POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
4. zasedání. |
3416.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..............................................1922
o bratrských pokladnách.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tamto zákoně:
I. účel bratrských pokladen.
§ 1.
Bratrské pokladny jsou pojišťovny, které poskytují dávky tímto zákonem ustanovené osobám zaměstnaným v hornictví (§ 131 o. h. z.) v Československé republice a příslušníkům jejich rodin oprávněným dle tohoto zákona.
§ 2.
Každá bratrská pokladna pojišťuje:
1. své členy, dále poživatele důchodu (§ 7) a příslušníky rodin obou těchto skupin pro případ nemoci;
2. členy pro případ stáří neb invalidity, manželky a dítky členů a provisionistů pro případ úmrtí člena aktivního nebo pensionovaného.
§ 3.
Pro každý z těchto dvou druhů pojistných úkonů zřizuje se u každá bratrská pokladny po jednom správním oddělení (nemocenská pokladna, zaopatřovací pokladna). Finanční hospodaření a účetnictví těchto dvou oddělení provádí se odděleně. Jakékoli použití prostředků jednoho oddělení ke splnění úkolů zákonem přikázaných oddělení druhému je nepřípustno.
A. Pojištění nemocenské.
§ 4.
Pokud tento zákon neustanovuje jiného po právech a povinnostech pojištěnců a zaměstnavatelů, platí o pojištění pro případ nemoci u bratrské nemocenské pokladny zákony o nemocenském pojištění dělníků.
§ 5.
Pojištěncům, kteří při onemocnění mají nárok na vyplácení části mzdy v penězích nebo na naturální požitky, poskytuje se po dobu tohoto nároku nemocenské nižší mírou, a to takovou, aby toto nemocenské nepřesahovalo dvě třetiny peněžitých služebních příjmů zaměstnance, počítaných dle poměrů posledních dvou měsíců, tím však zůstanou nedotčeny případné větší nároky náležející pojištěnci podle zvláštních ustanovení. Za pojištěnce takové stanoví se taktéž nižší příspěvky.
§ 6.
Pojištěni příslušníků rodiny lze ve stanovách obmeziti na manželku aneb družku a na manželské, nemanželské a nevlastní děti.
§ 7.
Poživatelé invalidního nebo starobního důchodu příslušní ku bratrské pokladně jsou, pokud nejsou zaměstnáni v podniku povinném pojištěním u bratrské pokladny aneb u jiné nemocenské pokladny a pokud bydlí v obvodu příslušné bratrské pokladny nemocenské po případě její odbočky, oprávněni udržeti sobě a příslušníkům svých rodin nepodobeným nemocenské pojistné povinnosti pojištění u bratrské pokladny nemocenské placením příspěvků ve stanovách pro tuto skupinu pojištěnců zvláště stanovených. Pojištění těchto osob zaniká oznámením, že se zříkají dalšího pojištění, jakož i neplacením příspěvků za dva po sobě jdoucí měsíce.
Pojištění vztahuje se na bezplatnou lékařskou pomoc, čítaje v to pomoc při porodu, přispění báby, jakož i potřebná léčiva a jinak therapeutické pomůcky a na pohřebné, stanovami lze vymeziti, na koho se má vztahovati toto pojištění příslušníků rodiny, zdali pouze na manželku po případě družku, na manželské, nemanželské a nevlastní děti, bydlící ve společné domácnosti s poživatelem důchodu invalidního po případě starobního, nebo též na ostatní příslušníky rodiny ve smyslu zákonů o nemocenském pojištěni dělníků.
§ 8.
Nabyl-li poživatel důchodů invalidního nebo starobního, pojistiv sebe a své příslušníky, ve smyslu § 7, nároku na zaopatřovací plat po 31. prosince 1920, činí pohřebné pro případ úmrtí takového poživatele aneb člena jeho rodiny polovici potřebného, které by náleželo podle stanov, kdyby úmrtí bylo nastala v posledním mzdovém období, než dotyčnému poživateli byl přiznán zaopatřovací plat.
Pohřebné nesmí však převyšovati 150 Kč, zemřel-li poživatel důchodu invalidního nebo starobního, nabyvší před 1. lednem 1921 nároku na zaopatřovací plat, dále 50 Kč, zemřel-li příslušník jeho rodiny nejvýš 14letý, a 100 Kč pro případ úmrtí příslušníka jeho rodiny staršího.
§ 9.
Příspěvky v § 7 uvedené lze srážeti ze z opatřovacího platu (provise).
§ 10.
Vdovy, požívající vdovského důchodu, mohou pro sebe a případné jednostranné sirotky použíti výhod § 7. Totéž platí pro oboustranné sirotky, požívající důchodu sirotčího. Jednostranným sirotkům zachovává se toto právo i tehdy, když ovdovělá jejich matka se opětně provdala a tím pozbyla nároků jak na důchod vdovský tak na pojištění dle § 7.
Předpokladem však jest, že tyto vdovy nebo sirotci nejsou sami podrobeni nemocenské pojistné povinnosti.
Za podmínek § 7 ustanovených jsou k pojištění u nemocenské bratrské pokladny dle způsobu provisionistů oprávněny i vdovy a sir otci po členech podnikovým úrazem usmrcených. Totéž platí pro osoby (jejich vdovy a sirotky), které byly pojištěny jen u nemocenské bratrské pokladny a staly se podnikovým úrazem k výdělku neschopnými, takže nepožívají provise, nýbrž důchodu ze zákonného pojištění pro případ úrazu.
Pro výpočet pohřebného podle § 8 jest rozhodnými den úmrtí, zemřel-li člen ve službě činné, a den nápadu důchodu, jde-li o vdovu sazeb sirotky po poživatel důchodu.
§ 11.
Bratrské pokladny nemocenské nejsou povinny býti členy některého svazu nemocenských pokladen.
§ 12.
Pokud dle zákonů o nemocenském pojištění dělníků přísluší rozhodovati a nařizovati úřadům politickým (administrativním vrchnostem) a ministerstvu sociální péče, rozhodují a nařizují v obdobných záležitostech bratrských pokladen báňské úřady a ministerstvo veřejných prací.
B. Pojištění na provise.
§ 13.
Předmětem pojištění u zaopatřovací pokladny jest:
1. důchod invalidní (§ 14, 16) v ta pojímajíc důchod starobní (§ 15),
2. důchod vdovský (§ 17),
3. důchod sirotčí (§ 17),
4. po případě důchod vychovávací (§ 19),
5. po případě drahotní přídavky k těmto důchodům (§ 20).
§ 14.
Nárok na invalidní důchod má člen bez ohledu na věk, je-li neschopen svého dosavadního povolání.
§ 15.
Důchod invalidní přísluší bez průkazu neschopnosti k povolání jako důchod starobní:
1. členu, který byl 35 let zaměstnán v podniku povinném pojištěním u bratrské pokladny a dokonal 55. rok věku,
2. členu, jenž dokonal 60. rok svého věku a strávil 15 let členských.
§ 16.
Důchod invalidní (starobní) se skládá z částky základní a z částek zvyšovacích. Základní částka jest 1200 Kč. Zvyšování důchodu invalidního počíná po uplynutí doby čekací (§ 21) a činí nejméně 4 Kč za každý příspěvkový měsíc dokonaný po době čekací. Stanovami mohou jak částky základní tak částky zvyšovací býti odstupňovány nad výši uvedenou v předchozím odstavci buď podle mzdových tříd aneb podle kategorií zaměstnání členů.
Členská doba, předcházející případnému vybrání záložního podílu podle dřívějších dotyčných podpisů, se nepočítá do doby příspěvkové. Totéž platí, přerušil-li pojištěnec členství po dobu delší 3 let, byť i nevybral záložního podílu.
Důchod invalidní (starobní) s případným drahotním přídavkem může se zvýšiti až o 50% svého obnosu, pokud provisionista je tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování.
§ 17.
Zemřel-li člen, mající páku na zaopatřovací důchod, ve službě činné nebo po nápadu důchodu invalidního nebo starobního (provisionista), poskytují se pozůstalým tyto dávky.
1. Vdově na čas života anebo až do opětného provdání důchod (důchod vdovský), který se při nejmenším rovná polovici důchodu (provise) příslušejícího zemřelému manželi dle §§ 14-16.
2. Sirotku až do dokonaného 16. roku při nejmenším jedna čtvrtina, a ztratil-li i druhého rodiče, polovice důchodu, náležejícího zemřelému pojištěnému rodiči podle §§ 14-16. Je-li sirotek stižen tělesným aneb duševním neduhem, jenž ho činí docela neschopným k výdělku, může bratrská pokladna povoliti vyplácení sirotčího důchodu i přes dokonaný 16. rok věku.
Oboustranně osiřelému dítěti, jehož oba rodiče byli pojištěni, vyměří se důchod dle nároků neb čáky výše pojištěného rodiče.
Sirotčí důchod náleží jak manželským a legitimovaným dětem, tak i dětem nemanželským po ženském členu jinak nezaopatřeným aneb po mužském členu, jehož otcovství bylo již za živa aneb třeba po jeho úmrtí soudně dokázáno nebo jenž se k němu před soudem sám znal.
Důchody vdovy a dětí dohromady nesmějí převyšovati tři čtvrtiny dávky náležející zemřelému členu. Objeví-li se úhrn větší, sníží se patrně jednotlivé důchody.
Oženil-li se zemřelý teprve v době, když již požívá provise, nemá vdova nároku na provisi, jeho dětem však provise přísluší, byly-li zplozeny před nabytím provise.
Nárok na vdovskou rentu však nestává také v tom případě, byla-li vdova v čase úmrtí manželova od něho svojí vinou soudně rozvedena nebo soudné rozloučena anebo byla-li rozsudkem trestního soudu usvědčena, že úmyslným jednáním zavinila nebo spoluzavinila smrt manželovu.
Provdá-li se vdova opět, obdrží trojnásobnou částku svého ročního důchodu jako odbytné jednou pro vždy.
§ 18.
Vznikla-li výdělečná nezpůsobilost z úrazu podnikového, staví se výplata důchodu invalidního potud, pokud sou čet důchodu úrazového a invalidního převyšuje dvě třetiny pracovního výdělku, který byl vzat za podklad při vyměřování důchodu úrazového aneb, je-li výpočet takový liro důchodce příznivější, 75% průměrného podle mzdových poměrů kolísajícího výdělku oné kategorie dělníků zaměstnaných v hornictví (§ 131 o. h. z. po případě v podniku dle § 32 tohoto zákona) v obvodě dotyčné bratrsky pokladny, ku kteréžto kategorii náležel provisionista před dosažením zaopatřovacího platu.
Za týchže podmínek staví se výplata důchodu invalidního tehdy, když osoba požívající úrazového důchodu z úrazu dříve utrpěného nabude později nároku na invalidní důchod.
Ustanovení o staveni výplaty invalidního důchodu neplatí při úplné bezmocnosti důchodově a pro dobrovolné přídavkové pojištěni.
Zaopatřovací plat pozůstalých usmrceného, kterým přísluší nárok na odškodnění podle zákona, o úrazovém pojištění dělníků, staví se do výše úrazového důvodu.
Poskytuje-li bratrská polda dala zaopatřovací platy, které se podle ustanovení tohoto zákona staví, přehází nárok na úrazový důchod až do výše, do které se výplata zaopatřovacího platu staví, na zaopatřovací pokladnu bratrskou, pokud úrazová pojišťovna ještě nevyplatila odškodného pojištěnému.
§ 19.
Stanovami může se osobě, která má dítě nebo děti, jež by pro případ smrti měl nárok podle bodu druhého § 17, zvýšiti důchod invalidní nebo starobní o příplatek vychovávací, pokud důchodce o dítě pečuje.
Úhrn všech těchto příplatků nesmí však činiti více než 50% základní částky důchodová.
§ 20.
Stanovami mohou se provisionistům jakož i pozůstalým ve smyslu § 17 v čas neobyčejné všeobecné drahoty, a to na určitý čas povoliti zvláštní přídavky drahotní.
§ 21.
I dosažení nároku na dávky zaopatřovati je třeba pětiletého členství (karenční lhůta). Nastal-li pojistný případ před uplynutím pětileté čekací doby, ale po uplynutí 3 let členských, příslušejí zaopatřovací platy ve snížené výměře dvou třetin základní částky. Nastane-li nezpůsobnost k povolání aneb smrt členova před uplynutím doliv čekací úrazům podnikovým, povoluje se čekací doba za dokonanou. Nastane-li tento případ před uplynutím tří let členských jiným způsobem, vyplatí se osobám jinak k požitku důchodů oprávněným část zaplacených příspěvků na člena připadající bez úroků a to - je-li více oprávněných - stejným dílem.
§ 22.
Invalidní důchod náleží zpravidla členu, stane-li se k svému povolání nezpůsobilým. Koná-li provisionista přes to práci výdělečnou, staví se důchod invalidní potud, pokud Úhrn výdělku a invalidního důchodu a případného důchodu úrazového převyšuje 75% poměrného pode mzdových poměrů kolísajícího výdělku oné kategorie dělníků, zaměstnaných v hornictví (131 o. h. z., po případě v podniku dle 32 tohoto zákona) v obvodě dotyčné bratrské pokladny, ke kteréžto kategorii náležel provisionista před dosažením zaopatřovacího platu. Výdělkem rozumí se všecko příjmy a požitky naturální. Toto obmezující ustanovení se nevztahuje na důchod starobní.
§ 23.
Požitek invalidního důchodu zaniká opětným nabytím způsobilosti k povolání. Takový provisionista může, nenastoupí-li do 3 měsíců ode dne zastaveni důchodu zaměstnání, s nímž jest spojena povinnost k pojištění u bratrské pokladny, zachovati čáky, nabyté firem připadnutí důchodu, placením uznávacího poplatku (§ 26).
§ 24.
Na důchod invalidní nemá nároku ten, kdo si přivodil nezpůsobilost k práci zúmyslně, nad míru hrubým proměním aneb výdělečnou prací v podniku nepodrobeném pojištěni u bratrské pokladny, kterou konal vedle svého zaměstnání pojistně povinného u bratrské pokladny. Bratrská pokladna však může za zvláštních ohleduhodných okolností vdovský, po případě sirotčí důchod zcela nebo z části poukázati nevinným příslušníkům rodiny, kteří mají proti takovému pojištěnci zákonný nárok na výživu. Pozůstalí mají nárok na zaopatřovací plat, i když zemřelý si přivodil smrt zúmyslně.
§ 25.
Právo na zaopatřovací plat staví se, pokud osoba oprávněná k požitku odpykává si trest na svobodě delší jednoho měsíce. Důchod se však poukáže příslušníkům rodiny odsouzence, kteří mají proti němu zákonné nároky na výživu, ve výši vdovského a sirotčího důchodu.
§ 26.
Vystoupí-li člen ze zaměstnání povinného k pojištění u bratrské pokladny nebo byl-li propuštěn, aniž byl neschopen k povolání, zachovají se mu jeho čáky na zaopatřovací platy uvedené v bodu 1., 2. a 3. § 13 takto:
1. Nevstoupí-li do zaměstnání povinného k pojištění podle zákonů o pensijním pojištění zřízenců a
a) dokonal-li deset roků členských - placením nepatrného uznávacího poplatku měsíčního,
b) v případě kratšího členství - však po uplynutí úplné doby čekací - placením všeho, co měl platiti sám na členských a podnikatel pro něho na závodních příspěvcích ze svého, a to po dobu k doplnění napřed uvedené desetileté lhůty potřebnou; po této době placením svrchu zmíněného uznávacího poplatku.
2. Vstoupí-li do zaměstnání povinného k pojištění podle zákona o pensijním pojištění zřízenců buď bezprostředně aneb pokud si zachoval své čáky podle bodu 1. a
a) dokonal-li již úplnou dobu čekací - bez placení uznávacího poplatku,
b) jinak placením všeho, co měl platiti sám na členských a podnikatel pro něho na závodních příspěvcích, ze svého po dobu k doplnění úplné lhůty čekací potřebnou.
3. Po případném vystoupení ze zaměstnání povinného k pensijnímu pojištění před nabytím důchodu pensijního může takový pojištěnec - nevrátil-li se do zaměstnáni povinného k pojištění u bratrské pokladny - si dále zachovati své čáky u bratrské pokladny podle bodu 1., při čemž však - pokud nebyly zaplaceny plné příspěvky podle bodu 1 b) lhůta desetiletá ve jmenovaném bodu uvedená se zkrátí o dobu ztrávenou v zaměstnáni povinném k pensijnímu pojištění, která se však nezapočítá do doby členské.
Stejně se tato lhůta zkracuje, případně tato léta se nezapočítají - (pokud nebyly zaplaceny plné příspěvky podle bodu 1 b) když se tento pojištěnec vrátí do zaměstnáni povinného k pojištění u bratrské pokladny.
Za jakých podmínek náleží pojištěncům, zachovavším sobě čáky podle předchozích předpisů, důchod invalidní anebo starobní, určí nařízení.
4. Čáky zaniknou, nebude-li uznávací, po případě doplňující poplatek zaplacen za 6 měsíců po sobě jdoucích - vyjma případ uvedený v bodu 2 a).
Stane-li se však bývalý člen, jehož čáky takto zanikly, do 3 let od tohoto zaniknutí opětně členem některé bratrské pokladny tuzemské, nabude po jednoročním členství opětně svých dřívějších čák.
§ 27.
Přestupuje-li člen k jisté bratrské pokladně bezprostředně nebo pokud si svou čáku zachoval podle § 26, počítají se při určení zaopatřovacích platů uvedených v bodu 1., 2. a 3. § 13 taky dřívější léta členská.
Byl-li pojištěnec členem více bratrských pokladen, vypočte a vyplatí shora označené platy dle svých stanov bratrská pokladna, jejíž členem pojištěnec byl naposledy.
K těmto zaopatřovacím platům přispívají všechny bratrské pokladny, jejichž členem pojištěnec byl, v poměru, který určí se prováděcím nařízením.
Případné dávky uvedené v § 13, bodu 4. a 5., vypočte bratrská pokladna, jejíž členem pojištěnec byl naposledy, podle svých stanov a hradí je ze svého jmění.
§ 28.
Dobu služby vojenské za války jest považovati za dobu příspěvkovou, i když příspěvky zaplaceny nebyly.
Službou vojenskou v mini jakou i dovolenou do půl roku řádně ohlášenou bratrské pokladně pojištění se neruší.
Nemá-li býti přerušeno pojištění, po případě doba členská dovolenou delší půl roku, jest to ujednati s pokladnou předem, a to nejdéle do půl roku od nastoupení dovolené po případě před prodloužením dovolené. Dobu dovolené jest však považovati za dobu příspěvkovou (započitatelnou dobu členskou) jen tehdy, byly-li skutečně zaplaceny příspěvky na ni připadající. Člen, pro kterého nebyly placeny za dovolené aneb za služby vojenské v míru příspěvky, může po návratu do svého zaměstnání sobě dodatečně zakoupiti dobu, za kterou příspěvky placeny nebyly, zaplacením úhrnného příspěvku s úroky připadajícího na člena a na zaměstnavatele. Tento úhrnný příspěvek jest zapraviti ve stejných měsíčních splátkách nejpozději do jednoho roku po opětném nastoupení práce, nepovoluje-li bratrská, pokladna v jednotlivých případech výjimečně zvláštní lhůty delší. Nastane-li případ pojistný před úplným zapravením příspěvku, je odpočísti doplatek od zaopatřovacího platu ve splátkách, které však nesmějí převyšovati 1/4 zaopatřovacího platu. Vystoupí-li člen ze zaměstnání aniž dodržel splátky, jest započísti do doby členské pouze onu část doby dovolené aneb služby vojenské v čas míru, za kterou příspěvky byly zaplaceny.
Po dobu dovolené, za níž členu náleží odměna v penězích podle zákona aneb smlouvy, platí zaměstnavatel a člen pravidelné příspěvky.
§ 29.
Příslušníkům cizího státu, kteří mají trvalé bydliště v cizině, náleží důchod podle tohoto zákona, jen tehdy, zachová-li jejich stát vzájemnost vůči příslušníkům československým. Ostatně se určí stanovami způsob vyplácení důchodu, zdržuje-li se provisionista trvale v cizině bez svolení bratrské pokladny.
§ 30.
Nároky na zaopatřovací platy zanikají promlčením. Promlčecí lhůta činí pro uplatnění práva na požitek důchodu 5 let od vzejití tohoto nároku, pro nárok na jednotlivou splátku důchodovou tři roky od doby její dospělosti. Promlčeni přerušuje se oznámením nároku u bratrské pokladny.
II. členové bratrských pokladen.
§ 31.
U obou oddělení bratrské pokladny jest pojištěním povinen a podle tohoto zákona pojištěn, kdo je zaměstnán v hornictví (§ 131 o. h. z.) v Československé republice mimo provisionisty a osoby, které dle zákona musí býti jinak pojištěny na pensi.
Tyto osoby, pokud nejsou pro ně ustanoveny výjimky zákonem o nemocenském pojištění dělníků, jakož i provisionisté zaměstnaní v hornictví, jsou pojištěni pouze u nemocenského oddělení bratrské pokladny.
§ 32.
Vedle osob zaměstnaných v hornictví (§ 131 o. h. z.) mohou býti podle tohoto zákona pojištěny u bratrské pokladny pouze osoby zaměstnané v oněch podnicích, jejichž dělníci byli pojištěni u bratrské pokladny již v den vyhlášení tohoto zákona.
§ 33.
Provisionisté nejsou členy bratrské pokladny zaopatřovací, byť i pracovali dále v hornictví.
III. Organisace bratrských pokladen.
§ 34.
Bratrské pokladny mohou vlastním jménem nabývati práv, zavázati se, u soudu žalovati a býti žalovány.
Za všecky závazky bratrské pokladny ručí věřitelům výhradně jmění toho oddělení bratrské pokladny, jehož se věc týká (§ 3).
§ 35.
K provádění pojištění padle tohoto zákona zřídí se tři bratrské pokladně. Jedna v Praze pro závody v Čechách, druhá v Mor. Ostravě pro závody na Moravě a ve Slezsku, třetí v Bratislavě pro závody na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Ministerstvu veřejných prací přísluší též právo tyto pokladny anebo některé z nich po jejich slyšení dle potřeby rozděliti nebo s jejich souhlasem sloučiti.
Pokladna, která by nesouhlasila se zamýšleným sloučením, musí se však podrobiti takovéto výzvě, kdyby klesl počet jejich členů, který tu byl v době jejího založení, pod polovici.
§ 36.
Orgány bratrské pokladny jsou:
a) valná hromada (delegátů);
b) představenstvo,
c) dozorčí výbor.
Působnost v těchto orgánech jest funkcí čestnou.
§ 37.
Valná hromada skládá se z delegátů zvolených na dobu 4 let členy a zaměstnavateli oprávněnými k hlasování.
Na 1000 členů bratrské pokladny volí se po dvou zástupcích pojištěnců a po jednom zástupci zaměstnavatelů, při čemž se k počtu nebo zbytku až do 500 nepřihlíží; větší počet (nebo zbytek) se čítá za 1000.
Za základ pro počet členů béře se stav členů bratrské pokladny koncem kalendářního roku předcházejícího dni vypsání volby.
Za každého delegáta volí se po jednom náhradníka.
Zvolení delegáti zůstávají v úřadě po uplynutí volebního období, pokud nebudou právoplatně zvoleni jejich zástupci.
§ 38.
Delegáti členů a jejich náhradníci volí se přímou tajnou volbou podle zásady poměrného zastoupení na základě kandidátních listin. Volební právo mají všichni členové bez rozdílu pohlaví, kteří dokonali dvacátý rok svého věku, byli členy pokladny prvého dne v měsíci předcházejícím vypsání volby (rozhodný den) a jsou členy ještě v den volby.
Z volebního práva jsou vyloučeni pojištěnci, kteří jsou pojištěni jen podle § 7 a 26 a členi, vyloučení z volebního práva do obecního zastupitelstva.
Volitelny jsou osoby oprávněné voliti, které překročily 24. rok svého věku a jsou členy dotyčné pokladny aspoň půl roku před rozhodným dnem.
§ 39.
Delegáti zaměstnavatelů se jmenuji nebo voli zaměstnavateli. Neshodnou-li se zaměstnavatelé o jmenováni svých delegátů, volí se tito podle zásady poměr něho zastoupení na základě kandidátních listin, při čemž rovná se počet hlasů jednotlivému zaměstnavateli příslušející počtu členů u něho zaměstnaných.
§ 40.
Volba delegátů do valné hromady koná se nejpozději dva měsíce před valnou hromadou mimo pracovní dobu.
§ 41.
Volební obvody v okrsku jednotlivých bratrských pokladen ustanoví a první volbu vypíše báňské hejtmanství. Další volby vypíše představenstvo bratrské pokladny způsobem nařízeným stanovami a oznámí konání voleb dozorčímu úřadu.
§ 42.
K sestavení voličských seznamů ve volebním sboru pojištěnců jmenuje dozorčí úřad na návrhy odborových organisací dle poměru počtu jejích členů na volbě zúčastněných 5členné volební komise pro jednotlivé velební obvody. Tímže způsobem budiž sestavena ústřední volební komise pro celý obvod bratrské pokladny.
O vyložení seznamů voličských a námitkách proti nim, jakož i a řízení o námitkách a způsobu volby platí obdobně ustanovení §§ 14, 16, 17, 30, 31, 33, 43, 45, 46, 50-58 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 b. z. a n. Podrobnější ustanovení o způsobu volby budou uvedena v nařízení.
§ 43.
Valná hromada delegátů volí V oddělených skupinách členů a zaměstnavatelů z těchto skupin 20členné představenstvo a 20 náhradníků podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin. Skupina členů volí 16 zástupců a stejný počet náhradníků a skupina zaměstnavatelů 4 zástupce a stejný počet náhradníci. První volby, které budou provedeny podle tohoto zákona, řídi zástupce dozor čího úřadu za pomoci komise jmenované podle § 42.
Další volby řídí tato komise. Bližní ustanovení obsahuje zařízeni.
§ 44.
Funkce představenstva trvá 4 roky. Zvolení zůstávají v úřadě po uplynutí této doby, dokud nebudou pravoplatně zvoleni jich zástupci.
§ 45.
Představenstvo volí ze sebe většinou hlasů starostu a náměstka starostova na dva roky. Nebyl-li starosta zvolen z delegátů zaměstnavatelů, volí tito jeho náměstka ze svého středu.
§ 46.
Představenstvu přísluší veškerá práva a zastupování pokladny bratrské, vyjímaje věci, jež zákonem neb stanovami jsou výslovně vyhrazeny usnesení valné hromady. Představenstvu jest zejména pečovati, aby byla přiměřeně prováděna účinná kontrola nemocných a ostatních bratrskou pokladnou zaopatřených pojištěnců.
§ 47.
Podrobněji se ustanoví stanovami plná moc představenstva jakož i způsob provedení usnesení představenstva nebo valné hromady. Právním jednáním v mezích této plné moci vznikají pro bratrskou pokladnu práva a závazky.
K veškerému právnímu jednání legitimuje představenstvo potvrzení dozorčího úřadu, že osoby v tomto potvrzení uvedené jsou členy představenstva v této době.
Představenstvo nechť ohlásí každou změnu svého složení a výsledek každé volby do 14 dnů.
Dokud taková změna ohlášena nebyla, účinkuje naproti třetím osobám jen tehdy, když se dokáže, že jim byla známa.
§ 48.
Valné hromadě jest kromě volby představenstva určitě vyhraditi:
1. volbu členů dozorčího výboru a členů rozhodčího soudu;
2. usnesení o přístupu k nějakému pojišťovacímu svazu a o vystoupení z něho;
3. usnesení o výroční zprávě představenstva a absolutoriu představenstva;
4. vymáhání nároků, které vznikly pokladně proti členům představenstva nebo dozorčího výboru z jejich úřadování a volba zmocněnce pro vymáhání těchto nároků;
5. usnesení o stanovách a jejich změně;
6. návrh na sloučení pokladny s bratrskou pokladnou jinou.
§ 49.
Pro kontrolu správy pokladny zvolí se na dva roky dozorčí výbor. Dozorčí výbor čítá 10 členů. Osm členů volí zaměstnavatelé a 2 členy pojištěnci podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin. Podrobnější ustanovení a způsob volby budou obsažena v nařízení.
Člen představenstva nemůže současné býti členem dozorčího výboru.
§ 50.
Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k celkovému hospodaření orgánů pokladny, zejména k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých předpisů, prozkoumávati účtování a správu pokladny, prozkoumávati účetní uzávěrku a podávati zprávu valné hromadě o tom, co shledal. Odepře-li valná hromada na základě této zprávy absolutorium, odstoupí představenstvo z úřadu. Dozorčí výbor může dvoutřetinovým usnesením způsobiti svolání valné hromady jakož i společné schůze (§ 51).
Členové dozorčího výboru mohou se zúčastniti schůzí představenstva a členové představenstva schůzí dozorčího výboru s hlasem poradným.
Představenstvo a dozorčí výbor budou vzájemně vyměňovati opisy zápisů o svých schůzích.
Nevyhoví-li představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměti dozorčí úřad, jenž postoupí podle §§ 64 až 66 tohoto zákona.
§ 51.
Usnášení společné schůze, již řídí střídavě starostové představenstva a dozorčího výboru, se vyhrazuje:
1. Usnesení o výkladu zákona neb stanov, pokud může znamenati značnější zatížení bratrské pokladny,
2. usnesení o kolektivních smlouvách se zaměstnanci a s lékaři.
§ 52.
Proti usnesení představenstva nebo společné schůze představenstva a dozorčího výboru, která znamenají značné zatížení bratrské polda dny nebo která pro svou všeobecnou povahu mají býti směrnicí pro funkcionáře a zřízence bratrské pokladny, může dozorčí výbor podati odpor.
Odpor ten musí býti ve dvou stejnopisech dodán představenstvu bratrské pokladny do týdne ode dne doručení zápisu o dotyčné schůzi dozorčímu výboru (§ 50), jinak se k němu nepřihlíží. Byl-li odpor vznesen včas, přeruší starosta představenstva provedení naříkaného usnesení a předloží opis zápisu o tomto usnesení a jeden stejnopis odporu dozorčímu úřadu.
Nedoručí-li dozorčí úřad do 14 dnů po předložení zápisu a odporu představenstva písemného výnosu o zastavení usnesení, lze usnesení provésti.
Do výnosu o zastaveni může se podati do 14 dnů od jeho doručení stížnost k ministerstvu veřejných prací.