Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
4. zasedání. |
3387.
Vládní návrh.
ze dne.............................................1922
o soupisu a úpravě předválečných právních nároků a závazků československých příslušníků státních vůči cizincům.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Na ochranu zájmů věřitelů a dlužníků příslušných do republiky Československé zmocňuje se váda provésti soupis a podle něho úpravu splnění právních nároků a úhrady závazků jejich vůči osobám, které při založení těchto právních poměrů příslušely jinam nebo bydlely (měly sídlo) jinde, než v některém území bývalé říše Rakousko-Uherské.
§ 2.
Předmětem soupisu a úpravy jsou právní nároky a závazky (§ 1), které založeny byly před 16. červencem 1920, vyjádřeny jsou ve měně jiné než ve starých rakouskouherských korunách a do určitého rozhodného dne, který bude stanoven vládním nařízením, pravoplatně nezanikly.
§ 3.
Českoslovenští věřitelé i dlužníci (§ 1) jsou povinni své právní nároky a závazky (§ 2) k soupisu přihlásiti a o nich na úřední vyzvání žádané vysvětlení dáti i potřebné doklady, zvláště své obchodní knihy k nahlédnutí předložiti.
Převod právního nároku a jakékoliv uspokojení tuzemského věřitele způsobem jiným, než jaký bude vládním nařízením podle tohoto zákona ustanoven, jest neplatné v příčině právních poměrů takto upravených, stalo-li se po 31. lednu 1922.
§ 4.
Jakékoliv porušení povinností věřiteli nebo dlužníku uložených v § 3 stíhá se peněžitou pokutou až do 100.000 Kč, kterou lze opakovati.
Řízení trestní přísluší berním správám (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finančním ředitelstvím) a končí druhou stolicí. Kromě toho včas nepřihlášené právní nároky propadají ve prospěch státu a závazky jsou vyloučeny z výhod plynoucích ze všeobecné jejich úpravy podle tohoto zákona prováděné.
§ 5.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej ukládá se ministru financí ve shodě s ministry zahraničních věcí, obchodu a spravedlnosti.
Důvodová zpráva.
Dosud nevyřešená otázka domácích pohledávek a závazků vůči cizině založených jmenovitě před válkou jest velikou přítěží jak domácím poměrům hospodářským, tak i citelnou závadou v mezistátních stycích. Úprava této palčivé otázky jest nyní již naprosto neodkladná a nutná; nelze ji však řešiti jinak než podle přesných výsledků nového, všeobecného a úplného soupisu, do něhož mají býti pojaty všechny druhy právních poměrů mezi tuzemci a cizinci, tedy na př. pohledávky a závazky tuzemcovy vůči příslušníkům anglickým nebo francouzským a jiným, ať zní na libry šterlinků, franky nebo jinou hodnotnou měnu, jedině mimo rakousko-uherské koruny; nebo ať tuzemský dlužník zavázaný v librách šterlinků dal či nedal úhradu v korunách rakousko-uherských nebo v některé hodnotné měně.
Výplata pohledávek z ciziny i úhrada závazku do ciziny přesahuje významem svým zájem soukromý a proto ukládá povinnost státu při řešení těchto otázek účelně spolupůsobiti; míra i způsob této součinnosti (státní záruka, výdej dlužních úpisů, clearing nebo jinaký postup) závisí však od výsledku nového soupisu.
Předmětem takového soupisu § 2) mají býti zásadně jen bezprostřední (přímé) poměry právní mezi československými příslušníky a cizinci; poměry zprostředkované subjektem třetím nemají sem býti pojaty, leč že by se to stalo nezbytně potřebným nebo nevyhnutelně nutným. Po stránce formální se navrhuje, aby osnova byla projednána a schválena v řízení zkráceném dle §u 55 jedn. ř. sněm.; zároveň projevuje se přání, aby osnova byla přikázána jak v poslanecké sněmovně tak i po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
K odůvodnění návrhu na zkrácené řízení se uvádí:
Kroky k vyrovnání domácích pohledávek a závazků předválečných vůči cizině zvláště však Anglii konány byly brzy po příměří a jednání dotyčná byla nejživějším způsobem pěstována zvláště od účinnosti mírové smlouvy Saint Germainské.
Nutily k tomu přímo existenční zájmy účastníků československých, jichž hospodářské podmínky trvání a dalšího vývoje závisí přímo od způsobu vyřešení této Otázky.
Tento vynikající soukromý zájem jest daleko ještě předstižen zájmem státu, neboť nerozhodná otázka zmíněných pohledávek a závazků jest nejvážnější překážkou styků mezistátních zvláště při veledůležitých jednáních úvěrových.
Dosavadním průtahem způsobeným zvláště obtížností řešení přiostřují se poměry z toho vzniklé tak, že nesnesou naprosto dalšího odkladu.
Kdyby nebylo lze tuto osnovu projednati ještě v tomto zasedání Národního shromáždění, doznaly by z tohoto odkladu újmy nejcitelnější jak zájmy soukromé tak zvláště státní.
V Praze dne 19. ledna 1922.
|
Ministr financí: A. Novák v. r. |