POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
4. zasedání. |
3417.
Návrh
posl. Slavíčka, Netolického, Laubeho, Zeminové a spol.
na vydání zákona na zavedení nemocenského a starobního pojištění osob samostatně výdělkově činných.
Národní shromáždění republiky Československé račiž se usnésti:
Zákon
ze dne........................................................1922
o nemocenském a starobním pojištění samostatně výdělečných osob v Československé republice.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČLÁNEK I.
Část I.
Pojistná povinnost.
§ 1.
Pojištěním povinny a padle tohoto zákona, pojištěny jsou všechny osoby v republice Čsl. samostatně výdělečně činné nebo osobní dani z příjmu dle zákona ze dne 25. října 1896 ř. z. č. 220 samostatně podrobené.
Jsou tedy pojištěním povinni zejména všichni, kdož jako majitelé či nájemci provozují činnost výdělečnou buď v podnicích živnostenských, podléhajících ustanovení živnostenského řádu nebo jiných, z ustanovení živnost řádu vyňatých, jako v zemědělství, lesnictví, hornictví a v povoláních svobodných.
§ 2.
Z pojistné povinnosti jsou vyňati:
a) ti, u nichž pojistná povinnost nastane po dokonaném 55 r. stáří.
b) osoby, požívající důchodu starobního.
Zemská správa politická může po slyšení nositele pojištění osoby podle § 1 pojištěním povinné, na jich žádost zprostiti pojistné povinnosti, přesahuje-li zdanitelný jich roční příjem částku Kč 50.000.
Ministr sociální péče může, vyslechna nositele pojištění, zprostiti pojistné povinnosti příslušníky určitého stavu na žádost jich odborové (stavovské) organisace.
Předmět pojištění.
§ 3.
Předmětem pojištění jest poskytování:
1. léčebné péče v případě nemoci,
2. a) důchodu starobního,
b) důchodu vdovského,
c) důchodu sirotčího,
d) pohřebného.
Pojistná plnění.
Léčebná péče.
§ 4.
Nárok na léčebnou péči počíná 6 měsíců po počátku pojištění.
Z titulu léčebné péče v případu nemoci budiž poskytováno alespoň:
1. od počátku nemoci zdarma lékařská pomoc, čítajíc v to pomoc v těhotenství a při porodu, přispění báby, jakož i potřebná léčiva všeho druhu a jinaké therapeutické pomůcky a chirurgické aparáty, z nichž poslední budou blíže určeny výnosem ministerstva sociální péče v dorozumění s ministerstvem zdravotnictví.
2. Příslušníkům rodiny pojištěncovy, a to manželce, družce nebo manželu, manželským, nemanželským i nevlastním dětem do dokonaného 16. roku, rodičům, kteří bydlí s pojištěncem ve společné domácnosti a pojištěnec na jich výživu podstatně přispíval a kteří nejsou pojistné povinnosti podrobeni, přísluší dávky pod 1. uvedené.
Povolá-li pojištěnec v případě nemoci vlastní nebo příslušníka své rodiny cizího (neústavního) lékaře, jest povinen do 8 dnů zpraviti o tom župní úřadovnu. Náklady z tohoto lékařského ošetření vzniklé nahradí župní úřadovna jen tenkráte, schválí-li je výbor župní úřadovny, nebo dokáže-li pojištěnec nevyhnutelnost okamžité lékařské pomoci.
Služba lékařská.
§ 5.
O zajištění dávek uvedených v § 6, bodu 1, jsou povinny pro obvod své působnosti postarati se včas dostatečnou měrou župní úřadovny.
Onemocnělým pojištěncům a příslušníkům rodiny jest ponechati volnou volbu mezi lékaři obvodu župní úřadovny, kteří se zaváží, že budou pojištěnce ošetřovati za smluvených podmínek.
Bližší ustanovení o službě lékařské budou vydána nařízením.
Zaopatření v ústavu a domácí.
§ 6.
Místo bezplatného lékařského ošetřování a pohřebných léčiv může býti poskytnuto na útraty župní úřadovny bezplatné léčení a ošetřování v nemocnici nebo v jiném léčebném ústavu, doprava do něho a z něho.
Žije-li nemocný ve společné domácnosti s manželem nebo s jinými členy rodiny, pokud se týče požívá-li jiného domácího ošetření, je k tomu potřebí jeho svolení, vyjímaje případ, že druh nemoci toho vyžaduje.
Jeli ošetřován nemocný ve veřejné nemocnici, jest župní úřadovna povinna hraditi nemocnici náklady za léčeni a ošetřování dle poslední třídy až do šesti neděl.
Porodnice a jiné veřejné léčebny rovnají se veřejným nemocnicím.
Nemocným, kteří zůstali v domácím ošetřování, může býti přidělen školený personál ošetřovací; šestinedělky mohou býti, svolí-li, odevzdány do útulku pro šestinedělky nebo do podobného ústavu.
§ 7.
Ústřední starobní pojišťovna může se schválením dohlédacího úřadu podporovati nebo prováděti též všeobecná opatření, směřující k odvrácení předčasné invalidity pojištěnců, potírání lidových chorob, (tuberkulosy, alkoholismu, pohlavních nemocí) nebo k povznesení zdravotního stavu obyvatelstva, pojištění podléhajícího. Schválení může býti uděleno i pro paušální obnosy, jež účelům těmto mají býti věnovány.
Ústřední starobní pojišťovna může k podpoř e neb provádění úkolů zde naznačených zmocniti úřadovny župní.
§ 8.
Vládě povoluje se úvěr........... korun, z něhož má býti podporováno zřízení léčeben pro pojištěnce, trpící nakažlivými nemocemi, zejména tuberkulosou.
Do rozpočtu ministerstva zdravotnictví zařadí se ročně obnos Národním shromážděním rok od roku stanovený, jakožto příspěvek státu ku podpoře úkolů v § 7 dotčených.
Pojistná plnění pojištění starobního.
Doba čekací.
§ 9.
K nabytí nároku na dávky, uvedené v § 3, bodu 2 jest vedle splnění ostatních podmínek pro to stanovených nutným placením příspěvků na starobní pojištění vypadajících, jakož i uplynutí doby čekací.
Doba, čekací činí:
a) u důchodu starobního 30 let,
b) u důchodu vdovského a sirotčího 60 příspěvkových měsíců.
Za příspěvkové měsíce jest pokládati pouze ony měsíce kalendářní, za něž příspěvek na pojištění starobní vypadající byl zaplacen.
Důchod starobní.
§ 10.
Nárok na důchod starobní počíná prvým dnem po dokončení 55. roku věku nebo prvým dnem po uplynutí doby čekací pro důchod starobní, pakli tato při dovršení jmenovaného stáří nebyla dosud dokonána.
Na nárok starobního důchodu nemá vlivu, zůstane-li pojištěnec i nadále ve svém povolání. V tomto případě nezapraví se již prémie, vypadající na starobní pojištění.
Nárok na důchod starobní zaniká úmrtím oprávněnce.
§ 11.
Důchod starobní vypočte se dle zásad pojistně-technických z celkové částky zaplacených příspěvků.
Nejmenší přípustná výše starobního důchodu bude stanovena nařízením.
Požitky pozůstalých.
Důchod vdovský.
§ 12.
Nárok na důchod vdovský má vdova pojištěného, který v době svého úmrtí požíval důchodu starobního nebo měl nárok na takový důchod, je-li nebo stane-li se trvale nezpůsobilou k výdělku neb dovrší-li 55. rok věku svého.
Není-li zde oprávněné vdovy, má za stejných podmínek nárok na důchod vdovský družka pojištěnce, která sdílela s ním po dobu alespoň 2 roků před jeho smrtí společnou domácnost.
Nároků na vdovský důchod nemá vdova, byla-li z vlastní viny soudně rozvedena nebo bylo-li manželství soudně rozloučeno.
Důchod vdovský činí polovinu důchodu, jejž požíval neb na nějž měl nárok pojištěnec. Požitek důchodu vdovského počíná dnem úmrtí manželova, jsou-li splněny podmínky pro jeho nárok stanovené, jinak dnem splnění těchto podmínek, zaniká úmrtím nebo novým sňatkem vdovy.
Důchod sirotčí.
§ 13.
Nárok na důchod sirotčí má každé dítě pod 16 let v případě úmrtí pojištěného otce neb pojištěné matky, požíval-li zemřelý rodič důchodu starobního neb měl-li nárok na takový důchod. Nemanželské děti mají však nárok na sirotčí důchod, zakládající se na pojištění jejich otce jen tehdy, bylo otcovství soudně zjištěna nebo za živobytí otcova mimosoudně uznáno.
Požitek sirotčího důchodu počíná dnem úmrtí pojištěného rodiče a končí dokonaným 16. rokem věku nebo úmrtím dítěte. V případě neukončeného dosud výcviku dítěte k jeho budoucímu povolání, zejména pak v případě studií, může býti sirotčí důchod poskytován také přes dokonaný 16. rok věku dítěte, ne však déle než do dokonaného 18. roku.
Důchod sirotčí činí 1/6 důchodu starobního, jejž pojištěnec v době úmrtí požíval nebo na nějž měl nárok.
§ 14.
Požitky pozůstalým přísluší také v případě, že pojištěnec je nezvěstný. Za nezvěstného považuje se pojištěnec, o němž po dobu jednoho roku nedošly věrohodné zprávy, pakliže okolnosti nasvědčují jeho úmrtí. Za den úmrtí považuje se den, kdy o zmizelém došla poslední věrohodná zpráva.
§ 15.
Pozůstalí nemají nároku na důchod, jehož podmínky jsou jinak splněny, pakliže byli rozsudkem trestního soudu usvědčeni, že úmyslným jednáním smrt pojištěnce zavinili neb spoluzavinili.
Požitky pozůstalých nesmí činiti dohromady více než 150% důchodu, jejž pojištěnec v době svého úmrtí požíval nebo na nějž měl nárok. Důchody sirotčí nesmí činiti více nežli by činil nebo činil důchod pojištěnce.
Pohřebné.
§ 16.
Zemře-li pojištěnec náleží pozůstalým pohřebné ve výši minimálního ročního důchodu starobního dle výměry v § 11, odst. 2., stanovené. Není-li tu pozůstalých, budiž použito pohřebného až do výše vzniklých útrat pohřbu k úhradě těchto nákladů.
Pro výplatu pohřebného platí obdobná ustanovení § 14 a 15, odst. 1.
§ 17.
Část důchodu, vypadající na aktivní vojenskou službu pojištěncovu nebo na vojenskou povinnou službu jeho v době mobilisace, přejímá stát. Způsob úhrady této části bude určen nařízením.
Věcná plnění místo peněžitých.
§ 18.
Namístě důchodu starobního může býti důchodcům s jejich souhlasem poskytnuto bezplatné zaopatření v útulcích pro osoby staré nebo choré, sirotčincích a pod, ústavech; dále může rovněž se souhlasem oprávněného býti důchodu použito zcela nebo z části k jinému úplnému nebo částečnému zabezpečení jeho výživy, jež vůči náhradě poskytne obec.
Jde-li o osoby nezletilé neb zbavené svéprávnosti, jak k poskytování věcných plnění namístě peněžitých zapotřebí svolení poručníka. Jedná-li se o notorického pijáka, musí býti peněžitá plnění nahrazena věcnými, žádá-li toho jeho rodina s přímluvou obecního úřadu neb poručník.
Kapitalisování důchodu.
§ 19
Kdy a za jakých podmínek má důchodce práva žádati kapitalisaci svého důchodu, bude stanoveno nařízením.
Vrácení prémií provdaným pojištěnkám.
§ 20.
Osoby ženského pohlaví, které vejdou v manželství ve dvou letech po výstupu z pojištění neb vystoupí z pojištění ve dvou letech po uzavření sňatku, mají nárok na vrácení příspěvků na starobní pojištění vypadajících, za ně zaplacených. Vrácením zanikne úplně nárok z dřívějšího pojištění vyplývající.
Nárok na vrácení prémií musí býti uplatněn do roka po uzavření sňatku neb po vystoupení z pojistné povinnosti a požívá ochrany § 26.
Uplatnění nároků.
§ 21.
Nárok na přiznání dávek podle tohoto zákona může býti uplatněn pouze osobou k nároku oprávněnou neb jejím zákonným zástupcem. Nárok jednou uplatněný přechází na dědice oprávněné osoby.
Bližší předpisy o způsobu uplatnění nároků, zejména na důchody, budou vydány nařízením.
Důchody nebudou přiznány za dobu starší jednoho roku ode dne uplatnění nároku, ledaže bylo důchodci znemožněno uplatnění nároku okolnostmi na jeho vůli nezávislými; v případě takovém dlužno uplatniti nárok do tří měsíců ode dne, kdy překážka odpadla.
Výplata, omezení a klid požitků.
§ 22.
Důchody vyplácejí se:
V měsíčních lhůtách do předu. Měsíční částky důchodu zarovnávají se tím způsobem, že částky až do 5 h zůstávají nepovšimnuty a že vyšší částky čítají se za 10 h. Skončí-li právo k důchodu během měsíce, přijaté částky se nevracejí.
Oprávnění mají předložiti na požádání před každou výplatou potvrzení o životě neb vdovství.
§ 23.
Výplata důchodů se staví, pokud k požitku oprávněný má příjem z výdělečné činnosti nebo z vlastního jmění nebo z titulu jakéhokoliv veřejného pojištění či zaopatření, převyšující ročně 50.000 K.
§ 24.
Právo na požitek kteréhokoliv důchodu odpočívá:
1. Pokud osoba, oprávněná k požitku odpykává si trest na svobodě, delší jednoho měsíce, při čemž se však má poukázati důchod starobní a vdovský členům rodiny, kteří mají zákonné nároky na výživu proti osobě oprávněné k požitku;
2. pokud se osoba oprávněná k požitku bez svolení nositele pojištění trvale zdržuje v cizině. V tamto případě může býti odbyta polovinou hodnoty kapitalisovaných svých nároků.
§ 25.
Přiznané důchody mají býti zastaveny nebo sníženy, pakli dodatečně se zjistí, že přiznání nebo vyměření důchodů nastalo na základě omylu ve skutečných poměrech.
Zastavení neb snížení důchodů nabývá platnosti uplynutím měsíce, v němž rozhodnutí o poživateli důchodu bylo doručena.
Zastavení neb snížení důchodu nedotýká se nároků důchodce na obnosy splatné již před doručením rozhodnutí. Ku vrácení přijatých obnosů důchodových může býti důchodce pouze tehdy přidržen, jestliže přiznání důchodu přivodil nesprávným tvrzením směrodatných okolností neb pakli rozsudkem soudu trestního bylo zjištěno, že důchod trestným jednáním vyloudil.
Převod, zastavení a zabavení požitků.
§ 26.
Převod (cesse), zastavení a zabavení nároků pojištěncův a příslušníků jejich rodin jsou jen potud a právně účinny, stanou-li se:
1. ke krytí nároků o sob, které mají zákonný nárok na poskytnutí výživy proti osobám oprávněným k požitku podle předcházejících ustanovení.
2. ke krytí záloh, které byly dyny osobám oprávněným k požitku na, jejich vlastní žádost nositelem pojištění na účet pojistných nároků po jejich nápadu, ale před jejich poukázáním.
Zánik pojistné povinnosti a nároků z pojištění.
§ 27.
Pojistná povinnost zaniká:
1. jakmile některá z jejích podmínek není splněna,
2. nápadem důchodu starobního.
Nároky z titulu léčebné péče povstalé zanikají spolu s pojistnou povinností.
Nároky na pojistná plnění pojištění starobního zaniká, vystoupí-li pojištěnec z pojistné povinnosti,
a) do 5 let od počátku pojištění a nezaplatil-li během 3 po sobě jdoucích let žádných příspěvků,
b) po uplynutí prvních 5 let pojištění a nezapraví-li po další po vystoupení následující dva roky žádných příspěvků.
V tomto případě má vystouplý pojištěnec právo žádati, aby 50% příspěvků zaplacených na starobní pojištění, bylo převedeno na jeho pojištění dobrovolné.
Nárok zaniklý opět oživne, vstoupí-li pojištěná osoba před uplynutím pěti let po zaniknutí nároku do výdělečné činnosti, pojistnou povinnost zakládající a vydrží novou čekací dobu 12 měsíců, pokud nepoužila práva v předešlém odstavci uvedeného. Jako počátek pojištění platí při tom doba původního vstoupení do pojištění.
U pojištěnců, vstoupivších v činnost výdělečnou, povinnost pojistnou zakládající po uplynutí více než pěti roků, oživení zaniklých nároků nenastane. Pro tyto osoby počíná dotčenou dobou pojištění znovu.
Dobrovolné pojištění.
§ 28.
Každá osoba pojištěním dle tohoto zákona povinná může si dobrovolným pojištěním, volnými vklady získati nároky na vyšší dávky než zákonné dle zvláštních sazeb pojistných. Vklady tyto bude Ústřední starobní pojišťovna spravovati ve zvláštním oddělení obecném s odděleným účtováním a hospodařením.
Každý vklad bude súčtován jako samostatný a součet nároků z jednotlivých vkladů plynoucích tvoří celkový nárok.
Volnými vklady mohou si pojištěnci pojistiti důchody dočasné, předčasné, starobní, vdovské a sirotčí buď souhrnně nebo každý důchod zvlášť.
Bližší předpisy o hospodaření, dále podmínky pojišťovací a tarify budou obsaženy ve stanovách, jež pro toto obecné oddělení vydá se schválením ministra sociální péče představenstvo Ústřední starobní pojišťovny.
Opatření prostředků.
§ 29.
Prostředky, potřebné dle zásad pojistně technických k uhrazení pojistných dávek léčebné péče a pojištění starobního, dále k dotování reservních a jiných fondů, jakož i částečně správních nákladů, opatří se příspěvky pojištěnců.
Výše příspěvků bude určena nařízením.
Z příspěvků podle zásad prvého odst. stanovených připadá...... % na pojištění léčebné péče a..... % na pojištění starobní (vdovské, sirotčí, pohřebné).
Příspěvky odváděti jest za osobu, po kterou výdělečná činnost pojistnou povinnost zakládající, trvá. Nebyl-li pojištěnec ze samostatného povolání včas odhlášen, dlužno rovněž zapraviti příspěvky dále a to až do doby, kdy odhlášení fakticky bude provedeno. Povinnost k placení příspěvků zaniká mimo to nápadem důchodu starobního.
§ 30.
Pokud nestačí pojistně-technické krytí k úhradě důchodů v nejmenší přípustné výměře ve smyslu § 11 stanovených, opatří se nedostávající se úhrada rozvrhem na ostatní členy.
§ 31.
Pojistné příspěvky vyměřují se dle měsíců a platí se vždy za plný měsíc.
Za osoby, jež vstoupí do pojištění během měsíce nebo během měsíce z pojištění vystoupí, jest zaplatiti příspěvek za celý tento měsíc.
Příspěvky jsou splatny vždy prvního dne každého měsíce.
§ 32.
Ku předepsání a vybírání příspěvků jest příslušna župní úřadovna, u níž jest pojištěnec přihlášen.
§ 33.
Právo na zjištění prémiových pohledávek promlčuje se během tří let ode dne splatnosti příspěvků.
Promlčení práva zjišťovacího se přerušuje každým opatřením, jež za účelem zjištění bylo provedeno tím okamžikem, v němž osoba, povinná platiti příspěvky, o tom se doví.
Právo požadovati zjištěné dlužné příspěvky promlčuje se během tří let potom, kdy osoba, povinná platiti příspěvky, byla vyrozuměna o výsledku zjištění.
Promlčení vymáhajícího práva přerušuje se doručením platebního vyzvání, znějícího na osobu, povinnou platiti, zahájením exekuce, povolením platební lhůty a podle ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu. Povinnost platiti příspěvky není závislá na předchozím vydání příslušných výměrů nebo rozhodnutí a jejich právní moci.
§ 34.
Zadržené příspěvky dlužno zúrokovat 5%. Tyta příspěvky mohou mimo příspěvky dobrovolných pojištěnců býti vymáhány politickou neb soudní exekucí a požívají v exekučním, konkursním a vyrovnávacím řízení přednostního práva nedoplatků daňových.
Neprávem zaplacené příspěvky vrátí pojišťovna se 4% úrokem.
Část druhá.
Organisace pojištění.
Ústřední starobní pojišťovna.
§ 35.
Nositelem pojištění dle tohoto zákona prováděného jest Ústřední starobní pojišťovna se sídlem v Praze, ve kterou přetvoří se bez újmy své dosavadní působnosti Zemský pojišťovací soud v Praze.
Ústřední starobní pojišťovna může svým jménem nabývati práv a přejímati závazky, u soudu žalovati a býti žalována. Jejím řádným soudem jest věcně příslušný soud v Praze. Za veškeré její závazky ručí věřitelům pouze jmění pojišťovny.
Správní náklady Ústřední starobní pojišťovny hradí stát.
Orány Ústřední starobní pojišťovny jsou:
1. valné shromáždění,
2. představenstvo a orgány jím ustanovené,
3. župní úřadovny.
§ 36.
Členy Ústřední starobní pojišťovny jsou osoby dle ustanovení tohoto zákona pojištěné.
Valné shromáždění.
§ 37.
Valné shromáždění sestává z delegátů částečně volených, částečně jmenovaných vládou.
Zvolení delegáti a jich náhradníci musí býti členy Ústřední starobní pojišťovny. Volí je výbory župních úřadoven ze svéprávných členů svého obvodu. Volených delegátů jsou nejméně dvě třetiny všech delegátů oprávněných k účasti na valném shromáždění.
Počet delegátů, jež výbor župní úřadovny má voliti, řídí se počtem pojištěnců župy, takže na každých...... členů připadnou 3 delegáti, pokud se týče náhradnici, při čemž zlomky až do........ zůstanou nepovšimnuty, kdežto zlomky větší odůvodňují nárok na tři delegáty. Za každou župní úřadovnu volí se alespoň tři delegáti.
Ministr sociální péče má právo z osob, navržených mu Národním shromážděním, jmenovati jednu třetinu delegátů valného shromáždění.
Za delegáty ministrem soc. péče jmenované mají býti povoláni odborníci na poli soc. pojištění, zdravotnictví, zemědělství a lesnictví, průmyslu, řemesel a obchodu, dále zástupci zúčastněných ministerstev. Delegáti z kruhů odborných nemusí býti členy Ústřední pojišťovny.
Doba trvání mandátu delegátů valného shromáždění nesmí přesahovati 5 let.
Valné shromáždění koná se aspoň jednou do roka.
§ 38.
Valnému shromáždění je vyhrazeno:
1. voliti členy představenstva a jejich náhradníky,
2. usnášeti se o výroční zprávě představenstva a o jeho absolutoriu,
3. usnášeti se o změnách stanov,
4. stanoviti náhrady a odměny pro funkcionáře ústřední pojišťovny a župních úřadoven, delegáty v to počítaje.
Volby, které se konají valným shromážděním, provádějí se odděleně podle skupin pojištěnců a delegátů jmenovaných ministrem sociální péče.
K usnesení o změnách stanov je třeba dvoutřetinové většiny.
Bližší ustanovení o způsobuj svolání a jednání valného shromáždění obsahují stanovy.
Představenstvo.
§ 39.
Představenstvo ústřední starobní pojišťovny se skládá z předsedy a 18 členů, ze kterých dvě třetiny musí náležeti skupině pojištěnců a jedna třetina skupině odborníků.
§ 40.
Předsedu Ústřední starobní pojišťovny jmenuje z terna navrženého Národním shromážděním president republiky vždy na dobu 5 let. Předseda, jímž může býti toliko státní občan Českosl. republiky, musí bydleti v Praze a nesmí býti členem Ústřední pojišťovny. Představenstvo volí ze sebe 2 náměstky předsedovy, při čemž hlasují všichni členové volení i jmenovaní společně.
§ 41.
členy představenstva volí valné shromáždění ze svého středu odděleně podle skupin (§ 38). členy představenstva mohou býti toliko státní občané Českost, republiky. Polovina členů představenstva každé skupiny musí míti své sídlo v policejním obvodu pražském.
Z volitelnosti do představenstva jsou vyloučeny osoby, které jsou zbaveny volebního práva a volitelnosti podle § 5 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., o volebním řádu do obecních zastupitelstev.
Členové představenstva volí se na dobu 5 let.
Odstupující představenstvo zůstává v úřadě, až nové představenstvo v úřad se uváže. Bližší ustanovení o způsobu svolávání a jednání představenstva obsahují stanovy.
§ 42.
Představenstvo zastupuje a spravuje Ústřední starobní pojišťovnu, pokud k tomu nejsou příslušny valné shromáždění a úřadovny župní.
Představenstvu náleží zejména usnášeti se o nabytí a zcizení nemovitostí, jež jsou v přímé správě Ústřední pojišťovny a o trvalém úročném ukládání volného jmění.
Bez újmy vlastní zodpovědnosti může představenstvo svěřiti některé ze svých povinností užším výborům anebo placeným úředníkům.
Členové představenstva spravují svůj úřad jako úřad čestný, hotové výdaje jest jim však hraditi, jakož i za práce, které vyžadují větší námahy, poskytnouti přiměřené náhrady. Představenstvo funguje jako poradní sbor ministerstva soc. péče při činnosti vyhrazené mu tímto zákonem a volí do pojišťovací rady při ministerstvu sociální péče zřízené počet členů na Ústřední pojišťovnu vypadající.
Úředníci.
§ 43.
úředníci ústřední starobní pojišťovny mimo úředníka vedoucího ustanovováni jsou představenstvem. Představenstvo upravuje podmínky přijetí a propuštění, placení a zaopatřovací nároky těchto úředníků.
Ustanovení a propuštění vedoucího úředníka, povolení k ustanovení a propuštění zástupců vedoucího úředníka, zodpovědného pojistného technika a vrchního účetního vyhrazeno jest ministru soc. péče.
Pevně ustanovení úředníci buďtež vzati do přísahy.
Všichni placení úředníci a zřízenci podléhají disciplinární moci představenstva. Právní postavení úředníků a zřízenců ústřední pojišťovny bude upraveno jednacím a služebním řádem, jejž vydá představenstvo a jenž podléhá schválení ministerstva soc. péče.