Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

3374.

Zpráva

výboru sociálně-politického

o návrhu poslanců Pohla, dra Haase, Brožíka, Draxla a druhů (tisk 3250),

aby byl vydán zákon, jímž se zachovávají práva členů bratrských pokladen vystouplých ze zaměstnání.

Zákon

ze dne.............1922,

jímž se zachovávají práva členů bratrských pokladen vystouplých ze zaměstnání.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:

§ 1.

Členové bratrských pokladen, kteří po uplynutí duby čekací byli vypovězeni aneb propuštěni, aneb musili vystoupiti z jakýchkoliv vážných důvodů ze zaměstnání podrobeného pojištění, mohou padle ustanovení tohoto zákona podle své volby buď zastati dále pojištěni u bratrské pokladny nebo si zajistiti nabyté již čekatelství placením uznávacího poplatku, určeného stanovami, který však nesmí převyšovati 1 Ke měsíčně.

§ 2.

Pokračovati v pojištěni nebo zachovati si čekatelství ve smyslu § 1 možno jen po dobu, dokud pojištěný nevstoupí do zaměstnání, podléhajícího pojištění zaopatřovacímu.

§ 3.

Kdo chce pokračovati v pojištění u bratrské poklady, musí platiti plné příspěvky (zaměstnavatelské i členské) ve lhůtách splatnosti určených stanovami. Pojištěnec nemůže dále pokračovati v pojištění, nezaplatil-li příspěvků po tři měsíce. Pojištěnec pokračuje v pojištění pouze po dobu, za níž byly zaplaceny plné příspěvky.

§ 4.

Čekatelství nabyté povinným pojištěním nebo dobrovolným dalším pokračováním v pojištění u bratrské pokladny zachovává se placením uznávacího poplatku uvedeného v § 1, a zaniká, nebyl-li uznávací poplatek zaplacen po 6 měsíců po sobě. Stane-li se však bývalý člen bratrské poklady, jehož čekatelství zaniklo tímto způsobem, v roce po uplynutí posledního měsíce, za nějž zaplatil uznávací poplatek, opět členem tuzemské bratrské pokladny, nabývá po jednoročním zaměstnání obět dřívějších čekatelství.

§ 5.

Vyhražený rok ve smyslu § 8 zákona ze dne 28. července 1889. č. 127 ř. z. počíná, pokračuje-li někdo dobrovolně dále v pojištění koncem měsíce, za nějž byly zaplaceny plné příspěvky. Zachová-li se čekatelství, jest zakázáno vyplatiti záložní podíl, dokud neuplyne rok od konce posledního měsíce, za nějž byl zaplacen uznávací poplatek.

§ 6.

Člen bratrské pokladny, který, zachovav si čekatelství placením uznávacího poplatku, vstoupil do zaměstnání, podrobeného pojištění u bratrské pokladny, pokračuje v pojištění bez zvýšení příspěvků vzhledem na dobu, po kterou nebyl v zaměstnání podrobeném pojištění u bratrské pokladny.

§ 7.

Příspěvky lze ve smyslu § 9 zákona ze dne 28. července 1889, č. 127 ř. z. na žádost osoby k doplacení povinné doplatiti ve stejných měsíčních splátkách, avšak nejpozději do jednoho roku od opětného vstupu do zaměstnání. Vznikne-li pojistný případ dříve než byly příspěvky úplně zaplaceny, budiž zbytek srážen z provise ve splátkách, které však nesmějí býti větší než čtvrtina částky provise. Vystoupí-li člen bratrské pokladny před úplným zaplacením příspěvků, budiž do doby členské započítána jen část dovolené nebo vojenské služby, po kterou platil příspěvky.

§ 8.

Ustanovení bodu 2. a 3. § 13 zákona o dělnickém nemocenském pojištění platí i pro bratrské pokladny.

§ 9.

Tento zákon nebývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho předpisů budiž užíváno také bez změny stanov bratrských pokladen. Než bude stanovami určena jiná částka pro uznávací poplatek, činí tento 1 Kč měsíčně.

3- nebo 6ti-měsíční propadné lhůty, stanovené v §§ 3 a 4, počínají plynouti členům bratrských pokladen; kteří vystoupili z práce po 1. červnu 1921, dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti.

Vláda se zmocňuje, aby v obvodech revírních báňských úřadů, kde je toho třeba vzhledem k zvláštním poměrům, udělila nařízením právo zachovati si čekatelství i členům vystoupivším ze zaměstnání podrobeného pojištění u bratrské pokladny před 1. červnem 1921, avšak po 28. říjnu 1918, jestliže dokonali aspoň 10 letou členskou dobu a zaplatí do 6 měsíců ode dne, kdy nabude nařízení účinnosti, uznávací poplatek za celou dobu po jejich vystoupení ze zaměstnání.

§ 10.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr veřejných prací po dohodě s ministrem sociální péče.

Odůvodnění.

V odůvodnění osnovy její navrhovatelé praví:

Podstatným nedostatkem platného zákona o bratrských pokladnách jest, že člen bratrské pokladny, vystupující ze zaměstnání, podléhajícího povinnému pojištění u bratrské pokladny, nevystoupí-li do roku opět do takového zaměstnání, ztrácí čekatelství na placení provise (zaopatřovacího požitku) a musí se spokojiti vyplacením mnohdy zkráceného a vždy nepatrného záložního podílu. Tento nedostatek pociťuje se zvláště v nynější krisi a jest pro hornictvo přímo pohromou. Poněvadž se v mnoha podnicích dávají po dobu krise dovolen, musí se ulehčiti osobám opět přistupujícím doplacení příspěvků za dobu dovolené (§ 7). Další zvláště citelný nedostatek v nynější krisi spočívá v tom, že ustanovení bodu 2. a 3. § 13 zákona o nemocenském pojišťování podle posledního odst.§ 59 tohoto zákona neplatí pro bratrské pokladny. Navrhovaný zákon má odstraniti tyto nedostatky. Navrhovaná ustanovení se opírají o ustanovený návrh zákona o bratrských pokladnách, jejž dalo ministerstvo veřejných prací toho roku k diskusi, při čemž se přihlíží k dosud platným ustanovením. Dlužno poznamenati, že jest nutno navrhovaný zákon vydati i tehdy, bude-li sněmovně předložen zmíněný návrh zákona, a bude-li se o něm jednati, poněvadž provedení nového zákona o bratrských pokladnách bude zajisté pité vyžadovati nějaké doby.

Sociálně-politický výbor ve schází konané dne 18. ledna 1922 z těchto důvodů navrhovanou osnovu zákona s malými změnami jednomyslně schválil a doporučuje jí v předloženém znění ku schválení.

Na žádost ve výboru pronesenou výslovně se uválí, že ťza vážný důvodŤ ve smyslu § 1 dlužno považovati, když člen bratrské pokladny byl nucena opustit zaměstnání, poněvadž jeho spoludělníci faro jeho stranickou neb organisační příslušnost se k němu nepřátelsky chovali.

V Praze dne 18. ledna 1922.