Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

3411.

Zpráva

I. výboru zemědělského a

II. výboru rozpočtového

o návrhu poslance Josefa Šamalíka a soudruhů

na znárodnění a zpřístupnění Moravského Krasu (tisk 3192).

I.

Nejen obdivuhodným, ale i tajuplným krajem jest území naši Českosl. republiky, jež nazýváno jest: "Moravský Kras" Povrchní přírodní nádhery Mor. Krasu jsou tak velkolepé, že nazýván jest kraj tento M oravským Švýcarskem. Než ještě velkolepějšími než krásy povrchní jsou nádhery podzemní, objevené před 42 roky u Sloupy a Šošůvky, později pak u Macochy. Světoznámá propast Macocha a Sloupské kůlny popisovány jsou už v r. 1663, kdy badatelé pokoušeli se vniknouti do tajuplných prostor, jež Mor. Kras v sobě skrývá. Všecky dosavadní objevy, jež v poslední době velmi se množí, jsou jen branou do tajuplného neznáma Mor. Krasu.

Vždyť celá krajina mezi Sloupem, Šošůvkou, Holštýnem, Lipovcem, Ostrovem-Vilémovicemi a Skalním mlýnem jest velkým tajemstvím, do něhož vedou brány u Stoupa, Šošůvky, Holštýna, Ostrova a Macochy, jimž protékají vodní toky, do něhož vedou četné komíny a jež čeká svého odhalení.

Avšak již dosavadní objevy, jež rovněž jsou učiněny u Jedovnic, Křtin a Ochoze, jsou tak velkolepé, že staly se světoznámými, a že jsou vyhledávány nejen badately, nýbrž i turisty a návštěvníky z celého světa.

Desettisíce návštěvníků spěchá každoročně do Mor. Krasu, aby pokochalo se přírodními krásami lesní zeleně, skalních strání a shlédlo pohádkové sály, chodby a rokle v podzemním světě Krasu.

Bohužel, že tyto přírodní krásy nejsou posud zpřístupněny. Teprv před 10 roky započato se stavbou státních krasových silnic, aby bylo možno aspoň od stanice Blanska - pěšky nebo vozmo - dostati se do Skal. Mlýna, Ostrova a Stoupa. Macocha není ještě spojena silnicí. Také není spojen Holštýn s kras. silnicemi, kde vedle zajímavé "Rasovny" nalézají se v údolí Ostravsko-Holštýnském Císařské jeskyně a Ovčí díra, zajímavé podzemními jezery.

Badání v skalních slujích provádí jednotlivci na náklad majitelů nebo náklad vlastní. U Macochy pracuje se svou sekcí známý badatel dr. Absolon, u Sloupa, Ostrova, Jedovnic a Křtin pracují skupiny domácích pracovníků, ve Sloupě za součinnosti p. rady Bočka a j.

Dosud objevené jeskyně patří bud obcím neb soukromníkům. Tak Sloupské jeskyně patří obci Sloupu a velkostatkáři Salmovi, Šošůvské jeskyně třem soukromníkům, jeskyně Macocha obci Vilémovicím, jeskyně u Macochy velkostatkáři Salmovi.

Silnice do Mor. Krasu buduje a udržuje na svůj náklad stát. Aby Mor. Kras byl náležitě zpřístupněn, jest nutno vybudovati krasové dráhy, jednak od Brna, jednak od Blanska, jež by projížděly krasová území až do Sloupa.

Dosud objevené jeskyně nejsou náležitě zpřístupněny - hlavně u Sloupa a Šošůvky - a nejsou náležitě osvětleny. Teprve řádným osvětlením jeví se krápníkové jeskyně ve své kráse a zajímavosti.

Elektrického osvětlení vyžaduje nevyhnutelně celý Kras a to co nejrychleji Chudobné obce v hornatém kraji nejsou samy s to, aby svou vlastní finanční silou mohly vybudovati vedení elektrického proudu do Moravského Krasu. A proto jest potřebí státní pomoci kraji tomuto, aby mohla býti tato nejnaléhavější potřeba Mor. Krasu ještě letošním rokem provedena.

Proto, aby mohlo býti zavedeno soustavné badání v celém Krasu a mohlo býti pracováno na nových objevech, dále, aby mohl býti Kras zpřístupněn,

a) zřízením nutných ještě silnic a cest zejména z Ostrova na Holštýn, k Macoše a Vilémovicím,

b) zavedením autobusových linek z Vyškova do Jedovnic, Prostějova do Jedovnic, Olešnice přes Rájec do Sloupa a Lipovce, Blanska do Skal. mlýna, Sloupa a Jedovnic, pak Blanska a Jedovnic,

c) zřízením elektrických drah z Brna a Blanska do Sloupa -

pak - aby mohla býti provedena elektrisace celého Krasu, jest nutno, aby Moravský Kras stal se Národním parkem.

Toto znárodnění Moravského Krasu neznamená, že by celý Moravský Kras měl býti státem vyvlastněn. Znárodněním Moravského Krasu má se tomuto kraji dostati jednotné národní správy, národní ochrany, národní pomoci!

Zvláštními zákonnými ustanoveními musí býti zabezpečena úplná ochrana přírodních krás Mor. Krasu, a to jak vnitřních, tak i povrchních, aby nebyly poškozovány neb ničeny. Přírodní bohatství jest národním jměním a musí býti národem chráněno.

Všecka zajímavá krasová místa musí býti dána pod jednotnou národní správu, aby, mohly býti zvláště jeskyně jednotně vedeny, udržovány, zpřístupňovány a dalším soustavným badáním rozšiřovány. Provedením znárodnění Mor. Krasu může býti pověřena Krasová komise, jež by sestávala:

1. z majitelů jeskyň neb jich zástupců;

2. z badatelů a nájemníků (cizin. svazy, turistické jednoty atd.);

3. ze zástupců vlády republiky (zástupcově ministerstev financi, obchodu, zemědělství, nár. osvěty, veřej. prací, zdravotnictví a stát. pozemkového úřadu);

4. ze zástupců sněmovny a senátu;

5. z peněžních ústavů.

Tato Krasová komise, rozdělená na jednotlivé sekce: správní, bádací, elektrisační, železniční, dopravní, propagační aj., musí býti vybavena zatímně bezúročitelnou státní půjčkou až do výše 30 milionů korun, aby mohla provésti nezbytné potřeby Mor. Krasu:

1. zavedení jednotné správy všech krasových míst;

2. zpřístupnění Krasu - zatím autobusově, pak železniční;

3. potřebné elektrické osvětlení všech jeskyní a kraje;

4. upravení přístupu dosavadních i nových jeskyní;

5. zřízení nocleháren, útulen a hotelů;

6. provádění účinné propagace Krasu doma i za hranicemi;

7. další badání v Mor. Krasu. Jednotná správa všech jeskyní a Macochy může býti svěřena zvláštní společnosti, na způsob akciového podniku zřízené z majitelů jeskyní, obci, jednotlivců, korporací, peněžních ústavů a zástupců státu, jež byla by obchodně vedena pod dozorem Krasové komise jako zástupce státu a národa.

Tato akciová společnost převzala by jednotnou správu jeskyní, dosud i nově objevených - a Macochy, jež by na svůj náklad upravovala, zpřístupňovala a osvětlovala. Starala by se o řádné dopravní prostředky, zřízení nocleháren; útulen a hotelů.

Potřebný provozovací kapitál by opatřila jednak z akcií, členy společnosti upsaných, jednak úvěrem z peněžních ústavů.

Z docíleného zisku hradila by společnost úroky z půjček a akcií, náhradu majitelům jeskyni a Macochy, potřebnou reklamu doma i za hranicemi; nejméně jednu třetinu zisku odváděla by ve prospěch Krasové komise na provádění různých jiných investic, zejména pro další badání v Mor. Krasu.

Krasová komise s příst. odbory měla by mimo výše uvedené úkoly také povinnost kontrolní nad postupem a hospodářstvím společnosti. Toto řešení znárodnění Mor. Krasu bude za nynějších poměrů praktičtější, rychlejší a pro stát úspornější - a bude podporou pro případné postátnění.

Jest nesporno, že při takové řádné, účelné a jednotné správě Mor. Krasu budou nejen hrazeny provozovací náklady a investice, ale i značné přebytky budou získány, z nichž i Krasová komise získávati bude prostředky k amortisaci státní půjčky a její zúrokováni.

Stát poskytnutím zatímní bezúročitelné půjčky Mor. Krasu, jíž bude používati pro investice v tomto kraji Krasová komise, neztratí ničeho, neboť úroky z půjčeného kapitálu budou mu v pozdějších letech i s kapitálem hrazeny. Nevznikne touto státní podporou státu nižádná škoda, naopak, velký prospěch, který bude tím větší, čím větší objevy v Krasu budou odhaleny. Bude tak vzrůstati i národní jmění.

Povrchní pozemky zůstaly, by nadále majetkem dosavadních vlastníků, ovšem s výhradou, že by nesměli je - zvláště lesy, palouky neb rybníky - ničiti a o přírodní krásy olupovati. Náhrada platila by se dle prokázaných a nehrazených investic, rozsahu a bohatství, přírodních krás jen těm majitelům, kteří do doby znárodněni Mor. Krasu prokazatelně na objevech pracovali a finanční neb jiné oběti pro zpřístupněni jeskyni přinesli.

Zemědělský výbor navrhuje Slavná sněmovno, račiž se usnésti Vládě Čsl. republiky se ukládá, aby neprodleně předložila poslanecké sněmovně osnovy zákonů:

1. na ochranu a zachování přírodních krás povrchových a vnitřních;

2. na zřízení Krasové komise, případně i Krasové akciové společnosti, sestávající z majitelů jeskyní, badatelů a zájemníků (osob, obcí, korporací), zástupců státních, dále poslanců, senátorů a peněžních ústavů, jež by pověřena byla správou a vybudováním všech potřeb Mor. Krasu a provedením jeho znárodnění.

Za tím účelem povoluje se státní bezúročitelná půjčka do výše 30 milionů korun, bud ze státního úvěru a nebo úvěrem bankovním získaná, jíž by se postupné a dle potřeby používalo k provedení všech nutností v Mor. Krasu, jež by se z podniků krasových a jeskyní splácela.

Vzhledem k tomu, že jest nutno ještě letošního roku opatřiti jeskyně a území Krasu elektrickým světlem, budiž ještě letos ministerstvem financi poskytnuta státní půjčka do výše 5 milionů K. Svazu Krasových obcí, aby mohl býti elektrický proud ze západomoravských elektráren do Mor. Krasu zaveden.

V Praze dne 19: ledna 1922.

II.

Rozpočtový výbor připojuje se k usnesení výboru zemědělského a doporučuje je poslanecké sněmovně ku přijeti.

V Praze dne 26. ledna 1922.

Resoluce.

Vláda se vyzývá, aby toto usnesení výboru zemědělského a rozpočtového o znárodnění a zpřístupnění Moravského Krasu sama bez usnesení sněmoven N. S. v zájmu věci samé co nejdříve realisovala, kdyby v tomto zasedání k usnesení obou sněmoven N. S. o těchto bodech již nedošlo.