Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

3422.

Návrh

poslanců Brodeckého, Grünznera a soudruhů

na změnu některých ustanoveni zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. zák. a nař. a některých ustanovení zákonů ze dne 19. prosince 1919, č. 2 a 3 Sb. zák. a nař. z r. 1920, jimiž upravují se potřeby státních zaměstnanců a odpočivatelů, jakož i zaměstnanců a odpočivatelů v podnicích a fondech státem spravovaných.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká. sněmovna, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.............. 1922,

kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. a zákonem ze dne 17. prosince 1919, č. 2 a 3 Sb. z. a n. z r. 1920, jimiž upravují se poměry státních zaměstnanců a odpočivatelů, jakož i zaměstnanců a odpočivatelů v podnicích a fondech státem spravovaných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:

Článek I. mění se, jak následuje:

§ 1 mění se takto:

Služné aktivních státních úředníků XI. až II. hodnostní třídy stanoví se takto:

§ 2 zůstává nezměněn.

§ 3 mění se takto:

Stupnice služného státních zaměstnanec, náležejících do kategorie podúředníků a zřízenců, stanoví se takto:

V platovém pro zřízence: pro podúředníky:

§ 4 zůstává nezměněn.

Článek II. mění se jak následuje:

§ 1 zůstává nezměněn.

§ 2 mění se takto:

Státním úředníkům V. až XI. hodnostní třídy přísluší vedle služného též místní přídavek, příplatek na manželku a příplatek na nezaopatřené děti.

Místní přídavek činí pro Prahu a předměstí pražské (Velkou Prahu):

z částek, vyplývajících pro příslušnou hodnostní třídu v Praze.

Příplatek na manželku činí:

Příplatek na nezaopatřené děti činí:

pro jedno dítě až do nejvyššího počtu 6ti dětí.

§ 3 mění se takto:

Do kategorie zřízenců, náležejících státním zaměstnancům, přísluší vedle služného též místní přídavek, příplatek na manželku a příplatek na, nezaopatřené děti.

Místní přídavek činí pro tyto zaměstnance pro Prahu a předměstí pražská (Velkou Prahu):

V ostatních místech snižuje se jako u úředníků místní přídavek na 95%, 90% a 80%.

Příplatek na manželku činí pro tyto zaměstnance 1.600 Kč a

příplatek na děti 900 Kč ročně, pro každé nezaopatřené dítě až do nejvyššího počtu 6ti dětí.

§ 4 zůstává nezměněn.

§ 5 mění se takto:

Do základu pro vyměření pensijních požitků civilních státních úředníků a státních zaměstnanců, patřících do kategorie podúředníků a zřízenců započítává se:

a) poslední služné,

b) 50% místního přídavku,

c) příplatek na manželku.

Odejde-li zaměstnanec na odpočinek, připlácí se mu z příplatku na manželku 70% bez ohledu na výši nabytého nároku pensijního. Vdově se vyplácí 70% příplatku na manželku, vedle řádné pense vdovské.

Tím doplňují se příslušná ustanovení zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2, Sb. z. a n. z r. 1920.

Článek III. až VIII. včetně zůstávají nezměněny.

Článek IX. mění se jak následuje:

§ 1 mění se takto:

Po dobu mimořádných poměrů, způsobených válkou, budou se vypláceti aktivním a pensionovaným státním zaměstnancům až do jiného zákonného ustanovení namísto měsíčních přídavků drahotních, nákupních výpomocí a nouzových přídavků, přídavky, určené pro jednotlivé platové stupně, jak následuje:

1. Aktivním státním úředníkům a státním učitelům, zařaď. do hodnostních tříd:

2. Ostatním aktivním, do hodnostních tříd nezařaděným zaměstnancům:

a) Podúředníkům:

b) Zřízenci:

Částky uvedené sub. 1. a 2. krátí se při odchodu na odpočinek a 30%. Současně se vyplácí odpočivatelům 70% knoty příplatku na děti, pokud pro takové dětí podle platných. předpisů trvá nárok.

Plné odpočivné odsloužené, nebo započítané zaokrouhluje se tam, kde jest nižší, po dobu mimořádných poměrů dalším příplatkem až do výše 5/6 (pěti šestin) příjmu, jehož odpočivatel v aktivní službě posledně požíval. Tím se mění a doplňují částečně příslušná ustanovení zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 a 3 Sb. z. a n. ex 1920.

§ 2 zůstává nezměněn.

Článek X., XI. a XII. zůstávají nezměněny.

Článek XIII. mění se takto:

Zákon tento nabývá účinností dnem 1. ledna 1922.

Článek XIV. mění se takto:

Provedením zákona pověřuji se všichni ministři. Jelikož veškeré zde uvedené změny znamenají pouze novou úpravu částek dnes jíž vyplácených, není potřebí luštit otázku úhrady výloh spojených s provedením tohoto zákona.

Výlohy vzrostlé zvýšením pensí hrazeny budou příspěvky, odváděnými do pensijního fondu.

Po stránce formální navrhují podepsaní aby návrh tento prostřednictvím výboru iniciativního přikázán byl výboru sociálně-politickému s vyzváním, aby týž v nejbližší době podal zprávu plenu sněmovny poslanecké.

V Praze dne 29. ledna 1922.

Brodecký, Grünzner, dr. Charvát, Pohl, Hirsch; Hausmann, Uhl, R. Fischer, Jokl, Leibl, Dietl, Häusler, dr. Hollitscher, Klein, Taub, Roscher, Palme, Blatny, Kaufman, Čermak, Schuster, dr. Czech, Heeger, Hackenberg.