Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

poslanců Františka Horáka, J. V. Najmana, Karla Anděla a drah, aby byl vydán nový volební řád pro obchodní a živnostenské komory.

Podepsaní navrhují:

Zákon

ze dne.............. 1922,

jímž se mění volební řád pro obchodní a živnostenské komory.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

O právu volebním a volitelnosti.

Podmínky volebního práva.

Práva voliti do obchodních a živnostenských komor přísluší podle zásady rovného, přímého a tajného hlasovacího práva s poměrným zastoupením všem osobám bez rozdílu pohlaví, jež nejméně po dobu jednoho raku oprávněně provozují jakoukoli živnost, neb obchod a platí z těchto dané. Totéž právo, jako přísluší samostatným podnikatelům, výrobcům, živnostníkům a obchodníkům, přísluší také družstvům, konsumům i sdruženým podnikům, jakéhokoliv druhu. Volební právo přísluší i těm, kdož v době voleb konají vojenskou povinnost, když současně provozují obchod neb živnost, jakož i nájemci místo pronajimatelů.

§ 2.

Volební práva.

Volební právo podle podmínek § 1 t. z. přísluší každému občanu jen jedno a jen v jedné obchodní a živnostenské komoře. Kdo by měl více podniků buď v jednom komorním obvodě neb i v jiných obvodech, vykoná volební právo tam, kde je centrální závod a není-li tohoto, pak v místě svého bydliště. Byl-li někdo přesto zapsán do více voličských seznamů, smí konati toliko jedno volební právo. Voličové komor se rozdělují ve dvě sekce a sice: na obchodní a živnostenskou. Každý, ať vyrábí cokoliv, patří do sekce živnostenské, kdo obchoduje a nevyrábí, do sekce obchodní. Ti, kdož jsou výrobci a obchodníci zároveň, musí samí prohlásíte, do které sekce chtějí býti zařadění a nestane-li se tak do vyložení seznamů voličských, rozhodne o tom sama přípravná volební komise, zvolená podle § 13. Kdo prodává na základě výrobního práva živnostenského, § 37 živn. řádu, náleží do sekce živnostenské. Živnosti, jež svojí povahou, třeba že nevyrábějí a spadají více mezí živností výrobní, buďtež mezí tyto zařaděny. To týká se hlavně dolování uhlí a jiných nerostů. Každý smí voliti jen v té sekcí, do níž náleží. Stane-li se opak, pozbývá hlas i volba platnosti. Právnické osoby volí prostřednictvím plnomocníků a tito mají, jak aktivní, tak i pasivní, volební právo. Čekací lhůta ku nabytí aktivního a tím i pasivního práva volebního ustanovuje se na dobu jednoho roku, jak v § 1 uvedeno a rozhodným dnem pro tuto čekací dobu jest prvý den vyložení voličských seznamů.

§ 3.

Kdo je vyloučen z volebního práva.

Z práva voliti do komor jsou vyloučeni:

1. Kdož pravoplatným rozsudkem soudu byli zbaveni práva volně nakládati svým majetkem.

2. Kdož upadlí v konkurs, pokud řízeni konkursní trvá, jakož i ti, na jejíchž žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené.

3. Kdož povinni jsou skládati účty ze správy komor a jejích jmění a neučinili tak ve lhůtě jednacím řádem ustanovené, ještě ani tehdy, když nebyla dodržena lhůta plenární a schůzí nadpoloviční většinou hlasů stanovená.

4. Kdož pravoplatným rozsudkem soudu trestního byli odsouzeni pro takový zločin, přečin nebo přestupek, pro který podle platných ustanovení ztrácí volební právo též do obcí. Výrok, zda ztráta volebního práva nastává, musí vysloviti soud v rozsudku a jde-li o výrok poroty, přísluší o volebním právu rozhodovati porotě. Ztráta volebního práva může býti vyslovena jen tehdy, když byl trestný čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných. U přestupků a přečinů kromě toho teprve při druhém pravoplatném odsouzení pro čin, pro který občan může býti vyloučen z volebního práva. Ztráta volebního práva pomíjí, pokud podle platných předpisů nepomíjí dříve u zločinů po třech letech, u přečinu a přestupků po roce, počínajíc ode dne ukončení trestu.

5. Nastane-li nebo vyjde-li na jevo některá z okolností uvedených podle § 3 sub 1-4, po skončené lhůtě reklamační a předloží-li se volební komisí o tam úřední doklad, nesmí občan hlasovati přesto, že je zapsán ve voličských seznamech.

6. Dnem, kdy byla živnost, obchod neb výroba zastavena, ztrácí se volební právo. Průkaz o tom je potvrzení příslušného živnostenského úřadu.

7. Podniky, osvobozené od placení daní, nemají taktéž volebního práva.

8. Ti, kdož živnost, výrobu neb obchod pronajali, pozbývají volebního práva, poněvadž se toto převádí podle § 1 na nájemce.

§ 4.

Volitelnost.

Právo voliti a volenu býti má každá osoba, jež samostatně neb nájmem provozuje obchod neb živnost, platí předepsané daně, dovršila 26. rok věku svého a není výslovně vyloučena z volitelnosti.

§ 5.

Okolnosti, vylučující z volitelnosti.

1. Kdož, byvše k tomu řádě vyzváni, nezaplatili po uplynutí 30 dnů povinné komorní příspěvky.

2. Kdož z důvodů neomluvitelných nepřijali v posledních volbách, byvše zvolení za členy komory, funkci.

§ 6.

Pasivní volební právo.

Pasivní volební právo náleží příslušníkům stavu obchodního a živnostenského, kteří učinili zadost § 4 a jsou mimo to státními občany republiky Československé, mají všechny náležitosti aktivního práva volebního a bydlí v obvodu komorním. Pasivní právo volební je přesné spjato s aktivním právem volebním podle § 2 tak, že tohoto občan může nabýti zase jen v té skupině, jejíž je voličem. Vylučovací důvody při pasivním právu jsou tytéž, jako při aktivním (§ 3).

§ 7.

Příbuzenství a švagrovství.

Členy předsednictva komorního aneb presidiální komise nesmí býti osoby spřátelené a příbuzenské podle § 6 ob. zřízení.

§ 8.

Povinnost voliti.

Jako skutečná stavovská povinnost zavádí se povinnost volební a nevykonání téže může býti trestáno pokutou. Od povinností voliti jsou osvobozena:

1. Kdož dovršili 70 let věku svého.

2. Osoby, které pro nemoc neb tělesnou vadu nemohou se dostaviti do volební místnosti.

3. Jsou za určitou povinností vzdáleni dále nežli 25 km.

4. Byli-li přerušením dopravy aneb jinou nehodou bez vlastní viny zdrženi. Vojínům na průkaz volebních listin musí býti dána dovolená, nenachází-li se tito v trestu, neb nějakém trestním vyšetřování.

§ 9.

Povinnost přijatí volbu.

Každý volič, byv za člena komory zvolen, je povinen volbu přijatí. Od této povinnosti osvobozeni jsou:

1. Ženy.

2. Kdož překročili 55 rok věku svého.

3. Kdož byli již nejméně po dobu 6 let členy komory.

4. Kdož pro prokázanou nemoc jsou neschopní

5. Kdož za svým povoláním každého měsíce meškají v cizině.

6. Volení členové zákonodárných sborů.

Nepřijetí volby mimo zde uvedené výjimky má za následek ustanovení § 5 odstavec 3.

§ 10.

O počtu členů komorního předsednictva, komisí a výborů, jakož i o období volebním.

Za každých 1000 voličů volí se jeden člen komory, Předsednictvo komory sestává se z jedné desetiny všech členů komory a sice tak, že musí obsahovati vždy liché číslo, aby předseda v případě hlasování, se stejným počtem hlasů na obou stranách, mohl svým hlasem rozhodovati. Vedle presidia komorního budiž sestavena finanční komise, jež řídí veškeré finanční záležitosti komorní, sestavuje také rozpočty i účty, jež pak předkládá nejen do výborů, nýbrž i do plenárních schůzí. Finanční komise se skládá z předsednictva a další jedné desetiny členů komory, tak že činí úhrnem ¹/₅ komorních členů a musí míti zase, jako předsednictvo, liché číslo. Předsedajícím této komise je předseda komory aneb náměstek téhož. V případě náměstkově předsedáni musí býti povolán do komise další jeden člen z náhradníků. Mimo uvedené se volí dva výbory a sice obchodní a živnostenský. Do těchto výborů mohou býti zvolení jedině ti, kdož nejsou ani v předsednictvu, ani ve finanční komisi. Každý výbor mějž třetinu členů komorních a zvolí si pro jednání v těchto výborech svého předsedu. Při společných schůzích obou výborů předsedá předseda komory aneb jeho náměstek. Podle sestavených seznamů volebních určí se počet členů komory. Zlomek přes číslo 1000 se počítá také za celé číslo.

§ 11.

Období volební.

Členové komory volí se na 6 let a funkce všech funkcionářů i ve výborech kančí jen obdobím volebním. Neprovedou-li se nové volby do uplynutí volebního období, jmenuje ministerstvo obchodu pro mezidobí komisí.

§ 12.

O přípravném řízení volebním.

Rozepsání voleb. Vyhláška.

Okresní politická správa v sídle komory rozepíše volby s konečnou platností tak, aby přípravy k volbě mohly býti v čas skončeny a aby volba byla provedena před uplynutím období starých funkcionářů komor. Provedení prvních voleb po uzákonění tohoto nového volebního řádu nařídí ministerstvo obchodu. Volba vyhlásí se v prvé řadě v místnostech komory, pak vyhláškami ve všech místech, kde se nacházejí voličově do komor a sice tím způsobem, že na každých 100 voličů připadá jedna vyhláška. Zlomek přes 100 se počítá za druhé 100.

Vyhlášky tyto zejména ve městech musí býti pokud možno vylepeny na nejfrekventovanějších místech a ve všech čtvrtích, aby každý vědomostí o nich nabyl, Vyhlášky musí býti vyvěšeny po dobu 14 dnů a kdyby se během této doby ztratily, buďtež nahrazeny jinými. Mimo toto vyhlášení budiž vyhláška publikována u každého obecního i městského úřadu, dále okresní politické správy neb okresního soudu, v němž bude se nacházeti volební místnost. Tvoří-li obec několik osad dohromady, budiž vyhláška umístěna v každé osadě. Volby budou se konati v sídle okresního soudu pro každý okres a tam, kde v okresu je politická správa, u okresní správy politické. Vyhlášky pro volební místa dodá okresní politická správa v sídle komory. Vyhláška musí obsahovati, která místa jsou do určeného volebního místa pojata, v který den a hodinu volba započíná, jakož i vyzvání, aby strany do zákonné lhůty, navrhly zástupce do komise u státního, k tomu účelu jmenovaného komisaře volebního. Vyhláška musí dále obsahovati počet osob, jež mají býti voleny, lhůtu, do které možno žádati za vydání seznamů voličských, lhůtu ku předložení kandidátních listin s udáním posledního dne, do kterého se přijímají, dále ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin současně se lhůtou ku jmenování členů komise. Každá skupina volební současně při předkládání kandidátní listiny musí jmenovati jednoho člena reklamační komise, což budiž ve vyhlášce výslovně připomenuto.

§ 13.

Přípravná komise volební.

Každá obchodní a živnostenská komora za spolupůsobeni okresních politických správ v jejím obvodu se nalézajících, musí sestaviti pro každé volební místo pokud možno nejpřesnější seznamy. Komora musí dáti k tomuto sestavení nejen vhodné místnosti, nýbrž i patřičný počet úřednictva, Sestavení těchto seznamů děje se za dozoru komise, jež pozůstává ze zástupce vlády ministerstvem obchodu jmenovaným, dále z presidenta komory a mimo to zástupců obchodnictva a živnostnictva. Za zástupce takového budiž považován ten, jehož jmenuje také výbor politické strany v sídle komory. Předsedajícím této komise je úředník vládou jmenovaný. Každá politická strana jmenuje jen jednoho člena komise a možno-li, budiž to člen komory, jenž bydlí v místě sídle komory aneb, v nejbližším jejím okolí, aby byl v každém případě potřeby k disposicí. Nemá-li politická strana zastoupení v komoře, nechť navrhne jakoukoliv vhodnou osobu. Za každého člena komise je nutno jmenovati též náhradníka. Do rozhodnutí této komise může si stěžovati každý člen u zemské politické správy, jež má povinnost takovou stížnost vyříditi do pěti dní. Stížnost taková se podává prostřednictvím předsedy této komise, jako zástupce vlády, jež za urychlené vyřízení musí pečovati. Komise se může usnášeti, je-li přítomna aspoň polovina všech vždy řádně obeslaných členů, nadpoloviční většinou hlasů předsedající nehlasuje a při rovnosti hlasů rozhoduje svým hlasem. Takto náležitě sestavené a připravené volební seznamy se rozešlou na všechna volební místa. Jeden stejnopis všech těchto seznamů musí býti uložen u předsedy komise a ku přání členů komise musí taktéž jeden čistopis všech těchto seznamů býti pořízen a sice tak, aby všem členům společně v určitém dnu i hodné byly předány. Pro každou sekci zvlášť vypracují se seznamy. Předseda komise uloží seznamy u místní okr. pol. správy náležitě ověřené, v Praze u magistrátu.

§ 14.

Komise místní.

Když si předsedající přípravní volební komise vyžádal seznam všech funkcionářů, taktéž vládou jmenovaných v jednotlivých volebních místech okresních, zašle každému z nich příslušné volební seznamy s poukazem na zahájení volebních prací na základě těchto volebních seznamů. V místech do 1500 voličů stačí jedna volební místnost a přes tento počet nutno zříditi tolik míst postí volebních, kolikráte je 1500 voličů, při čemž bude dbáno toho, aby byli voličově co do počtu pro každou volební místnost přiměřeně rozděleni. Seznamy voličské všech druhů se pořizují analogicky dle seznamů do obcí dle § 13 ob. vol. řádu. Veškeré seznamy vyhotoví se v pěti stejnopisech, které i s případnými dodatky podepíší členové komise přípravné volební. Místní reklamační komise sestává z předsedy, jímž je jmenován státní úředník místní vládou a pak z tolika členů, mnoho-li je předloženo kandidátních listin. Každá strana kandidátku předkládající má zároveň jmenovati člena reklamační komise. To platí pro řízení reklamační. Pro volby je třeba tolik členů komisi ustanoviti za každou volební skupinu, mnoho-li je volebních místností.

§ 15.

Vyložení seznamů voličských.

Po uložení všech stejnopisů volebních seznamů vyloží předseda místní volební komise na dobu 14 dnů všechny stejnopisy volebních seznamů k veřejnému nahlédnutí. Veřejnou vyhláškou, jež nejméně po dobu reklamační musí býti vyvěšena a způsobem v místě obvyklým oznámí alespoň den před počátkem lhůty reklamační, že seznamy jsou vyloženy na 14 dnů k veřejnému nahlédnutí a že možno ve lhůtě té padávati námitky proti ním. Ve vyhlášce budiž přesně uvedeno počátečný a konečný den této lhůty, jakož i místo a úřední hodiny, v nichž možno ve voličské seznamy nahlédnouti a námitky podati. Seznamy tyto musí býti vyloženy nejméně po dobu tří hodin denně v obcích do 3000 obyvatel a po lobu 6 hodin denně v ostatních místech, a to po dva sobotní dny i v hodinách poledních. Do seznamů má každý volič a příslušník stavu obchodního a živnostenského právo nahlížeti, činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva. Na správné dodržení těchto ustanovení dohlíží předseda komise s ostatními členy. Seznamy volební, jak pro skupinu živnostenskou, tak i pro obchodní, musí býti tak oddělené, aby každý z nich byl samostatným celkem.

§ 16.

Rozmnožení voličských seznamů tiskem.

V místech více jak 1500 voličů, budiž v čas rozmnožen seznam voličů, jenž na požádání od počátku reklamační lhůty budiž každému za náhradu výrobních nákladů vydán. Přihlášky přijímají se nejpozději osmý den před prováděním voleb. Požadovanou zálohu na opis seznamů volebních nutno složiti hned.

§ 17.

Námitky proti seznamům voličským.

Námitky proti vyloženým seznamům voličským dlužno ve lhůtě v § 15 uvedené podati u předsedy místní reklamační komise a to písemně. S osobami neumějícími psáti, aneb nemohoucími psáti, je povinen předseda místní volební komise sepsati námitky protokolárně a ověřiti je dvěma svědky. Právo podati námitky náleží těm, kteří jsou jíž v seznamech zapsáni anebo se o zapsání do seznamů teprve ucházejí. Námitky mohou býti podány protože občan byl buďto zapsán neoprávněně, nebo zapsán vůbec nebyl, aneb že snad je nesprávně označen. Jedny námitky smějí se tykati toliko jedné osoby a ustanovení tomuto nevyhovující se vrátí k opravě. Strana je povinna uvésti v námitkách skutečnosti k jejich odůvodnění a má podle možnosti osvědčiti správnost skutečnech tvrzení.

§ 18.

Řízení o námitkách.

O námitkách proti seznamům voličským rozhodne reklamační komise (§ 14) a vyrozumí o svém rozhodnutí osobu, která námitky podala a voliče, jehož se námitky týkají. Předseda reklam, komise je povinen provésti šetření, jež mu komise uloží. Předseda komise vyznačí rozhodnutí komise ihned v seznamech voličských a vyrozumí o něm osobu, která námitky po dala a osobu, o jejíž zápis šlo. Každá osoba, která má právo podati námitky, může si do rozhodnutí komise stěžovati. Stížnost možno podati u předsedy místní rekl. komise do 3 dnů ode dne vyrozumění a když stěžovatel neměl býti podle ustanovení tohoto vyrozuměn, ode dne, kdy rozhodnutí komise bylo zapsáno do voličských seznamů. Za tím účelem zůstanou, voličské seznamy vyloženy k veřejnému nahlédnutí až do uplynutí lhůty ke stížnosti. Předseda komise je povinen stížnost s příslušnými spisy předložiti do 48 hodin dohlédacímu úřadu, jímž je okr. pol. správa v sídle komory. O stížnosti s konečnou platností rozhoduje přípravná volební komise za spolučinnosti jmenovaných vládou 3 úředníků státních. Byl-li při rozhodování tomto zřejmě porušen zákon, má předseda přípravné komise právo odvolati se k úřadu dahledacímu druhé stolice. Žádný člen místní komise nesiní býti členem přípravné komise volební. Komise místní podle výsledku řízení konečnou platností provede v seznamech nutné opravy a doplňku, vyrozumí o svém rozhodnutí osobu, která námitky podala a voliče, jehož se námitky tykají.

§ 19.

Dodatečné vyložení voličských seznamů.

Na voličských seznamech, podle výsledku reklamačního řízení upravených, nesmí býti nikým nic měněno. Pravoplatné seznamy buďtež znovu po dobu osmi dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí složeny. O právu nahlížeti, činiti si opisy a o hodinách, po které seznamy musí býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 15.

§ 20.

Způsob volení.

Volby do obchodních a živnostenských komor provádí se podle zásady poměrného zastoupení a volí se za každých 1000 hlasů jeden člen komory. Zlomek hlasů, nedosahující čísla 1000, připočte se k té kandidátní listině k dobru, jež měla početně největší čísla zlomkové. Kdyby pak po započítání jednoho tisíce hlasů byl další zlomek, připadne tento zbytek kandidátce největšího zlomkového čísla a event. další zlomek třetí kandidátce. Každá sekce volí samostatně a sice volí napřed živnostenská a po úplném skončení započne teprve voliti skupina obchodní.

§ 21.

Kandidátní listiny.

Nejpozději čtrnáctý den přede dnem volby do 12. hodiny polední mají volební skupiny (strany) předložiti předsedovi místní volební komise kandidátní listiny ve dvojím stejnopise, Předseda volební komise je povinen příjem těchto kandidátních listin potvrditi, zejména dobu, kdy byly předloženy. Žadatel je oprávněn předložiti ještě další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou je povinen předseda komise potvrditi. Kandidátní listina musí býti ověřena nejméně 50 podpisy voličů a sice pro každou volební sekcí příslušníky a voliči téže sek co. Nesmí tudíž obchodník podpisovati kandidátní listinu živnostenskou a naopak. Ovšem, že to musí býti voliči v seznamech volebních zanešení. Úmrtí, odvolání podpisy nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny. Kandidátní listiny jsou vázány a nesmí tudíž na nich býti škrtáno aneb přepisováno.

§ 22.

Obsah kandidátní listiny.

Kandidátní listina musí obsahovati:

1. Osvědčení skupiny volební (strany) a pro kterou sekcí je kandidátka určena.

2. Seznam kandidátů, jichž počet nesmí býti větší, nežli je počet členů, kteří mají býti voleni. Pořadí každého kandidáta budiž vyznačeno arabskými ciframi. Náhradníků se volí polovina skutečných členů.

3. Označení zmocněnce volební skupiny (strany), t. j. osoby, která skupinu volební nastupuje a stává se tím členem volební komise. Mimo to dlužno uvésti jména náhradníka, jenž by měl v případě potřeby na místo zmocněnce nastoupiti. Oprávnění zastupovati skupinu i kandidátní listinu a zasedati ve volební komisí se ztrácí, pakliže zmocněnec byl ze seznamů voličských vyškrtnut aneb ztratil volební právo. Ku kandidátní listině musí býti připojeno písemné vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají. Příslušník jedné skupiny může kandidovati v příslušné jemu sekcí ve všech volebních místech. Hlasy kandidátů ze všech volebních míst se pak sečtou. Proto bude nutno zřejmě označiti, kterou skupinu volební (stranu) v jiných volebních místech dlužno pokládati za společnou, aby se mohly všechny hlasy jedné kandidátky náležitě soustřediti a sečísti. Taktéž může býti jedna kandidátka určité volební skupiny stejná, pokud se kandidátů týká, pro všechna volební místa. V tomto případě jedině přípravná volební komise může zjistiti náležitosti předepsané v § 21 tohoto vol. řádu a správnost neb závady oznámiti místní příslušné volební komisi. Podpisy všech 50 voličů na kandidátní listině musí býti úředně ověřeny.

§ 23.

Řízení o kandidátních listinách.

Předseda místní volební komise označí kandidátky řadovým číslem tak, jak došly. Je-li kandidát na více listinách, dotáže se jej předseda komise písemně, kterou kandidaturu přijímá. Neodpoví-li do 3 dnů, škrtne jej komise v kandidátních listinách všech.

§ 24.

Úprava kandidátních listin.

Do tří dnů po předložení kandidátních listin svolá předseda všechny zmocněnce volebních skupin (stran), aby do kandidátních listin nahlédli a přednesli své námitky. Má-li kandidátní listina jen formální vady aneb nedostatky, vyzve komise zmocněnce, aby ihned opravu provedl, jeli přítomen, a není-li, uloží se mu písemně, aby učinil tak do 48 hodin. Je-li několik skupin volebních označeno stejným neb velmi podobným, snadno nerozeznatelným označením, jež by mohlo uvésti v omyl, vyzve komise zmocněnce, aby do 48 hodin po vzájemné dohodě názvy svých kandidátek odlišně upravili a nestane-li se tak, učiní po uvedené lhůtě komise volební opravu sama. Není-li kandidátní listina označena určitým pojmenováním skupiny, označí ji komise jménem zmocněncovým. Kandidátní listina, která ani po tomto řízení nemá nařízeného počtu podpisů, jest neplatná a rovněž i hlasy, které přes to na sebe soustředila. Komise rozhodne o tom s platností konečnou, s výhradou námitek proti volbě. O kandidátních listinách rozhoduje jen ta volební komise, u níž byly předloženy.

§ 25.

Změny v kandidátních listinách.

Když se kandidát vzdá, zemře, ztratí volitelnost nebo je škrtnut (§ 3), může zmocněnec volební skupiny doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta, což se musí státi nejméně osmý den před volbou. Po konečné úpravě kandidátních listin, nejméně 5 dní před volbou, není dovoleno, aby na kandidátních listinách byly prováděny změny.

§ 26.

Vyhlášení a rozmnožení kandidátních listin.

Nejméně 8 dní přede dnem volby předseda místní komise volební vyvěsí v místnostech, ve kterých jsou voličské seznamy k nahlédnutí vyloženy, všechny platné kandidátní listiny podle označení skupin, podle čísla řadového, s plným a přesným uvedením všech kandidátů a zašle jeden stejnopis kandidátních listin volebními skupinami podaný okresní správě politické v sídle komory. Z kandidátních listin budiž mimo uvedené také zřejmo, které sekcí, zda živnostenské či obchodní, kandidátní listina náleží. Přípravná volební komise musí obstarati kandidátní listiny, na něž volební skupiny složí předem zálohu touto komisí určenou - a sice tak, aby jich počet bylo pětinu větší, než-li je počet voličů. Předložená kandidátka bez složení zmíněného obnosu nemá platnosti. Každá kandidátka budiž ve formě hlasovacího lístku zvlášť rozmnožena. Je nutno, aby rozmnožené kandidátky se barvou papíru, pokud se týká nápadného rozdílu mezi živnostenskou a obchodní valně lišily. Tutéž barvu jako kandidátní listiny, resp. hlasovací lístky, mějtež i legitimace, aby volební komise případný omyl voličův mohla ihned konstatovati. Kandidátní listiny všech volebních skupin (stran) musí býti tištěny na papíru stejné barvy i stejného formátu a stejným písmem bez jakýchkoliv odlišných značek neb znamení. Legitimace i kandidátní listiny se uvěří razítkem příslušné obchodní a živnostenské komory, s podpisem presidenta a předsedy přípravné volební komise. Kandidátní listiny sdružovati, jak přípustno je v obec. vol. řádě, se nepřipouští.

§ 27.

Volba do komory by odpadla tehdy, když by byla předložena jen jedna kandidátní listina aneb kdyby na předložených kandidátních listinách nebylo celkem více kandidátů, nežli je mandátů. V takových případech by se považovali navržení bez volbu za zvolené.

VOLBA.

§ 28.

Den a místnost volby.

Volba do komor koná se v nedělí počínajíc 8. hodinou ranní. Hodinu konečnou určí okr. polit. správa v sídle komory. Místnost volební opatří místní volební komise s předsedou. Počet volebních místností stanoví se podle počtu voličů děleno číslem 1500 jako základní jednotkou pro jednu volební místnost.

§ 29.

Vyhláška volební.

Nejméně osmý den před volbou vyhlásí předseda místní volební komise veřejnou vyhláškou a způsobem obvyklým, den, počáteční hodinu i konečnou, místnost volby, jakož i zásady, podle nichž se volba bude konati a kolik členů v každé sekci má býti voleno. Ve vyhlášce, která musí býti až do dne volby vyvěšena, buďtež voliči vyzvání, aby si na určeném místě vyzvedli legitimace a případně kandidátní listiny, nebyly-li jím tyto pro jakoukoliv překážku v čas dodány. Při tom je zapotřebí předložiti listiny, průkaz svědčící o totožností. (Na př. dom. list, křestní, rodný, živn. atd.)

§ 30.

Předseda místní volební komise dá prostřednictvím obecních úřadů nejdéle do 5 dnů před volbou dodati každému voliči do bytu platné kandidátní listiny všech volebních skupin s legitimačními lístky. V legitimačním lístku budiž uvedeno: Sekce, v níž volič volí, pořadové číslo volebního seznamu, jméno voličovo, den, hodina a místnost volební, jakož i podstatné ustanovení o volební povinností, o způsobu hlasování a o trestních ustanoveních. Legitimace buďtež opatřeny pečetí obchodní a živn. komory s podpisy presidenta a předsedy přípravné volební komise. (§ 25.) Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek budiž vydán voliči jiný, na průkaz v § 29 uvedený, jako duplikát zřejmě označený. Nedodané legitimační lístky odevzdá obecní úřad za vlastní odpovědnosti místní volební komisi, u které může volič žádati v den volby vydání legitimačního lístku, předlože průkazní listinu v § 29 uvedenou. O doručených legitimacích musí býti pořízena konsignace, v níž každý volič musí vlastnoručně potvrditi svým podpisem, kdy řádně veškeré volební listiny mu byly doručeny. Tuto konsignaci dodá každý obecní úřad po doručení všech volebních listin předsedovi místní volební komise do uschování a přiložení ku veškerým volebním spisům. Za ztracené neb poškozené kandidátní listiny vydá v den voleb předseda komise jiné.

§ 31.

Volební komise.

Volbu řídí volební komise sestavená podle § 14. Tato volební komise je komisí ústřední; při více míst volebních je nutno poříditi tolik komisí volebních, mnoho-li je míst volebních. Tím každá skupina volební musí dodati potřebný počet členů do všech potřebných komisí. Ku každé z těchto komisí musí býti také ustanoven jako předseda státní úředník. Návrhy na jmenování členů komisí musí být nejdéle do 8 dnů před volbou podány. Neučiní-li tak skupina volební, jmenuje ústřední volební komise sama členy této.

§ 32.

Rozhodování volební komise.

Volební komise může se platně usnášeti, je-li přítomna polovina členů k hlasování oprávněných a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů, k hlasování oprávněných. Předseda nehlasuje, při rovností hlasů rozhoduje. Do rozhodnutí volební komise lze si stěžovati toliko v námitkách proti volbě.

§ 33.

Zápis o volbě.

O průběhu volby vede se zápis, do něhož se zaznamenají jmenovitě členové volební komise s předsedou. Počátek i konec, po případě i přerušení volby, veškerá usnesení komise se stručným odůvodněním, jakož i důležitější události průběhu volby se týkající, pak výsledek volby a způsob, jakým se provedlo skrutinium. Zápis vede buďto některý schopný člen komise, nebo za tím účelem přibraná síla písařská. Zápis ten, jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež všemi členy komise podepsány. Všechny volební listiny zašlou se pak neprodleně přípravné komisi volební do sídla komory, jež v budově komorní za tím účelem úřaduje, aby po dojití všech volebních listin mohla prohlásiti konečný volební výsledek.

§ 34.

Důvěrníci.

Volební komise musí k návrhu volebních skupin připustiti z každé volební strany dva voliče za důvěrníky, kteří mají právo býti přítomni celému volebníma aktu, až do prohlášení výsledku skrutinia. Návrh musí býti učiněn předsedovi komise ústně nebo písemně před zahájením volby. Důvěrníci stran mohou vznášeti námitky co do totožnosti voličovu nebo proto, že volič v den volby není oprávněn podle § 3 sub 5 hlasovati. Jinak do řízení volebního nemají práva zasahovati.

§ 35.

Přístup do volební místnosti.

Do volební místnosti mají přístup jenom voličově, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného obvodu volebního. Odevzdav hlasovací lístek, musí volič místnost volební ihned opustiti. Agitovati ve volební místností mezi voliči není dovoleno. Rovněž není dovoleno žádné volební skupině zříditi agitační kancelář v témž domě, kde se nalézá volební místnost.

§ 36.

Hlasování.

Volební komise prohlédne před početím volby osudí. Za volební osudí smí se použíti jen schránky neprůhledné, kterou lze uzamknouti. Potom se přikročí ku odevzdáváni lístků. Volební komise vezme od voliče volební lístek a vydá mu úřední obálku, do které volič sám vlaží hlasovací lístek v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován a hodí obálku do osudí. Všechny obálky musí býti stejné velikosti, jakosti a barvy a musí býti opatřeny razítkem volební komise na stejném místě a nesmějí míti žádného odlišného znamení. Tímto způsobem odevzdají nejprve hlasy své členové komise, pokud do které volební sekce náležejí a pak ostatní voličově v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili. Volební komise dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti, členům komise není dovolena nahlížeti do hlasovacích lístků před započetím skrutinia, ani opravovati neb doplňovati hlasovací lístky, byt i za to voličem byli požádáni, Odevzdání hlasovacího lístku budiž vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.

§ 37.

Námitky proti voličům.

Volební komise rozhoduje o tom, zda volič má býti připuštěn odevzdati lístek jen tehdy, když

1. Jest pochybnost a jeho totožnosti,

2. Když se namítá, že podle § 3 sub. 5) nesmí při volbě hlasovati.

Námitky tyto mohou býti podány členy volební komise a důvěrníky stran (§ 36) a to potud, pokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí komise musí se státi v každém jednotlivém případě dříve, než-li se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek.

§ 38.

Obsah hlasovacích lístků.

Volič smí odevzdati kandidátní listinu jen jedné strany, vyhovující ustanovení § 25, nesmí v ní škrtat, ani měnit nebo přepisovati jmen, vyjímajíc případ, že skupina změnila kandidáta podle § 24.

§ 39.

Přerušení volby.

Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm nebo je dokončiti, může volební komise prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na den následující. Opatření takové musí však ihned býti vyhlášeno veřejně způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými hlasovacími lístky volební komisí zapečetěny a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.

§ 40.

Konec hlasování.

Když volební doba uplyne pro první volební sekci, uzavře se volební místnost, avšak odvolí ještě všichni voličové, kteří před ukončením jsou ve volební místnosti neb čekárně, volební komisí pro voliče určené, nebo před volební místností, načež prohlásí předseda volební komise hlasování za skončené. Po provedeném skrutiniu a sepsání protokolu započne v určenou, hodinu volba sekce druhé, jejíž konec hlasování je týž jak v tomto § ustanoveno.

§ 41.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 42.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr obchodu.

Důvodová zpráva.

Osamostatněním demokratického státu československého vzaly všechny veřejné zákonodárné a autonomní sbory a korporace na sebe ráz odpovídající poměrům a duchu duby. Proto uzákoněn byl nový volební řád do obcí a Národního shromáždění, ve svém duchu veskrze demokratický.

Jen dosavadní volební řád do obchodních a živnostenských komor zůstal až dosud nezměněn, ač příčí se zásadám demokratičnosti a rovnosti občanské.

Jeví se býti příkazem doby, aby i do korporací, jakými jsou obchodní a živnostenské komory, vnikl pokrok a zásady spravedlivého zastoupení všech vrstev, přináležejících těmto autonomním sborům.

Nutno zastaralý volební řád nahraditi zákonem, étery odpovídá zásadám systému volebnímu do obcí a Národního shromáždění.

Návrhem tímto nekladou se požadavky na státní finance, nejde tudíž o otázku úhrady.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl výboru ústavně-právnímu a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu.

V Praze dne 12. ledna 1922.

Horák, Najman, Anděl,

Vávra, Pastyřík, Mlčoch, Hlinka, Hancko, Bobok, Tomík, dr. Labay, Vrabec, Modráček, Hudec, Onderčo, dr. Gažík, dr. Buday, Tománek, dr. Juriga, dr. Kmeťko, Stejskal.