřadů, dá-li se celní prohlídka provésti bez složení.
(6) Ulehčení podle odstavců 2. a 3. jsou přípustná výjimečně též v případě, že zboží bylo pod celním dohledem přeloženo (z vozu do vozu), aniž by při tom musilo býti provedeno řádné celní odbavení, pakliže přeložení bylo nutno růzností železničních kolejí anebo nezbytno z jiných důvodů.
(7) Osvobození od celní prohlídky, jež ujednáno bylo v odstavci 3. pro zásilky drahou provážené, neplatí v případech udání neb odůvodněných domněnek o zamýšleném celním přestupku.
(8) Příznivější úlevy, jež by jedna smluvní strana pro celní odbavování umluvila se třetími státy, platí v případu vzájemnosti též pro styk se stranou druhou.
§7.
(1) Do osobních vozů mohou býti při přejezdu celní hranice vzata jen ruční zavazadla cestujících.
(2) Celní odbavení ručních a cestovních zavazadel má býti v pohraniční stanici do té míry uspíšeno, aby též zavazadla, poukázaná na jiný celní úřad, mohla býti - pokud to jen bude možno - dále ještě dopravena přípojným vlakem.
(3) Rychlozboží a zboží nákladní, jež jest dopravováno osobními vlaky, jest podrobeno týmž podmínkám a formálnostem jako při dopravě nákladními vlaky.
(4) Rychlozboží však, jež se lehko zkazí, nutno při osobních vlacích pohraničním celním úřadem právě tak rychle odbavovati jako zavazadla.
§ 8.
(1) Smluvní strany se vší urychleností sloučí k usnadnění přepravy cestujících a zboží své protilehlé pohraniční celní úřady a pohraniční kontrolní úřady pasové revise na jednom mísu tam, kde poměry to dovolují a pokud se to již nestalo.
(2) Bližší ustanovení ujednaná na podkladě úplné vzájemnosti, jsou uvedena v příloze.
(3) Kromě toho učiní obě vlády co nejdříve opatření, aby odstraněno bylo omezení cestování způsobené celní a pasovou revisí v přípojných stanicích a aby usnadnila cestování zavedením přímého poukazování cestovních zavazadel na vnitrozemský celní úřad druhé strany.
§ 9.
Pro zařízení vozů nutná se stanoviska celního jsou rozhodny předpisy, ujednané na Bernské konferenci 5. května 1886 o celně nutném zařízení v mezinárodní přepravě jakož i jejich případné změny a doplňky.
§ 10.
(1) Každá smluvní strana bude na přání potvrzovati druhé straně dovoz přes společnou hranici, aby mohlo býti rozhodnuto o jistotách uložených na zpětný vývoz neprocleného zboží, jakož i o slevení neb vrácení dávek za vyvezené zboží.
(2) V těchto případech musí celní průvodní papíry doprovázeti zboží v době přechodu společné hranice. Jako průkaz přechodu hranice stačí razítko pohraničního vstupního úřadu v průvodních papírech. V poštovní dopravě není třeba žádného průkazu.
§ 11.
Celní osvědčení, uzávěry, pečeti, razítka a jiné značky, cejchovní značky a razítka na sudech a jiných nádobách, cejchovní značky a listiny vnitrozemských lodí (tyto poslední ve smyslu zvláštních úmluv, jež obě smluvní strany ještě učiní) a rovněž úřední vyznačení váhy na železničních vozech se v celním řízení vzájemně uznávají.
§ 12.
Celní správy připustí cla prostý dovoz zásilek, jež v území jedné smluvní strany byly podány k železniční dopravě a dopravují se územím strany druhé do území, z něhož pocházejí, pakliže se při takové dopravě jedná o provedení úmluv železnic obou území o dělení a směrováni dopravy.
II.
Zamezení přestupků celních předpisů.
§ 13.
(1) Zaměstnanci obou finančních správ na společné hranici jsou povinni co nejochotněji vzájemně se podporovati za účelem zamezeni a objevení podloudnictví na obě strany, sdělovati si co nejrychleji co v té příčině pozorovali, a vůbec pěstovati vzájemně přátelský služební styk.
(2) Za účelem dohody o účelném spolupůsobení v těchto věcech budou se odbývati občas a při zvláštních příležitostech porady vyšších celních úředníků obou strana
§ 14.
Zaměstnanci obou finančních správ, jichž povinností jest, zamezovati a stíhati přestupky celních předpisů jsou také povinni zamezovati přestupky celních předpisů také druhé strany a to všemi zákonitými prostředky. Při tom jsou zaměstnanci povinni postupovati stejně jako by šlo o přestupky celních předpisů vlastního státu.
§ 15.
Finanční úřady jedné strany oznámí přestupky celních předpisů druhé strany, nichž se dovědí, ihned příslušným finančním úřadům druhé strany, a na požádání zašlou spisy a doklady průvodní.
§ 16.
(1) Každá z obou smluvních stran dá na požádání druhé strany střežiti osoby, které se staly podezřelými z podloudnictví proti druhé straně po živnostensku nebo ze zvyku provozovaného.
(2) Vzejde-li podezření, že v pohraničním obvodu jedné strany hromadí se zásoby zboží nad potřebu a za účelem podloudné dopravy do území druhé strany, budou takovéto sklady na požádání dány pod zvláštní dohled.
III.
Stíhání a trestání přestupků celních předpisů.
§ 17.
Přestupky celních zákazů druhé strany má na žádost příslušného jejího úřadu každá ze smluvních stran vyšetřovati a podle zákona potrestati týmiž soudy neb úřady a týmž způsobem jako přestupky vlastních celních zákonů
a) jestliže obviněný jest příslušníkem státu, který ho má vyšetřovati a potrestati, nebo
b) jestliže on, aniž by byl příslušníkem tohoto státu, nejen tamtéž v době přestupku, třeba přechodně, bydlel, nebo přestupku z tohoto území se dopustil, nýbrž také jestliže tamtéž při nebo po dojití návrhu stíhacího dá se postihnouti.
(2) Určuje-li se pokuta podle zkrácené dávky, budiž vzat za základ výměry trestu tarif státu, jehož zákon dávkový byl překročen.
(3) Stíhání jiných trestních činů, které se snad vyskytnou při porušení celních předpisů druhé strany, není tímto dotčeno.
§ 18.
Úředním udáním úřadů nebo zaměstnanců druhé smluvní strany jest přisouditi touž důkazovou moc, jako úředním udáním vlastních úřadů nebo zaměstnanců.
§ 19.
(1) Ve vyšetřování ohledně přestupků celních předpisů druhé smluvní strany jest určiti a uložiti výlohy a vydání trestního řízení a výkonu trestu podle týchž zásad, jako ve vyšetřování ohledně stejných přestupků vlastních celních předpisů.
(2) O dočasné zapravení výloh má se postarati stát, v němž vyšetřování se vede.
(3) Výlohy a výdaje řízeni a výkonu trestu, které při přestupku vlastních celních předpisů by připadly k tíži státu, poněvadž by nemohly býti zapraveny ani obviněným ani by nemohly býti kryty částkami zaplacenými od osob třetích nebo výtěžkem předmětů za ně ručících, má nahraditi stát, jehož úřad vyšetřováni navrhl.
§ 20.
(1) Vedle trestu dlužno vybrati také zkrácené dávky.
(2) Peněžní obnosy vydobyté od obviněného nebo získané za prodané předměty celních přestupků dlužno použiti tím způsobem, že z nich zapraví se nejprve výlohy a vydání, pak dávky, které byly zkráceny a mají býti druhé straně zapraveny, a posléze pokuty.
(3) Vydobyté pokuty a propadlé předměty připadnou státu, v kterém řízení se konalo.
§ 21.
Právo prominouti a zmírniti tresty přísluší státu, kde se vydal rozsudek.
§ 22.
Slovy "Přestupky celních předpisů" v této smlouvě rozuměti dlužno také přestupky zákazů vývozu, dovozu a průvozu.
IV.
Právní pomoc.
§ 23.
(1) Soudy a finanční úřady smluvních stran poskytnou si navzájem právní pomoci v celních trestních věcech v mezích své působnosti tím, že svědky a znalce na požádání budou vyslýchati pod přísahou, úřední ohledáni prováděti a předvolání a nálezy doručovati.
(2) Výlohy a vydání, která vzejdou z těchto úředních výkonů, nahradí stát, který o tyto výkony žádal.
Příloha k § 8 (2).
Ustanovení
o předběžném sloučení čsl. a rakouských pohraničních celních a pasových kontrolních úřadů.
(1) Aby bylo zjednodušeno celní odbavení a pasová revise při přechodu hranic v železniční přepravě a silničním styku mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, dlužno sloučiti dle možností na jednom místě pohraniční celní úřady a kontrolní úřady obou států, pokud to připouštějí místní poměry, pakliže se tak již nestalo.
Nejdříve budiž vzato v úvahu sloučení pro odbavování v železniční přepravě a sice zásadně ve výměnných provozních stanicích. Kdy toto sloučení se má stáli v jednotlivých stanicích, bude určeno dohodou obou zúčastněných správ nejkratší cestou. Odbavování v přepravě ve stanicích, ležících mezi pohraničními kontrolními stanicemi a hranicí bude upraveno zvláštní dohodou pro jednotlivé trati.
Další sloučení, zvláště v silničním styku, projedná se pak od případu k případu.
(2) Aby se postupovalo stejně při zřizování nových celních a pohraničních kontrolních úřadů a při určování celních silnic, jakož aby sloučení celních a pohraničních kontrolních stanic v železniční přepravě a silničním styku se provádělo v pravý čas, budou si navzájem obě strany oznamovati předem a včas úmysl zřizovati nové celní a pohraniční kontrolní úřady, jakož i úmysl určiti celní silnice.
(3) Uznává se, že sloučení pohraničních úřadů sleduje co největší současnost úředních úkonů obou stran, pročež mají býti pasy prohlíženy současně s celní prohlídkou cestujících a ručních zavazadel a pokud možná ve vlaku za jízdy. Pravomoc a odbavovací hodiny sloučených pohraničních úřadů buďtež pokud jen možno souhlasny.
(4) Výkonní orgánové obou stran jsou povinni v zájmu bezzávadného služebního výkonu jednati přátelsky při všech společných úředních výkonech a chovati se slušně ve službě i mimo službu. Zaměstnanci, kteří se proti tomu proviní, budou na žádost druhé strany odvoláni.
(5) O ubytování sloučených pohraničních úřadů, dále o udržování, čistění, otop a osvětlování úředních místnosti má se starati teritoriální stát. Sousední stát má ve měně teritoriálního státu nahraditi podle poměru prostory úředních místnosti jím používaných zúročení prvního nákladu za dobu používání.
Míra úroková a klíč pro ustanovení úrokového nákladu bude určen v každém jednotlivém případě.
Běžné režijní výlohy dlužno hraditi společně poměrně.
Za místnosti používané společně bude každý stát hraditi polovinu úrokového nákladu a běžných režijních výdajů.
Těmito ustanoveními nejsou dotčeny případné dohody železničních správ obou stran.
(6) Obě strany se postarají o to, aby zaměstnanci sousedního státu a dle možnosti také příslušníci jejich rodin byli přiměřeně ubytováni v místě sloučeného pohraničního úřadu.
Pokud zaměstnanci sousedního státu bydlí skutečně v území strany druhé, budou co do přídělu potravin postaveni na roveň zaměstnancům teritoriálního státu. Mohou však dovážeti potraviny ze své domoviny v množství přiměřeném jejich domácnostem.
(7) Pro zařízení a potřeby určené k vybavení pohraničních úřadů, zřízených na cizím území, dále pro stěhovací svršky, jakož i pro předměty zřízenců těchto úřadů, zaslané do domoviny k opravě, čistění atd. a odtud se vracející, pro jejich služební stejnokroje a služební výstroj zaručuje se nerušený, dávek prostý dovoz a vývoz na potvrzení úředních představených.
(8) Zaměstnancům pohraničních úřadů, úředníkům vyšších úřadů, pověřeným dohledem na vykonávání jejich služby, zaručuje se v každé době volný přechod hranice na pouhé úřední ověření jejich služební hodnosti a činnosti. Orgánům dozorčím budou teritoriálním státem na požádání vydány služební, na jméno znějící volné jízdenky pro jízdy k pohraničnímu úřadu.
(9) Dlužno o to pečovati, aby pohraniční úřady mohly bez překážek vybírati cla, zasílati a přijímati úřední peníze a služební spisy, aby ve vykonávání své služby nebyly rušeny a aby bezpečnost jich služebních spisů a peněz nebyla ohrožována. Rovněž zaručuje se pohraničním úřadům druhé strany neomezené volné nakládání zbožím ve službě zabaveným, o jehož patřičné uschování musí býti teritoriálním státem postaráno.
(10) Celní a kontrolní úřady jsou oprávněny používati k svému označení nápisu ve státní řeči a v národních barvách.
Zaměstnanci pohraničních úřadů jsou oprávněni nositi také v cizím státě předepsaný služební stejnokroj, jakož i služební výzbroj.
Za zaměstnance pohraničních úřadů pokládati dlužno celní úředníky, orgány pohraniční stráže, zaměstnance pověřené těmito služebními úkony, jakož i zaměstnance státní policie a četnictva.
Při odporu proti orgánům pohraničního úřadu umístěného v cizině nebo proti jejich opatřením má poskytnouti, aby byl odstraněn odpor a proveden úřední výkon, teritoriální stát nutné donucovací prostředky.
(11) Státní a domovská příslušnost a služební poměry zřízenců obou stran neznění se pobytem a služebním přidělením v druhém státě. Zaměstnanci zůstávají podrobeni co do disciplíny a přečinů při vykonávání svého úřadu nebo služby pouze úřadům a zákonům svého státu.
(12) Pokud se týče veřejných břemen, budou zaměstnanci podrobeni ve svém služebním místě všem nepřímým státním a jiným veřejným dávkám, budou však osvobozeni ve státě, v němž působí, ode všech přímých státních a jiných veřejných dávek, vyjma případ, že by těmto dávkám také tehdy podléhali, kdyby žili ve svém domovském státě nebo jinde.
Vzor k příloze b) článku XII.
Železnice............................................... |
Vzor a. |
Vlakový soupis
o vlaku čís. ..............................., |
který přijel do pohraniční stanice.............................. |
dne......................
Pořadové číslo |
Vlastnická značka |
Číslo došlého naloženého vozu |
Údaj obsahu |
Poznámka celního úřadu o celním odbavení |
Zmocněnec dráhy |
|
Datumové razítko - |
|
.................................................................. |
celní úřad. |
Poznámka: Železnice vyplní pouze nadpis a silně ohraničenou část.
Železnice................................................... |
Vzor b. |
Vlakový list 1.
Vlak čís............................
Vlastnická značka |
Číslo vozu |
Poznámka |