Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
4. zasedání. |
3383.
Zpráva
ústavno-právneho výboru
o vládnom návrhu zákona (tisk 3323)
o obmezení pôsobnosti porôt na Podkarpatskej Rusi.
Ústavno-právny výbor jednal o tejto vládnej predlohe vo schôdzi dňa 19. ledna a učinil toto usneseníe:
Národné shromáždenie republiky Československej rač se usniesť na tomto zákone:
Zákon
ze dne....................................................................
o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Z působnosti porotních soudů u sborových soudů v Užhorodě, Berehové a Hustu vyjímá se přechodné konání hlavního přelíčení o obžalobě pro zločiny uvedené v § 15, odst. 1., I. č. 6-16 zák. čl. XXXIV. z r. 1897.
(2) Jen když zní obžalovací spis na zločin vraždy podle § 278 zák. čl. V. z r. 1878 a obžalobní senát, jemuž jest obžalovací spis předložiti, i když nebyly proti němu podány námitky, má za to, že nutno počítati s možností výkonu trestu smrti v tom případě, že by byl obžalovaný uznán vinným podle obžaloby, předloží obžalobní senát spisy soudní tabuli v Košicích. Souhlasí-li tabule s názorem obžalobního senátu o možnosti výkonu trestu smrti, deleguje buď některý porotní soud v obvodu soudní tabule mimo Podkarpatskou Rus, nebo, není-li to z vážných důvodů možné, předloží spisy nejvyššímu soudu. Souhlasí-li i tento soud s názorem soudní tabule o možnosti výkonu trestu smrti i ohledné nutnosti delegace porotního soudu mimo obvod soudní tabule košické, trčí ku provedení hlavního přelíčení porotní soud mimo obvod této soudní tabule. Souhlasí-li co do možnosti výkonu trestu smrti, nikoli však ohledné nutnosti delegace soudu mimo obvod tabule košické, určí ku provedení hlavního přelíčení porotní soud v obvodu zmíněné soudní tabule. Souhlasí-li soudní tabule nebo nejvyšší soud s názorem obžalobního senátu o možnosti výkonu trestu smrti, nepovolí delegace a vrátí spisy ku projednání věci před soudem sestaveným podle § 2 tohoto zákona.
§ 2.
Trestní řízení pro trestné činy vyňaté z působnosti porot podle § 1 řídí se ustanoveními trestního řádu o činech před porotu nenáležejících. Hlavní přelíčení koná se před senátem čtyřčlenným. Je-li při hlasování o vině nebo trestu rovnost hlasů, rozhoduje mínění obžalovanému příznivější.
§ 3.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1923.
(2) Výkon jeho ukládá se ministru spravedlnosti.
Dôvodová zpráva.
Podkarpatská Rus bola skoro cez celú válku územím bojišťa. Po prevrate však Podkarpatská Rus bola skoro cez jeden rok obsadená rumunským vojskom.
Tieto okolnosti maly za následok, že mravy tam ešte väčšmi zdively a kriminalita stúpla. Keď uvážime, že počas rumunského obsadenia súdy riadne nefungovaly, že však pri tem páchané zločiny boly predsi vojenskými a policejnými orgánmi riadne zaznamenávané, je samozrejmé, že počeť súdom neriešených trestných prípadov značne stúpol.
Toto veľké množstvo restancií ťažších trestných prípadov patriacích pred porotu pre malý počeť sudcov a pre ťažkosti pri sostavení poroty nemohlo byť dosial riešené a zapričiňuje, že mnohí z obžalovaných už celý rad mesiacov sedia vo vyšetrujúcom väzení.
Aby sa napomohlo spracovanie starých zaostalostí a aby súdy a poroty mohly v budúcnosti riadne pracovať, tomuto účelu má slúžiť tento zákon, ktorým sa obmedzuje pôsobnosť porôt.
Ústavno-právny výbor zúžil kruh tých deliktov, ktoré majú byť z pôsobnosti porôt vyňaté. Pri tomto hľadel menovite na to, aby pred porotou zostaly delikty, ktoré môžú mať ráz politický.
Aby pridelením deliktov patriacích pred poroty - do kompetencie sborových súdov - nerozhodovaly tieto i v prípadoch, na ktoré by môhol byť vymeraný trest smrti, ústavno-právny výbor návrh zákona tak zmenil, že v týchto prípadoch má byť delegovaný niektorý iný porotný súd.
Vo všetkých prípadoch vyňatých z kompetencie porotných súdov sa koná hlavné pojednávanie pred štyrčlenným senátom miesto riadne pôsobiaceho trojčlenného a je v § 2. určené, že na prípad rovnosti hlasov rozhoduje mienka pre obžalovaného priaznivejšia. - Miesto poroty bola tedy aspoň táto zásada porotného súdu zachovaná.
Platnosť tohoto zákona je určená do 31. prosinca 1923 a je nádej, že do tých čias staré zaostalé prípady budú riešené a doplnenie súdcovského stavu - ako aj odstránenie ťažkostí pri sostavovaní porôt menovite analfabetismu - po prestatí platnosti tohoto zákona umožní riadne pôsobenie porotných súdov.
V Prahe dňa 19. ledna 1922.
|
Predseda: |
zpravodaj: |
|
Dr. Hruban, v. r. |
Dr. Medvecký, v. r. |