POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
4. zasedání. |
Původní znění.
3421.
Antrag
der Abgeordneten Grünzner, Hirsch, Taub und Genossen
womit die Dienstverhältnisse der Gemeinde- und Bezirksbediensteten geregelt werden.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag: Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Gesetz
vom...................1922,
durch welches die Gesetze vom 17. Dezember 1919, Slg. d. G. u. V. Nr. 16 und 17 ex 1920 abgeändert werden.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Die Gesetze vom 17. Dezember 1919, Slg. d. G. u. V. Nr. 16 und 17 ex 1920, werden dahin abgeändert, dass im 2, Absatz 2 dieser Gesetze die Worte ťBinnen 3 Monaten nach dem Inkrafttreten dieses GesetzesŤ gestrichen werden.
§ 2.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Kraft. Mit der Durchführung desselben wird der Minister des Innern betraut.
Begründung.
Durch den 25 des Gesetzes vom 17. Dezember 1919, Slg. d. G. u. V. Nr. 16 und 17 ex 1920, womit die Dienstverhältnisse der Gemeinde- und Bezirksbediesteten geregelt wurden, wurde diesen Bediensteten das Recht zugesprochen, binnen 3 Monaten nach Inkrafttreten des Gesetzes sich dahin auszusprechen, ob ihr Dienstverhältnis für die Zukunft nach den Bestimmungen dieser Gesetze beurteilt werden soll oder nicht.
Tatsächlich hat aber nur ein kleiner Teil der Bediensteten diese Erklärung offiziell abgegeben, weil die meisten der Bediensteten sich in Unkenntnis dieser Fristbestimmung befanden und weil in vielen Gemeinden das Dienstverhältnis durch eine gütliche Vereinbarung geregelt wurde, sodass der Bedienstete nicht daran dachte, dass es notwendig sei, hierüber eine dezidierte Erklärung abzugeben. In der letzten Zeit wird aber dieser Umstand von vielen Gemeinden und Bezirken dazu benützt, um die Bediensteten zu schädigen und die Behauptung aufzustellen, dass die Gesetze vom 17. Dezember 1919 auf sie überhaupt keine Anwendung finden, weil sie es versäumt hätten, innerhalb der 3monatlichen Frist die Erklärung abzugeben, dass sie nach den Bestimmungen dieser Gesetze beurteilt werden wollen. Auf diese Weise würde der grösste Teil der Bediensteten überhaupt den gesetzlichen Bestimmungen nicht unterworfen sein, was gewiss nicht in der Absicht des Gesetzgebers gelegen war.
Dazu kommt noch, dass die Gesetze vom 23. Juli 1919, Slg. d. G. u. V. Nr. 443 und 444, durch welche die Dienstverhältnisse der Gemeinde- und Bezirksbeamten geregelt wurden, eine analoge Bestimmung enthalten, welche aber durchaus nicht an eine Frist gebunden ist. In diesen Gesetzen heisst es nämlich im § 41: ťIn jedem Falle gebührt ihnen die Wahl, ob ihr Dienstverhältnis künftighin nach diesem Gesetze beurteilt werden soll oder nichtŤ. Da nun den Beamten das Recht zugesprochen wurde, die Begünstigungen des Gesetzes zu erwerben, ohne dass diese Wahl an eine bestimmte Frist gebunden worden wäre, so ist nicht einzusehen, warum die Bediensteten dieses Recht nach einer 3monatlichen Frist verwirkt haben sollten.
Es ist daher der Antrag begründet, die obige Bestimmung, welche eine ungerechtfertigte Unterscheidung zwischen Beamten und Bediensteten darstellt, zu beseitigen.
In formaler Beziehung beantragen wir diese Vorlage in beiden Häusern dem sozialpolitischen Ausschuss zur Beratung zuzuweisen.
Prag; am 24. Jänner 1922.
Grünzner, Hirsch, Taub, Heeger, Blatny, Schweichhart, Dr. Holitscher, Pohl, Leibl, Kirpal, Hoffmann, Kaufmann, Schuster, Beutel, ermak, Hackenberg, Schäfer, R. Fischer, Häusler, Deutsch, Dietl.
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
4. zasedání. |
Překlad.
3421.
Návrh
poslance Grünznera, Hirsche, Tauba a druhů,
jímž se upravují služební poměry obecních a okresních zaměstnanců.
Podepsaní navrhují: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne..................1922,
jímž se mění zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. ex 1920 mění se tak, že v druhém odstavci §u 25 těchto zákonů škrtají se slova ťdo tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákonaŤ.
§ 2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje se ministr vnitra.
Odůvodnění.
§em 25 zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. ex 1920, jimiž byly upraveny služební poměry obecních a okresních zřízenců, bylo těmto zaměstnancům přiznáno právo vysloviti se do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, má-li pro budoucnost jejich služební poměr býti posuzován podle ustanovení tohoto zákona či nic.
Vskutku však pouze malá část zaměstnanců učinila úředně toto prohlášení, poněvadž většina zaměstnanců neznala tohoto ustanovení lhůty a poněvadž v mnoha obcích služební poměr byl upravován po dobrém dohodou, takže zaměstnanec nemyslil na to, že jest nutno o tom činiti rozhodné prohlášení. Poslední dobou však užívá toho mnoho obcí a okresů k tomu, aby zaměstnance poškodily a aby tvrdily, že zákony ze dne 17. prosince 1919 vůbec se na ně nevztahují, poněvadž opominuli v této tříměsíční lhůtě učiniti prohlášení, že chtějí býti posuzováni podle ustanovení těchto zákonů. Tím způsobem nebyla by větší část zaměstnanců vůbec podrobena zákonitým ustanovením, což zajisté nebylo úmyslem zákonodárcovým.
K tomu ještě přistupuje, že zákony ze dne 23. července 1919, č. 443 a 444 Sb. z. a n., jimiž byly upraveny služební poměry obecních a okresních úředníků, obsahují analogické ustanovení, které však vůbec není vázáno lhůtou. V těchto zákonech stanoví totiž § 41: ťV každém případě přísluší jim však právo volby, má-li pro budoucnost jejich služební poměr býti posuzován nadále. podle ustanovení tohoto zákona, či neŤ. Jelikož tedy bylo úředníkům přiznáno právo dosáhnouti výhod tohoto zákona, aniž by tato volba byla vázána určitou lhůtou, nelze nahlédnouti, proč zaměstnanci měli ztratiti toto právo v tříměsíční lhůtě.
Jest tedy odůvodněn návrh, aby bylo škrtnuto výše zmíněné ustanovení, které jest neospravedlněném rozlišováním mezi úředníky a zaměstnanci.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl v obou sněmovnách předložen výboru sociálně-politickému k poradám.
V Praze dne 24. ledna 1922.
Grünzner, Hirsch, Taub, Heeger, Blatny, Schweichhart, dr. Holitscher, Pohl, Leibl, Kirpal, Hoffmann, Kaufmann, Schuster, Beutel, Čermak, Hackenberg, Schäfer, R. Fischer, Häusler, Deutsch, Dietl.