Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

3408.

Zpráva

výboru ústavně-právního a zemědělského

o vládním návrhu zákona (tisk 3369),

kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1929, čís. 329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového.

I.

Ústavně-právní výbor ve své schůzi dne 27. ledna projednal o vládním návrhu zákona, kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, čís. 320 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového č. tisku 3369, uznal důležitost a naléhavost tohoto zákona, neboť jde v prvé řadě o rychlé provedení přídělu půdy zabrané v prvé řadě k účelům stavebním. Pokud jde o předpis § 6., odst. 1., usoudil výbor, že netřeba obávati se toho, že by nároky vlastníkovy vyplývající z ustanovení § 11. záborového zákona byly dotčeny neodůvodněným rozhodnutím pozemkového úřadu, neboť vlastníku přísluší stížnost k nejvyššímu správnímu soudu a může žádati o přiznání odkladného účinku rozhodnutí. 2. odst. § 10. původního vládního návrhu byl-li vypuštěn se zřetelem na předpisy odst. 1. téhož paragrafu.

Ústavně-právní výbor doporučuje slavné sněmovně, aby přijala zákon v připojeném znění.

Zákon

ze dne..................................................1922,

kterým e vydávají přechodná ustanoveno k zákonu ze dne 9. dubna 1920, čís. 329 b. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Přejímá-li a zároveň přiděluje pozemkový úřad jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového, může postupovati podle předpisů tohoto zákona.

§ 2.

(1) Pozemkový úřad předloží okresnímu soudu, v jehož obvodu leží parcela, jež v celku nebo z části má býti převzata, dvojmo prozatímní přídělovou listinu, označiv v ní parcelu číslem katastrálním, kulturou zapsanou v katastru daně pozemkové, katastrální obcí, ve které leží a výměrou, dále jméno a bydliště vlastníka (uživatele) nebo jeho zákonného zástupce neb plnomocníka, pak jméno a bydliště (sídlo) osoby, jíž se má parcela přiděliti (přídělec).

(2) Jde-li o část parcely, budiž k přídělové listině připojen polohopisný nákres části od parcely oddělované.

(3) V prozatímní přídělové listině určí zároveň pozemkový úřad lhůtu výpovědi osobám na parcele hospodařícím (§ 3).

(4) Není-li pozemkovému úřadu pobyt vlastníka nebo jeho zákonného zástupce znám nebo zdržují-li se dle oznámení pozemkového úřadu učiněného v prozatímní, přídělové listině v cizině, zřídí jemu soud k návrhu pozemkového úřadu nebo z moci úřední na vrub vlastníkův opatrovníka (nepřítomného). pokud vlastník neoznámí pozemkovému úřadu nebo soudu pomocníka majícího stálé bydliště v území Československé republiky.

(5) Pozemkový úřad může v jedné prozatímní přídělové, listině přiděliti najednou více parcel nebo částí parcel i více přídělcům, jde-li o téhož vlastníka zabraného majetku a leží-li parcely v témže soudním okresu.

(6) Okresní soud na základě prozatímní přídělové listiny neprodleně nařídí, a není-li sám knihovním soudem, dožádá příslušný knihovní soud, aby v knize veřejné bylo poznamenáno zamýšlené odepsání parcely z důvodu převzetí a přidělení její podle předpisů tohoto zákona. Proti usnesení povolujícímu poznámku, není opravného prostředků.

(7) Současně vyhlásí okresní soud na desce soudní výpověď osobám na parcele hospodařícím, a opatří zároveň, aby tato výpověď byla veřejně vyhlášena v obci, kde parcela leží, s udáním dne, kdy vyhlášena byla na desce soudní.

(g) Vyhláška výpovědi musí obsahovati údaje prozatímní přídělové listiny o pozemku, lhůtu výpovědní.

§ 3.

Ve lhůtě výpovědní platí tyto předpisy:

1. Jde-li o příděl půdy k účelům stavebním, činí doba výpovědní osobě hospodařící 90 dnů ode dne, kdy vyhlášena byla výpověď na desce soudní.

2. V ostatních případech činí zpravidla lhůta výpovědní šest měsíců počínajíc od téhož dne jako v případu č. 1, může však býti zkrácena až na 90 dnů nebo prodloužena až na 1 rok tak, aby končila dnem 30. září toho kterého roku.

§ 4.

(1) Knihovní soud vyrozumí o poznámce (§ 2, odst. 6) vlastníka (zákonného zástupce, plnomocníka, opatrovníka nepřítomného) zabraného majetku pozemkového s vyzváním, aby se u něho nebo, není-li sám soudem označeným v § 2, odst. 1., u soudu tohoto do 14 dnů ode dne doručení písemně nebo do protokolu vyjádřil, zda (a na kterou parcelu jmenovanou v souborné prozatímní přídělové listině) uplatňuje své právo dle § 11 záborového zákona, jinak že se bude míti za to, že souhlasí se zamýšleným převzetím.

(2) Den doručení oznámí knihovní soud soudu označenému v § 2, odst. 1., je-li od něho rozdílným.

(3) Proti usnesení, jímž vyrozumívá se vlastník podle § 4, není opravného prostředku.

§ 5.

Vyjádří-li se vlastník ve lhůtě v § 4 stanovené, že uplatňuje svůj nárok dle § 11 zábor. zákona, postoupí soud vyjádření vlastníkovo pozemkovému úřadu k rozhodnutí.

§ 6.

(1) Neuplatní-li na parcelu, o kterou jde, vlastník nároku dle § 11 zábor. zákona, nebo zamítne-li pozemkový úřad nárok ten, nařídí okresní soud označený v § 2, odst. 1., ocenění parcely na místě samém. Útraty soudního ocenění hradí přídělec.

(2) K jednání obešle soud vlastníka a přídělce a veřejnou vyhláškou v obci, kde leží pozemek, také osobu, jež hospodaří na parcele, je-li rozdílna od osoby vlastníkovy. Ocenění provede soud přibera jednoho soudního znalce. Ocenění se provede, i když strany nedostavily.

(3) Pro ocenění vydány budou bližší předpisy nařízením vlády podle zásad § 41. až 43 náhradového zákona.

§ 7.

(1) Jestliže jde o parcelu zoranou, pohnojenou, osetou nebo osázenou, přísluší osobě hospodařící nárok na náhradu nákladů na parcelu za účelem docílení příští sklizně skutečně vynaložených, leč že by výpovědní doba končila dnem 30. září nebo sice dříve, avšak přece po skončení hlavních sklizňových prací. Nárok ten dlužno oznámiti a řádně osvědčiti soudu do 30 dnů ode dne hlášení výpovědi na desce soudní. Soud sloučí jednání o náhradě za parcelu s jednáním o úhradě nákladů na parcelu vykonaných a rozhodne o nich v řízení nesporném po povedeném šetření na místě samém (§ 6, odst. 1.).

(2) Vláda se zmocňuje, aby nařízením vydala sazbu náhrady nákladů na parcelu odst. 1. vykonaných.

§ 8.

(1) Podle výsledku ocenění parcel a vykonaných nákladů (§ 7) určí soud náhradu za parcelu a za náklady a vyrozumí o tom usnesením vlastníka, osobu hospodařící, je-li od vlastníka rozdílna a uplatnila-li ve lhůtě své nároky na náhradu nákladů, a přídělce s vyzváním, aby přídělec do 1 dnů od právní moci usnesení složil u soudu náhradu za přidělenou parcelu spolu s přirážkou (§ 9) a vykázal soudu zaplacení náhrady nákladů osobě hospodařící nebo složil také tuto náhradu u soudu, jinak že bude míti soud za to, že od své žádosti za, příděl parcely ustupuje. Soud může o náhradě nákladů rozhodnouti samostatným usnesením.

(2) Na odůvodněnou žádost přídělcovu prodlouží soud lhůtu k složeni (zaplacení) náhrad a přirážky o 30 dni.

(3) Soud vyrozumí pozemkový úřad, nesloží-li přídělec ve lhůtě v odst. 1. příp. 2., jmenovaných náhrad a přirážky nebo, pokud se týče náhrady nákladů, nevykáže-li zaplacení.

§ 9.

Vedle náhrady vypočtené dle předpisů § 6, odst. 3, určí soud v usnesení (§ 8) přirážku 3.5 procent k náhradě za parcelu pro účely v § 14 jmenované.

§ 10.

(1) Proti usnesení o náhradě za pracelu přípustna jest stížnost jedině z důvodu, že nesprávě použito bylo zvláštních předpisů vydaných pro určení a vypočtení náhrady.

Odkládací účinek má pouze stížnost přídělcova.

(2) Proti usnesení o náhradě nákladů vykonaných na parcelu přísluší stížnost osobě hospodařící i přídělci.

(3) Pokud nejde o knihovní provedení (§ 12, odst. 1), nemá stížnost vlastníkova do usnesení o náhradě za parcelu a stížnost do usnesení o náhradě nákladů vůbec (§ 7) vlivu na další řízení.

§ 11.

(1) Jakmile osoba označená v přídělové listině složí u soudu náhradu za parcelu, přirážku 35 procent a zaplatí případnou náhradu nákladů (§ 8), vydá soud usnesení o konečném přídělu parcely rozhodna zároveň, které služebnosti nutno pro přidělenou parcelu zříditi nebo převzíti. Usnesení o zřízení služebnosti ve prospěch přidělené parcely lze vydati po slyšení vlastníka pozemku služebného.

(2) Proti usnesení o konečném přídělu jest přípustný opravný prostředek jen, pokud jím bylo rozhodnuto o služebnostech.

(3) Jakmile uplynula výpovědní lhůta a přídělec splnil podmínky § 8, přecházejí na něho práva povinnosti spojené s držbou parcely.

(4) sneseni o konečném přídělu doručí soud všem v řízení; účastněným a pozemkovému úřadu.

§ 12.

(1) Usnesení o konečném přídělu provedou knihovní soudy z moci úřední, nabylo-li usnesení o náhradě za parcelu právní moci. Jde-li o vklad práva vlastnického na celé tělesa knihovní, buďtež kromě převzatých služebnosti (§ 11, odst. 1) veškeré ostatní knihovní závady a břemena vymazány. Tonu, jakož i dluhuprostému odepsání přidělené parcely z dosavadní knihovní vložky není na závadu, jestliže kromě služebností, jež povinen jest přídělec převzíti, váznou tam jim věcná práva osob třetích, nebo že parcela přešla ode dne oznámky (§ 2, odst. 6) do vlastnictví osob jiné, než proti niž zní usnesení. Jde-li o případ odepsání parcely z dosavadní vložky, vloží knihovní soud právo vlastnické k parcele přídělci v nové knihovní vložce, ačli nežádal tento dříve ještě, než vydáno bylo usnesení dle § 11, odst. 1 (písemné nebo do protokolu) u soudu vydávajícího usnesení, aby parcela připsána byla do stávající knihovní vložky, ve které zapsán jest jako vlastník. O knihovním provedení usnesení zpraví soud také pozemkový úřad.

(2) K zápisům v knihách není zapotřebí svolení ani úřadu svěřenského ani jiného úřadu dozorčího.

(3) Přídělci dovoleno jest parcelu zciziti mezi živými do desíti let jen se svolením pozemkového úřadu. Svolení musí býti vykázáno v návrhu na zápis vlastnického práva. Svolení toho netřeba, jde-li o zcizení mezi manžely nebo s rodičů na potomky. Tito nástupci jsou však stejně obmezeni jako první nabyvatel. Obmezení dle tohoto předpisu poznamená se v knihách současně s provedením usnesení dle odst. 1 a vymaže je soud po uplynutí desítileté lhůty na návrh vlastníkův.

§ 13.

(1) U soudu složená náhrada za par celu vstupuje v příčině práv a závazků, váznoucích na přidělené parcele, na místo její.

(2) Správa náhrady přísluší knihovnímu soudu až do vydání osobám oprávněným. Není-li soud označený v § 2 odst. 1 zároveň soudem knihovním, zašle neprodleně peníz náhrady za parcelu soudu knihovnímu.

(3) Peníz u soudu složený budiž uložen na úrok.

(4) Byla-li náhrada za náklady vykonané na parcelu složena u soudu namístě zaplacení přímého osobě hospodařící, vydá soud peníz náhrady osobě hospodařící, když usnesení o této náhradě nabylo právní moci. Náhradu za parcelu vydá soud vlastníku, jakmile vykáže soudu listinou soudem neb notářem ověřenou, že osoby, pro něž vázla věcné, práva, kromě služebností podle § 11 převzatých, svolují, aby mu byla vydána náhrada na parcelu. Nepodá-li vlastník tohoto výkazu do neděl po doručení knihovního usnesení o konečném přídělu, rozvrhne knihovní soud náhradu v nesporném řízení podle zásad o rozvrhu nejvyššího podání za vydražené nemovitosti.

(5) Byla-li náhrada za parcelu následkem stížnosti zvýšena, vyzve soud přídělce, aby do 30 dnů složil doplatek náhrady u soudu pod následky § 8 uvedenými.

§ 14.

(1) Přirážky 35 procent k náhradě za parcelu podle § 8 budiž použito k úhradě nákladů způsobených státu prováděním tohoto zákona a k úhradě ztrát na dávce z majetku a z přírůstku na majetku podle § 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., a přísluší 2/7 přirážky pozemkovému úřadu pro fond dle § 79 náhrad. zákona, 3/7 pozemkovému úřadu pro finanční správu na účet dávky z majetku a 2/7 finanční správě k úhradě náklad způsobených státu prováděním tohoto zákona.

(2) Soudy jsou povinny odvésti pozemkovému úřadu 5/7 přirážky, jakmile usnesení o náhradě za parcelu nabylo moci práva a náhrada ta byla složena (§ 8), zbývající pak 2/7 finanční správě.

§ 15.

(1) Pozemkový úřad může přejímati a přidělovati parcely nebo části parcel podle předpisů tohoto zákona, pokud nebude zmenšena úhrnná výměra zemědělské půdy téhož vlastníka v témže soudním okrese (obvodu okresního soudu) ležící o více než

5 procent při úhrnné výměře zemědělské půdy do 300 ha,

8 procent při úhrnné výměře zemědělské půdy do 500 ha,

15 procent při úhrnné výměře zemědělské půdy nad 500 ha.

(2) Omezení odstavce 1. neplatí, jde-li o příděl půdy v zájmu veřejném, k účelům stavebním nebo jde-li o jinou půdu než zemědělskou. Za zemědělskou půdu ve smyslu odst. 1. považují se role, luka, zahrady, vinice a chmelnice.

(3) Vlastníku přísluší ve lhůtě § 4 námitka k soudu označenému v § 2, odst. 1., že překročena byla mez přídělu podle předpisu 1. odstavce, aniž by tu byla náležitost odst. 2.

(4) Včas podané námitky vyšetří soud a pokud jde o námitku, že překročena byla mez odstavce 1., uloží usnesením vlastníku, aby v přiměřené krátké lhůtě prokázal soudu úhrnnou výměru své zemědělské půdy v obvodu soudu. Proti usnesení není opravného prostředku. Nevyhoví-li vlastník ve lhůtě soudnímu usnesení, zamítne soud námitku bez dalšího šetření. V opačném případu rozhodne usnesením v řízení nesporném, vyslechna vlastníka a přídělce.

(5) Námitky dle předchozích odstavců nemají odkladného účinku.

§ 16.

(1) Předpisů tohoto zákona nelze použíti, jde-li buď o pozemky zapsané v knihách veřejných jako parcely stavební, nebo o parcely zastavěné nebo takové, na nichž jiný stavebník než přídělec se stavbou již započal.

(2) Nebylo-li šetřeno ustanovení odst. 1., přísluší vlastníku ve lhůtě § 4 určené, osobě hospodařící a stavebníku, kteří nejsou knihovními vlastníky parcely, do 14 dnů ode dne vyhlášení výpovědi na desce soudní dle § 2, odst. 7., námitky k soudu v § 2, odst. 1. uvedenému; soud rozhodne o nich v nesporném řízení, vykonav potřebné šetření.

§ 17.

(1) O kolcích a poplatcích platí obdobně předpisy náhradového zákona (§§ 82 a 83).

(2) U soudu složené náhrady dle § 8 osvobozen jsou od schovacího poplatku.

§ 18.

(1) Účinnost tohoto zákona, počíná dnem vyhlášení a předpisy jeho platí až do konce roku 1924.

(2) Provésti jej přísluší všem členům vlády.

V Praze dne 27. ledna 1922.

II.

Zemědělský výbor ve schůzích dne 25. a 26. ledna 1922 konaných, projednal vládní návrh zákona, týkajícího se přechodných ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému) a připojiv k vládnímu návrhu určité doplňky a změny v §§ 2., 8., 15. a 16., předložil své usnesení ústavně-právnímu výboru k dalšímu projednání.

Ústavně-právní výbor projednal předloženou osnovu po stránce právní a učinil usnesení, jímž bylo původní znění doplněno. Zemědělský výbor v další své schůzi dne 27. ledna 1922 uznal důvody výboru ústavně-právního a usnesl se přijmouti osnovu zákona tohoto, jak byla výborem ústavně-právním usnesena. Vzhledem k důležitosti zákona, který má zjednodušiti a zkrátiti přídělové řízení při provádění pozemkové reformy při jednotlivých parcelách nebo částí parcel, z nichž účel stavební, nebo rozšíření hospodářských objektů (dvora, zahrady a p.) nebo převedení dlouholetých pachtů menších parcel, při hospodářském celku dvorů velkostatkářských nesouvislých do vlastnictví drobných zemědělců, vyžaduje si rychlého provedení., doporučuje zemědělský výbor; aby slavná sněmovna zákon tento schválila.

V Praze dne 27. ledna 1922.

Resoluce.

Dosavadní provádění pozemkové reformy v použití § 63 zák. přídělového, jakož i průběh pozemkové reformy na dosud státním pozemkovým úřadem převzatých dvorech a panstvích mělo ten neblahý následek, že více jak 10.000 stálých zemědělských dělníků ztratilo svou existenci. Okolnost tato jest tím bolestnější, že stalo se tak v době všeobecně s vzmáhající výrobní a průmyslové stagnace, která znemožňuje, aby existence zbavení zemědělský dělníci našli jiné zaměstnání. Jest samozřejmo, že také další dílčí přejímání parcel a jich částí ze zabraného majetku pozemkového bude míti zřejmý vliv na ztenčení obhospodařované zemědělské plochy, což nezůstane bez následků na opětné propouštění zemědělského dělnictva.

Z příčiny té usnáší se Národní shromáždění, aby státní pozemkový úřad při provádění všech složek zákonů o pozemkové reformě dbal v prvé řadě snahy zajišťující zemědělskému dělnictvu existenci se zřetelem k jeho dosavadnímu povolání. Státnímu pozemkovému úřadu se dále ukládá, aby dosavadní následky, objevující se v ztrátě existenci zemědělských dělníků byly vhodným opatřením urychleně odčiněny.