Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.


3402.

Usnesení senátu Národního shromáždění

republiky Československé

o vládním návrhu zákona (tisk sen. 706)

o zápisu elektrických vedení všeužitečných podniků do pozemkových knih (tisk sen. 1148).

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 94. schůzi dne 19. ledna 1922 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne..............1922,

o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do pozemkových knih.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Elektrická vedení (s transformačními a přepojovacími stanicemi a podobným příslušenstvím) elektrických podniků, které byly prohlášeny nebo přeměněny na všeužitečné (§§ 4 a 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., a §§ 1 a 2 zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n.), jakož i podstatné změny na nich, zejména značné prodloužení, rozšíření o nové dílo, přemístění a připojení k jinému všeužitečnému elektrickému podniku, buďtež k žádosti vlastníka elektrického podniku zapsány ve vložce pozemkových knih, obsahující nemovitosti jen knihovně připsané.

Zápis ten vykoná se na listé statkové podstaty (A) a to i tehdy, když elektrické vedení nebo příslušenství jest mimo obvod knihovního soudu.

Samostatně nebo jako součást cizí nemovitosti (odst. 1.) nemohou býti elektrická vedení zapsána.

§ 2.

Zápisem do knihovní vložky (§ 1, odst. 1.) stávají se elektrická vedeni s příslušenstvím součástí knihovního tělesa v této vložce zapsaného a všecky zápisy v této vložce knihovní se tudíž vztahují i na vedení elektrická s příslušenstvím.

§ 3.

Zápisy elektrického vedení (transformačních a přepojovacích stanic a obdobných zařízení), značného jeho prodlouženi nebo rozšíření o nové dílo, nebo přemístění lze povoliti podle úředního potvrzení schvalovacího úřadu, (§ 16 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a, n.) obsahujícího tyto údaje:

1. označení elektrického podniku s potvrzením, že jde o všeužitečný podnik elektriky, a potvrzení, že elektrické vedení nebo nové dílo jest postaveno a jest příslušenství tohoto elektrického podniku,

2. seznamenání obcí, kterými elektrické vedení prochází, a v nichž dílo jest,

3. způsob označení elektrického vedení v úředních dokladech schvalovacího úřadu,

4. prohlášení, že schvalovací úřad nevydal dosud pro toto elektrické vedení jiného úředního potvrzení k zápisu do pozemkových knih.

Jde-li o zapsání jiných podstatných změn, budiž nastalá změna prokázána obdobným úředním potvrzením.

§ 4.

Elektrické vedeni nebo jeho část může býti z knihoví vložky odepsána a do jiné knihovní vložky připsána jen tehdy, stane-li se příslušenstvím jiného všeužitečného podniku, a vyhovují-li předložené listiny požadavkům knihovního řádu.

V žádosti buďtež elektrické vedení nebo jeho část, jež má býti oddělena, přesné označeny. Se žádostí buďtež předloženy listiny prokazující právo vlastnické k elektrickému vedení nebo jeho části s příslušenstvím, situační plány a úřední potvrzení schvalovacího úřadu (§ 3) obsahující tyto údaje:

1. označeni elektrického podniku, k němuž elektrické vedení nebo jeho část se nově připojuje, a potvrzení, že jde o všeužitečný elektrický podnik, jakož i., že elektrické vedení nebo jeho část staly se příslušenstvím tohoto elektrického podniku;

2. seznamenání obci, kterými elektrické vedení nebo jeho část prochází, nebo ve kterých dílo jest,

3. nové označení odpisovaného elektrického vedení nebo jeho části v úředních dokladech schvalovacího úřadu,

4. zda hodnota odpisovaného elektrického vedeni nebo jeho části převyšuje 20.000 Kč (13, odst, 2.).

§ 5.

Žádost o odepsání, není-li vykázán vkladní listinou souhlas osob, pro něž jsou dána věcná, práva, to znamená soud při knihovním tělese a zároveň nařídí to k tomu účelu, aby mohly vznésti odpor osoby, pro něž vězí věcná práva. Poznámka působí, že pozdější zápisy knihovních práv nepřekážejí odepsání.

O roku zpraví soud žadatele a osoby, pro které jsou zapsána věcná práva, usnesením, v němž označí přesně, co má býti odneseno a jakou hodnotu má podle úředního potvrzení. Pří tom oznámí, že lze do žádosti a příloh u soudu nahlédnouti, a že mohou věřitelé, kteří mají za to, že hodnota odepisovaného předmětu jest vyšší než 20.000 Kč nebo že jejích knihovní právo jest odepsáním ohrožené, při roku nebo písemně k němu vznésti odpor sice že se bude za to míti, že s odepsáním souhlasí. Usnesení budiž vyvěšeno též na soudní desce knihovního soudů, v obcích, kterými vede elektrické vedení, nebo ve kterých jest díl, a, schvalovacích úřadu. V odporu bud udáno zda jest vznesen proto, že hodnotu převyšuje 20.000 Kč, či proto, že jest knihovní právo ohroženo.

Navrácení v předešlý stav pro zmeškání roku nebo lhůty k podání odporu není přípustno.

§ 6.

Soud vyšetřiv z úřední mocí důvody odporu, zejména hodnotu díla, jehož odepsání se žádá, rozhodne usnesením, je-li odpor odůvodněn.

Při zjišťování hodnoty bude soud hleděti k nabývací ceně a k potvrzení schvalovacího úřadu.

§ 7.

Odpor knihovních věřitelů budiž zamítnut, přesvědčí-li se soud vyhledáváním že hodnota předmětu odpisovaného není vyšší 20.000 Kč, neb že věřiteli nehrozí z odepsání újma vzhledem na hodnotu zbývajícího; knihovního tělesa a na knihovní závady.

§ 8.

Byl-li uznán odpor odůvodněném, staví zamýšlené odepsání, může však zaplacením pohledávky odporujícího věřitele zbaven býti účinnosti. Věřitel musí přijmouti zaplacení je-li pohledávka zapsána určitou jistinou, třeba nebyla nutna, má však, právo požadovati na žadateli náhradu za újmy utrpěné předčasným placením.

§ 9.

Usnesení o odporu doručí soud žadateli, vlastníku nemovitosti a knihovníka věřitelem kteří vznesli odpor a vyvěsí je podle ustanovení 5. Usnesení tomu může býti odporováno stížností do 14 dnů po doručení. Proti potvrzujícímu rozhodnutí druhé stolice není opravného prostředku.

§ 10.

Není-li odpor podán nebo nabylo-li usnesení odpor zamítající právní moci, vyřídí soud žádost za odepsání podle platných předpisů.

Rovněž tak vyřídí soud žádost za odepsání, je-li vykázán vkladní listinou souhlas osoby pro ne jsou zapsána věcná práva.

Výmaz elektrického vedení nebo jeho části může knihovní soud kdykoli povoliti k žádosti vlastníkově, bude-li listinami, prokázán souhlas knihovních věřitelů.

§ 11.

Bylo-li elektrické vedeni, zapsané v knihách pozemkových, podstatně zkráceno nebo zrušeno, jest vlastník elektrického podniku povinen bez průtahu zažádati a knihovního soudu za částečné nebo úplný výmaz elektrického vedení v knihách pozemkových. K žádosti budiž připojeno úřední potvrzeni schvalovacího úřadu o zkrácení nebo zrušeni elektrického vedení jakož i listiny prokazující souhlas knihovních věřitelů. Potvrzeni úřední obsahuje údaje obdobné údajům uvedeným v § 3 pod č. 1., 2., 3.

§ 12.

Schvalovací úřad (§ 3) má elektrická vedení, zapsaná v knihách pozemkových, ve zvláštní patrnosti a sleduje z úřední povinnosti změny na nich úředními periodickými revisemi prováděnými buď přímo nebo podřízenými úřady. Na úkony schvalovacích úřadů dozírá ministerstvo veřejných prací odbornými orgány. Podrobné předpisy budou vydány nařízením.

Připojeni elektrického vedení nebo jeho části k jinému všeužitečnému elektrického podniku a podstatné zkráceni nebo zrušení elektrického vedeni oznamuje schvalovací úřad příslušnému, knihovnímu soudu, aby zavedl knihovní pořádek (§ 11).

§ 13.

Povelením tohoto zákona pověřuje se ministr spravedlnosti, ministr veřejných prací, ministr vnitra a ministr financi.

Vláda se zmocňuje, aby vyslechnouc státní elektrárenskou radu, nařízením snížila částku 20.000 Kč, uvedenou v §§ 4, 5 a 7 přiměřeně trvale změněným cenovým potěrům.

Prášek, v. r.

předseda.

Dr. Šafařovič, v. r.

Dr. Ot. Krouský, v. r.,

senátní tajemník.

zapisovatel.


 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP