Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

na rozšíření povinnosti návštěvy školní o tři roky a na zřízení pokračovacích škol, jako integrující součásti škol obecných a občanských.

Podepsaní navrhují:

Vláda se vyzývá, aby v dohledné době podala osnovu zákona, jímž se rozšiřuje školní povinnost o úroky pro všechny, jež nenavštěvují po 14. roce školy živnostenské pokračovací, obchodní, řemeslnické, střední, neb jiné odborné, neb neprokáží, že se doma soustavně vzdělávají.

Odůvodnění.

Není možno, aby péče státu o vzdělání mládeže, jež po 14. roce se dále na odborných, středních neb jiných školách soustavně nevzdělává, končila školami obecnými neb občanskými. Do 14. roku není dítě s to pochopiti různých nauk, jichž v životě občanském nezbytně potřebuje.

S ohledem na vzdělání i mravnost je nutně třeba, aby mládež v dobách svého tělesného i mravního dozrávání byla vedena ke svému vývoji zkušenými a zodpovědnými činiteli. Zejména jde tu o dívky, jež pro život rodinný vůbec dosud připravovány nejsou. Neboť, pokud jest rodina základem spořádané společnosti, potud jest zájem společnosti v její zdatnosti a vyspělosti.

Žena jako matka a vychovatelka má bezprostřední vliv na tělesnou a duševní zdatnost dětí, a jako hospodyně jest důležitým činitelem v národním hospodářství. Přes tento velký význam ženy v rodině, všeobecně uznávaný, společnost dosud se nepostarala o ta, aby každé dívce dostalo se potřebného vzdělání pro úkoly rodinné.

A tak se denně setkáváme u žen provdaných s neznalostí základních pojmů zdravotních, vychovatelských a hospodářských, jež přímo ohrožuje zdraví a duševní vývoj dětí, příštích občanů, a spokojenost manželskou. Obecná škola nemůže dívkám dáti nutných poučení pro život mateřský a manželský, poněvadž do 14 let není rozum tak vyvinut, aby mohl plně chápati a v mysli podržeti poučky tak důležité. A také osnova těchto škol jest naplněna nejpotřebnějším programem všeobecně vzdělávacím do té míry, že nelze ji přetěžovati.

A věk dívčí mezi 14. a 17. rokem zasluhuje zvláštní pozornosti uvědomělého vedení, jež by hlavně mravnost a ušlechtilou hrdost v nich pěstovalo. Proto jest nezbytně nutno, aby povinnost školní byla rozšířena o 3 roky, především u dívek, ač dobře jsme si vědomi, že dojíti musí k rozšíření této povinnosti všeobecně.

Osnovu těchto škol omezujeme na nejnutnější, vědouce, že vývoj sám bude se díti dle potřeby a stoupání vzdělanosti. Tři hodiny vyučování týdně nemůže rušivě zasáhnouti ani v poměr zaměstnavatelů, ani již výdělečně činných dívek.

V Praze dne 13. ledna 1922.

Purkyňová,

dr. Lukavský, dr. Hajn, Votruba, Veverka, Dyk, dr. Kramář, inž. Bečka, Bergman, Zavřel, Mašek, dr. Matoušek, Špaček, Rosolová, dr. Engliš, dr. Rašín, G. Navrátil, Petrovický, Hudec, Modráček, Stejskal.