|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
4. zasedání |
3362.
Návrh
poslanců Bergmana, Šamalíka, Kaderky, Maška, Zavřela a soudr.
na oprava pachtovného ze zemědělských pozemků.
Zákon
ze dne .................... 1922
o úpravě, pachtovného ze zemědělských pozemků.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Přiměřeným pachtovným ve smyslu § 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a n. rozumí se pachtovné vyjádřené v tržní ceně pšenice (v oblasti řepařské a I. obilnářské) neb žita (v oblastech ostatních), při čemž připojená tabulka označuje dle výnosností pozemků výši pachtovného v naturaliích. Tržní cen rozumí se průměrná cena v měsíci září a říjnu na Pražské plodinové burse v tom kterém pachtovním roce.
2. Za úpravu pachtovného dle tohoto zákona mohou žádati smluvní strany, bylo-li dosavadní pachtovné stanoveno před 1. lednem 1919 nebo na základě opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920, č. 586 Sb. z. a n. pro rok 1922 a zbývající léta pachtovní nejdéle do 15. července 1922 u okresního soudu v jehož obvodu pachtovní pozemek leží. O řízení platí zásady řízení nesporného o kolcích a poplatcích, jakož i o útratách soudních předpisy civ. řádu s.
§ 3.
Zákon tento nevztahuje se na půdu zabranou dle zákona ze dne 6. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n.
§ 4.
Zákon nabývá platností dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru spravedlnosti a zemědělství.
Příloha k zákonu.
Pachtovné
v naturaliích pro Čechy, Moravu a Slezsko
(z 1 ha - v kilogramech):
Při čistém kat. výnosu z 1 ha:
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
|
|
pšenice |
žita |
||||
|
do 5 K |
100 |
85 |
70 |
55 |
40 |
|
5-10 K |
120 |
100 |
85 |
70 |
50 |
|
10-20 K |
150 |
130 |
100 |
85 |
60 |
|
20-30 K |
200 |
160 |
130 |
110 |
80 |
|
30-50 K |
300 |
240 |
200 |
150 |
120 |
|
přes 50 K |
400 |
320 |
260 |
200 |
150 |
Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus
(z 1 kat. jitra v kilogramech):
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
|
|
pšenice |
žita |
||||
|
do 2 K |
40 |
35 |
28 |
20 |
15 |
|
2-5 K |
50 |
42 |
35 |
28 |
20 |
|
5-10 K |
60 |
50 |
42 |
35 |
25 |
|
10-15 K |
75 |
65 |
50 |
42 |
30 |
|
15-25 K |
110 |
90 |
75 |
50 |
40 |
|
25-přes |
150 |
120 |
100 |
75 |
60 |
Důvodová zpráva.
V opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1924, č. 586 Sb. z. a nař. vypočteny byly tabulky pro zvýšeni pachtovného ze smluv uzavřených na valutu předválečnou podle tehdejších cen zemědělských plodin (pšenice a žito 80 K). Následkem poválečných poměrů stouply i ceny obilí až pateronásobně a nelze tudíž již tabulek těchto upotřebiti bez obavy před dalšími spory a napjetím mezi majiteli pozemků a pachtýři. Spravedlnost žádá, aby se pachtovné upravilo spravedlivě pro obě strany. Poněvadž pak smlouvy upravené podle cit. opatření mají trvati až do vypršení smluvní doby (některé ještě až do rok 1932) jsou i ti propachtovatelé, jimž se nepatrného zvýšení - stačícího tak na zaplacení daní - v r. 1921 dostalo, velmi zkráceni a jeví se nutna potřeba cifry ony revidovati. Aby se zákonodárství každoročně stanovením výše pachtovného nemusilo zabývati, je s výhodou - i pro pachtýře - stanoviti pachtovná přiměřené ceně hlavních plodin (pšenice a žita), při čemž pachtovné v naturaliích určí se tabulkami podle výnosnosti pozemků dle rozvrhu Brdlíkova tak, že příl. B, opatření Stálého výboru uvádějící nejvyšší mez pachtovného v korunách sloužiti může za tabulku pro pachtovné v naturaliích, bude-li cifra korun značiti pachtovné z ha v kilogramech, pšenice (žita). Výše tato sice neodpovídá pachtovnému, jaké by se dnes docílilo, kdyby stát, jako to učinil u svých smluv pachtovních, byl prohlásil všechny pachtovní smlouvy předválečné za zrušené válkou a kdyby se mohlo volně znovu propachtovati, avšak, bude to aspoň částečným odčiněním křivdy, kterou z velké části propachtovatelům způsobila a ještě dlouhou řadu let má působit válka a pokles valuty. Poklesem cen obilí klesne dle navrhovaného zákona přiměřeně také nájemné z propachtovaných pozemků.
Na zabraný majetek pozemkový nevztahuje se tento zákon proto, že tam může zasáhnouti Státní Pozemkový úřad.
Po stránce formální navrhujeme přikázání návrhu výboru zemědělskému.
V Praze dne 14. ledna 1922.
Bergman, Samalík, Kaderka, Mašek, Zavřel,
Kopřiva, Adamovský, Fr. Navrátil, Janalík, Rýpar, Roudnický, Sedláček, Košek, dr. Mazanec, Myslivec, Čuřík, Bezděk, Rozsypalová, dr. Nosek, inž. Bečka, dr. Kramář, dr. Lukavský, dr. Rašín, Špaček, G. Navrátil, dr. Matoušek, Petrovický, Veverka, Rosolová Purkyňová, dr. Engliš, Dyk, dr. Hajn, Votruba.